Fanoušci kosmonautiky zažívají v současné době příval zajímavých startů a ani firma SpaceX nestojí stranou. Na západním pobřeží na svůj start čeká Falcon 9, jehož součástí je první stupeň připravený na třetí misi a na pobřeží východním čeká jiný exemplář této hojně využívané rakety na start s lodí Dragon. Jelikož o víkendu proběhl tradiční statický zážeh, přichází čas si celou misi představit. Situaci kolem předstartovních příprav však trochu komplikují předpovědi meteorologů.

Falcon 9 se na startovní rampu číslo 40 floridského kosmodromu vydal na konci listopadu a SpaceX jako obvykle zahájila přípravu, která se označuje jako WDR (wet dress rehearsal). V rámci této několikahodinové fáze probíhá prakticky vše úplně stejně, jako kdyby se mělo opravdu startovat. Kontroluje se komunikace rakety s pozemním vybavením, do nádrží se tankuje palivo a pokud je vše v pořádku a neobjeví se žádný problém, mohou se (stejně jako při skutečném startu) zapálit motory prvního stupně. Raketu na místě drží speciální čelisti a zážeh trvá jen pár sekund. V případě aktuální mise došlo k zážehu 1. prosince ve 4:20 SEČ. SpaceX jako obvykle po základní analýze nasbíraných údajů napsala na Twitter příspěvek o chystaném startu.

Static fire test of Falcon 9 complete—targeting December 4 launch from Pad 40 in Florida for Dragon’s sixteenth mission to the @Space_Station.

— SpaceX (@SpaceX) December 1, 2018

Raketu v dalších hodinách čekalo odčerpání nádrží, sklopení do horizontální polohy a převoz do montážní haly, kde dojde k finálnímu sestavení. Raketu totiž při statickém zážehu tvoří pouze první a druhý stupeň spojené mezistupněm. Než se ale přistoupí k samotnému startu, musí být na vrchol horního stupně umístěný samotný náklad. V tomto případě jde o kosmickou loď Dragon, kterou čeká šestnáctá zásobovací mise k Mezinárodní vesmírné stanici.

NASA si původně od SpaceX objednala 12 zásobovacích misí, ale už v roce 2015 si přiobjednala další tři. Druhé navýšení přišlo v únoru 2016, kdy kosmická agentura projevila zájem o zajištění dalších pěti zásobovacích misí, jejichž počet se tak zaokrouhlil na čísle 20. Aktuální šestnáctá mise je tedy prvním zástupcem tohoto druhého prodloužení.

Start je momentálně plánován na 4. prosince v 19:38 SEČ. Meteorologové však pro tento termín dávají jen 40% pravděpodobnost vhodného počasí. Pokud by se start odložil o jeden den, slibují pravděpodobnost mnohem lepší – celých 80 %. Nechme se tedy překvapit, kdy se skutečně poletí. Zatím nebylo upřesněno, jaký první stupeň se pro tento start použije, ale očekává se nasazení nového stupně s výrobním označením B1050. Bude to vůbec poprvé, kdy zásobovací loď Dragon poletí na raketě z vývojové verze Block 5. První stupeň je tedy nový, ale tento Dragon již jednou ve vesmíru byl. V únoru loňského roku jej vynesl Falcon 9 na misi CRS-10. Zajímavé je, že tehdy šlo o premiérový start SpaceX z floridské rampy 39A.

První stupeň se postará o vynesení celé sestavy a po zhruba dvou a půl minutách dohoří. Slova se ujme horní stupeň, který dopraví loď Dragon na nízkou oběžnou dráhu. Horní stupeň vypne svůj motor zhruba osm a půl minuty po startu a o minutu později se od něj oddělí samotná loď. Zhruba ve stejné době, kdy sestava horního stupně a lodi Dragon dosáhne oběžné dráhy, by měl první stupeň přistávat na pevnině.

Dragon v průběhu dvou dnů několika motorickými manévry doputuje k Mezinárodní vesmírné stanici a zastaví ve vzdálenosti zhruba deset metrů pod ní. Tehdy už budou astronauti připraveni u ovládacího pultu robotické paže a opatrně s její pomocí loď zachytí. Jakmile bude záchyt potvrzený, ujme se řízení pozemní středisko, které s lodí domanévruje k volnému spodnímu portu modulu Harmony.

Soukromá loď ve svých útrobách ukrývá celkem 2573 kilogramů nákladu, z čehož 1598 kg bychom našli v hermetizovaném nákladovém prostoru, kam mohou astronauti vstoupit a 975 kg nákladu je pak v nehermetizovaném nákladovém prostoru (takzvaném trunku), odkud bude náklad vyjímat robotická staniční paže. Původně se čekalo, že v trunku poletí adaptér IDA-3, na který se budou připojovat soukromé pilotované lodě. Na ISS už jeden takový prstenec (IDA-2) nainstalovaný je, ale NASA chce mít k dispozici dvě místa k připojování lodí Crew Dragon a Starliner.

IDA-3 bude náhradou za exemplář IDA-1, který byl zničen při havárii Falconu 9 při startu zásobovací mise CRS-7. NASA se však nakonec rozhodla, že IDA-3 poletí později (pravděpodobně na misi CRS-18). Volný trunk tedy vyplnil jiný náklad – vědecký přístroj GEDI, který má zmapovat lesy na naší planetě (viz náš nedávný článek), ke kterému se přidal i technologický experiment RRM-3. V jeho rámci se bude testovat tankování metanu na oběžné dráze. Popisu tohoto zařízení se budeme stejně jako jmenování dalších vědeckých přístrojů v útrobách Dragonu věnovat podrobněji v některém z příštích článků.

Dragon zůstane u ISS jako vždy připojený zhruba jeden měsíc. Poté bude opět s pomocí staniční paže odpojen od stanice a vydá se na závěrečnou fázi cesty. Jakmile se vzdálí od stanice, provede brzdící zážeh, který sníží nejnižší bod dráhy a zavede Dragon do atmosféry. Loď se rozdělí na dvě části – trunk, který shoří a návratovou kabinu, která je opatřena tepelným štítem a proto přežije žár při průchodu atmosférou. Jakmile návratová kabina dostatečně zpomalí a dostane se do hustších vrstev atmosféry, vystřelí padáky, na kterých následně přistane do vln Pacifiku. Tady ji vyzvedne loď, která dopraví kabinu do přístavu, kde bude možné vyložit časově citlivý náklad.

Zdroje informací:
https://www.elonx.cz/
https://twitter.com/
https://www.nasa.gov/
https://spaceflightnow.com/

Zdroje obrázků:
https://upload.wikimedia.org/…/Dragon_approaches_the_ISS_%2832238998454%29.jpg
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/b/b2/SpaceX_CRS-16_Patch.png
https://forum.nasaspaceflight.com/…dlattach;topic=42559.0;attach=1412458;image
https://pbs.twimg.com/media/DtX-8ujVsAAOkV3.jpg:large