Sníh a led není jen výsadou planety Země. I Mars se může pochlubit sněhovou pokrývkou. Zatímco na Zemi tvoří led a sníh pouze voda, na Marsu sněhovou pokrývku tvoří kromě vody i takzvaný suchý led z oxidu uhličitého. Většina plochy sněhu a ledu je soustředěna ve slavných polárních čepičkách, které fascinovaly astronomy od 17.století. Zajímavé je, že severní polární čepička má jako hlavní složku vodu, zatímco jižní právě oxid uhličitý v pevném skupenství.

Mars Express nafotil svou stereo kamerou s vysokým rozlišením sérii snímků pohoří zvaného Charitum Montes. To se rozprostírá na ploše téměř 1000 km. Ze severu až severozápadu ho ohraničuje obrovská impaktní pánev Argyre a kráter Galle (neplést s Gale, kde přistála Curiosity), z jihovýchodu kráter Darwin. Prohlédnout si ho můžete i na martských mapách Google. Jméno mu vybral řecký astronom Eugène Michel Antoniadi, jenž působil většinu svého života ve Francii. Zmínil se o něm ve své práci La Planète Mars z roku 1929.

Oblast Charitum Montes se v hledáčku Mars Expressu objevila 18.června. K odeslání snímků na Zemi došlo až na přelomu října a listopadu, kdy se sonda pohybovala nad přilehlou oblastí Argyre. Na Zemi byly některé obrázky v počítači převedeny do podoby 3D krajiny.

Charitum Montes je poměrně stará oblast s velmi členitým terénem a mnoha impaktními krátery, anglicky zvanými Pedestal crater. Ty jsou typicky ohraničené vyvrženou horninou tzv. ejektou, která lemuje jejich okraj. Tento materiál, zpravidla z pevnějšího podloží, je vyvržen při impaktu do okolí kráteru, kde se rozžhavený pospojuje do kompaktnějších celků a postupně zchladne. Eroze pak odnáší pryč původní, méně odolnou horninu. Tyto typy kráterů mohou tudíž vznikat pouze na planetách s atmosférou, kde působí eroze. Na Měsíci a jemu podobných tělesech je tedy nenajdete.

Na obrázcích je jasně patrná pokrývka tvořená sněhem z oxidu uhličitého, která se při snímkování Mars Expressem na jižní polokouli objevovala.

Dlužno podotknout, že se nacházíme v oblastech na 55°- 58° jižní šířky, kam v zimě zasahuje masa tvořící polární čepičky.

Díky posledním výzkumům víme, že na Marsu sněží, a že sníh přinášejí velké mraky. V období 2006-2007 byl pozorován mrak s průměrem až 500 km, který se pohyboval v oblastech 70-80° jižní šířky.

Přístroj Mars Climate Sounder americké sondy MRO kroužící na oběžné dráze Marsu, mající objev sněžení na svědomí, v infračerveném spektru jasně detekoval částice ledu z oxidu uhličitého, které dopadaly až k povrchu. Už dříve sonda Phoenix hlásila, že na Marsu sněží. To co pozorovala, byl však sníh tvořený vodou a nikoliv oxidem uhličitým. CO₂ potřebuje pro tvorbu pevného skupenství teploty okolo -125°C (i když začíná desublimovat už při -80°C), takže si dokážete udělat představu, jaké mrazy panují během martské zimy.

Na tomto obrázku máme několik výřezů označených A – G. Obrázek si budete muset rozkliknout, abyste jednotlivá písmena rozpoznali. Probereme si je postupně:

A – pozoruhodný příklad výše popisovaného útvaru Pedestal crater. Vidíte, že ejekta je erozí prakticky nedotčená  a tvoří vyvýšený okraj kráteru tzv. pedestal.
B – také pedestal crater, tentokrát uvnitř starého a již narušeného kráteru.
C – kráter o průměru asi 50 km (Na obrázku uprostřed dole. Jeho detail je na horních dvou obrázcích) má lem ze severovýchodní strany narušený. Tudy doslova vtekla rozžhavená hornina do kráteru a vytvořila nánosy sedimentů.
D – nánosy pocházejí z malého kráteru položeného výše, kde také protrhly jeho lem a vytvořeným dendritickým kanálem se dostaly až na místo určení.
E – uvnitř velkého kráteru bylo sice dno zaplněno sedimenty, ale přecijen se v pravé části vyvyšují malé duny. Soudě dle stupně eroze, budou zřejmě ze stejného materiálu jako lem kráteru.
F – o tento region se vědci zvláště zajímají, protože nabízí pestrou škálu výplňového materiálu s vrstvami různé barvy a textury. Vrchní vrstva je jasná a hladká, narušená drobnými nehlubokými impaktními krátery. Tato vrstva sousedí s tmavší podkladovou, s ostře definovanými okraji patrně způsobenými erozí. Podložní materiál má mnohem drsnější a skvrnitější vzhled. O jeho příčině se geologové (nebo spíše marsologové, i když se opravdu častěji používá termín geologie Marsu) přou.
G – tato část je na tom podobně jako region F s tím rozdílem, že vrchní vrstva tvoří samostatné vyvýšené ostrůvky.

Složitost a různorodost těchto oblastí zřejmě zaměstná pozemské vědce na delší dobu. To ale také znamená, že se můžeme těšit na další objevy z těchto zasněžených končin, zasněžených tedy v době pořízení snímků. Stálá pokrývka se vyskytuje celoročně pouze v okolí jižního pólu Marsu.

Pro majitele red-cyan 3D brýlí ještě jeden stereoskopický obrázek na závěr.

Zdroje informací:
http://www.esa.int
http://www.jpl.nasa.gov
http://cs.wikipedia.org
http://cs.wikipedia.org
http://cs.wikipedia.org

Zdroje obrázků:
http://spaceinimages.esa.int/var/esa/storage/images/esa_multimedia/images/2012/11/charitum_montes/12165707-1-eng-GB/Charitum_Montes.jpg
http://www.esa.int/var/esa/storage/images/esa_multimedia/images/2012/12/charitum_montes_annotated/12172443-1-eng-GB/Charitum_Montes_annotated_large.jpg
http://www.esa.int/var/esa/storage/images/esa_multimedia/images/2012/11/perspective_view_of_charitum_montes2/12165540-1-eng-GB/Perspective_view_of_Charitum_Montes_large.jpg
http://www.esa.int/var/esa/storage/images/esa_multimedia/images/2012/12/topographic_view_of_charitum_montes/12176047-1-eng-GB/Topographic_view_of_Charitum_Montes_large.jpg
http://www.esa.int/var/esa/storage/images/esa_multimedia/images/2012/11/perspective_view_of_charitum_montes/12165484-1-eng-GB/Perspective_view_of_Charitum_Montes_large.jpg
http://spaceinimages.esa.int/var/esa/storage/images/esa_multimedia/images/2012/11/3d_view_of_charitum_montes/12165400-1-eng-GB/3D_view_of_Charitum_Montes.jpg