Netradiční název článku má své opodstatnění. Ruský vicepremiér Dimitrij Rogozin se totiž v posledních dnech pokusil využít kosmické páky pro své politické hry. Jde samozřejmě o páky mezinárodní vesmírné spolupráce a její budoucnosti a vicepremiér se mimo to pustil i do věštění velkých budoucích plánu ruské přítomnosti ve vesmíru. Vše to má samozřejmě souvislost s ukrajinskou krizí a přímo to navazuje na události, které jsme popisovali v už přes týden starém článku. Pokusme se tedy opět zmapovat aktuální vývoj situace.
Musím přiznat, že čím více se člověk zajímá o prohlášení Dimitrije Rogozina a posléze i o jeho samotného, tím více je přesvědčen o vrozeném velikášství a přehnaném egu. Neradi na kosmonautixu chodíme k silným slovům a dovolujeme si něco hodnotit, ale posuďte sami.
Dimitrij Rogozin je krom toho, že je vicepremiér Ruska, také osobou, která má pod taktovkou ruský kosmický program. A právě to mu v posledních dnech přidalo na významu, protože se pomalu zdá, že kosmické výhružky jsou v současnosti jedinými většími pákami Ruska na západ. Těžko může kooperovat s plynem a ropou, protože tento hlavní příjem Ruské kasy si nemohou dovolit tolik škrtit. Ale disponovat s miliony dolarů na orbitě a teoreticky i prestiží, to už je jiná.
Zdroj: http://upload.wikimedia.org/
Rusko je v současnosti skutečně jediná země, nepočítáme-li Čínu, která je trochu mimo tuto hru, jenž dokáže dopravit kosmonauty na ISS. Nutno dodat, že je to umožněno tím, že Rusové používají sice osvědčenou, ale prastarou loď Sojuz a v základu ještě starší nosnou raketu, na které měli již dostatek času vychytat všechny problémy, aby její lety byly zvládnutelné bez větších obtíží a relativně levně. Z vědeckého hlediska má proto Sojuz nulový přínos a celé ruské lety s lidskou posádku se smrskly na taxikaření ke stanici. Činnost, které se v devadesátých letech tolik obávali a cesta, které se NASA vyhýbá, jak může a proto zapojuje soukromé společnosti a investuje velké peníze do vývoje vlastní lodi, která bude schopna létat i dál, než na nízkou orbitu.
Nicméně v tomto mezidobí, má Rusko skutečně strategickou výhodu a teoreticky může operovat s dopravou astronautů na stanici. Slovíčko teoreticky je přitom velice důležité, protože reálně je velice nepravděpodobné, že by se v nejbližších měsících změnilo něco na přípravě a letech nových posádek ke stanici. Dlouhodobě nasmlouvané lety, na které se kosmonauti dlouhodobě připravují a které jsou zaplacené a smluvně zavázané nejde jen tak zrušit. Navíc jde o lidské životy. Ostatně právě kvůli tomu musel i Rogozin zmírnit své prohlášení o trampolíně dopravující americké astronauty na ISS. Nově totiž prohlásil, že Rusko odmítne prodloužit svůj závazek o udržování ISS po roce 2020 a to je zároveň první reálná hrozba, která z jeho úst padla.
Rusko doposud není zavázané podpořit americký návrh na prodloužení provozu stanice právě po roce 2020, který minulý rok schválil americký kongres. Nutno podotknout, že ani ESA a další partneři toto prodloužení užívání stanice ještě neodsouhlasili. Avšak stanice je pro svůj provoz odkázána právě i na ruský segment, kde hlavně modul Zarja má na starost motorické úpravy dráhy stanice. I když tento modul má velice nejisté vlastnické pozadí, jak nedávno psal Tomáš Přibyl ve svém článku. Reálně tak vyvstala nutnost debaty, co by se stalo, kdyby Moskva nakonec skutečně splnila hrozby vicepremiéra Rogozina. Není nereálné, aby se ruský segment oddělil od stanice, i když to bude představovat dlouhou přípravu a pokud bude chtít přežít americká část, bude nutné zřejmě vyslat nový motorický úsek stanice. To je však rozbor na další článek. My se pojďme věnovat dále aktuálním prohlášením ruské strany.
Zdroj: http://www.vestinet.rs/
Dimitrij Rogozin se totiž postaral ještě o jeden rozruch kolem kosmických aktivit Ruska. Minulé úterý totiž prohlásil, že po ukončení spolupráce s Američany se Rusko zaměří na asijské země a zároveň začne stavět svoji kolonii na Měsíci. Odvážná slova podpořil i odhadem data založení této kolonie. První posádka této měsíční kolonie Ruska se má na stanici usadit už v roce 2030.
Slibem nezarmoutíš, chtělo by se říct. Proč taková skepse? Pojďme se na to podívat podorbněji. V rámci svého prohlášení poznamenal, že přípravy na takovou kolonii by měly začít už za dva roky. Slovíčko už je zde velice důležité, protože by správně mělo spíše znít teprve. Příprava tak rozsáhlého a technicky náročného projektu, jako je stále osídlená stanice na povrchu Měsíce je běh, který se dá rychle zvládnout jen s velkými financemi a rozsáhlými personálními a materiálními zdroji. Personální a finanční zdroje jsou však něco, co Rusku stále dost schází. Zbývala by tedy jen cesta časově rozsáhlého projektu, který by si vystačil s financemi podhodnoceného ruského kosmického programu.
Ale podívejme se na to i jinak. Rusko v současnosti není schopné už přes čtvrt století opustit orbitu Země. Jeho pokusy, známá je třeba mise Fobos-Grunt, dopadají špatně už v samém zárodku, a proto jsou zkušenosti těch, kteří by měli zajistit technické prostředky pro let k Měsíci naprosto mizivé. Bylo by proto nutné, aby Rusko investovalo velké prostředky do projektů, které by zajistily alespoň nějaké zkušenosti s letem k Měsíci, či dokonce přistáním. Nicméně v následujících pěti letech Rusko plánuje jen dvě robotické mise k Měsíci, a ačkoli tyto mise mají velké plány, není vůbec jisté, zda budou uskutečněny a naopak je velice jisté, že budou mít velký skluz. Pro přípravu trvalé základny na Měsíci je však třeba mnohem více. Je třeba vývoj rakety, která bude schopna dopravit dostatečně těžkým náklad na Měsíc, začít vývoj zcela nové kosmické lodě a začít průzkum Měsíce skutečně provádět ve velkém. Nic z toho však zřejmě není v současných silách Ruska. Vývoj nové lodi PPTS se v podstatě zastavil a velká nosná raketa není ani na obzoru. I kdyby se za slíbené dva roky začalo s přípravou na tento ambiciózní projekt, pravděpodobně by nebylo možné jej stihnout, bez výrazné pomoci zvenčí. Zajímavou epizodou k tomu pak je ta, která se udála ke konci minulého týdne, kdy se raketě Proton opět nepodařilo donést náklad na orbitu Země. Mluvili jsme o tom v posledním kosmotýdeníku.
Dalším nejasným prohlášením Rogozina je pak výzva k uzavření pozemních stanic systému GPS na ruském území, pokud nebude povoleno spustit obdobné pozemní stanice pro ruský navigační systém Glonas na území USA. Zde jde především o to, že na ruském území žádné pozemní stanice systému GPS, které by zpřesňovaly jeho provoz, nejsou. Je tam pouze několik stanic, které spolupracují se systémem a věnují se výhradně vědeckému zkoumání. Jejich uzavření by chod systému GPS nijak nenarušilo a zároveň by spíše ochudilo ruské vědce pracující na těchto stanicích.
Rogozinova prohlášení tak opět ztratila na relevantnosti a díky tomu se výrazně snižuje vážnost ruské politické reprezentace. Je nutné počítat s tím, že politické prohlášení v době politické krize je nutno brát s velkou rezervou. Pokud jde o tento konkrétní případ, je prohlášení vicepremiéra, ač vládní hlavy ruského kosmického programu, o dělení ISS, či zakládání kolonie na Měsíci, jen nepodložené fantazírování, protože pro obě akce je nutné mít podklady, týmy, které na daných problémech pracují a nějaké dokumenty, které podloží reálnost prohlašovaného – což nic z toho k dispozici není.
Situaci budeme i nadále sledovat a přinášet další čerstvé zprávy z jejího vývoje.
Zdroje informací:
http://www.spaceflightnow.com/
http://www.space.com/
http://technet.idnes.cz/
Zdroje obrázků:
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/cb/Russian_Orbital_Segment_%28blank%29.png
http://www.slashgear.com/wp-content/uploads/2014/05/NASA-photo-ISS-International-Space-Station-STS-128-shuttle-astronaut-NASA-image-posted-on-AmericaSpace1-820×420.jpg
http://www.vestinet.rs/wp-content/uploads/2014/05/Dmitrij-Rogozin.jpg
Škoda, že sa musia riešiť takéto problémy, ktoré ľudstvo brzdia v pokroku a prinášajú len problémy.
Paradoxně by tato krize, kdyby se některá z hrozeb, které tu padly skutečně splnily, mohla stát slušným motorem pro rozvoj pilotované kosmonautiky hlavně na západním břehu civilizovaného světa. Samozřejmě, pokud by eskalace nepřesáhla určitou hranici, kdy by naopak působila destruktivně. Je nutné poznamenat, že NASA prohlásila, že už nikdy nebude spolupracovat s Ruskem na rovnocenné úrovni, že se to nevyplácí a to padlo ještě před tím, než se světové dění začalo točit kolem Ukrajiny. Překvapivě však odstoupení Ruska od mezinárodních projektů nemusí být příliš citelné, protože v současnosti se kolem něj nesoustředí žádné moderní technologie, spíše levné prostředky pro dopravu nákladů a lidí. Tuto činnost bez dlouhých časových rozestupů můžou nahradit soukromé společnosti. Ale to by bylo opět na dlouhé rozepisování.
O tom ze spoluprace s Ruskem ma sve specifika bylo napsano hodne (viz. napr. pan Pribyl a Prokleti vesmirne spoluprace :))
Ale jak je natom Dragon s certifikaci pro dopravu lidi?
neni znamy termin nebo podminka, kterou je potreba splnit aby ji ziskal?
technicky to problem zrejme nebude, uder razitka cca 2 sekundy, kde pak je asi zadrhel?
Nemám teď možnost dohledat přesný stav certifikace, možná večer. Nicméně pokud jde o testování jednotlivých systému lodi, tak práce pokračují s daleko menším zpožděním, než by se dalo čekat. Prakticky dokončený test padákového systému a ve značném stádiu pokračující testy motorů Super Draco ukazují, že se na něm pracuje s velkým nasazením. Avšak, stavba kosmické lodi pro lidskou posádku není jako výroba židle a stejně jako jinde platí, že je lepší se o rok zpozdit a doletět živý, než letět včas a havarovat. 🙂
Ahoj, kde se dá prosím Tě najít zmiňovaný článek p.Přibyla Prokletí vesmírné spolupráce?
Strýček Google odpoví 😉
http://www.hvezdarna.cz/?page_id=372
A přesně se to jmenuje:
Tomáš Přibyl, Prokletí kosmické spolupráce
to Michal Bursík: díky moc za odkaz. Tolik přednášek na jednom místě. Asi mám zajištěnu náplň zimních večerů na dlouho dopředu.
Stále stejný typ otázek a stále stejné odpovědi. Kdy já si na ten gůgl konečně zvyknu… 😉
Ale díky. Výsledek viz Tomáš, je to nádhera
Rogozin je Putinův „Zlý pes“, nahlas štěkat má v popisu práce. Ale vážně jej neberou ani v ruském kosmickém výzkumu. Dobře vědí, že bez Američanů a ISS by jim nastaly krušné časy.
Navíc nepřeceňujme význam kosmonautiky v politice, zlatá 60. už jsou dávno pryč. Ani vpád do Gruzie (a to tam šli Rusové natvrdo), která je Americe bližší (Ukrajina je spíš evropský problém) kde mají Amíci dokonce vojenskou základnu se na LEO neprojevil.
omlouvam se za nepresny prispevek, jednak jde o mluvene ne psane slovo a druhak je nazev presne tak jak psal Michal Bursik „Tomáš Přibyl, Prokletí kosmické spolupráce“….
Snazil sem se dohledat nejaky shrnuti roadmapy Dragonu k lidske posadce,
nensel jste nekdo neco?
Mam pocit ze teto neurcitosti prave pan Rogozin zneuziva.. kdyby byl stanoven termin napr. 2016 pak by asi pan Rogozin nemel takovou paku.
Zminka o provozu GPS je asi spis o prodeji navgacnich zarizeni, tzn. zprava spis pro obchodniky a ekonomy nez pro provozovatele.
Rogozin je ekvivalent středověkého šaška. Blábolí a přehání, až je směšný, ale zároveň taky neznačuje směr, kterým se „vládce“ chce ubírat.
Bohužel, tenhle článek mi přijde trochu jako Rogozinova ozvěna z druhého břehu.
Kritika „taxíku“ sojuzu za nulový vědecký přínos mnohé vypovídá o dnešním západním přístupu ke kosmonautice. Vždyť je to proboha už skoro šedesát let, co lidi lítají do vesmíru. Čím jiným by asi tak měli létat než osvědčeným, spolehlivým a levným taxíkem. Ano, na let do vesmíru je potřeba kus špičkové techniky, ale pokud z toho někdo chce dělat vědu, nepoletí nikdy nikam.
Elon Musk se svým Falconem taky nedělá žádnou „vědeckou práci“, prostě nechal tvrdě pracovat konstruktéry a techniky. Pečlivě odstraňuje chyby a snaží se létat a létat, co nejčastěji to jde. Jedinou branou do vesmíru je spolehlivý sériový stroj, ne megalomanské jednorázové experimenty.
Ohledně ISS bych očekával, že v případě vzniku horkého konfliktu USA x Rusko bude stanice okamžitě opuštěna. Rusové by se předtím mohli pokusit odpojit svoji část a zachránit ji zaparkovanou na vyšší oběžné dráze. Je otázka jestli by jim v tu chvíli ještě k něčemu byla. Americká část by se neměla jak dostat na vyšší dráhu a vlastně by se k ní bez posádky asi nešlo připojit a brzy by zanikla v atmosféře.
Rusové dopravili před nedávnem k Marsu a Venuši evropské sondy Express. Raketa Sojuz se stupněm stupeň Fregat, která je tam poslala je se běžně používá na dopravu na geostacionární dráhu. Myslím, že kdyby opravdu chtěli na Měsíc, mají s čím začít.
Smyslem lidské existence (života na Zemi obecně) je vývoj. A to platí i pro kosmonutiku/ techniku (koukni se třeba na svůj mobil…tlačítka s pětiřátkovým displeyem taky dodnes fungují spolehlivě).
Právě Musk posouvá raketovou techniku na další úroveň – Grasshoper, znovupoužitelné kabiny… Vědy nebo spíše výzkumu a vývoje, když se jedná o techniku, je v tom jeho projektu tak 80%.
Horký konflikt USA v. Rusko by znamenal koneč ISS. A Rusové by měli úplně jiné starosti než řešit co se stanicí na oběžné dráze.
Tohle naštěstí nehrozí. Spolupráci s Ruskem ohrožuje především jejich přístup…
Předně bych chtěl rád poděkovat za váš příspěvek do diskuze. Neříkám, že mám patent na pravdu a že mé závěry jsou správné. Ostatně, kdybych si myslel, že mám pravdu, zřejmě bych ztratil důvod se vyvíjet, že.
Nicméně k diskuzi. Důvody vývoje a klady SpaceX a jejich Dragonu už byly rozebrány o příspěvek výše. Je důležité si uvědomit význam agentur, jako je NASA a jako by snad měla být Roskosmos. Tyto státem placené agentury jsou vědecké instituce, jejichž smyslem je objevovat a zkoumat . posouvat poznání. Taková instituce ukazuje možné cesty a posouvá poznání. Je to velice drahá cesta s neekonomickými prostředky, které prošlapávají tu náročnou první cestu. To je její smysl.
Když však taková instituce začne dělat něco, jako je kyvadlová doprava na ISS, je to drahé, bere to peníze, které by jinak mohly jít na vývoj a výzkum a odčerpává to výjimečné personální zdroje, které by jinak mohli pracovat na něčem, co posune naše poznání. Navíc je taková doprava drahá, neekonomická a náročná, právě proto, že jí vykonává taková obrovská agentury, ztracená ve státním byrokratickém molochu a jako taková, bude to samé, co jinak dělají soukromé firmy, dělat z principu věci několikrát dráž.
SpaceX měla pomoci převzít tohle drožkaření a uvolnit NASA ruce a zdroje na to, co má skutečně NASA dělat. Ale SpaceX k tomu přibalila ještě vlastní vývoj, ač nemusela a sama provádí technologický vývoj nad rámec požadovaného.
Pokud jde o ruský přístup k životu, vesmíru a vůbec, tak je asi zbytečné to dlouze popisovat. Jejich politicky podbarvený latentní přístup k věci nevytváří nic hodnotného. Díky jejich levné pracovní síle a jejich umu dělat věci masově a jednoduše máme aspoň ten Sojuz, který dělá to drožkaření k ISS. Ale mluvit v Rusku o investicích do vývoje a výzkumu na mírové úrovni je vždy trochu detektivní práce… Ono by to bylo na mnohem delší rozepisování, ale na to tady není prostor.
A pokud jde o poznámky o teoretickém střetu USA a Ruska a osudu ISS, tak si nedovolím nic věštit. A bych vsadil boty na to, že takový konflikt je realitě hodně vzdálený.
Pekný deň. Vám dvom vyššie spomínaným pánom, ktorí chválite spoločnosť SpaceX za..“k tomu přibalila ještě vlastní vývoj, ač nemusela a sama provádí technologický vývoj nad rámec požadovaného.“ a podobne. Ono treba troška poznať históriu súkromných firiem podnikajúcich v „kozmonautike“ a ich dravosť keď vstupovali do tohto segmentu. Napríklad NASA ako vládna agentúra nemohla zo zákona nakupovať ruský kozmický hardware, ale súkromníci áno :-). Viete keď tieto spoločnosti prekročili isté technologické spôsobilosti a boli „administratívne vybraní“ boli pozvaný do „zlatej knižnice NASA“ a mohli si voľne listovať a vybrať zo starších technologických pokusov a demonštrátorov. Takže možno Vás to prekvapí, ale „Grasshoper“ tu už bol a dokonca odskúšaný! Nafukovacie segmenty vesmírnych staníc tak isto odskúšané, ako sa nám už roky snaží presadiť ďalšia súkromná nemenovaná spoločnosť majúca v pláne vesmírne hotely … Dočkáme sa ďalšieho chválenia súkromných spločností akí vývoj a technologické skoky konajú? Takže sa pýtam aký „výzkum a vývoj“ robia súkromné spoločnosti? Akože motory Merlin? To sú kópie a dokonca aj Merlin D s ktorým majú problémy. Ďalšia vec, prosím vydeľte si sumu ktorú majú zakontrahovanú za vynesenie 12 resp. iní počet zásobovacích štartov plus finančnú podporu čo dostali predtým, počtom štartov a k akej jednotkovej cene sa dostaneme? A dovoľte ešte upriamiť vašu pozornosť na hodne strmo stúpajúce náklady na jednotlivé rakety , či už Falcon alebo aj iné súkromné…Keď budete miliardár, tak tiež pri začiatku biznisu stlačíte sumu čo najnižšie a platíte to skryto z vlastného vrecka, len aby ste sa presadili na trhu, ale tiež iba do času. Takže za chvíľu dosiahnu ceny paritu (vyrovnajú sa tým „stašne predraženým molochovým štátnym raketám“..a to ešte nevravíme o Falcon Heavy a jeho silnejšom bratríčkovi na papiery. Tí si už môžu s SLS rovno podať ruky! Budú rovnako drahé! 😉
Samozřejmě u nás na fóru víme a často se bavíme o tom, jak chytré bylo dát soukromým firmám možnost využít již vyvinuté prostředky a technologie, která měla NASA a dát jim ekonomicky podmíněný smysl. Myšlenka to byla rozhodně dobrá. Pokud jde o zastávání se a nezastávání se společnosti SpaceX. Zvláště v poslední době kolem toho víří příliš spekulací a názorů a utváří se dva nesmiřitelné tábory, přičemž je jasné, že ani jeden nemá pravdu, tak už to ostatně bývá… Bylo by to na dlouhé rozebírání. Všichni tušíme, že Elon Musk operuje s cenami za start svého Falconu v rovinách, které budou podhodnocené. Ale ať to klidně dělá. Ceny se sjednávají u stolu a pak musí být dodrženy, podobně jako ceny zásobovacích misí na ISS. Pokud jde o Grasshopper, všichni si pamatuje předchozí projekt, i jeho letové zkoušky, ale jeho praktické nasazení neproběhl a to je to, o co se pokouší SpaceX a to je to, za co si zaslouží jistý obdiv.
A pak je tu diskutované MarsOne. Nikdo nevěří, že se uskuteční, ale i kdyby tahle show měla za následek jen to, že se o letu na Mars začne mluvit na veřejnosti, což má už teď, tak to mělo obrovský význam pro budoucnost, protože tahle společnost nutně potřebuje mít nějaký cíl, nějakou vizi, protože tak nějak se zdá, že to nám schází nejvíce. Ale to je opět jiná debata. Ani jedno tady však nevyřešíme.