sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Rheinmetall

Tomáš Pojezný 9. května 2025 10:00

Německý dodavatel obranných technologií Rheinmetall plánuje zahájit příští rok stavbu družic se syntetickou aperturou pro radarové systémy ve spolupráci s finským provozovatelem konstelací SAR Iceye.

Neutron

Tomáš Pojezný 9. května 2025 8:00

Raketa Neutron nové generace od společnosti Rocket Lab byla vybrána pro experimentální misi amerického letectva k otestování schopností rychlé globální přepravy nákladu.

Společnost ClearSpace dokončila druhou fázi mise Britské kosmické agentury s názvem Active Debris Removal (ADR), v rámci které testovala a zdokonalovala technologii pro odstraňování družic z nízké oběžné dráhy Země.

NASA

Tomáš Pojezný 8. května 2025 13:00

Bílý dům 6. května formálně předal Senátu nominaci Matthewa Andersona na pozici zástupce administrátora NASA. Anderson sloužil v letectvu 24 let a do důchodu odešel v roce 2021 v hodnosti plukovníka.

IonQ

Tomáš Pojezný 8. května 2025 10:00

Společnost IonQ, která se zabývá kvantovými výpočty a sídlí v Marylandu, 7. května oznámila, že dosáhla dohody o akvizici společnosti Capella Space. Akvizice posouvá plán společnosti IonQ na vytvoření první vesmírné sítě pro distribuci kvantových klíčů (QKD) na světě.

JPL

Tomáš Pojezný 8. května 2025 8:00

JPL 7. května oznámila, že Laurie Leshin odstoupí z funkce ředitele JPL s účinností od 1. června. V oznámení byly pro toto rozhodnutí uvedeny pouze osobní důvody a memorandum pro zaměstnance JPL od Thomase Rosenbauma, prezidenta Kalifornského technologického institutu, který řídí JPL jménem NASA.

U.S. Space Force

Tomáš Pojezný 7. května 2025 13:00

Americké vesmírné síly udělily softwarové společnosti SciTec z New Jersey kontrakt v hodnotě 259 milionů dolarů na další vývoj pozemního systému určeného pro vojenské družice včasného varování.

FAA

Tomáš Pojezný 7. května 2025 10:00

FAA vydalo 6. května rozhodnutí o posouzení vlivů na životní prostředí týkající se zvýšení počtu startů ze základny Starbase v Boca Chica v Texasu, ve kterém povolila zvýšený pocet startů. Posouzení se zabývalo žádostí společnosti SpaceX o provedení až 25 startů a přistání Starship/Super Heavy.

Indie

Tomáš Pojezný 7. května 2025 8:00

Indie zpřísňuje bezpečnostní pravidla a pravidla pro dodržování předpisů týkajících se družicové konektivity. Indie tak reaguje na snahy telekomunikačních společností, jako jsou například SpaceX se Starlinkem či Eutelsat s OneWeb, vstoupit na lokální trh.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Kosmotýdeník 20. díl (27.1. – 2.2. 2013)

Ve dvacátém díle Kosmotýdeníku se podíváme na Íránský vesmírný program a na vyslání opičího astronauta na sub-orbitální dráhu. Dále si představíme systém COSPAS-SARSAT, který se zabývá vyhledáváním lidí při záchranných operacích. Do dnešního dne zachránil mezinárodní systém více než 31 tisíc lidských životů. A na konec uctíme památku astronautů, kteří zahynuli na palubě kosmické lodi Apollo a na palubě raketoplánů Columbia a Challenger.

Raketa, která údajně vynesla opičího astronauta na sub-orbitální dráhu
Zdroj: http://img.thesun.co.uk

Opičí astronaut

Podle dostupných informací Írán v pondělí úspěšně vypustil opičího astronauta. Ten dosáhnul výšky 120 kilometrů a následně přistál. Kapsle, ve které opice seděla, nesla jméno Pishgam, což by se dalo přeložit jako Průzkumník. Podle některých zpráv byla nosičem raketa Kavošgar. To ale není tak přesná informace. Nosičem byla zřejmě raketa Safír. Informací je velice málo.
Írán se už jednou pokoušel o vyslání opičího astronuta do vesmíru v roce 2011. To se bohužel nepovedlo. Írán udělal veliký krok kupředu ve vesmírných letech. V roce 2009 vypusltili první satelit a v roce 2010 vyslali myš, dvě želvy a červy do vesmíru. Následovalo vypuštění dalších dvou satelitů. Íránští vědci však věří, že do konce roku 2020 dostanou člověka na oběžnou dráhu a v roce 2025 příjde první íránské přistání na Měsíci.
Tento opičí astronaut však není jediný. Za zmínku stojí Ham, první šimpanz, který byl vyslán do vesmíru.

Satelit ze systému Galileo
Zdroj: http://eurozpravy.cz

První kosmický test systému Galileo

Druhý pár evropských navigačních družic Galileo, který se do vesmíru vydal 12. října 2012, má za sebou první zapojení vyhledávací a zachranné služby (Search And Rescue, SAR). Když družice dosáhly kruhové oběžné dráhy ve výšce 23 222 kilometrů, začaly zkoušky. SAR byl aktivován 17. ledna. Cílem bylo vyzkoušet, zda nedošlo k požkození zařízení při startu. První den byl zapnut příjmač a zkontrolován teplotní a elektrický profil. Bude následovat další testování a dojde k důkladnému prověření všech systémů SAR na palubě družice.
Mezinárodní systém COPAS-SARSAT už několik let pomáhá při záchranných operacích. Už zachránil více než 31 tisích lidských životů.
COPAS je zkratka pro Kosmický záchranný systém a SARSAT je zkratka pro Vyhledávání a záchrana pomocí družicového sledování.

Vzpomínka na astronauty

Začátek roku je pro NASA vždy velice smutný. 1. února se vždy uctí památka astronautů, kteří zahynuli při misi Apollo 1 a na palubě raketoplánů Columbia a Challenger.

Apollo 1 – Dne 27. ledna 1967 měl být proveden simulovaný start a nakonec nácvik nouzového opuštění lodi. Posádka se připravovala uvnitř kabiny na vrcholu rakety Saturn 1B. V důslednku závady na kabeláži kabiny přeskočila jiskra, která v atmosféře tvořené čistým kyslíkem způsobila požár a astronauti Virgil Ivan „Gus“ Grissom, Edward Higgins White a Roger Bruce Chaffee zahynuli.

STS-51-L – Mělo se jednat o desáty let raketoplánu Challenger na oběžnou dráhu Země. 73 sekund po startu byl raketoplán zničen. Příčinou zkázy bylo selhání pryžového spoje mezi SRB a externí nádrží. Astronauti Francis R. Scobee, Gregory B. Jarvis, Ronald E. McNair, Ellison S. Onizuka, Judith A. Resniková, Michael J. Smith a Christa McAuliffeová při startu zahynuli.

STS-107 – Ráno 1. února 2003 vstopil raketoplán Columbia do atmosféry Země po šestnáctidenní misi. Raketoplán se rozpadnul nad Texasem ve výšce asi 63 km při rychlosti 5,6 km/s. Astronauti Rick D. Husband , William C. McCool , Michael P. Anderson, Laurel Clarková, David M. Brown, Kalpana Chawlaová a Ilan Ramon při přistávacím manévru zahynuli.