Jako již tradičně je i dnes k nedělnímu obědu připraven souhrn toho nejzajímavějšího, co se událo v kosmonautice za poslední týden. Podíváme se tak společně na výměnu zásobovacích lodí u Mezinárodní kosmické stanice, posléze zamíříme na blízký východ, kde kosmické vody rozvířila zpráva Spojených arabských emirátů o jejich kosmických plánech, a velké zprávy zakončíme informací o nové firmě, která se inovativním způsobem pokouší o stavbu vlastní rakety. Na konci nebude samozřejmě chybět souhrn menších zpráv. Přejeme příjemné čtení.
Výměna Progressů
Tento týden se dění na ISS točilo hlavně kolem výměny automatických zásobovacích lodí Progress. Zatímco Progress 55, který byl od dubna připojen ke stanici, se odpojil a nyní krouží kolem Země. Vykonává totiž experiment Radar-Progress, což jeho zánik v atmosféře odsouvá na 1. srpna, kdy shoří společně s odpadky, které jsou na jeho palubě. Progress M-24M (též označovaný jako Progress 56P) odstartoval 23. července v 23:44 SELČ z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu. O šest hodin později se loď připojila ke stanici a posádka mohla začít vykládat zásoby, které loď přivezla. Progress vynesl celkem 2,8 tuny nákladu, který tvoří zejména pohonné hmoty, voda, kyslík, ale i potraviny a náhradní díly.
Zdroj: http://www.nasa.gov/
Spojené arabské emiráty chtějí letět k Marsu
Tento týden oznámily Spojené arabské emiráty, že by chtěli do roku 2021 vyslat vlastní bezpilotní misi k Marsu. Odvážné prohlášení státu, který má v současnosti takřka mizivé zkušenosti s kosmickým výzkumem, by mohlo zapadnout stejně jako dnes již jen úsměvné prohlášení některých afrických států, které chtěli vyslat člověka na Měsíc. Nicméně SAE má něco, co africké státy nemají a to je dostatek financí. Avšak ani finance neumožňují získat vše. Například kosmické technologie potřebují vydatné podhoubí tvořené velkým počtem výjimečně dobře technicky vzdělaných lidí.
SAE již mají na orbitě dvě družice, které však samozřejmě byly vyneseny a dokonce i postaveny jinými státy. Na stavbě jejich družic se podílí Jižní Korea, kupříkladu. Nicméně současné prohlášení se prý setkává s velkým ohlasem místních vlád, které by rády tento projekt podpořili. V rámci této mise by v budoucích letech mělo dojít k vývoji vlastních nosných raket, tak i sond, které budou schopny doletět k Marsu. Zatím je však k dispozici pouze jediná „hmatatelná“ věc a tou je propagační video, které je poněkud ambiciózní. Vidíme tam velký nosič, který má dokonce po vzoru Falconu od SpaceX po stranách přistávací nožičky, který pošle na cestu k Marsu sondu vybavenou zřejmě i tepelným štítem. Otázkou je, nakolik animace vychází z reálných předpokladů a na kolik je to jen PR video – nesmíme totiž zapomínat, že video vyšlo těsně před padesátým výročím vzniku SAE a v zemi je v současnosti provozována velká kampaň, která má podpořit nacionalistické smýšlení obyvatel státu, který pohromadě drží prakticky jen peníze. Prohlášení by také mohlo znamenat snahu SAE být hlavním hráčem regionu v kosmických technologiích na Blízkém východě a třeba i snahu o vytvoření mezinárodní kosmické spolupráce regionu, kterou by SAE rádi nejen iniciovaly, ale i vedly. Nicméně necháme se překvapit a i my zde na Kosmoanutixu budeme jejich aktivity sledovat.
Zdroj: http://assets.inhabitat.com/
Nová firma přichází s inovativní myšlenkou pohonu raket
Zdroj: http://www.fireflyspace.com/
Firma FIREFLY Space Systems se pokouší o stavbu malé nosné rakety FireFly Alpha, která by mohla zlevnit lety do kosmu u malých nákladů do 400 kg.
Novátorský přístup, který má mít na svědomí nižší cenu oproti konkurenci, se opírá jednak o použití kompozitů, což se ostatně prosazuje i u stávajících agentur a kosmických firem. Hlavně ale v použitém palivu, kterým má být metan. Tento levný plyn nejen, že se dobře skladuje díky jeho snadnému zkapalnění, ale zároveň se dá použít jako tlakovací, čímž se ušetří na nádrži s drahým héliem.
Jiná je i konstrukce motoru. Ta využívá u nosných raket nepříliš využívaný systém aerospike, kdy unikající horký plyn neteče vnitřkem trysky, ale naopak po povrchu. Lépe tak reaguje na měnící se atmosférický tlak během letu. Více informací naleznete přímo na stránkách projektu.
Zdroj: http://www.fireflyspace.com/
Kosmické mini-zprávy
Problémy Fotonu M4, o kterých jsme psali v tomto článku, se snad pro tuto chvíli vyřešily a mise může pokračovat. Operační tým se aktuálně snaží loď navést na správnou oběžnou dráhu.
Curiosity zaznamenalo problémy se záložním počítačem. Vozítko tak bylo nuceno na dva dny přerušit svoji vědeckou činnost do doby, než byly problémy vyřešeny. Avšak díky tomu, že se závada týkala jen záložního počítače a ten operační zůstal v pořádku, nemá tato nehoda krom malého zpoždění žádný vliv na vědeckou aktivitu vozítku.
Rosetta je stále blíže kometě 67P a v současnosti klesla vzdálenost mezi objekty pod 5000 km. Díky nově nasnímaným snímkům komety tak vznikl třeba tento model.
Zdroje informací:
http://www.space.com/
http://www.fireflyspace.com/
http://spaceflightnow.com/
Zdroje obrázků:
http://i.space.com/images/i/000/040/869/iFF/vcbt4gqt-1406029621.jpg?1406165863
http://www.nasa.gov/sites/default/files/img_1290.jpg
http://assets.inhabitat.com/wp-content/blogs.dir/1/files/2014/07/UAE-Mars-Mission-1-537×368.jpg
http://www.fireflyspace.com/assets/img/page/image002-s-w350-h350-q75-m1404426368-20140704034128.png
http://www.fireflyspace.com/assets/img/page/fireflya-rocket-20140619230514.png
odkaz na model na konci článku vám nefunguje
Ale mám dotaz, jak nemůže curiosity ohrozit poškození počítače, když ten hlavní byl odpojený myslím minulý rok po zásahu vysokoenergetickou částicí?
Díky za upozornění, odkaz už funguje.
Co se týká záložního počítače. Jak to myslíte. Myslíte, že jsem použil nepřiměřené silné slovo? A víte, to já si zase nemyslím. Ono když to vezmeme, tak počet záložních počítačů na Marsu je tristní a krom toho, který si Curiosity veze je další nejbližší použitelný až na Zemi. V tom případě je i závada na v současnosti nevyužívaném záložním počítači dost vážná z přesně například toho důvodu, který jste uvedl. Představte si, že by se něco stalo s hlavním počítačem a ten záložní byl rozbitý. V nejhorším případě ztracení spojení s vozítkem by pak bylo velice nemilé a jistě by to mnohé zklamalo.
Je takhle pochopitelné, proč jsme o tom takto informoval?
Naopak, je pochopitelné že taková závada by byla krize a je v pořádku že to píšete.
Já chci říct že po zásahu vysokoenergetické částice minulý rok žiju v domění že Curiosity jede na záložní počítač(myslím že měla špatnou RAM). Tudíš závada na tomto počítači by byla dnes téměr kritická a z meho pohledu by to vozítko zabilo.