O přesnosti armádních snímkovacích družic můžeme jen spekulovat, jelikož je halí velmi obtížně prostupná tma informačního embarga. Naštěstí jsou tu ale civilní satelity, které se také věnují snímkování zemského povrchu. Prim mezi těmito společnostmi hraje americká firma DigitalGlobe, která provozuje hned několik snímkovacích družic. Jejich flotilu by měl už za pár desítek hodin doplnit další satelit. A rozhodně se nebude jednat o žádné slabé ořezáváko. Půjde rovnou o nejvýkonnější snímkovací družici v civilní sféře!
Pokud půjde všechno podle plánu, tak ke startu dojde ve středu 13. srpna ve 20:30 středoevropského letního času. Na kosmodromu Vandenberg, ze kterého se má startovat bude v té době zbývat půl hodiny do poledne. Jako nosič byla vybrána spolehlivá raketa Atlas V, která dopraví satelit World View 3 na nízkou polární oběžnou dráhu ve výšce 617 km. Startovní okno trvá jen 15 minut.
Zdroj: http://spaceflightnow.com/
„Je to jako kdyby vaše dítě šlo poprvé do školky i na univerzitu ve stejný den. Čtyři roky jsme pracovali na tomhle satelitu a teď na něj bude čekat premiéra. A rovnou se pustí tvrdě do práce,“ říká s lehkou nadsázkou Jeff Dierks, programový manažer firmy Ball Aerospace, která satelit vyrobila.
Satelit Wolrd View 3 by měl na oběžné dráze fungovat 10 – 12 let. Je 5,7 m vysoký a s roztaženými solárními panely (výkon 3,1 kW) má 7,1 m na šířku. Hloubka pak činí 2,5 m. Satelit váží 2,8 tuny a energii ukládá do baterií s kapacitou 100 Ah. Družice je tříose stabilizovaná pomocí gyroskopů a sledovačů hvězd, ale využívá také systému GPS. Ale pojďme k asi nejzajímavějším parametrům satelitu World View 3. V panchromatickém režimu dosáhne bezkonkurenčního rozlišení 31 cm/pixel. V osmi barevných kanálech bude rozlišení 1,24 metru (data ale půjdou spojit a vytvoří opět rozlišení 31 cm).
Kromě toho družice nabídne snímkování v osmi kanálech blízkého infračerveného spektra s rozlišením 3,7 m. Poslední kategorii tvoří 12 kanálů, které provozovatel označuje jako CAVIS. Jejich rozlišení je sice jen 30 metrů, ale význam je velký – budou sloužit k odhalování mraků, mlhy, znečištěného ovzduší či sněhu a jejich následným obrazovým korekcím. Není divu, že družice World View 3 zaujala i meteorologickou agenturu NOAA, která jednak certifikovala některé přístroje (infračervené snímkování + CAVIS) a navíc plánuje jejich data sama využívat.
Zdroj: http://spaceflightnow.com/
Satelit má navíc velmi přesně snímkovat oblasti, o které zákazník projeví zájem. Odchylka by měla být menší než 500 metrů, což je velmi dobrý výsledek, pokud uvážíme, že šířka snímaného pásu je asi 13 kilometrů. Čas potřebný na zamíření nového cíle je zhruba 12 sekund. Nasnímaná data se ukládají na palubní pevný disk s kapacitou 2199 Gb.
Trh zájemců o detailní snímky je velmi široký – sahá od vládních institucí, přes zemědělce, naftařské a těžařské společnosti až po nejrůznější vědecké instituce. Satelit World View 3 prakticky setře rozdíl mezi družicovým a leteckým snímkováním, které vždy spoléhalo na to, že poskytuje detailnější fotky. U nového satelitu tato výhoda letadel padá a navíc je tu argument, který žádné letadlo nepřekoná. Družice totiž za jediný den dokáže nafotit plochu 680 000 km2, což je pro lepší představu rozloha deseti Českých republik, nebo Německa společně s Polskem.
Družice World View 3 sice bude co do rozlišení rekordmanem, ale společnost DigitalGlobe disponuje mnoha dalšími satelity s nejrůznějším rozlišením – za všechny můžeme jmenovat třeba:
GeoEye-1: 0,46 m
WorldView 2: 0,46 m
WorldView 1: 0,50 m
QuickBird: 0,61 m
Ikonos: 0,82 m
SkySat-1: 0,9 m
SPOT6: 1,5 m
Zdroje informací:
http://spaceflightnow.com/
http://www.satimagingcorp.com/
http://www.gisat.cz/
Zdroje obrázků:
http://content.satimagingcorp.com.s3.amazonaws.com/…3%20satellite%20sensor_1.jpg
http://spaceflightnow.com/atlas/av047/images/wv3.jpg
http://spaceflightnow.com/atlas/av047/images/fairing.jpg
Predpokladám, že vojenské majú rozlíšenie ešte lepšie, aby u mojej babky
spočítali či sliepka zniesla 1 alebo 2 vajíčka ? 🙂
U vojenských můžeme jen odhadovat. Na druhou stranu ani vojáci nemají žádné supermimořádné technologie mimo naše představy, takže takové ty historky o tom, že satelity mohou číst, co je napsáno v novinách bych považoval za smyšlené.
čo by zaznamenal HST, ak by sa pozrel na zem, ten by možno dokázal aj…
Na oběžné dráze funguje několik „dvojčat“ Hubbla. Jsou to vojenské satelity třídy Key Hole-11 Kennan. Vynášela je Delta IV Heavy a u nás na blogu jsme o nich už psali (http://blog.kosmonautix.cz/2013/08/pohled-pres-klicovou-dirku/), jen to rozlišení je diskutabilní.
tu je to celkom fajn popísané : https://what-if.xkcd.com/32/ . Ak je AJ problém, zhrniem len, že HST by videl tak trochu rozmazaný obraz. Pohybuje sa príliš rýchlo vzhľadom na to, akou rýchlosťou dokáže sledovať cieľ. Ale aj keby to dokázal, tak noviny by čítať nešlo, avšak vedel by akosi rozlíšiť, že sú tam.
KH-11 má veľmi vysoké rozlíšenie, a vznikol skôr ako hubble, hubble z neho technologicky vychádza. O tom čítaní z novin, to je zrejme nezmysel,armáda si ale tieto informácie veľmi uzkostlivo stráži. Keďže satelit dokáže ( údajne ) rozonať vojaka od civilistu, tak by to nemalo byť nejaké slabá rozlišovacia schopnosť 🙂
Inak NASA získala od armády satelit KH-11 ktorý plánuje prestavať a bude použitý pravdepodobne na pátranie po tmavej hmote, takže potom by sme sa snáď mohli dozvedieť viac. Realizácia projektu je ale v dosť širokom časovom rozpetí.
Hubble běžně fotí Zemi! Na fotkách ovšem nic vidět není, přesněji jsou natolik rozmazané, že nic vidět nejde. Snímky se používají pro kalibraci kamer. Příklad takové snímku je třeba tento – http://archives.esac.esa.int/hst//cgi-bin/proxy?file_id=HST_05240_01_WFPC2_F218W_PC_PREV.JPG.
Následníci KH-11 KENNEN (CRYSTAL a jeho varianty) mají rozlišení mezi ~5-30 cm. Záleží na aktuální výšce a také pod jakým úhlem se dívá na Zemi. Noviny ani poznávací značku tedy nepřečte.
NASA nedostala od NRO satelit KH-11, ale rozestavěné dalekohledy družic systému FIA, který byl zrušen z důvodů masivního překročení rozpočtu. Oproti KH-11 a jeho přímým následníkům měly být družice FIA podstatně menší, takže k jejich vynesení nebyla třeba těžká raketa (Delta Heavy nebo dříve Titan).