V současné době krouží kolem naší planety na střední oběžné dráze pouhé čtyři satelity rodícího se evropského navigačního systému Galileo. Jedná se o nejmenší počet, který je potřeba pro přesné zaměření polohy na Zemi. Jak jsme psali v tomto článku, validační fáze úspěšně skončila a celý systém tak může přejít do další, finální etapy. Systém Galileo bude v dalších letech doplňovaný o další a další satelity, až jich nakonec bude kolem Země kroužit třicet.

V minulých týdnech a měsících se v nizozemském středisku ESTEC u města Noordwijk důkladně testovaly pátý a šestý satelit systémů Galileo. Nyní jsou jejich zkoušky u konce a na obě družice čeká naložení na transportní loď, která je převeze od evropských břehů až do přístavu ve Francouzské Guyaně. Odtud pak  zamíří cenný náklad přímo na kosmodrom v Kourou, kde se satelity spojí s nosnou raketou Sojuz. Pokud půjde všechno podle plánu, měly by se družice dostat na oběžnou dráhu 22. srpna.

Ale pojďme zpátky do technického centra evropské kosmonautiky, do ESTECU. Jelikož testovací stanoviště zvládá současně obsloužit pouze dvě družice Galileo, uvolnilo se přípravami na odjezd „pětky a „šestky“ místo, a tak mohl do Nizozemí zamířit sedmý satelit. Stejně jako v případě dvou družic připravovaných k odeslání je jeho výrobcem společnost OHB sídlící v německých Brémách – samotný navigační systém pak dodává firma Surrey Satellite Technology Ltd z britského Guildfordu.

Satelit byl před cestou uložený do speciálního kontejneru, který kromě jiného zajišťoval správné větrání a ideální prostředí pro cenný náklad. Po 400 kilometrech cesty mohli technici konečně otevřít dveře kontejneru a uprostřed sterilní místnosti vysunout náklad ven. Na družici bude čekat několikatýdenní testování. Půjde například o vibrační testy, které budou napodobovat chvění, jemuž bude satelit vystavený během startu rakety. Kromě toho družice zamíří do vakuové komory, kde si bude muset poradit s extrémními změnami teploty v prostředí bez vzduchu. Satelity Galileo mají na oběžné dráze fungovat po dobu 12 let, takže je nutné, aby všechno fungovalo správně.

Zkoušky budou jistě důkladné, ale stejně se svou podrobností nevyrovnají tomu, co podstoupily „pětka“ a „šestka“, které do ESTECu dorazily vloni v květnu – a teprve nyní opouští jeho brány. Abychom zjistili, proč tomu tak je, musíme si nejprve říci pár slov k tomu, jaké etapy měl program Galileo. Na úplném začátku byly zkušební družice GIOVE, které měly otestovat ty nejzákladnější principy. Po nich odstartovaly do vesmíru čtyři satelity Galileo označované jako IOV – In Orbit Validation, tedy družice určené k prvotním testům a kalibraci celého systému – více info zde.

Od „pětky“ ale už budou další družice Galileo označované nikoliv zkratkou IOV, ale FOC (Full Operational Capability). Důležité je, že satelity série FOC se od série IOV liší – jednak mají jiného výrobce (již zmíněnou firmu OHB), ale nabízejí navíc zlepšený výkon. Kvůli tomu bylo potřeba „pětku“ a „šestku“ testovat skoro rok, aby se odhalily všechny případné slabiny nových družic. Díky tomu už se další družice série FOC nemusí testovat až tak podrobně a v ESTECu se ohřejí jen pár týdnů.

„Sedmička“ dorazila do zkušební oblasti před pár dny a „osmička“ se na cestu do Nizozemí vydá v červnu. Oba tyto satelity by měly do kosmu startovat společně ještě letos v říjnu. Kromě aktuálně používané rakety Sojuz, která vynáší na oběžnou dráhu vždy dvojici družic by mohlo být v budoucnu možné využít i nejsilnější evropský nosič současnosti – raketu Ariane 5, která by mohla vynášet najednou čtyři satelity. Bylo by ale potřeba udělat na raketě několik úprav.

Zdroje informací:
http://www.esa.int/
http://forum.kosmonautix.cz/

Zdroje obrázků:
http://www.esa.int/…/14495803-1-eng-GB/Galileo_unboxed_node_full_image.jpg
http://www.esa.int/…/14496096-1-eng-GB/Galileo_container_node_full_image.jpg
http://www.esa.int/…/rolling_out_galileo/14496131-1-eng-GB/Rolling_out_Galileo.jpg
http://gpsworld.com/wp-content/uploads/2013/11/Galileo_inspection-W.jpg