Osobně doufám, že si každý čtenář na otázku v nadpise odpoví alespoň částečně kladně. Dnes ale nebudeme hodnotit soukromé dojmy z roku, který se pomalu chýlí ke svému konci. Zaměříme se na končící rok z pohledu kosmonautiky. Připomeneme si nejvýznamnější události a nezapomeneme ani na trochu statistik – který stát měl nejvíce startů a kdo se může letos chlubit nejvyšší spolehlivostí? Kolik bylo výstupů do volného kosmu a tak dále. Dost ale úvodních slov, pojďme se začíst do hodnocení roku 2013.
Celkově nám rok 2013 přinesl celkem 81 startů, což je o tři více než vloni. Nejaktivnější ve vypouštění raket bylo Rusko s 35 starty (+6 oproti roku 2012), na druhém místě byly Spojené státy s 19 starty (+6), pomyslný bronz bere Čína s 15 starty (-4). Na dalších místech se umístila Evropa s pěti starty (-3), Indie se třemi (+1), Japonsko také se třemi (+1) a Jižní Korea, která se dočkala svého prvního startu.
Co se úspěšnosti startů týče, tak tam mají kosmické agentury potěšující skóre – 95% startů skončilo úspěšně. Pro lepší představu – v roce 2012 měly agentury jen 93% úspěšnost. Částečným neúspěchem letos skončilo pouhé 1% startů a havárie se objevila ve 4% případů. Pokud tuto statistiku aplikujeme na výše zveřejněný počet startů dojdeme k tomu, že nejspolehlivější rakety měla v roce 2013 Amerika – všech 19 startů bylo úspěšných. Na druhém místě byla Evropa se všemi pěti úspěšnými starty. Žádný problém nepotkal ani Indii, Japonsko a Jižní Koreu. Číně selhal jeden start, což pro ni znamená spolehlivost 93%. Nejhůře dopadli Rusové, kteří mají nejen nejvíce startů, ale i nejvíce nehod (dvě kompletní a jednu částečnou). Rusko si proto z roku 2013 odnáší spolehlivost 91,5%.
Abychom ještě připomněli všechny výše zmíněné havárie. U Číny šlo o předčasné vypnutí horního stupně rakety Dlouhý pochod 4B s brazilskou družicí CBERS-3 (9. prosince). Rusové neuspěli poprvé už 15. ledna, kdy raketa Rokot s horním stupněm Briz-KM vynášela armádní družice Kosmos – šlo ale jen částečný neúspěch. Jako plný neúspěch se ale hodnotí start rakety Zenit-3SL, který proběhl 1. února z plošiny Sea launch. Po 40 sekundách letu se vypnul motor prvního stupně. Druhé velké selhání přišlo 2. července, kdy krátce po startu explodovala raketa Proton se třemi družicemi navigačního systému Glonass. Za všechno tehdy mohly obráceně zapojené senzory.
V roce 2013 si úspěšný debut připsalo hned několik raket – Antares 110, Minotaur V, Falcon 9 v 1.1, Sojuz-2.1v, Epsilon a Kuaizhou. Do pomyslného důchodu odešla raketa Falcon 9 v1.0 a končí i rakety Antares 110 a Naro-1. U všech se očekává brzké nahrazení vylepšenými verzemi. V roce 2013 se sedm států dočkalo své první družice. Konkrétně šlo o Ázerbajdžán, Rakousko, Ekvádor, Estonsko, Peru, Bolívii a ostrov Jersey.
Více než polovina (46) startů mířila na nízkou oběžnou dráhu Země – 12 k ISS a 1 k Tiangong-1. Na střední oběžnou dráhu letělo 5 misí, 24 startů mířilo na geosynchronní dráhu, 3 na vysokou zemskou dráhu a jeden na heliocentrickou dráhu.
Na palubách pěti kosmických lodí se v průběhu roku 2013 podívalo do kosmu celkem 15 lidí (6 Rusů, 4 Američané, 3 Číňané, 1 Ital a 1 Japonec). Za zmínku stojí, že se v letošním roce začal pro lodě Sojuz používat rychlý profil letu, který umožňuje připojení Sojuzu během 6 hodin od startu, takže posádka nemusí trávit tolik času ve stísněné lodi. Zároveň to na ně ale klade větší nároky na přesné řízení.
K ISS se vydalo i 8 zásobovacích lodí – největší pozornost na sebe poutal let americké soukromé lodi Cygnus, která si tak odbyla premiéru. Kromě toho ke stanici zamířily 4 Progressy, jeden Dragon, jedna japonská Kounotori a evropská ATV-4 Albert Einstein.
Kromě toho jsme se dočkali celkem 11 výstupů do volného kosmu (všechny z paluby ISS) o celkové délce 66 hodin a 43 minut. Do otevřeného prostoru vystoupilo 11 astro/kosmonautů ze tří zemí. Kromě Američanů (Cassidy, Marshburn, Mastracchio, Hopkins) a Rusů (Vinogradov, Romaněnko, Jurčichin, Misurkin, Kotov, Rjazanskij) to byl i zástupce Itálie – Luca Parmitano. Právě na jeho výstup se bude ještě dlouho vzpomínat, jelikož se během něj vinou poruchy skafandru málem utopil.
V rámci nepilotované kosmonautiky stojí za zmínku hlavně vypuštění dvou družic k Marsu – americkou MAVEN na cestě doprovází indická Mangalyaan. Obě by měly k Marsu dorazit příští rok v září. Zapomenout nesmíme ani na přistání čínské mise Chang’e-3 na Měsíci. Šlo o první měkké lunární přistání po 37 letech! Do kosmu se v průběhu roku podívalo i několik satelitů, které rozšíří naše chápání světa. Ať už jsou to evropské mise SARAL, Swarm, Gaia, ruská návratová kabina Bion M-1, americké IRIS, LADEE a již zmíněná MAVEN.
Činily se ale i dříve vypuštěné sondy. MESSENGER u Merkuru stále mapuje povrch, u Venuše se činí Venus Express, na Marsu máme pořád dvě funkční vozítka, u Saturnu pracuje nezdolná Cassini a New Horizons nasnímala první fotky Pluta. Když už jsme zmínili Cassini – ta během roku 2013 proletěla 8x kolem Titanu, jednou kolem měsíců Rhea a Polydeuces. K zemi se přiblížila sonda JUNO, která využila naší planety k urychlení na cestě k Jupiteru.
Zapomenout nesmíme ani na sondy, kterým v roce 2013 skončila (často nečekaně) služba. Na zasloužený odpočinek se vydal třeba evropský infrateleskop Herschel, evropská družice zaměřená na zemskou gravitaci GOCE, nebo americká kometární sonda Deep Impact. Z hibernace se naopak probral americký infrateleskop WISE, který nově hledá asteroidy.
Kosmonautika dělala velké pokroky i na Zemi – Američané se chystají na příští rok na misi EFT-1, první loď Orion během roku 2013 dostala svou podobu a hotový je i její tepelný štít. Na novou éru americké kosmonautiky se připravuje i montážní hala VAB, raketa SLS prošla důkladným schvalovacím řízením, Rusové připravují vypuštění první rakety z rodiny Angara, pro kterou se v roce 2013 postavila startovní rampa. Výrazný pokrok udělali jak Rusové na stavbě kosmodromu Vostočnyj, tak i Číňané na budovaném kosmodromu Wenčang.
O drtivé většině těchto událostí jsme Vás informovali jak na našem fóru, tak i na našem blogu. Dělali jsme to rádi, protože jsme viděli, že se Vám naše články líbí. Chtěl bych Vám tedy touto cestou poděkovat za to, že náš blog pravidelně navštěvujete, a že nám pod články dáváte svou zpětnou vazbu. Těší nás to a zároveń je to závazek do budoucna, kterému se budeme i nadále snažit dostát. Tolik tedy zhodnocení roku 2013 z pohledu kosmonautiky. Pokud Vás zajímá, na co se můžete těšit v roce následujícím, přijďte na náš blog na Nový rok – to totiž vyjde článek, který shrne nejočekávanější události. Už teď mohu říct, že se máme skutečně na co těšit.
Zdroje informací:
http://forum.kosmonautix.cz
http://en.wikipedia.org/
Zdroje obrázků:
http://blog.worldswithoutend.com/…/uploads/2013/09/acd13-0101-012.jpg
https://fbcdn-sphotos-h-a.akamaihd.net/…/58854_10151577851874380_886307109_n.jpg
http://d1jqu7g1y74ds1.cloudfront.net/wp-content/uploads/2013/03/soyuz1.jpg
http://sphotos-a.ak.fbcdn.net/…/1000151_10151453090795667_1468640547_n.jpg
http://i.space.com/images/i/000/000/553/i02/h_esa_deepimpact_art_02.jpg?1291648816
Myslim, ze nejen ja dekuji za velmi prijemne cteni v celem roce (jehoz napsani muselo dat spousty prace i casu) a preji mnoho uspechu v tom dalsim!
Take velmi dekuji :).
Také musím poděkovat zato co děláte. Vaše články mají vysokou informativní hodnotu a jsem rád že se pořád najde dost lidí, kteří jsou ochotní dělat něco pro druhé i když zato nemají žádnou materiální odměnu. Máte můj obdiv. Těším se na další rok a sním spojené další články.
Děkuji.
Jirka.
Super přehled. Dík 🙂
Taky bych chtěl popřád další uspěchy poděkovat za bezva čtení 🙂
Tak mě napadlo. Co Proton 2.7.2013? http://www.youtube.com/watch?v=EJ5__1PPgNQ
Omluva, úplně jsem to přehlédl, že to tam je 🙂
Nic se neděje. 😉 Taky se mi často stane, že oči přelétnou text aniž by hlava zaznamenala, že něco viděla. 🙂