sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Sierra Space

Společnost Sierra Space 8. května oznámila, že dokončila pozemní demonstraci prototypu navigační družice pro iniciativu Odolného globálního pozičního systému (R-GPS) amerických vesmírných sil.

Čína

Čína zveřejnila komplexní předpisy pro družicové služby přímého vysílání. Sedm ministerstev vydalo 30. dubna oznámení s názvem Předpisy pro správu koncových zařízení přímo připojených k družicovým službám, které stanoví právní a technický základ pro družicovou konektivitu v souladu s národními cíli.

Rheinmetall

Německý dodavatel obranných technologií Rheinmetall plánuje zahájit příští rok stavbu družic se syntetickou aperturou pro radarové systémy ve spolupráci s finským provozovatelem konstelací SAR Iceye.

Neutron

Raketa Neutron nové generace od společnosti Rocket Lab byla vybrána pro experimentální misi amerického letectva k otestování schopností rychlé globální přepravy nákladu.

ClearSpace

Společnost ClearSpace dokončila druhou fázi mise Britské kosmické agentury s názvem Active Debris Removal (ADR), v rámci které testovala a zdokonalovala technologii pro odstraňování družic z nízké oběžné dráhy Země.

NASA

Bílý dům 6. května formálně předal Senátu nominaci Matthewa Andersona na pozici zástupce administrátora NASA. Anderson sloužil v letectvu 24 let a do důchodu odešel v roce 2021 v hodnosti plukovníka.

IonQ

Společnost IonQ, která se zabývá kvantovými výpočty a sídlí v Marylandu, 7. května oznámila, že dosáhla dohody o akvizici společnosti Capella Space. Akvizice posouvá plán společnosti IonQ na vytvoření první vesmírné sítě pro distribuci kvantových klíčů (QKD) na světě.

JPL

JPL 7. května oznámila, že Laurie Leshin odstoupí z funkce ředitele JPL s účinností od 1. června. V oznámení byly pro toto rozhodnutí uvedeny pouze osobní důvody a memorandum pro zaměstnance JPL od Thomase Rosenbauma, prezidenta Kalifornského technologického institutu, který řídí JPL jménem NASA.

U.S. Space Force

Americké vesmírné síly udělily softwarové společnosti SciTec z New Jersey kontrakt v hodnotě 259 milionů dolarů na další vývoj pozemního systému určeného pro vojenské družice včasného varování.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Čeká nás nová zlatá horečka?

Od dávných dob si lidé vyprávěli různé báje o dalekých zemích, kde se o zlato a jiné poklady doslova zakopává. Někteří dobrodruzi se chtěli přesvědčit, co je na těch povídačkách pravdy a vydali se na dlouhou cestu do neznámých končin. Museli čelit mnoha nebezpečím a nástrahám. Však také mnoho z nich za touhu po bohatství zaplatilo životem. Ale tahle „zlatá horečka“ neuvěřitelně nastartovala ekonomiku Severní Ameriky. Ať už se bavíme o té, která propukla v Kalifornii, Britské Kolumbii, nebo okolo řeky Klondike. A teď , po mnoha desítkách let se možná blíží horečka nová. Jen s tím rozdílem, že tentokrát leží onen zlatý důl mimo naši planetu. A těžba v něm bude opět vyžadovat hodně odvahy, kumštu a píle.

Už ze samotného názvu „vzácné kovy“ je každému jasné, že o prvky, které do této skupiny spadají určitě nebudete zakopávat každý den. Řeč je především o následujících prvcích: ruthenium, rhodium, palladium, osmium, iridium, nebo platina. Země je na jejich obsah velmi chudá. Ale ve vesmíru je tomu jinak. Například na asteroidech by se tyto prvky měly vyskytovat v množství, které by mohlo být pro těžařské firmy atraktivní.

Drahé kovy lidstvu v současné době slouží k nejrůznějším účelům. Často se jejich stopové množství přidává do různých slitin, kterým mají přidat nové vlastnosti. Kromě toho nachází uplatnění v lékařství coby součást cytostatik (léčba nádorů). Opomenout nesmíme ani využití v chemickém nádobí, kterému dodávají odolnost vůči žáru. Hodí se i pro výrobu optických vláken.

Těžba na Zemi stačí pokrývat sotva aktuální poptávku po těchto prvcích. Jejich cena roste, s některými se obchoduje na burze. Je jich zkrátka příliš málo. U některých dokonce ani nevíme, na co všechno by se daly využít. Jednoduše proto, že nikdo jimi nechce „plýtvat“ na zkoušky“ a druhak i kvůli tomu, že by pro nový objev nestačila produkce. Přitom jeden 500 metrový asteroid by mohl poskytnout tolik vzácných kovů, kolik jich lidstvo za celou svou existenci stačilo vytěžit.

Rhodium - V zemské kůře se nachází 0,001 mg rhodia na kilogram okolní horniny. Pro získání jednoho kilogramu čistého kovu je zapotřebí vytěžit 1 000 000 (jeden milion) tun horniny. To je pro lepší představu skoro 15 000 vagonů!
Rhodium – V zemské kůře se nachází 0,001 mg rhodia na kilogram okolní horniny. Pro získání jednoho kilogramu čistého kovu je zapotřebí vytěžit 1 000 000 (jeden milion) tun horniny. To je pro lepší představu skoro 15 000 vagonů!
Zdroj: http://upload.wikimedia.org

A nesmíme zapomínat ani na vodu. Ta se totiž podle všeho na asteroidech taky nachází. Její využití je dvojí. Jednak pro kosmonauty, nebo chcete-li, těžaře. A kromě toho se tato sloučenina dá poměrně snadno rozdělit na vodík a kyslík, přičemž oba tyto prvky najdou uplatnění při výrobě paliv. Často se v souvislosti s těžbou na asteroidech zmiňuje zkratka ISRU (in-situ resource utilization), což v překladu znamená využívání místních zdrojů. Tyto technologie by měly omezit závislost na zásobování ze Země díky výrobě potřebných látek přímo na místě s využitím místních surovin. Prozatím se tento princip v kosmonautice příliš nevyužívá (prakticky vůbec). A právě těžba na asteroidech by mohla tento obor tím správným způsobem „nakopnout“ vpřed.

Náklady na těžbu na asteroidech by byly mimořádné. Ale podle všeho se zdá, že zisky plynoucí z tohoto podnikání by měly vyvážit startovní investice a celý byznys by měl být dokonce ziskový. To si moc dobře uvědomili zakladatelé firmy Planetary resources, která chce položit základy tomuto odvětví. U jejího zrození stáli třeba James Cameron (režisér filmů jako Titanic, či Avatar), šéfové vyhledávačské jedničky Google Larry Page a Eric Schmidt, bývalý hlavní softwarový inženýr Microsoftu Charles Simonyi a také Peter H. Diamandis, představitel projektu soutěže X prize.

Dalekohled Arkyd-101
Dalekohled Arkyd-101
Zdroj: http://www.popularmechanics.com

Prvním krokem k těžbě má být vypuštění dalekohledu Arkyd-101. Ten by se měl na oběžnou dráhu Země vydat již v roce 2014. Jeho úkolem bude prozkoumávat okolí Země a vyhledávat asteroidy. Zároveň bude zjišťovat, jaké je jejich chemické složení a tedy s jakými látkami bychom u nich mohli počítat. Nebude to dělat s nějak závratnou přesností, nicméně pro základní seznámení budou jeho data mimořádně cenná.  Jeho výhodou bude, že prozkoumá velké množství asteroidů. V tomto případě by se tedy dalo říci, že vítězí kvantita nad kvalitou. Ale má to svůj důvod. Nejprve musíme zjistit, zda jsou naše očekávání reálná.

Teprve až v dalších fázích průzkumu můžeme některé nadějné kandidáty „proklepnout“ detailněji. A až když budeme mít dostatek informací bude možné přistoupit k vlastní těžbě. Podle dosavadních znalostí je zhruba 1 500 asteroidů dosažitelných s úsilím srovnatelným s letem na Měsíc. Podle společnosti Planetary resources jsou i asteroidy, jejichž návštěva by byla méně náročná než umístnění satelitu na geostacionární dráhu, což je jistě zajímavé prohlášení, nicméně musíme jej brát s jistou rezervou.

Nafukovací konstrukce se natahuje na asteroid
Nafukovací konstrukce se natahuje na asteroid
Zdroj: http://1.bp.blogspot.com

Jak by vlastně taková těžba na asteroidech probíhala? Kolem cílového tělesa by se vytvořila nafukovací konstrukce, pod kterou by se postupně odstraňovaly horní vrstvy asteroidu. Zatím není jasné, zda by těžba probíhala automaticky, nebo za přispění lidské pomoci. Stejně tak nevíme, kde by docházelo ke zpracování natěženého materiálu. Bude to hned vedle asteroidu, na oběžné dráze Země, nebo se snad bude natěžený materiál posílat na Zemi a zpracuje se až zde?

Nevíme ani to, kolik materiálu by bylo potřeba pro těžbu vyslat do vesmíru. Kolik by to bylo (nejspíše stovek) tun? Kolik startů raket by to obnášelo? A co lidé? Jak budou zvládat pracovat v těchto podmínkách?

Otázek je stále mnoho a odpovědi chybí. Jedno je ale jisté. Dříve nebo později na asteroidy určitě dojde. Zdroje na Zemi nejsou nevyčerpatelné a pokud lidstvo bude mít možnost zajistit si těžbu cenných materiálů někde jinde, určitě se nenechá odradit překážkami.

Zdroje informací:
http://forum.kosmonautix.cz
http://www.planetaryresources.com/

Zdroje obrázků:
http://4.bp.blogspot.com/-9ehD7OzbJJI/UE_l_7QL3EI/AAAAAAAAF9Y/QcGqt7zoj0s/s640/0424-planetary-resources-asteroid-mining_full_600.jpg
http://1.bp.blogspot.com/-24yrV0_TgEM/T5Y7k0m5H9I/AAAAAAAATZ8/VJbh0oDfDXs/s1600/planetaryresourcesmining.jpg
http://www.popularmechanics.com/cm/popularmechanics/images/v6/planetary-resources-01-0412-de.jpg
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/98/Rhodium_powder_pressed_melted.jpg/1280px-Rhodium_powder_pressed_melted.jpg

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.