Od vypuštění prvního modulu ISS, ruské Zarji už uplynulo 15 let. Přesto ISS zatím do starého železa nemíří. Mezinárodní smlouvy ji zajišťují existenci až do roku 2020. Od 8. ledna je ale situace ještě lepší. Stanice by měla fungovat do roku 2024. Alespoň to NASA oficiálně přislíbil Bílý dům. Pokud se tedy na ISS nestane žádná mimořádná nehoda, nebo pokud po nástupu nového prezidenta nedojde k výraznému překopání kosmického programu, bude ISS nad našimi hlavami kroužit ještě deset let. Co to pro stanici znamená? To z různých pohledů rozebere náš dnešní článek.
Rozhodnutí Bílého domu je z pohledu kosmonautiky jednoznačně správné, vždyť stanice byla z velké části dobudována teprve nedávno (pokud tedy nepočítáme nekonečné čekání na ruský modul Nauka) a posádky mají konečně více času na vědu. Třeba ve srovnání s rokem 2008 je v současnosti vědě věnováno 16x více času! Stanice se tedy konečně začíná „vyplácet“. Vědci mohou plně využívat jejích mimořádných možností, které v současné době nemají konkurenci.
Zdroj: http://spaceflightsystems.grc.nasa.gov/
Do budoucna by navíc měl význam ISS ještě vzrůst. Hovoří se o tom, že by se na stanici měl testovat prototyp motoru VASIMR, že zde budou probíhat zkoušky dlouhodobého pobytu posádky ve stavu beztíže nutné pro bezpečný let k Marsu. Tím, že ISS bude fungovat o 4 roky déle se otevírají další nové možnosti pro spousty pokročilých experimentů, které by se jinde nedaly realizovat. Z hlediska vědy by proto bylo krajně nerozumné ukončovat provoz orbitální laboratoře již roku 2020.
Zdroj: http://mek.kosmo.cz/
Kdo bude z této změny profitovat jsou soukromí dopravci, kteří usilují o získání kontraktu na dopravu posádky na stanici. V současné době to vypadá, že se jejich loď (nebo snad lodě?) dostane do provozu v roce 2018. Pokud by měla stanice o dva roky později shořet v atmosféře, bylo by to vzorné plýtvání penězi. Došlo by totiž jen asi ke čtyřem letům! Což by při stamilionových investicích do celého projektu bylo jemně řečeno nelogické. Pokud ovšem bude ISS fungovat do roku 2024, jak Američané nyní slibují, rozrostl by se počet soukromých letů na stanici na dvanáct až dvacet, což už je nesrovnatelný rozdíl.
Není to poprvé, kdy se životnost ISS prodloužila. Podle plánů, které platily ještě za prezidentování George Bushe měla ISS fungovat do roku 2016. Barrack Obama ji ale hned na začátku svého funkčního období v roce 2010 přidal čtyři roky navíc. Stejná injekce přišla i nyní. Dá se očekávat, že by se ISS dočkala v dalších letech ještě dalšího prodloužení? Těžko soudit. Na jednu stranu se už delší dobu hovoří o tom, že by stanice mohla po technické stránce vydržet až do roku 2028, ovšem musíme uvážit, že čím bude stanice starší, tím více bude poruchová.
Starší systémy si budou vybírat svou daň a nikdo jistě nechce, aby se opakovala situace z MIRU, kde nakonec posádky trávily více času opravami než vědou. Velkou roli budou při rozhodování hrát finance. Orbitální komplex s celkovou cenou 150 miliard dolarů stojí každý rok tři miliardy dolarů, přičemž rozpočet NASA je sedmnáct miliard. Na tomto místě si neodpustím rýpnutí, že roční rozpočet NASA je stejný jako rozpočet války v Iráku za měsíc a půl.
Zdroj: http://d1jqu7g1y74ds1.cloudfront.net/
Otázkou zůstává i to, jak na prodloužení životnosti stanice zareagují ostatní účastnické státy. NASA sice nese 76% nákladů na provoz ISS, ale ostatní zahraniční partneři budou mít při prodlužování životnosti výrazné slovo. Existuje i možnost, že ESA a JAXA odmítnou v projektu pokračovat a po roce 2020 budou provoz stanice platit už jen Američané a Rusové.
Na druhou stranu si musíme uvědomit, že politika nezná žádný zákon, který by nešel v budoucnu zrušit, tudíž ani toto oznámení nemá neochvějnou jistotu realizace. Bude potřeba, aby se podle něj řídil především americký kongres. Je to totiž právě on, kdo rozhoduje o tom, která organizace dostane kolik peněz. Nezanedbatelnou roli bude v tomto procesu hrát i americký prezident, který bude zvolený roku 2016.Vzpomínka na Obamovo zrušení programu Constellation je stále až příliš živou připomínkou závislosti kosmonautiky na politice.
Zdroje informací:
http://www.kosmonaut.cz/
http://technet.idnes.cz/
http://spaceflightnow.com/
Zdroje obrázků:
http://apod.nasa.gov/apod/image/0912/iss_sts129_big.jpg
http://spaceflightsystems.grc.nasa.gov/SOPO/ICHO/IRP/MWA/BCAT/images/bcatoniss.jpg
http://mek.kosmo.cz/pil_lety/usa/dragon/dragonriderm.jpg
http://d1jqu7g1y74ds1.cloudfront.net/wp-content/uploads/2012/02/NASA-budget-capture.jpg
A nešlo by ty starší moduly pozděj jen vyměnit? Chápu že rozebírat ISS v kosmunení pohádka, ale zdá se mě to nejlogičtější, stare jsou jen některé části
Ona výroba nových modulů není taky úplně levná. Přičtěme si k tomu náklady na vynesení, demontáž starého modulu, připojení nového a dostaneme se na čísla, která jsou ještě vyšší než stávající stav.
Jasně ale když bude ve špatném stavu, bude to levnější jak stavit novou stanici, a nebo nebude žádná
To si nemyslím. V určitém bodě se dostanete do stavu, kdy už je prostě lepší (finančně i technicky) ukončit stávající projekt a začít něco nového od nuly.
já tím mířím třeba na model nauka, který pokud by se připojil třeba v r. 2015 tak v r. 2020 by ho bylo škoda poslat k zemi.
Samozřejmě pokud by šla do duchodu v r.2028 tak už asi máš pravdu
Kazdopadne ani rok 2024 neni zas tak daleko. Uz existuji nejake plany co bude po ISS?
Kolem roku 2020 (+nejake zpozdeni) ma startovat cinsky Vesmirny palac. Nebo si necha USA libit, ze se jeji kosmonauti budou vozit ruskymi raketami do cinske stanice rizene z indickeho pozemniho centra? 🙂
Za ISS momentálně není náhrada. Občas se sice objeví spekulace o stanici umístěné na vysoké oběžné dráze, nebo u Měsíce, někdy dokonce i v libračním centru. Ale vždy se jedná o vyhlášení ve stylu „bylo by hezké kdyby …“ Žádné přesnější informace k dispozici nejsou.
Po roce 2024 má navíc začít ostrá služba rakety SLS, takže Američané se budou zaměřovat spíše na lety k asteroidům než na LEO.