Poznejte SLS

Start rakety SLS - zatím jen jako počítačová vizualizace

Do jejího prvního startu zbývají celé čtyři roky a tak si můžeme čekání zkracovat jen prohlížením vizualizací a různých infografik. Řeč je o nové americké superraketě Space Launch System, která je známá pod zkratkou SLS. Náš dnešní článek Vám přináší přehlednou infografiku, ve které se můžete podívat na srovnání velikosti SLS s jinými známými objekty, nebo porovnat tah tohoto nosiče oproti jiným raketám. Nebude chybět ani průřez konstrukcí nové rakety. A jako bonus navíc – infografika je kompletně přeložená do češtiny.

TIP: Po kliknutí na obrázek se Vám ukáže grafika v plné velikosti.

Infografika rakety SLS v sedmdesátitunové verzi

Infografika rakety SLS v sedmdesátitunové verzi
Zdroj: http://www.nasa.gov/
Překlad: Autor

Zdroje obrázků:
http://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2013/10/Z101.jpg
http://www.nasa.gov/sites/default/files/sls-infographic-3of3.jpg

Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

27 komentářů ke článku “Poznejte SLS”

  1. baron napsal:

    Na wikipedii je napsané že na LEO vynese saturn 5 118t … potom nechápu jak může být SLS se svými 70t modernější a lepší

  2. Radoslav Packa napsal:

    TIP: Po kliknutí na obrázek se Vám ukáže grafika v plné velikosti.

    🙁 – autor zabudol dodať, že sa zmenší.

  3. Vlastimil Svoboda napsal:

    Dobrý den. Moc raketám nerozumím, ale jednu otázku mám:
    Proč se staví tak velký nosič?
    Nebylo by bezpečnější/spolehlivější/ve výsledku snad i levnější vynést to tam po částech? Příkladně:
    1. start — první část lodi
    2. start — druhá část lodi
    3. start — zásoby a palivo
    4. start — posádka + záchranná loď

    Na vše by stačila technika, kterou už USA má, šlo by vynést mnohem větší a pohodlnější plavidlo na dlouhé cesty (sedum nebo i tři lidi v Orionu…), když se při startu něco podělá, příjdeme jen o čtvrtinu nákladu atd.

    Tak proč? Bylo by to moc drahé? Složité?
    Děkuji plénu za vyjádření a omlouvám se, pokud se ptám nesmyslně.

    • Tomáš napsal:

      Taky jsem se nad podobnou otázkou zamýšlel. Myslím, že důvodem bude právě to, že by každá část musela nést navíc zařízení pro spojování na oběžné dráze, které zvedá hmotnost a náročnost celého podniku. Cena za kg asi nebude ten hlavní parametr. U SLS je odhadována na 1 mld dolarů a vynese přes 70 tun. Cena 14285 dolarů/kg na nízkou oběžnou dráhu.

      Pro porovnání
      Ariane 5- $10,476
      Delta IV- $13,072
      Atlas V- $13,182

      Ovšem SLS umí poslat náklad i na vyšší dráhy, k Měsíci a dál…

      • gg napsal:

        U mise na Mars asi cena za kg bude docela důležitá, když taková mise bude potřebovat třeba 1000 tun na LEO. A samozřejmě taková mise bude tak jako tak složená z více dílů, takže argument o odpadlé nutnosti spojování neobstojí. Přitom se dá asi čekat, že největší díly by měly tak 50-70 tun, hlavně proto, že nic většího než 20 tun v jednom kuse do vesmíru nikdy neletělo, a navíc je nutné s tím manipulovat také na zemi, kde náklady na infrastrukturu asi neporostou zrovna lineárně. Osobně bych rozhodně bral znovupoužitelný 60-70mt nosič než jednorázový 130mt – pokud totiž ten znovupoužitelný bude desetkrát levnější, není co řešit. Navíc při výrazně nižší ceně za start připadá v úvahu konzervativnější návrh, což může v konečném důsledku taky snížit cenu, i přes nutnost stavby z více dílů, než by bylo jinak zapotřebí.

  4. Pavel napsal:

    Můžete mi stručně vysvětlit jak ten motor funguje, resp.jak v něm probíhá hoření tuhého paliva?Z laického pohledu bych řekl, že (stojí-li raketa), pak se palivo dole zapálí a uhořívá dovnitř rakety-válce.Pak se ten palivový válec posunuje ke konci rakety, či co?Ovšem, co by bylo nad ním?Prázdný prostor, prázdný válec?A jak se to palivo do rakety plní?

    • Dušan Majer napsal:

      Ono je to celé trochu složitější. Zkusím to k něčemu přirovnat. Představte si ruličky toaletních papírů postavené na sebe, aby tvořily válec – uprostřed bude dutina. A stejné je to i u motorů na tuhá paliva. Jen s tím rozdílem, že tento středový kanál nemusí mít kruhový průřez jako u toaletních papírů, ale může mít tvar několikacípé hvězdy, aby mohlo hoření probíhat na větší ploše. Motor na tuhá paliva hoří v celé výšce a palivo odhořívá od středu ke stěnám.
      Tvorba jednotlivých segmentů probíhá tak, že na plnící linku přijedou prázdné válce, do kterých se usadí speciálně tvarovaná žebra. Jejich tvar udává tvar budoucího kanálu. Do válců (s vloženými žebry) se nalije směs paliva, která má konzistenci relativně hustého těsta. Následně se nechá palivo vytvrdit a poté se ze zatvrdlé směsi vyjmou žebra, čímž vznikne středový kanál. Pak už jen stačí válce po železnici přepravit na kosmodrom, tady je spojit dohromady mnoha silnými šrouby a těsnícími kroužky a máme hotovo.

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.