Rudá planeta je pro lidstvo mimořádně atraktivní. Svou roli hraje podobnost Marsu se Zemí, ale i to, že by právě Mars měl být po Měsíci druhým tělesem Sluneční soustavy, na kterém přistanou lidé. Po oběžné dráze Marsu krouží několik družic, které fotí jeho povrch a provádí dálková měření, po rudém povrchu se prohání dvě vozítka, z nichž jedno dokonce umí vrtat do kamenů. Zdálo by se, že máme o Marsu dokonalý přehled. Ale co atmosféra? Ta slabá slupka, která je mnohonásobně slabší než ta pozemská. O ní toho víme velmi málo. To se ale brzy může změnit. Američané vypustili 18.listopadu sondu MAVEN, která má z oběžné dráhy zkoumat Mars se zaměřením na jeho atmosféru.
Zdroj: http://regmedia.co.uk/
Přípravám na vypuštění sondy MAVEN jsme se věnovali v tomto článku. Přípravy běžely podle plánu a tak byla celá sestava 16. listopadu vyvezena na startovní rampu. První startovní okno se otevřelo za dva dny. Meteorologové dávali úspěšnému startu 60% pravděpodobnost. Pokud by se musel start odložit, podmínky v dalších dnech by byly ještě o 20% horší. Začal tedy závěrečný odpočet a do nádrží rakety začaly proudit galony kapalného kyslíku. nakrátko sice přišlo zaváhání v systému palivových ventilů, nicméně nejednalo se o kritickou závadu, která by vyžadovala odklad startu.
Hodinu před startem zahrozilo počasí – meteorologové predikovali zvýšené riziko blesků, které by mohly zasáhnout startující raketu. Pokud by se mělo startovat o hodinu dříve, podmínky by byly nevyhovující. Stejně špatné to bylo i pár desítek minut po startu. Bylo jasno – dobré podmínky budou jen v okamžiku startu. Když při zastaveném odpočítávání dali startu zelenou všechny dotčené instituce, mohlo přijít to, na co všichni čekali.
Raketa Atlas pracovala bezchybně a horní stupeň Centaur vytáhl celou sestavu na dočasnou parkovací dráhu s parametry 315 x 161 km. Pak se podle plánu vypnul na necelou půlhodinu. Čekal na přelet do předem vypočítaného místa, obrátil se správným směrem a znovu zapálil svůj motor. Tento zážeh poslal celou sestavu na únikovou dráhu od Země. Několik minut po vypnutí motoru, po kontrole všech systémů se MAVEN úspěšně oddělil od stupně Centaur a otevřel své solární panely. Následně se aktivovaly komunikační systémy a sledovače hvězd. Sonda se v dobré zdravotním stavu vydala k Marsu.
Zdroj: http://www.spaceflightnow.com/
Za zmínku stojí, že sonda (i horní stupeň Centaur) momentálně letí mimo Mars. Sonda během přeletu provede 4 plánované korekční zážehy, které ji dovedou k Rudé planetě. Stupeň Centaur jen neškodně proletí kolem. Důvod je prostý – NASA se snaží neposílat na Mars zbytečný šrot (na kterém by navíc mohly být pozemské mikroorganismy.
Sonda MAVEN je v podstatě krychle o stranách 2,3 x 2,3 x 2 metry. Dodávky elektrické energie zajišťují dvě pole solárních panelů o celkovém rozpětí 11,5 metru. Na jejich koncích najdeme magnetometry, díky kterým bude sonda mapovat i magnetické prostředí ve chvíli, kdy bude prolétat slunečním větrem, nebo planetární ionosférou. Každý magnetometr váží jen 400 gramů, přesto díky jejich vysoké citlivosti bude možné získat přesná měření.
Pokud opustíme solární panely, najdeme na těle sondy hned několik přístrojů – celkem váží 65 kilogramů. Některým fanouškům kosmonautiky se možná nebude líbit, že na MAVENu není žádná kamera a tak se nemohou těšit na pěkné obrázky, ale má to svojí logiku – jednak je MAVEN určený k jiným úkolům a navíc – kolem Marsu krouží tolik družic, které důkladně snímkují jeho povrch, že další stroj by už byl svým způsobem zbytečný. Co tedy najdeme na sondě MAVEN?
SWEA (Solar Wind Electron Analyzer) – bude měřit vlastnosti slunečního větru a elektronů v ionosféře
SWIA (Solar Wind Ion Analyzer) – i tento přístroj se zaměří na sluneční vítr a kromě toho i na rychlost a hustotu iontů mimo ionosféru
STATIC (SupraThermal And Thermal Ion Composition) – jeho cílem budou středně energetické ionty
SEP (Solar Energetic Particle) – bude měřit důsledky kolizí částic slunečního větru do vrchních vrstev atmosféry
LPW (Langmuir Probe and Waves) – zaměří se na účinky slunečního záření (konkrétně v extrémním UV spektru) na planetární atmosféru
IUVS (Imaging Ultraviolet Spectrometer) – v ultrafialovém spektru bude mapovat horní vrstvy atmosféry a ionosféru.
NGIMS (Neutral Gas and Ion Mass Spectrometer) – bude měřit složení a izotopy iontů
Zdroj: https://informal.jpl.nasa.gov
Celá sonda MAVEN váží bez 50 kg dvě a půl tuny. Většinu její váhy (1640 kg) tvoří hydrazin, palivo pro korekční trysky. O tlakování celého palivového systému se stará hélium. Za zmínku stojí, že manévrovací systém z velké části kopíruje technologie ozkoušené na sondě MRO. O přechod na oběžnou dráhu Marsu se postará šest trysek s větším tahem, pro korekce dráhy je pak určeno šest menších raketových motorů. Všechny systémy jsou naddimenzované, takže porucha jedné trysky misi neohrozí.
MAVEN bude kole Marsu kroužit po silně eliptické dráze. Zatímco periareon bude 150 km vysoko, apoareon se bude nacházet celých 6 200 km od povrchu planety. Sonda tak při každém oběhu „olízne“ horní vrstvu atmosféry a provede analýzu. Sonda bude data odesílat vždy jednou za 3,5 dne. Pokaždé na 5 hodin přeruší vědecká zkoumání, namíří svou vysokoziskovou anténu směrem k Zemi a odešle data. Od řídících týmů naopak , přijme další pokyny. Pro běžnou komunikaci se použije nízkozisková anténa, po které se přenáší menší objemy dat.
Zdroj: http://time-az.com/
Hlavním úkolem sondy MAVEN je, jak jsme si řekli už na samotném začátku, zmapování vysokých vrstev atmosféry Marsu. Sonda by zároveň mohla poodhalit, jak atmosféra vypadala dříve. Klíčové bude naše poznání jak je atmosféra Marsu ovlivňována slunečním počasím – jak rychle planeta přichází o svůj plynný obal při bičování slunečním větrem. Tato data budou mít velký význam do budoucna. Pokud trochu popustíme uzdu fantazii, tak lidstvo při případné kolonizaci Rudé planety bude muset vědět, zda má smysl obnovovat planetární atmosféru. Nepřijde to nakonec všechno vniveč? Nerozfouká nám to zase Slunce? I na tyhle otázky MAVEN odpoví. Bez přehánění tedy můžeme říct, že díky této sondě začíná dnes už zítřek.
Zdroje informací:
http://www.nasa.gov/
http://www.kosmo.cz/
http://en.wikipedia.org/
http://www.astro.cz/
Zdroje obrázků:
http://mars.nasa.gov/images/MAVEN-illustration-br2.jpg
http://regmedia.co.uk/2013/11/18/maven_night_before_launch.jpg
http://www.spaceflightnow.com/atlas/av038/131118launch/separation_400234.jpg
https://informal.jpl.nasa.gov/museum/images/MAVEN2.jpg
http://time-az.com/images/2012/04/20120420MAVEN-at-Mars.jpg
Víte co je největší sranda?- Indická Mangalya stála 65 mil.dolarů a americký Maven 671 milionu dolarů – to je víc jak 10 x tolik. Takové
nesmyslné plýtvání penězi je možné skutečně jen v USA. Oni už opravdu nevědí co roupama dělat. Obě sondy nemají žádné přistávací pouzdro.
Tady je názorně vidět, jak v USA je vše uměle předražené a za každý prd
se platí horentní sumy – i za odklady startů a čekání – a to je u všech programů NASA v poslední době velmi oblíbené. Pochopitelně – firmy se mohou napakovat,aniž by odvedly práci – kdo by to nebral,když jim to hlupáci platí,že? Kam se hrabe nynější NASA na NASA v 60 letech – je to
k smíchu!
Dovolil bych si nesouhlasit. Sonda Mangalyaan je pouze technologický demonstrátor, který má Indii ukázat, co všechno je třeba pro let k Marsu a riziko, že během své mise selže je docela velké. Odpovídá tomu i poměrně malý počet (váží 15 kg) vědeckých přístrojů, které nejsou tak sofistikované jako na MAVENu (váží 65 kg). Média bohužel tyto dvě sondy porovnávají mezi sebou. Ale je to podobné jako kdybychom porovnávali Trabant a terénní Jeep. Ano, americká sonda je dražší. Ale je to kvůli tomu, že NASA si zakládá na tom, že důkladně testuje své družice na Zemi. Díky tomu má jen minimální „úmrtnost“ družic v provozu. Netvrdil bych, eřž se jedná o plýtvání penězi. Naopak! Ve spojení s kvalitnějšími vědeckými přístroji na palubě se peníze naopak šetří. Kdyby se tolik netestovalo, družice by fungovaly kratší dobu.
Média tyto dvě sondy porovnávají tentokrát výjmečně zcela po právu. Obě startují ve stejném „okně“ a mají velmi podobné vědecké poslání a nakonec i přístrojové vybavení.
S výroky o tom, že jedna je Trabant a druhá Jeep bych radši počkal až na výsledky misí.
Indové to mají rozjeté pěkně. V případě neúspěchu je to „jen“ technologický demonstrátor, v případě úspěchu převálcují desetinásobně dražší sondu organizace s 40 lety náskoku ve výzkumu vesmíru. A mají tam i tu kameru…
Jo, marketing je mrcha, tentokrát to NASA nezvládla.