O programu Red Dragon, který počítá s motorickým přistáním nepilotované lodi Dragon na Marsu jsme již na našem blogu psali. Nyní se k tématu vracíme s krátkým, ale velmi zajímavým dodatkem, který prezentovali na našem fóru uživatelé Mirek Pospíšil a Jiří Hošek. jejich analýza vnáší do celého programu nový pohled a svým způsobem také ukazuje, že NASA může na spolupráci se SpaceX v rámci této mise vydělat. Jak jsme si řekli již dříve, účast kosmické agentury nebude finanční, pouze poskytne SpaceX dosavadní zkušenosti s přistáváním na Marsu a na oplátku od soukromé firmy dostane údaje o procesech, které doprovází motorické přistávání několikatunového tělesa na Marsu, což ještě nikdy nikdo nedělal.
Jak na našem fóru poznamenal Mirek Pospíšil, oznámení Elona Muska o tom, že ke startu Falconu Heavy s lodí Dragon vstříc k Marsu dojde v roce 2018, přišlo jen dva dny poté, co NASA prezentovala nemilou zprávu ohledně snížení rozpočtu na vývoj nafukovacího tepelného štítu LDSD. Tento štít se testoval již dvakrát, ale pokaždé neúspěšně, jelikož v obou případech selhal padák.
NASA proto oznámila, že snižuje o 85% investice do dalšího testování této technologie. Omezení financování bude na úkor podpory satelitu RESTORE-L (stručně řečeno univerzální robotická platforma schopná kromě jiného provádět servisní úkony na družicích na oběžné dráze). Kongres totiž tento satelit přeřadil do sekce rozvoje technologií, zatímco dříve byl v provozním balíku rozpočtu.
Jak to souvisí s Red Dragonem? Jelikož NASA omezila rozpočet pro nafukovací štít LDSD, znamená to, že nemůže rozvíjet postupy nutné k přistání několikatunových zařízení na povrchu Marsu. Spolupráce se SpaceX jí v tomto směru velmi pomůže a bude přínosná oběma stranám. Jak navíc doplnil Jiří Hošek, který zjistil, že podle tohoto dokumentu na straně 24, zjistily simulace nepříjemnou zprávu. Pro přistání plánované mise MSR (odběr vzorků z Marsu a jejich doprava na Zemi) nebude možné úspěšně přistát, pokud se na systému LDSD použije nadzvukový padák. Ukazuje se, že zkušenosti nasbírané při motorickém přistání Dragonu o váze téměř 13 tun, budou pro NASA velmi důležité. A kdo ví – možná po Dragonu sáhne i při budoucích výzkumných misích.
Zdroje informací:
http://forum.kosmonautix.cz/
http://forum.kosmonautix.cz/
http://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://scontent-fra3-1.xx.fbcdn.net/…567400803d4875bb62e5e&oe=57B2CE96
http://www.periodicoabc.mx/noticias/xukerfubergkubkuerg.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2016/04/21424800115_b916921705_k.jpg
Až na to, že přesně tohle by člověk čekal od nějaké vesmírné organizace s miliardovýma rozpočtama… Evidentne je jednodušší vymyslet ždímačku na peníze jménem raketoplán, než vymyslet něco skutečně revolučního.
Ale abych jenom nepindal: Muskovi se pomalu začíná plnit hangár použitýma raketama, ale jak se bude řešit desinfekce od mikroorganismů? Ted se kazda sonda cisti Savem zvenci i zevnitř, ale to si vazne vsichni mysli, ze to vydrží celych pristich sto let? Pokud se nekde v baru ve ctyri rano vsadi miliardari, kdo z nich posle driv na Mars haldu hnoje, tak by to mohlo byt celkem zajímavé 🙂 Přistávacích manévrů netřeba…
Musk už se vyjádřil,že bude při misích Red Dragon ctít všechny platné požadavky na planetární ochranu.
Tak v tom případě je to super kluk a ja s nim chci mit dvojdomek…
Ale vážně: je vubec v lidskych silach tohle uhlidat? Osobne si myslim, ze ne, ale dokazu si predstavit astrobiology, jak hned pri prvnim letu na Mars frfňaj.
Uhlídat se to asi nedá (tak jako všechno na světě), ale je tu alespoň maximální snaha o respektování těchto pravidel.
Já jsem sice jen fyzik, nikoli biolog, ale mám kolem sebe řadu biologů, někteří z nich se věnují i planetárnímu výzkumu a astrobiologii.
A podle informací od nich získaných je tato planetární ochrana víceméně na nic, jelikož mnoho živých organismů přežije neuvěřitelné věci, od vysokých přes nízké teploty, vysokou radiaci až pod extrémně suché prostředí. Takže nemají problém přežít ani desinfekci sondy a přežít následný let. Čili podle toho co jsem slyšel už jsme život na tělesa sluneční soustavy dovlekli. A dovlekli jsme tam ty nejodolnější organismy, které moc nechceme aby tam byly. Takže už jsem se setkal s názorem, že by se naopak na sondy měly cíleně dávat nějaké mikroorganismy o nichž jsme přesvědčeni, že let nepřežijí.
No tak podle týchž měřítek je na nic i desinfekce v nemocnicích. Jenže se ukazuje, že vlastně je docela užitečná. 😉
A myslím, že ty sondy má smysl desinfikovat. I kdyby (už třeba vzhledem k existenci meteoritů) neměla smysl z hlediska nenarušení případné biosféry, přinejmenším se tím aspoň minimalizuje rušivý signál, kdyby se snad snažily najít život ve svém okolí. Aby pak neměřily primárně nějaké blbosti, co si tam samy přivezly.
Musím se ohradit proti názoru,že raketoplán nebyl pokrokový.Je to do dnes ten nejúžasnější kosmický koráb,který se kdy objevil na oběžné dráze.Ano,jeho provoz byl dražší,než si představitelé NASA vysnili,ale v té době to asi prostě díky složitosti této techniky prostě nešlo.Trochu se podivuji nad SLS,která je slepenec přebytků z raketoplánů s technologií pokročilého Apolla a nosností menší než měl Saturn V.Zjistí se,že start SLS bude podstatně dražší než start raketoplánu,postaví se tak tři kusy,pro které dodnes není vymyšlen pořádně náklad a cíl,utratí se kupa miliard. Nakonec zjistí,že Falcon Heavy je vyjde podstatně levněji a budou používat tuto raketu.Takhle, kdyby to vedl Musk,tak dnes prodává akorát párky v rohlíku.Samozřejmě to není jen chyba NASA, ale byznysu a politikaření.Chtěl bych se ve svém názoru mýlit,ale prozatím to tak nevypadá.
Jen bych chtěl říct, že není fér porovnávat FH a SLS. SLS bude výrazně silnější.
Stejně tak porovnávat soukromou firmu (SpaceX) a státní vědeckou instituci (NASA). To je jako porovnávat ne ony pověstné hrušky s jabkama, ale brambory s banánama.
No spíš jako angrešt s melounem, myslím…
1) z čeho usuzuješ, že miliardáři se ráno ve čtyři v baru sázejí o blbosti?
2) nevšiml jsem si, že by podnikatelé v kosmonautice předváděli sníženou míru respektu a zodpovědnosti k zákonům či životnímu prostředí (tady uvědomeni stoupá obecně, za sto let určitě nikoho nenapadne riskovat kontaminaci byť jen Měsíce)
Samozřejmě stát bude mit vzdycky prostředky k tomu, aby zabránil startu rakety s nákladem, který porušuje předpisy. Už dneska je schopen bez problému uhlídat co lítá ve vzduchu. V případě Vesmíru je situace logicky jednodušší.
Osobně teda vidím pindy nejen v tom prvním odstavci… 🙂
me by teda zajimalo jak budou dezinfikovat lidi a zasoby jidla pri pilotovanych misich 😀
Svým způsobem jednoduše – jídlo se sterilizovat nemusí, ani interiér obytných modulů, protože nepřijde do přímého styku s Marsem, ale bude od něj oddělen stěnami. Jen bude potřeba důkladně sterilizovat vnější povrchy a také bude potřeba vyřešit kvalitní filtry pro případnou výměnu plynů, aby nedocházelo ke kontaminaci okolí zevnitř modulu.
Posádka by s Marsem neměla přijít do styku, protože skafandry budou umístěny vně modulu a posádka do nich vstoupí přímo otvorem v zádech přes stěnu modulu. Bude tedy potřeba vyřešit pouze desinfekci vnějších povrchů, zatímco ty vnitřní budou moci být normální, protože nepřijdou do styku s vnějším prostředím.
Lidi dezinfikovat nebudou. Ani běžné úniky atmosféry mikroskopickymi netesnostmi taky řešit nebudou. Ani dokonale odcerpani a desinfekci prechodove komory řešit nebudou. (I skafandr pridelany na vnější straně modulů má „prechodovou komoru“ i když je to jen mezera mezi dvěma poklopy.) A proč taky? Jedinej duvod pro litani na Mars je jeho kolonizace. Čím dřív začne i na mikroskopické úrovni, tím líp.
Nafukovacího štítu je podle mě škoda, dost jsem téhle technologiii fandil, protože si myslím, že by ušetřila dost paliva,(funguje jako tepelný štít+ trochu jako padák ne?) a to se při meziplanetárních letech hodí.
Jako padák funguje jen minimálně. Spíše jako „rozkládací tepelný štít. Ale to, že se teď tato technologie odsouvá do pozadí ještě neznamená, že se za pár let nevrátí s novými materiály a třeba v přepracované podobě.
Ja bych nezoufal, treba stit bude mit osud nafukovacek a casem se objevi soukromnik, ktery know-how od NASA dotahne do pouzitelneho stavu podobne jako Bigelow
Doplním, že škrt ve financování LDSD o 85% znamená snížení z původní výše 20 mil. USD na pouhé 3 mil. USD, a týká se právě probíhajícího finančního roku 2016. Na finanční rok 2017 nejsou požadovány žádné finanční prostředky.
http://spirit.as.utexas.edu/~fiso/telecon/Gonzales-Lemke_9-9-15/Gonzales-Lemke_9-9-15.pdf
Re: Red Dragon
Příspěvekod Pospíšil » 03 kvě 2016, 16:00
rexino píše:
Tu- http://digitalvideo.8m.net/SpaceX/RedDr … 0-29-1.pdf som sa dočítal iba o hmotnosti-6.5 tonnes (14,000 lb) plus 1 tonne payload. Pri palivových nádržiach neviem nájsť ani info o Dragone V2 :krčící rameny:
To jsou údaje z 5 let starého dokumentu.
Mnohem aktuálnější studie NASA Ames Research Center z 9.9.2015 uvádí následující čísla:
Red Dragon + prázdný trunk = 5,3 t
EDL palivo = 3,2 t
Rezerva pro start (C3=13,2 ve 2022) = 3,0 t
Užitečné zatížení po přistání = 2,0 t , z toho:
–> MAV (Mars Ascent Vehicle) = 1094 kg
–> Podpora mise = 692 kg
–> ERV (Earth Return Vehicle) = 202 kg
==================================
Celkem 13,5 tun
Uživatelský avatar
Pospíšil
Zkušený vesmírný veterán
Zkušený vesmírný veterán
Příspěvky: 879
Registrován: 22 črc 2012, 19:00
Bydliště: Pardubice
No, dufam, ze sa mame naco tesit.
Planuje se i vratit z horninou na zem nebo tam zůstane.
Návrat hornin z Marsu na zemi by měla zajistit mise MSR (Mars Sample Return). Ta může být provedena nezávisle na programu Red Dragon, nebo může využít jeho služeb.
Vrátí se na Zemi klidně i bez horniny nebo nema dostatek paliva, aby se mohl vratit na zem.
Red Dragony se nemají vracet. V případě, že by byly využity pro misi MSR, by na povrch Marsu pouze dopravily potřebné technologie a o start zpět k Zemi by se už postarala daná technologie.
Zaujala mě ta přistávací hmotnost Red Dragonu 13 tun, vždyť Dragon „náklaďák“ má naložený asi 7,5 tuny.. Moc hezké…
Vycházím z rozboru, který na našem fóru zveřejnil Mirek Pospíšil.
Red Dragon + prázdný trunk = 5,3 t
EDL palivo = 3,2 t
Rezerva pro start (C3=13,2 ve 2022) = 3,0 t
Užitečné zatížení po přistání = 2,0 t , z toho:
–> MAV (Mars Ascent Vehicle) = 1094 kg
–> Podpora mise = 692 kg
–> ERV (Earth Return Vehicle) = 202 kg
==================================
Celkem 13,5 tun
Však ano, ty počty souhlasí, na tuhle misi se budu těšit jak dítě na vánoce.