Curiosity nemluví se Zemí

Nelekejte se titulku, není to tak, že by americké vozítko začalo mít svou hlavu a rozhodlo se trucovat. Na zhruba 28 dní si ale budeme muset odpočinout od pravidelných informací z Marsu. Nečekejme tedy žádné nové fotky, nebo dokonce jízdu. Nejde o žádné technické problémy – viníkem je Slunce a nebeská mechanika. Někomu se proto může zdát, že v těchto dnech mohou vědci zapojení do projektu vyrazit na dovolenou, protože nebudou mít žádnou práci. Ale jak si řekneme na dalších řádcích, není tomu tak.

Vždycky jednou za zhruba dva roky se mezi Mars a Zemi dostane Slunce. V té době hovoříme o takzvané solární konjunkci. V době, kdy je Mars úhlově velmi blízko naší hvězdy, je potřeba přerušit vzájemné informační kanály. Současná situace se proto netýká jen vozítka Curiosity, ale i dalších sond, které u Rudé planety pracují. Abychom byli přesní – ono nejde o to, že by Slunce zastínilo výhled ze Země na Mars (a opačně). Ve skutečnosti se během této konkujnkce Mars za Slunce nikdy úplně neschová. Vzhledem k rozdílným sklonům drah obou planet bude Mars z pohledu ze Země nejblíže Slunci 17. dubna, kdy se bude nacházet pouze 0,1° daleko od jižního pólu naší hvězdy. Přerušení komunikace je ale nutné kvůli tomu, že pokud by se posílala data, mohlo by při jejich průchodu kolem miliard tun ionizovaného plynu dojít ke značným zkreslením signálu. Ve výsledku by mohlo vozítko dostat nelogické příkazy a naopak na Zemi by dorazily např. poškozené snímky. Přesto se komunikace nepřeruší úplně. Každý marsovský den vozítko pošle na Zemi (přes družici Mars Odyssey) stručnou zprávu, která by se dala přeložit jako – „žiju“. Ostatně všechny komplikace spojené s konjunkcí velmi hezky ukazuje video přímo z dílny NASA.

Ale na druhou stranu to neznamená, že by si vozítko lidově řečeno „válelo šunky“. V provozu zůstávají tři vědecké přístroje – RAD pro měření radiační intenzity v okolí roveru, dále REMS, tedy meteostanice, která v pravidelných intervalech zkoumá teplotu, tlak a vlhkost atmosféry, ale i směr a rychlost větru. A konečně třetím pracujícím přístrojem je DAN, tedy přístroj, který zkoumá, kolik vody obsahuje půda pod vozítkem. Curiosity svá naměřená data posílá na palubu sondy MRO, která krouží kolem planety. Až se Mars dostatečně vzdálí od Slunce, tak se očekává, že sonda bude mít ve svých počítačích k odeslání 12 gigabitů dat z Curiosity. Volno nemají ani všechny vědecké skupiny, které vyhodnocují informace z vozítka. Je pravda, že některé týmy si mohly vybrat několikatýdenní dovolenou, ale některé kolektivy naopak jedou naplno. V tomhle měsíci mají na svou práci klid, nerozptylují je nová data a mohou se zaměřit na zpracování těch, která až doposud nasbírali.

Ilustrace ukazující použití přístroje ChemCam.
Ilustrace ukazující použití přístroje ChemCam.
Zdroj: http://www.astrobio.net/

V posledních dnech například vyšla velmi zajímavá zpráva, která se týká laserového spektrometru ChemCam umístěného na hlavě vozítka. Sérií několika laserových impulsů umí odpařit svrchní vrstvu kamenů a z vypařených plynů bezkontaktně určit jejich složení. Díky tomu se pravidelným používáním neopotřebovává, takže není limitovaný počtem použití. Vědecké týmy to moc dobře vědí a samozřejmě toho hojně využívají. Vždyť od 18. srpna loňského roku, kdy došlo k prvnímu laserovému výstřelu na kámen nazvaný Coronation už ChemCam prozkoumal 1 400 různých cílů! „Vypálil“ přitom více než 40 000 laserových pulsů.

Velmi zajímavé je, že tato měření odhalila přítomnost mimořádně jemného prachu, který je rozptýlený v atmosféře Marsu. Tento prach ulpívá prakticky okamžitě na všech myslitelných površích. Našel se dokonce i na stěnách čerstvě vyvrtaných otvorů v kameni.

Infografika ukazující, jak Curiosity zkoumala přístrojem ChemCam stěny otvorů, které předtím vyvrtala vrtačka na pohyblivém rameni vozítka.
Infografika ukazující, jak Curiosity zkoumala přístrojem ChemCam stěny otvorů, které předtím vyvrtala vrtačka na pohyblivém rameni vozítka.
Zdroj: http://sphotos-e.ak.fbcdn.net/

Až se Mars dostatečně úhlově vzdálí od Slunce, budeme se zase těšit z velkého množství informací. Podle všeho se totiž zdá, že předchozí problémy už jsou naštěstí zažehnány. Vozítko v těchto dnech řídí počítač označený jako B. Jeho kolega se jmenovkou „A“ je připravený jakožto záloha. Jeho problematická část flash paměti je izolovaná a nebude se dál používat. Důvod proč selhala ale neznáme.

Zdroje informací:
http://czech.ruvr.ru/
http://www.kosmonaut.cz/
http://forum.kosmonautix.cz/
http://www.kosmo.cz/

Zdroje obrázků:
http://images.gizmag.com/hero/curiosity-test-drive.png
http://sphotos-e.ak.fbcdn.net/hphotos-ak-ash3/156845_491387750911205_1218681854_n.jpg
http://www.astrobio.net/images/galleryimages_images/Gallery_Image_8570.jpg

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Hlášení chyb a nepřesností
Pomozte nám článek vylepšit

Hlášení chyby

Curiosity nemluví se Zemí

Napište výsledek součtu.

Zprávu a kontaktní údaje zpřístupníme redakci a předáme autorovi článku, aby mohl hlášení vyřídit.

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
1 Komentář
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Tomi
Tomi
13 let před

A já sem se lek, že budu muset vzít tu pošramocenou desku, strčit ji do kufru a zaject to opravit 😀 To mě nedělejte, tohleto…

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • NOAA

    Provozovatelé komerčních meteorologických družic pozorně sledují návrh rozpočtu amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) na rok 2028 a hledají v něm náznaky, zda je agentura připravena rozšířit nákupy dat od komerčních poskytovatelů.

  • MAVEN

    Podle závěrů vyšetřování NASA byla pravděpodobnou příčinou ztráty její marsovské sondy MAVEN, k níž došlo téměř před rokem, softwarová chyba počítače a vadný gyroskop.

  • Voyager Technologies

    Společnost Voyager Technologies uvedla, že je s akvizicí společnosti Astrobotic, která vyvíjí lunární přistávací moduly, spokojena. Zároveň se připravuje na start své příští mise.

  • Špionážní družice

    Vysoce postavený představitel amerických zpravodajských služeb nastínil možnost, že budoucí špionážní družice budou navrhovány s ohledem na potřeby umělé inteligence, nikoli lidských analytiků obrazových dat.

  • ESA

    Členské státy Evropské kosmické agentury (ESA) se 15. prosince sejdou v Římě, aby rozhodly o budoucnosti evropského programu pilotovaného a robotického průzkumu vesmíru. Toto setkání se odchyluje od obvyklého tříletého cyklu ministerských konferencí ESA a poskytne ministrům příležitost k dřívější reakci na blížící se konec provozu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

  • Hydrosat

    Společnost Hydrosat, která se zabývá termovizním snímkováním, oznámila nový program snímkování ve vysokém rozlišení ve střední infračervené oblasti spektra. Ten poskytne evropským vládám a spojeneckým zákazníkům z oblasti obrany schopnosti taktického zpravodajství, sledování a průzkumu (ISR).

  • Čína

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗