Jen si na to vzpomeňte, bylo půl osmé ráno středoevropského letního času, všichni fanoušci kosmonautiky seděli jako pěny u svých počítačů a netrpělivě čekali na zprávy, které k nim dorazí. Čekali na signál z Marsu, protože právě přistávalo vozítko Curiosity. Přesně v 7:32 našeho času to přišlo – konečně jsem se dozvěděli, že nový americký rover bezpečně přistál v kráteru Gale a nejnebezpečnější část mise, přezdívaná právem sedm minut hrůzy je za námi. Neskrývaná radost v tvářích pracovníků JPL se všem vryla do paměti. Je to všechno jako včera – a přitom už od těchto okamžiků uplynul celý jeden rok. Dnešní článek tedy bude o prvních narozeninách vozítka Curiosity – zhodnotíme si uplynulých 365 dní a nakoukneme i do dalších plánů.
Zdroj: https://fbcdn-sphotos-d-a.akamaihd.net
První dny a týdny pobytu na Marsu byly ve znamení zkoušek všech systémů. Fanoušci žili každým drobným testem – Ať už to bylo vztyčení kamerového stožáru, první pohyb kol, nebo první otočka. Po nezbytných testech se vozítko vydalo do oblasti Glenelg. Při této příležitosti pokračovaly zkoušky vnitřních systémů – třeba u prachové duny Rocknest Curiosity několikrát nabrala vzorek písku, kterým pročistila své útroby. Na řadu přišlo i první vrtání a analýza, která přinesla důležité poznatky ohledně historie Marsu (více v tomto článku). Tím vozítko prakticky splnilo svůj hlavní úkol – zjistit, jaké podmínky poskytoval Mars před mnoha miliony let.
Ale první rok na Marsu nebyl jen o velkých objevech a vědeckých výzkumech. Curiosity prožila i první problémy – především závada na hlavním palubním počítači nevypadala zprvu vůbec dobře (velmi detailní popis najdete v tomto článku). Nakonec se ale naštěstí podařilo všechno vyřešit a vozítko se vrátilo zpátky do služby. Stejně jako lidé jezdí po zdravotních problémech do lázní, i Curiosity si po zmiňovaných potížích užila měsíc relativního volna. Kvůli zastínění Marsu Sluncem při pohledu ze Země by byla komunikace obtížná a tak mělo vozítko trochu volnější program (více v tomto článku).
A jak to vypadá nyní? Po průzkumu oblasti Glenelg ukázalo vozítko, že svá kola nemá jen na ozdobu a začalo uhánět směrem na západ. Ujeté metry přibývaly jako na běžícím páse. Během solu 340 se vozítko přemístilo o celých 105 metrů! Není proto divu, že v době, kdy vzniká tento článek (6.8.) na jeho virtuálním odometru svítí hodnota 1763 metrů. V minulých hodinách se zdálo, že by mohlo vozítko zamířit k havarované ochranné schránce s padákem, nebo dokonce jeřábu, který jej snesl na povrch, ale nakonec se ukázalo, že se jim vyhne.
Zdroj: http://curiosityrover.com/
Pokud se na roční působení Curiosity podíváme v řeči čísel, objeví se nám na tváři zasloužený údiv. Posuďte sami – NASA získala z roveru skoro 24 GB dat! Velkou část přitom tvořily fotky – v plném rozlišení jich na Zemi dorazilo 36 700 a v náhledové kvalitě 35 000. Před vypuštěním se vědci hodně těšili na přístroj ChemCam, který laserovými pulsy zkoumá složení okolních hornin. Jeho výhodou je, že se opakovaným používáním neopotřebovává jako třeba vrtačka. A teď pozor – celkově už Curiosity „vystřelila“ 75 000 laserových pulsů na různé objekty. Jistě, neznamená to, že se zkoumal tak vysoký počet objektů, protože zkoumání každého útvaru obnáší desítky, výjimečně i stovky pulsů – aby se například odpařila zkorodovaná vrstva materiálu. Je tedy na první pohled vidět, že ChemCam plní svoje úkoly přesně podle plánu. Celkově se bavíme o více než dvou tisících zkoumaných vzorků. Na každý tedy v průměru padlo 37,5 pulsu.
Curiosity míří k hoře Mount Sharp, na jejíž stěnách jsou viditelné geologické vrstvy, ze kterých by se měla dát číst historie Marsu jako z knihy. Za jak dlouho Curiosity k hoře dorazí, je zatím ve hvězdách. Každopádně to v nejbližších dnech nebude. Počítejme minimálně s několika týdny, spíše měsíci. Řidiči vozítka už avizovali, že v nejbližších dnech naordinují Curiosity spíše svižnější přesuny. Dá se tedy očekávat menší množství vědeckých výzkumů. Na druhou stranu je vozítko pořád v oblasti, kterou zmapovalo docela dobře a je na čase se přesunout.
Curiosity své první narozeniny oslavila v dobrém technickém stavu. Kromě výše zmíněných komplikací netrpí vozítko žádnými výraznými problémy. Podle původních plánů měl rover sloužit dva pozemské roky. Už během prvních měsíců začala NASA připouštět, že se jedná o podhodnocený údaj a že by Curiosity na Marsu mohla fungovat mnohem déle. Doufám tedy, že za rok na našem blogu vyjde další článek o největší pojízdné laboratoři, kterou kdy člověk vypravil do vesmíru. Článek, který bude plný shrnutí velkých objevů a krásných fotek. Hodně štěstí, Curiosity.
Zdroje informací:
http://www.kosmo.cz/
http://forum.kosmonautix.cz/
http://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
http://www.nasa.gov/…/public/7723346960_e4534748f8_o.jpg?itok=PaH8_Xza
https://fbcdn-sphotos-d-a.akamaihd.net/hphotos-ak-ash4/1094475_10151764891041772_212215408_o.jpg
http://curiosityrover.com/
