sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Apollo-Sojuz

Dne 15. července uběhlo padesát let o historické mise Apollo-Sojuz. Během této mise mise došlo ke spojení americké vesmírné lodi Apollo a sovětské lodi Sojuz. Velitelem posádky Apolla byl Thomas Stafford a jeho sovětským protějškem Alexej Leonov.

MILNET

Americké vesmírné síly odhadují, že by potřebovaly více než 4 miliardy dolarů na financování rozsáhlé konstelace družic na nízké oběžné dráze Země známé jako MILNET, která by poskytovala globální komunikační služby. V současné chvíli je MILNET na seznamu nefinancovaných priorit pro FY 2026.

Britská kosmická agentura

Nový výzkum zveřejněný Britskou kosmickou agenturou zdůrazňuje rostoucí závislost země na družicových technologiích, které podle nejnovějších údajů podporovaly odvětví představující přibližně 18 % národního hrubého domácího produktu (HDP).

SES

Společnost SES očekává, že 17. července dokončí akvizici konkurenčního družicového operátora Intelsat poté, co vyřeší všechny regulační překážky bránící uzavření dohody v hodnotě několika miliard dolarů.

Starliner

Zástupci NASA uvedli, že existuje veliká šance, že další zkušební let vesmírné lodě Boeing CST-100 Starliner bude bez posádky. Důvodem je stále probíhající řešení technických problémů lodi.

Americký kongres

Americký kongres se chystá nařídit Pentagonu, aby zavedl trvalé financování iniciativy amerických vesmírných sil, která bude poskytovat komerční družicové snímky a analýzy vojenským velitelům po celém světě, a to i přes nejistotu ohledně návrhu obranného rozpočtu.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Galileo má za sebou klíčovou fázi

Evropský navigační systém Galileo, první světový systém pro určení polohy spravovaný čistě civilním sektorem v minulých měsících prošel složitým procesem kontrol, měření a nastavování. Tato fáze byla nezbytná pro další etapy, které už budou posouvat celý systém do stavu, kdy Galileo začne sloužit veřejnosti. V dnešním článku se zaměříme jak na samotné testování, zmíníme se o tom, jaká je v současnosti přesnost celého systému. Najde se ale místo i na popis samotného systému Galileo.

V letech 2011 a 2012 vynesly rakety Sojuz z kosmodromu v Kourou do vesmíru první čtyři operační družice rodícího se systému Galileo. V té době už měla ESA zkušenosti s družicemi Giove-A (start 28.12.2005) a Giove-B (27.4.2008), ale to skutečné ladění mohlo přijít teprve až když byly na oběžné dráze čtyři satelity. Právě čtyři jsou totiž minimální počet pro vstup do fáze označované jako IOV (In-Orbit Validation, tedy validace na oběžné dráze).

V následujícím roce se začala data získaná ze satelitů kombinovat, ladit a porovnávat. Pomohla k tomu rozsáhlá síť pozemních stanic. 12. března loňského roku se systém Galileo dočkal historického milníku – zaměřil svůj první bod na povrchu Země. Odchylka tehdy činila 10-15 metrů, což zcela splňovalo očekávání. Přesnost systému měla narůstat jak během validační fáze, tak především v dalších letech díky vypuštění dalších družic.

Od března loňského roku se rozběhl intenzivní proces testování naplno. Zkoušky probíhaly prakticky po celé Evropě. Zkušební vozidla najezdila více než 10 000 kilometrů a nasbíraná data se počítají na terabajty. Do testů se zapojila nejen samotná ESA, ale i její partneři. Vědci s pomocí nasbíraných informací zjistili dvě věci – první z nich byla, že systém funguje. Druhá je ještě lepší – Galileo pracuje dokonce velmi spolehlivě.

Galileo je schopné při využívání duálního signálu navigovat v 95% případů s přesností 8 metrů horizontálně a 9 metrů vertikálně. Průměrná časová odchylka je úctyhodných 10 nanosekund. Pokud uvážíme, že se přesnost bude s vypouštěním dalších družic zlepšovat, má se Evropa na co těšit.

Systém Galileo by měl být dokončený někdy mezi lety 2019 a 2020. V plném provozu jej bude tvořit 30 satelitů, které budou obíhat kolem Země na téměř kruhové střední oběžné dráze ve výšce 23 222 kilometrů se sklonem dráhy vůči rovníku v úhlu 56°. Družice budou kroužit ve třech rovinách, které proti sobě budou posunuté o 120°. V každé z těchto rovin bude 9 satelitů + jeden náhradní. Pokud by došlo k poruše některé družice, zastane ji právě rezervní stroj. Díky tomu bude možné zajistit spolehlivá měření. Systém Galileo je konstruovaný tak, aby měl pozorovatel ze Země neustálý přístup k co největšímu přístupu družic, čímž se data o poloze výrazně zpřesní.

Po dokončení by měl systém Galileo nabídnout několik úrovní přesnosti podle toho, kdo jej bude využívat. Civilisté by se měli dočkat horizontální přesnosti lepší než 4 metry a vertikální lepší než 8 metrů. Galileo nabídne i několik typů přesnějších verzí. Některé budou moci využívat například letecké společnosti, jiné záchranné složky, některé verze budou veřejné, ale zpoplatněné.

Výhodou je i dosažení spolupráce se systémem GPS. Navigace, které budou umět pracovat s daty systému Galileo tak zvládnou i americkou verzi systému. Výhoda projektu Galileo je jasná – zatímco GPS i ruský GLONASS leží na bedrech armády, která s nimi může nakládat podle svého uvážení a v extrémním případě je třeba i znepřístupnit pro veřejnost, systém Galileo je od začátku koncipovaný jakožto civilní navigační systém, u kterého tato rizika nehrozí.

Zdroje informací:
http://www.esa.int/
http://cs.wikipedia.org/

Zdroje obrázků:
http://www.esa.int/…/Four-satellite_Galileo_constellation_node_full_image.jpg

Štítky:

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.