Na ISS vrcholí přípravy na úterní výstup astronautů do volného prostoru, o kterém dnes bude také řeč. Podíváme se však hlavně na to, jaká věda se prováděla v posledních dnech na stanici. Mezinárodní kosmická stanice je totiž hlavně unikátním místem pro ověřování a experimentování v prostředí, které se na Zemi dá jen stěží vytvořit. V současnosti je díky tomu stanice naprosto nenahraditelná a je občas zajímavé nahlídnout pod pokličku aktuálního bádání na palubě.
Zdroj: http://www.nasa.gov/
ESA má aktuálně na ISS palubního inženýra Alexandra Gersta, který má na starosti výzkum převážně připravovaný právě Evropskou kosmickou agenturou. V minulém týdnu například prováděl lékařský výzkum, kde metaformin, což je jedna ze složek léku, který slouží na Zemi k léčbě cukrovky, podroboval výzkumu, který má zjistit, zda se nedá využít i pro léčbu rakoviny a zastavování nekontrolovatelného bujení buněk. Metaformin je dlouhodobě v hledáčku vědců, jako jeden z možných prostředků, jak umět léčit rakovinu. Prostředí mikrogravitace umožňuje lépe pracovat s touto látkou.
Další experiment, kterému se Gerst věnoval, ho zavedl do oblasti zemědělství. Ve speciálním roztoku, ve kterém se na ISS dají pěstovat rostliny, se pokoušel objasnit mechanismy, které ovládají orientaci rostlin vůči zemské gravitaci. Základní principy orientace rostlin vůči gravitaci Země jsou dnes již známé. Současné výzkumy směřují k jejich ovládnutí. Genetickými úpravami by se dalo zajistit, aby rostlin byly například odolnější vůči větru, či se samozřejmě daly lépe pěstovat i v beztížném prostředí. Tento dlouhodobý výzkum má obecně vést k intenzifikaci pozemského zemědělství, větší odolnosti rostlin vůči okolním vlivům a také má přinést více zkušeností s pěstování plodin ve vesmírných podmínkách.
Zdroj: http://www.nasa.gov/
Na palubě Mezinárodní kosmické stanice se také nacházejí ryby a to živé. V japonském experimentálním modulu Kibó je umístěno akvárium, ve kterém žije hejno rybiček nazývaných Dánio pruhované, lidově nazývané jako Zebrovky. Biologický experiment, který prováděl palubní inženýr Barry Wilmore z NASA měl odpovědět na otázku, jak prostředí mikrogravitace působí na svaly rybek a zda má stejné účinky, jako na ty lidské. Druhotně má pak tento experiment pomoci s výzkumem věnujícím se pomoci dlouhodobě ležícím pacientům, kteří mají možnost začít se opět pohybovat. Způsob jejich rekonvalescence je v současnosti zdlouhavý a nejen tento experiment má pomoci zefektivnit celý tento proces. Ostatně to by mohlo pomoci i budoucím astronautům, kteří se vypraví na dlouhé cesty a budou nuceni se opět přizpůsobit prostředí gravitace na Zemi.
Zdroj: http://www.nasa.gov/
Dvojice astronautů ve složení Alexander Gerst a Reid Wiseman se aktuálně připravuje na úterní výstup do volného prostoru. Nedávno proběhl test skafandrů uložených v přechodovém modulu Quest. Během šest a půl hodiny dlouhé plánované vycházky se dvojice astronautů zaměří především na servisní práce na stanici. Jedním z úkolů bude například přenesení vyřazeného čerpadla z chladicího systému na místo trvalého uložení na jednom z příhradových nosníků. Budou se věnovat i Kanadskému ramenu, nebo přepravnímu systému, který se nachází na vnější straně stanice. Během výstupu bude Barry Wilmore pracovat v modulu Cupola jako podpora a bude ovládat Kanadské rameno.
V ruské části stanice se například Maxim Surajev věnuje servisním úkonům na systému podpory života, který občas vyžaduje údržbu. Věnuje se také přenášení odpadků a nepotřebných věcí do nákladní lodi Progress M-56, která se 25. října odpoutá od stanice a s odpadky se vydá do horních vrstev atmosféry, kde shoří. Svým odletem uvolní místo pro další zásobovací Progress s číslem 57, který se k ISS připojí 27. října.
Zdroj: http://www.nasa.gov/
Letová inženýrka Jelena Serovová se zabydluje na ISS a na uvítanou se pustila do experimentu, který na ruské části testuje růst a pěstování buněk v bioreaktoru Kaskad. Poté se přesunula k experimentu, který zkoumá řídnutí kostí a reakce kostní dřeně ve stavu mikrogravitace. Díky vzorkům kostní dřeně umístěných ve speciálním roztoku můžou vědci sledovat, jak vzorky postupně během času reagují.
Aktuálně na palubě stanice vrcholí přípravy na výstup astronautů, který jistě poběží i NASA TV. Budeme vás o něm informovat i zde u nás na portálu.
Zdroje informací:
http://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
http://www.nasa.gov/sites/default/files/iss041e045097.jpg
http://www.nasa.gov/sites/default/files/iss041e017020_0.jpg
http://www.nasa.gov/sites/default/files/iss041e045298.jpg
http://www.nasa.gov/sites/default/files/iss041e037514.jpg
To je všechno hezké, ale tyto experimenty by se daly dělat na stanici typu Skylab, které by byla 20x levnější než ISS.
Opravdu? A kam byste je chtěl všechny nacpat? Výčet experimentů v tomto článku je jen nepatrným zlomkem vědy na ISS. Na stanici je několik pokročilých laboratorních modulů, které jsou přecpány různými pokusy a s vámi citovaným Skylabem se nedají srovnávat. Všechny tyto experimenty potřebují velké množství elektrické energie, náhradních dílů, výpočetní kapacity a dalších věcí. A v neposlední řadě šestičlennou posádku. Méně lidí = méně odvedené práce. K tomu si ještě můžeme připočíst technologický pokrok a nenahraditelné vědomosti, které jsme díky stavbě a provozu ISS získali. Chce-li se lidstvo posunout dále, nemůže přešlapovat na místě a obracet každou korunu. Politici a další lidé vyhazují mnohem větší peníze za skutečně nesmyslné věci. Miliardy dolarů investovaných do ISS se vrací v podobě poznání jehož hodnota je nevyčíslitelná.