1. červen je nejen dnem dětí, ale pro obyvatele USA, především jihovýchodní části + přilehlých území má tohle datum ještě jeden nepříjemný význam – startuje totiž každoroční hurikánová sezóna. Američané moc dobře vědí, co umí rozběsněný živel způsobit. Proto na oběžnou dráhu umístili hned několik meteorologických družic, které mají za úkol monitorovat v Karibiku se rodící tropické bouře. A jak říká Murphyho zákon – když se může něco pokazit, tak se to pokazí ve chvíli, kdy to nejvíc potřebujete.
Hlavním hlídačem karibské oblasti je družice GOES-13, která visí přímo nad 75. západním poledníkem. 23. května, tedy jen týden před začátkem hurikánové sezóny přišla z Ameriky zpráva, že se tato družice dostala do problémů. První zprávy hovořily o poruše čidla, které zajišťuje zaměřování hvězd, podle kterých se satelit orientuje. Tahle družice nezlobila poprvé. Už vloni měla na pomezí září a října zhruba 3 týdny dlouhý výpadek.
Meteorologický úřad NOAA proto rozhodl o rychlém řešení – než se podaří přivést problematickou GOES-13 k rozumu, bude Karibik sledovat družice GOES-14, která visí nad 105. západním poledníkem. Bude to mít sice lehce z ruky, ale na druhou stranu bude zajištěno nepřetržité snímkování oblasti. Pokud by problémy s GOES-13 přetrvávaly delší dobu, přesunula by se „čtrnáctka“ blíže ke Karibiku, aby měla na celu oblast lepší rozhled. Družice GOES každých 15 minut pořizují jeden širokoúhlý snímek. Z nasbíraných dat je pak možné vyčíst mnoho důležitých informací. Dá se třeba předpovědět další vývoj tropické bouře – zesílí a stane se z ní hurikán, nebo naopak neškodně zanikne?
První tropická bouře na sebe nenechala dlouho čekat. 5. června se nad Karibikem zformovala Andrea. Její následky okamžitě pocítili obyvatelé Kuby a Yucatánského poloostrova. Lijáky se o několik hodin později přesunuly nad Floridu. Tropická bouře postupovala podél pobřeží, přes Floridu, Georgii, Jižní Karolínu, až 8. června zanikla nad Severní Karolínou. Během svého postupu za sebou nechala jen minimální materiální škody a 3 oběti na životech. Nárazy větru dosahovaly rychlosti 100 km/h, což Andreu neopravňovalo k tomu, aby se mohla stát hurikánem, byť jen nejslabší 1. kategorie. Co se tlaku vzduchu týče, tam už by se o tom spekulovat dalo – 1. kategorie hurikánu totiž potřebuje minimálně 994 mbar. Andrea dosáhla dočasně i na 992 mbar, ale nakonec stejně zůstala v kategorii tropická bouře.
A jak si s Andreou poradily družice na oběžné dráze. I přes výše popsaný nestandardní stav mohli mít lidé v postižených oblastech neustálý přísun informací. Na videu které je vložené výše, můžete dobře vidět, jak Andrea rostla a posouvala se k pobřeží. Snímky pochází z družice GOES-14.
Nezahálely ani jiné satelity. Třeba družice Aqua, která se specializuje na koloběh vody v atmosféře přispěla několika infračervenými snímky z přístroje AIRS, který měří teplotu horní části mraků. Tyto snímky mají kromě vědeckého přínosu i význam popularizační. Krásně je na nich vidět, že hurikány jsou tovřeny mnohem chladnějším vzduchem, než okolí.
Náš článek bude mít šťastný konec. Jen pár dní po skončení bouře Andrea se podařilo obnovit normální provoz družice GOES-13. Podle všeho se zdá, že za jejími problémy mohl zásah mikrometeoritu, který zasáhl místo, kde se solární panel připojuje k tělo družice. Pokud se tedy nestane nic mimořádného, tak další hurikány a tropické bouře, které přijdou (ročně jich bývá kolem 12), už bude snímat GOES-13, která je bude mít díky své poloze jako na dlani. Satelit vypuštěný v roce 2006 je jen krátce za polovinou své „záruční doby“. Podle původních odhadů by měl fungovat deset let.
Zdroje informací:
http://forum.kosmonautix.cz
http://spaceflightnow.com
http://en.wikipedia.org
http://en.wikipedia.org
Zdroje obrázků:
http://www.nasa.gov/images/content/754334main_GOES-7Jun2013-0831EDT.jpg
http://www.redorbit.com/media/uploads/2009/11/73545b93a1e92ef92169c1a1a5b8e01d1-617×347.jpg
http://www.nasa.gov/images/content/754211main_20130606-ANDREA-AIRS-FULL%20copy.jpg