Je tu poslední kosmotýdeník letošního roku a ani tentokrát nebude ochuzen o zajímavé události, které se za uplynulý týden odehrály v kosmu. První zpráva se bude věnovat dalšímu z prosincových výstupu volného vesmíru na ISS. Podíváme se i na významné výročí Apolla 8. Další zpráva se pak bude zabírat těsným průletem sondy Mars Expres a výzkumu, který během průletu bude provádět a s poslední zprávou se pak podíváme na Měsíc a čínský lander a vozítko, které na něm operují. Přeji příjemné čtení a rovnou i dobrý vstup do nového roku a již nyní můžu slíbit, že ani v roce 2014 nepřijdete o pravidelný kosmotýdeník.
Náročné svátky na ISS
Zatímco většina z nás si Štědrý den a Vánoční svátky užívala doma v pohodě a klidu, popřípadě u známých, na Mezinárodní kosmické stanici bylo živo. Jak už jsme psali v tomto článku u nás na blogu, proběhl přímo 24. prosince druhý servisní americký výstup do volného kosmu, který zajistil výměnu poškozeného čerpadla pro chladicí systém stanice. Po tomto neplánovaném výstupu však proběhl ještě jeden, tentokrát plánovaný ruský, který už neměl tak slavné výsledky.
Oleg Kotov a Sergej Rjazanskij otevřeli ve dvě hodiny našeho času 27. prosince poklop přechodového modulu Pirs a začali výstup, jehož hlavním cílem bylo nainstalovat systém UrtheCast, který měl zajišťovat neustálý přísun čerstvých snímků Země z vesmíru, který měly zajišťovat kamery s vysokým rozlišením. Během výstupu se však nezdařilo tyto kamery zprovoznit. Tady je animace, jak měl výstup vypadat. Původně měl výstup trvat sedm hodin, ale protáhl se na rekordních osm hodin a sedm minut, což je nový ruský rekord.
Kamery byly sice úspěšně nainstalovány a napojeny na elektrické a datové okruhy stanice, ale řídicí středisko od nich nedokázalo přijmout telemetrii. Došlo k několika pokusům o přepojení kabelů a prohození zástrček, ale kamery stále nepracovaly. Řídicí středisko proto rozhodlo o odmontování kamer a přenesení zpět na palubu stanice, kde budou podrobeny zkoumání, kde nastal problém. Kvůli navýšení práce o opětovné odmontování a přenesení zpět do přechodové komory nebyly uskutečněny další menší úkoly, které měli kosmonauti během výstupu provést. Výstup je tak hodnocen jako neúspěšný.
Výročí Apolla 8.
Je tomu již 45 let, co na svoji misi odstartovalo Apollo 8, na jehož palubě byl Frank Borman jako velitel, Jim Lovell jako pilot velitelského modulu a pilot lunárního modulu, který však nebyl součástí této mise William Anders. Sestava Saturn 5 – Apollo 8 startovala 21. prosince 1968 a jejím cílem byl smělý první oblet Měsíce s lodí s lidskou posádkou. Jednalo se teprve o druhý pilotovaný let lodi Apollo a první pilotovaný let s raketou Saturn 5 a už rovnou vedl k Měsíci. Bylo to vůbec poprvé, kdy člověk opustil nízkou oběžnou dráhu a vydal se dál od Země.
24. prosince 1968 zažehla loď motor servisního modulu a úspěšně zakotvila na oběžné dráze Měsíce, posádka se tak stala prvními lidmi na orbitě jiného vesmírného tělesa, než byla Země. A právě na Štědrý den roku 1968 se lidstvu poprvé ukázal doposud jen sněný pohled. Za Měsícem začala vycházet Země. Malinká barevná, životem kypící koule, vycházející nad mrtvolnou krajinou Měsíce na pozadí mrazivého vesmíru. Bylo už mnohokrát řečeno, že tyto slavné fotky, které posádka Apolla osm vyfotila, změnily pohled lidstva na Zemi a jistě nám již dnes nedochází, zda tomu tak skutečně bylo, nebo zda to bylo jen dobové okouzlení. Podle mě a nejsem v tom přesvědčení jistě sám, tyto fotografie změnily vnímání lidí o Zemi a její úlohy pro život ve vesmíru. Tak či tak, připomenout si výročí letu Apolla 8 bylo, myslím, důležité. A ještě jedna drobnost – toto video ukazuje jak asi probíhalo focení těchto slavných snímků. Video je složeno ze záznamů komunikace a telemetrie lodi Apollo 8 a měsíční mapu, detaily jsou použity z dat sondy LRO.
Mars Expres nám nadělí dárek ke svému výročí
Právě dnes, 29. prosince by evropská planetární sonda Mars Expres, toho času na orbitě Marsu, měla proletět nejblíže marsovskému měsíci Phobos v dosavadních dějinách průzkumu Marsu. Pouhých 45 kilometrů by sondu mělo dělit od povrchu malého měsíce. Sonda provede během tohoto průletu důkladné pozorování, ale nemůžeme se těšit na detailní fotky, protože proletí kolem ve velké rychlosti a nic by se nepodařilo vyfotit. Nicméně dojde k důkladnému studiu hustoty a gravitace měsíce, což by nám mělo prozradit jeho složení a lépe určit právě jeho hustotu a gravitaci.
Tato animace ukazuje, jak bude průlet vypadat, je samozřejmě zrychlená. A o jakém výročí, že se to mluví v nadpisu? Je to bez čtyř dní přesně deset let, kdy sonda zažehla svůj motor a definitivně tak vstoupila na oběžnou dráhu planety. Co lepšího by si Mars Expres a jeho tvůrci mohli přát, než právě tento velice zajímavý blízký průlet kolem Phobosu. Předchozí průlety totiž naznačily, že měsíc může být až z jedné třetiny dutý a právě měření při tomto průletu by to mohly zpřesnit, vyvrátit, či potvrdit. Stále totiž není také jisté, jak měsíc vznikl, zda to bylo při bombardování Marsu a měsíc se utvořil ze zbytků vyvržených na orbitu planety anebo je to zachycená planetka, která prolétala blízko planety.
Je zajímavostí, že neúspěšná ruská sonda Fobos 2 stačila ještě před ztrátou spojení zjistit, že z měsíce unikají nějaké plyny, zřejmě vodní páry, ale jejich složení už nestačila zjistit. Jádro měsíce tak může být hodně nestabilní. Proto se můžeme těšit, co zajímavého objeví Mars Expres dnes při svém průletu. Aktuální dění během průletu můžete sledovat zde.
Yutu a Chang’e spí
Čínské vozítko na Měsíci Yutu po dva týdny provádělo výzkum nejbližšího okolí přistání prvního čínského landeru a roveru úspěšně vyslaného na Měsíc. Tuto středu se však uložilo ke spánku, kdy po dva týdny bude v hibernaci, kvůli měsíční noci, při které teploty poklesnou mrazivě hluboko. Vozítko tak bude vyhříváno jen svými radio-termickými generátory, které vnitřní elektronice poskytnou vhodnou teplotu. Společně s roverem se vypnul i samotný lander a přešel také do režimu spánku. Je to už druhé vypnutí během dosavadní mise, vozítko bylo deaktivováno i během měsíčního poledne, aby nedošlo k přehřátí. Aktivovat by se oba přístroje měly 12. ledna. Aktuálně se rover nachází asi 40 metrů jižně od přistávacího landeru. Pozemní tým během tiskové konference navíc potvrdil, že zřejmě dojde k prodloužení mise z plánovaných tří měsíců, protože se zdá, že zatím všechny přístroje pracují bez problémů.
Zdroje infromací:
http://spaceflightnow.com/
http://spaceflightnow.com/
http://forum.kosmonautix.cz/
http://blogs.esa.int/
Zdroje obrázků:
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/9d/Mars-express-volcanoes-sm.jpg
http://cbsnews2.cbsistatic.com/hub/i/r/2013/12/27/2657fbb6-57f0-417f-9862-be05926b811b/thumbnail/620×350/ISS_russian_spacewalk_122713_crop.jpg?hash=194bc7efdfbd99ba39af2ed6b8476798
http://global.fncstatic.com/static/managed/img/Scitech/Russian%20spacewalk%20Dec.%202013.jpg
http://www.spacefacts.de/mission/alternate/photo/apollo-8.jpg
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/dc/AS8-13-2329.jpg
http://keithlaney.net/ApolloOrbitalimages/AS8/AS8-14-2383.jpg
http://www.earlywomenmasters.net/demeter/images/nasa-apollo8-earthrise.jpg
http://astro.physics.uiowa.edu/~www/_Media/mars_express-2.jpeg
http://www.arcadiastreet.com/cgvistas/images/mars_and_phobos_600.jpg
http://wordlesstech.com/wp-content/uploads/2012/10/Phobos-doomed-Moon-of-Mars-2.jpg
http://spaceflightnow.com/china/change3/131227hibernation/yutu_400320.jpg