Americká raketa Altas V startovala 22. května z mysu Canaveral. Pod svým aerodynamickým krytem měla schovaný tajný náklad – družici určenou pro národní průzkumný úřad (National Reconnaissance Office). Jelikož bude družice sloužit armádě, nejsou o ní k dispozici žádné oficiální informace. Náš dnešní článek se opět zaměří na to, k jakému účelu byl satelit vypuštěný a jaké úkoly má plnit. Je to tak trochu jako detektivka.
Mnoho nám o účelu družice napoví už jen pohled na použitou nosnou raketu. Atlas V letěl v konfiguraci 401, měl tedy čtyřmetrový aerodynamický kryt, žádné urychlovací bloky a jednomotorový horní stupeň Centaur. Tím pádem nám vychází, že vynášený satelit byl lehký (žádné urychlovací bloky) a malý (čtyřmetrový kryt).
Po startu už nebyly k dispozici žádné oficiální informace, nicméně známý sledovač družic, Ted Molczan, upozornil, že profil letu aktuálně vynášené družic NROL-33 nápadně připomínal dráhu, po které stoupala raketa, která před dvěma lety vynášela NROL-38. Tehdy další pozorování ukázala, že nosič dopravil náklad na dráhu pod dráhou geostacionární. Předpokládaný průběh letu NROL-33 byl tedy následovný – Horní stupeň Centaur zakulatil oběžnou dráhu na dočasné výšce cca. 260 kilometrů. Druhý zážeh pak zvýšil apogeum na do výšky téměř 30 000 kilometrů. Na této protáhlé dráze se satelit uvolnil od horního stupně a vlastními silami se dopravil na geosynchronní dráhu.
Podle všeho se zdá, že aktuálně vypuštěná družice patří mezi armádní telekomunikační satelity SDS (Satellite Data System). konkrétně by mělo jít o třídu s krycím názvem Quasar. Tyto satelity trochu připomínají systém TDRS pro vědecké sondy. Satelity SDS krouží kolem Země a sbírají data z dalších tajných družic na nižších oběžných drahách. Většinou jsou to fotky ze satelitů na nízké oběžné dráze, které snímkují vybraná území. Přes družice SDS tak proudí například snímky ze optických satelitů třídy KeyHole, nebo radarových Topaz či Laccrosse.
Satelity Quasar obíhají buďto po geosynchronní dráze, nebo po dráze Molnija, aby lépe pokryly sběr dat z družic na polárních oběžných drahách. Aktuálně jsou na geostacionární dráze dva satelity a tři další fungují na dráze Molnija. Dvě družice na geostacionární dráze byly v minulých letech nahrazeny novými stroji – konkrétně šlo o NROL-27 pracující na 10° západní délky a NROL-38, který visí nad 144° západní délky. Ve světle těchto událostí se zdá jako nejpravděpodobnější možnost, že nová družice má za úkol nahradit dosluhující satelit pracující na dráze Molnija.
Existuje samozřejmě i možnost, že satelit nakonec zamíří na geostacionární dráhu, aby rozšířil počet GEO satelitů na tři, ale tato možnost není příliš reálná, jelikož by pro družici přinášela zbytečně velké delta-v. Ovšem stejně jako vždy v případě armádních družic musíme počítat s tím, že naše spekulace mohou být nesprávné. Většinou se ale po několika týdnech podaří amatérským pozorovatelům noční oblohy zaznamenat přelety družice, která tam dříve nebyla. Právě touto cestou se daří zpřesňovat informace o oběžných drahách i u družic, které jsou kryté hradbou informační neprostupnosti.
Zdroje informací:
http://www.spaceflight101.com/
http://spaceflightnow.com/
Zdroje obrázků:
http://spaceflightnow.com/atlas/av046/launch/09.jpg
http://www.spaceflight101.com/uploads/6/4/0/6/6406961/7222481_orig.jpg
http://www.spaceflight101.com/uploads/6/4/0/6/6406961/5277884_orig.png
http://www.spaceflight101.com/uploads/6/4/0/6/6406961/988757_orig.png
A co Rusové, když startovala raketa s jejich motory kvůli armádnímu satelitu?
Proti motorům, které už jsou prodané nemohou říct ani popel. Jejich plány se točí hlavně kolem prodeje motorů do dalších let.