Lehkotonážní raketa Vega je nejmladším zástupcem evropských raket. Svou nosností se nemůže rovnat osvědčeným matadorům jako je Ariane 5, nebo Sojuz, ale i přesto (nebo právě proto) má své zákazníky jisté. ne vždy je totiž potřeba dostat do vesmíru velkou družici vážící mnoho set kilogramů. Vega cílí na menší náklady o hmotnosti maximálně dvě tuny. Včera se Vega dočkala třetího úspěšného startu, když na oběžnou dráhu vynesla kazašský satelit KazEOSat-1.
30 metrů vysoká a 137 tun těžká raketa zažehla svůj motor P80 ve 3:35 našeho času. Deset sekund stoupala raketa kolmo vzhůru, načež začala lehce svou dráhu naklánět k severu. 33 sekund po startu už se nosič pohyboval nadzvukovou rychlostí. Za dalších dvacet sekund byla ve výšce 14 kilometrů a procházela fází největšího mechanického namáhání. Každou sekundu spálil jedenáct metrů dlouhý první stupeň 820 kilogramů pevného paliva a když raketa dosáhla rychlosti 1,7 km/s, dohořel. Od startu uplynulo 110 sekund.
Za tři sekundy se již nepotřebný stupeň oddělil a o další tři sekundy později se slova ujal druhý stupeň – raketa byla ve výšce 59 kilometrů. Motor Zefiro 23 měl k dispozici téměř 24 tun paliva, což stačilo na vystoupání do výšky 140 kilometrů a dosažení rychlosti 3,9 km/s. Horní stupeň dlouhý osm a půl metru spálil každou sekundu 300 kilogramů paliva. 23 sekund po vyhoření se druhý stupeň oddělil. Tři minuty a 40 sekund po startu se zapálil motor na třetím stupni Zefiro 9.
Šestnáct sekund poté Vega ve výšce 150 kilometrů odhodila již nepotřebný aerodynamický kryt nákladu. Čtyři metry dlouhý třetí stupeň potřeboval každou sekundu 92 kilogramů paliva a hořel 110 sekund. Sestava se pohybovala rychlostí 7,6 km/s. Následovalo oddělení od horního stupně AVUM, které přišlo 6 minut a 15 sekund po startu. O jedenáct sekund později se tento stupeň na kapalná paliva (nesymetrický dimetylhydrazin a dimer oxidu dusičitého) zapálil – zážeh trval pět a půl minuty, čímž vytvořil dočasnou eliptickou parkovací dráhu s apogeen ve výšce 750 kilometrů.
Následovala 41 minut dlouhá přeletová fáze, během které se satelit spojený s horním stupněm blížili k nejvyššímu bodu dráhy. Tady se motor znovu zapálil na dvě minuty. Tím se oběžná dráha zakulatila ve výšce 750 kilometrů, což v souvislosti s polární dráhou zajišťuje, že satelit bude nad každou oblastí světa přelétat ve stejnou denní dobu.
K oddělení samotné družice KazEOSat-1 došlo 55 minut a 30 sekund po startu. V dalších týdnech na ni bude čekat série testů, než začne na Zemi posílat snímky povrchu ve vysokém rozlišení. Kromě označení KazEOSat-1 se někdy můžete setkat i se zkratkou DZZ-HR – v obou případech se jedná o jednu a tutéž družici, kterou postavilo konsorcium firem Airbus a SAS ve spolupráci s kazašskou národní společností Garyš Sapary. Jednička v názvu družice dává tušit, že se satelit dočká kolegy – na konci letošního roku má startovat KazEOSat-2 na raketě Rokot.
Družice KazEOSat umožní kazašské vládě lépe monitorovat životní prostředí, využívání zemědělské krajiny, včetně sledování nerostných zdrojů. Satelit váží zhruba 830 kilogramů a má rozměry 2,1 x 3,7 metru. Je postavený na platformě AstroSat-500, která je určená pro družice snímkující Zemi z nízké oběžné dráhy. Hlavním přístrojem je NAOMI (New AstroSat Optical Modular Instrument), který pořizuje fotky s rozlišením jednoho metru. Zvládá multispektrální obrázky i barevné snímky pokrývající celé viditelné spektrum. Tento přístroj už letěl na satelitech SPOT-6, SSOT a VNREDSat-1A.
Satelit je vybavený trojicí výklopných solárních panelů, které dodají 1 200 Wattů. Energie se bude ukládat do palubních Li-Ion baterií. K drobným korekcím dráhy poslouží jednosložkové tryskové motory na hydrazin. Přesné zaměření má na starosti nejen zdvojený systém GPS posktující přesnost polohy 3 metry, ale také sledovače hvězd, díky kterým satelit pracuje s přesností 30 µrad. Data z družice se budou přenášet po zdvojeném kanálu v pásmu X s maximální rychlostí 270Mbit/s. Telemetrie se bude posílat všesměrově v pásmu S, ve kterém bude probíhat i posílání příkazů ze Země. Pro ukládání snímků, které předtím projdou speciálním algoritmem snižujícím jejich objem, je připraveno úložiště na bázi flash pamětí s celkovou kapacitou 850 GBit.
Zdroje informací:
http://www.spaceflight101.com/
http://spaceflightnow.com/
http://spaceflightnow.com/
Zdroje obrázků:
http://www.spaceflight101.com/uploads/6/4/0/6/6406961/7523622_orig.jpg
http://www.spaceflight101.com/uploads/6/4/0/6/6406961/668286_orig.jpg
https://pbs.twimg.com/media/Bl-JG-nCEAARP1D.png:large
Vteriny, sekundy… Holinky, hodinky,…
Vse je to na jedno brdo, ze?
Uznejte, že neustále opakovat stejná slova by bylo ještě horší. 😉
Neuznáme. Měřit čas v úhlových jednotkách je zhovadilost.
Když jsem článek napsal, měl jsem všude sekundy. Z hlediska slohu to byla hrůza, proto jsem se rozhodl cca. polovinu těchto slov nahradit podobným termínem, který je většině lidí srozumitelný.
OK, tak to máte slohově korektní (dle Vás), ale s nesmyslem po odborné stránce. O tom by se dalo diskutovat, jestli 4x použité slovo vteřina zachraňuje článek před hrůzou v podobě 16x (nyni 12x) použitého slova sekunda. Vteřina prostě není jednotka času a čas s ní měřit nejde.
Po technické stránce možná nesmysl, ale drtivá většina čtenářů ví, o čem je řeč. Velmi totiž záleží na určení materiálu, kde se termín vteřina/sekunda používá.
Pokud bych psal např. diplomovou práci, nebo odborný text, tak tam by vteřina ve smyslu času neměla místo. Ovšem náš portál cílí na popularizaci kosmonautiky pro veřejnost, takže je možné na některých místech upustit od striktně přesných formulací.
Upřímně řečeno jsem nečekal, že tolik čtenářů nadzvedne ze židle moje snaha vyhnout se přespříliš častému opakování slova „sekunda“ tím, že ji nahradím za výraz „vteřina“. Aby bylo jasno – byl jsem si vědom toho, že se tento výraz primárně používá pro velikost úhlu, nicméně vzhledem k tomu, že se v českém jazyce naprosto běžně používá, rozhodl jsem se dát přednost lepšímu slohovému pojetí před naprostou termínovou přesností.
Ovšem jak jsem zjistil, tato, podle mého názoru zcela nevinná drobnost, zaujala poměrně dost čtenářů. Jelikož celou věc považuji za kosmetickou drobnost, na které nestojí celý článek a jelikož se tolik lidí ozvalo, že se jim to nelíbí, ustoupil jsem většině a všechny výrazy vteřina nahradil odborně správným termínem sekunda. Inu, pokud se Vám to takhle po češtinářské stránce líbí víc …
Nedělejte si z toho těžkou hlavu. Normální lidi chápou co je vteřina a ti chytřejší vědí, že jednotka je jen otázka volby soustavy.
A ze všeho nejhorší je srážka s blbcem…
Díky za článek a příště se tak snadno nedejte 🙂
Nic proti vteřinám ..ani sekundám 🙂