Sonda Cassini patří mezi nejúžasnější kosmické výtvory. Její mise byla již několikrát prodloužena a nedávno jsme oslavili neuvěřitelných deset let pobytu u Saturnu. Jenže žádná mise netrvá věčně a i konec Cassini se nezadržitelně blíží. Do doby, než tohohle vytrvalce zařadíme do zlaté historie kosmonautiky sice zbývá ještě několik let, nicméně palubní zásoby paliva pomalu dochází. Vědci se s ním proto snaží šetřit, jak to jen jde a v maximální míře využívají například gravitační praky u jednotlivých saturnových měsíců.

Na dnešek, tedy 9. srpna, pozemní týmy naplánovali korekční zážeh, který je největší za posledních 5 let. Sonda zažehne svůj motor na zhruba minutu a změní tak svou rychlost o 12 m/s. Důvody tohoto zážehu jsou hned dva. Jednak se díky této úpravě dráhy Cassini 21. srpna setká s největším saturnovým měsícem Titan, který tak bude moci opět důkladně prozkoumat.

Nicméně druhý důvod je ještě zajímavější – Cassini v posledních letech stále více sklápěla svou oběžnou dráhu vůči planetárnímu rovníku. Vědci se snažili o snímkování polárních oblastí Saturnu i za cenu toho, že po většinu doby bude sonda kroužit mimo rovinu prstenců a mimo oběžné dráhy většiny měsíců. Tímto zážehem se ale začne celý proces pomalu obracet a americká sonda bude svou oběžnou dráhu pomalu srovnávat do menšího sklonu.

Jen pro zajímavost – aktuálně plánovaný zážeh je největší za posledních pět let – pro srovnání vůbec nejmenší zážehy ve své historii provedla Cassini hned několikrát – vždy se jednalo o změnu rychlosti o pouhých 1 cm/s!

Dalo by se říci, že tak začíná nová éra mapování Saturnu – minulé roky nám přinesly mnoho zajímavých informací o planetárních pólech – sonda nám poslala bezpočet snímků šestiúhelníkového útvaru u severního pólu, ale nyní je potřeba jít dál. Cassini během dosavadní služby předvedla špičkové výkony a proto se dá očekávat, že i na nové oběžné dráze odhalí dosud neznámé souvislosti.

Bude fascinující sledovat, jak se bude oběžná dráha postupně srovnávat s oběžnou dráhou měsíců – je pochopitelné, že to s sebou přinese řadu objevů. Navíc je tu ještě jedna důležitá věc – Cassini už svou hlavní misi splnila, momentálně běží nadstavba. Operátoři už proto mohou se sondou více riskovat a posílat ji i na mise, kterých by se na začátku báli. Je to logické  – asi nikdo by nechtěl odrovnat úplně novou sondu, která ještě nic neobjevila. Naopak když už má sonda „odkrouceno“, mohou být plánovači odvážnější.

A jaký je vlastně další osud sondy Cassini? I v dalších letech bude pokračovat intenzivní výzkum jak samotné planety, tak i jejích měsíců. Vědci už navíc naplánovali, že i nevyhnutelný konec sondy přinese mnoho informací, které bychom jinak zjistit nemohli. Pokud do té doby nenastanou žádné komplikace, měla by v roce 2017 vstoupit do hustých vrstev atmosféry Saturnu.

Už jen přibližování k němu přinese zajímavé informace, ale ještě před tímto sebevražedným manévrem sonda udělá mimořádně zajímavý průzkum – od roku 2016 začne provádět velmi blízké průlety kolem saturnových prstenců. Jeden z nich dokonce má vést mezi planetou a vnitřním prstencem. Je zde možnost, že průlety sondu poškodí, nebo dokonce zničí, ale možnost získat zajímavá data je vzhledem k tomu, že o rok později sonda stejně zanikne, důležitější.

Zdroje informací:
http://www.nasa.gov/
http://www.kosmonaut.cz/

Zdroje obrázků:
http://www.esa.int/……through_the_gap_in_the_rings_node_full_image_2.jpg
http://d1jqu7g1y74ds1.cloudfront.net/…/2012/11/SaturnHex-RGB-11-28-12-JMajor.jpg
http://www2.mps.mpg.de/images/projekte/cassini/orbit.jpg