Evropa si brousí zuby na Měsíc

Evropský přistávací modul pro Měsíc

Evropská kosmická agentura (ESA) bude v průběhu tohoto měsíce rozhodovat o mimořádně zajímavé misi. Němečtí odborníci již několik let rozvíjí projekt automatického přistávacího systému, který by měl sloužit k dosednutí na povrch Měsíce. ESA se nyní rozhodne, zda projekt přijme za svůj cíl a nasype do něj potřebnou sumu peněz.

Pokud půjde všechno dobře, odstartuje dvoutunový ESA Lunar lander na svou misi v roce 2018 z kosmodromu v Kourou na palubě rakety Sojuz 2.1b. Horní stupeň Fregat vynese lander na vysoce eliptickou dráhu. Pak vstoupí na lunární oběžnou dráhu tak, aby během své cesty přelétal ve výšce 100 km nad měsíčními póly. Přitom bude monitorovat terén pod sebou. Zaměří se hlavně na oblast jižního pólu, kde bude vyhledávat místa vhodná k přistání. V roce 2019 má přijít na řadu samotné přistání.

Lunar lander se zažehnutými tryskami během sestupu na měsíční povrch
Lunar lander se zažehnutými tryskami během sestupu na měsíční povrch
Zdroj: http://www.spacesafetymagazine.com

Pro Evropu to bude premiéra, neboť stroje ze Starého kontinentu zatím ještě nikdy na cizím tělese nepřistávaly s využitím motorů. Například modul Huygens přistál na Titanu pomocí padáků. A pro svou premiéru si ESA vzala pěkně velké sousto. Její Lunar lander má být vybaven pokročilou umělou inteligencí, systémem HDA (Hazard Detection and Avoidance system). Ten bude i během sestupu s využitím kamer a laserů rekognoskovat terén. Přitom bude vyhodnocovat jeho sklon, všimne si, kde je nerovný terén, nebo kam nevidí kvůli stínům. Sám pak zhodnotí, zda původně vybrané místo není nebezpečné. Pokud uzná, že ano, vybere si jiné.

O samotné přistání se podělí hned několik typů motorů. Těch hlavních bude 5 a jejich tah bude 500N. Kromě toho na landeru najdeme i 6 menších motorů (220N), které mají být odvozené z trysek na ATV. O drobné korekce se postará 16 malých motorů.

Přesnost přistání má být přitom velice dobrá – řádově se má jednat o několik set metrů. Po dosednutí započne vědecká část mise. Lander bude v oblasti jižního lunárního pólu pátrat po vodě. Modul bude vybaven robotickým ramenem, na jehož konci má být zařízení pro odběr lunárního regolitu. O jeho chemický rozbor se postará aparatura uvnitř landeru. Vědecké přístroje budou zkoumat i vzhled regolitu a velikost prachových zrn. Pozornosti neujde měření plasmatu a elektrického pole. Počítá se i s pokusnými radioastronomickými pozorováními.

O výrobu elektrické energie se postarají solární panely umístěné na těle landeru. To by mělo být asi 3 a půl metru vysoké a mít 5,5 metru v průměru. Na povrchu bude fungovat několik měsíců, během kterých kromě chemických rozborů okolí pořídí i několik panoramatických fotek okolí.

Konfigurace landeru
Konfigurace landeru
Zdroj: http://upload.wikimedia.org

 

Na projektu momentálně pracuje, kromě již zmíněného Německa, i Španělsko, Kanada, Belgie, Portugalsko a nás může těšit, že i Česká republika (naši odborníci mají na starosti termomechanickou analýzu části motorové sekce přistávacího modulu). Hlavní otěže drží firmy  EADS Astrium, OHB a Thales Alenia Space.

Cena projektu by se měla pohybovat v přepočtu okolo 650 milionů dolarů a počítá se s tím, že by se technologie na landeru použité mohly dočkat nasazení i u pilotovaných výprav. ESA má evidentně velké plány, uvidíme, zda jí vyjdou – Lunar lander bude jejím prvním krokem.

Zdroje informací:
http://forum.kosmonautix.cz
http://en.wikipedia.org

Zdroje obrázků:
http://spacenews.com/images/LunarLander_ESA02.jpg
http://www.spacesafetymagazine.com/wp-content/uploads/2012/03/esa-lunar-lander.png
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/en/a/aa/LLConfiguration.jpg 

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Hlášení chyb a nepřesností
Pomozte nám článek vylepšit

Hlášení chyby

Evropa si brousí zuby na Měsíc

Napište výsledek součtu.

Zprávu a kontaktní údaje zpřístupníme redakci a předáme autorovi článku, aby mohl hlášení vyřídit.

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (NROL-136)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Virgin Galactic

    Dva vědci z Floridské univerzity se zúčastní suborbitálního letu společnosti Virgin Galactic, během něhož provedou experimenty v mikrogravitaci. Navážou tak na snahy začlenit podobné lety do běžné výzkumné praxe.

  • Google

    Google v roce 2029 vypustí na raketě New Glenn společnosti Blue Origin skupinu prototypových družic určených pro datová centra ve vesmíru.

  • ATMOS Space Cargo

    Německý startup ATMOS Space Cargo, který se zabývá logistikou ve vesmíru, podepsal s výrobcem raket MBDA Deutschland dohodu o spolupráci. Společně prověří možnosti vývoje systému, který by umožnil provádět přesné údery z vesmíru na pozemní cíle.

  • Úřadu pro kosmický obchod

    Ředitel amerického Úřadu pro kosmický obchod uvedl, že mezi jeho hlavní priority pro nadcházející rok patří odstraňování regulačních překážek a zajištění toho, aby na mezinárodní scéně zaznívaly „americké hlasy“.

  • Sophia Space

    Společnost Sophia Space poprvé nasadila ve vesmíru svůj operační systém Sophia Orbital Operating System. Udělala tak krok k vytvoření základní softwarové vrstvy pro svou budoucí výpočetní infrastrukturu na oběžné dráze.

  • Evropa

    Představitelé dvou největších národních kosmických agentur v Evropě, Francie a Německa, zdůraznili potřebu užší spolupráce evropských zemí v oblasti kosmonautiky, lišili se však v názorech na způsob, jakým by této spolupráce mělo být dosaženo.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Pravopisnou kontrolu zajišťuje Korekthor.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗