Poslední start od SpaceX jsme viděli 4. června, kdy Falcon 9 vynesl telekomunikační družici SES-12. Od té doby byl klid, ale nyní by celý kolotoč startů měl opět nabrat vyšší tempo. Na konci června se dočkáme vypuštění lodi Dragon, která poletí k ISS v rámci mise SpaceX CRS-15 a pak to bude také zajímavé – 19. července by mohl ze stejné rampy odstartovat Falcon s telekomunikační družicí Telstar 19 Vantage a o pouhý den později je plánován start z Kalifornie, který má vynést sedmou várku družic Iridium NEXT. Ve zbytku roku by SpaceX chtěla vypouštět minimálně dvě rakety každý měsíc.

To, že se start blíží, napoví asi nejlépe statický zážeh. Ten je jakýmsi vrcholem zkoušek, kdy inženýři simulují skutečné předstartovní přípravy včetně tankování paliva, a sledují, jak se chová nejen raketa, ale i samotná rampa a její obsluha. Právě díky procesu WDR (Wet Dress Rehearsal) je možné vychytat případné mouchy a připravit techniku na velký den. Pokud simulace předstartovních příprav neodhalí žádný problém, může přijít několikasekundový zážeh devíti motorů Merlin na prvním stupni. Z minulosti už dobře víme, že SpaceX se ke statickému zážehu nevyjadřuje předem a po jeho provedení udělá rychlou analýzu údajů a pak teprve oznámí jeho provedení.

V pátek 22. června si lidé v okolí floridské rampy číslo 40 všimli, že rampu opustila transportní konstrukce TEL, která zajela do montážní haly HIF (Horizontal Integration Facility). Zde byla k TELu připojena samotná raketa tvořená prvním a druhým stupněm. Celá sestava se o den později vydala na startovní rampu. To už byli v bezpečné vzdálenosti od rampy připraveni fandové kosmonautiky, aby mohli sledovat provedení statického zážehu. Ve 23:30 našeho času mohli vyslat do světa zprávu o tom, že se z rampy vyvalil kouř, což je neklamná známka provedení zážehu. SpaceX o pár desítek minut později dokončila rychlý přezkum nasbíraných dat a vydala tweet oznamující předpokládaný termín startu.

Static fire test of Falcon 9 complete—targeting June 29 launch from Pad 40 in Florida for Dragon’s fifteenth mission to the @Space_Station.

— SpaceX (@SpaceX) June 23, 2018

Z rakety bylo odčerpáno palivo a Falcon zamířil zpět do haly HIF. Zatímco specialisté na analýzu počítačových dat společně s odborníky na pohonný systém Falconu zahájili hloubkovou analýzu dat, v hale HIF začaly přípravy na připojení nákladu, kterým je loď Dragon. Tato loď již jednou ve vesmíru byla – v létě roku 2016 absolvovala zásobovací misi CRS-9. O její vynesení se postará první stupeň, který již také jednou letěl a pochází z vývojové verze Block 4. Jeho výrobní číslo je B1045 a v akci byl poprvé v dubnu, když vynášel teleskop TESS, který má hledat exoplanety.

Na tomto faktu je hned několik zajímavostí. Jednak půjde o nejkratší opakované použití jednoho prvního stupně v historii (dosavadní rekord je 4,5 měsíce), obě použití tohoto stupně budou pro NASA. Asi nejzajímavější je, že B1045 by mohl být posledním stupněm z vývojové verze Block 4, který vynese náklad vstříc oběžné dráze. SpaceX sice ještě použije jeden Block 4 (pravděpodobně B1042 z mise KoreaSat 5A) pro zkoušku záchranného systému lodi Crew Dragon za letu, ale to už nebude let na oběžnou dráhu.

Pomalu se tedy zdá, že končí přechodné období rozdělující konec využívání verze Block 4 a začátek éry finálního typu Block 5. Ten si svou premiéru odbyl už v květnu, když vynesl telekomunikační družici Bangabandhu-1. Od té doby bylo jasné, že všechny další mise budou buďto Blocky 5 nebo použité Blocky 4. Jinými slovy – už jsme neměli vidět start žádného nového Blocku 4. V případě použitých Blocků 4 už nebyl žádný důvod k jejich záchraně a podobný osud nás čeká i při nejbližší misi. Naopak u dalších dvou letů máme potvrzeno, že při nich budou Falcony přistávat – v obou případech na mořskou plošinu (Of Course I Still Love You v případě Telstar 19 Vantage a Just Read The Instructions v případě Iridium NEXT-7) – půjde totiž o vývojovou verzi Block 5.

Ale zpět k aktuální misi. Falcon by měl z floridské rampy číslo 40 odstartovat 29. června, přičemž termín startu je zatím předběžně stanoven na 11:41 našeho času. Falcon po startu zamíří nad Atlantik a první stupeň nebude přistávat. Necelých devět minut po startu už bude horní stupeň i s Dragonem na oběžné dráze a loď se bude moci oddělit, vyklopit své solární panely a začít pronásledovat ISS. Pokud se nic nepokazí, měl by Dragon ke stanici doletět 2. července, kdy jej astronauti zachytí robotickou paží. Tento úkol bude mít na starost Richard Arnold, kterému bude asistovat velitel 56. dlouhodobé expedice, Andrew Feustel.

Astronauti loď zachytí pomocí staniční paže SSRMS (Space Station Remote Manipulator System), která je na konci opatřena úchopovým mechanismem LEE (Latching End Effector) a následně převezmou řízení pozemní operátoři, kteří s lodí domanévrují k dokovacímu portu na modulu Node 2, který je znám spíše jako Harmony. Dragon je naplněn téměř třemi tunami (konkrétně 2676 kg) vědeckých experimentů, zásob pro posádku a hardwaru nutného k provozu stanice. V jeho nehermetizované sekci se nachází dva důležité díly – prvním z nich je náhradní koncovka robotické paže LEE a tím druhým je vědecké zařízení ECOSTRESS, kterému věnujeme samostatný článek na našem webu.

Mediálně vděčným prvkem nákladu je CIMON, zhruba 5 kilogramů těžké zařízení vybavené umělou inteligencí. Jeho výrobce, firma Airbus, tvrdí, že půjde o prvního zástupce pokročilé umělé inteligence, který bude fungovat mimo zemský povrch. CIMON je postaven na platformě Watson, kterou vyvinula společnost IBM a před několika lety se o ní dozvěděl celý svět, když porazila své lidské kolegy ve vědomostní soutěži Jeopardy! Úkolem tohoto zařízení od Evropské kosmické agentury bude zjistit, zda by v budoucnu nemohla umělá inteligence snížit riziko stresu posádky a pracovní zátěže při dlouhodobých misích. CIMONu se bude při své vesmírné misi věnovat především německý astronaut Alexander Gerst.

Chybět pochopitelně nemůže ani lékařsko-biologický experiment, který bude zkoumat vliv kosmického prostředí na živočichy. V tomto případě půjde o hlodavce v rámci experimentu Rodent Research 7. Na zvířatech budou vědci sledovat, jak spolu souvisí systémové změny, třeba narušení spánkového cyklu s nerovnováhou mikrobiální populace. Cílem výzkumu je identifikovat faktory, které ovlivňují a podporují vývoj protiopatření k ochraně zdraví astronautů během dlouhodobých misí. Kromě toho by mohlo dojít k vylepšení léčby pozemských pacientů, které trápí nemoci zažívacího ústrojí, problémy s imunitou nebo poruchami spánku.

Kardiovaskulární choroby a rakovina jsou hlavními příčinami úmrtí v rozvinutých státech. Experiment Angiex Cancer Therapy má pomoci zjistit, zda endotelové buňky vypěstované ve stavu mikrogravitace představují odpovídající model pro zkoušky in vitro (mimo živý organismus). Konkrétně má jít o zkoušky zaměřené na efekty látek zaměřených na cévy. Výsledkem může být vznik modelového systému, který může posloužit k navrhování bezpečnějších léků, které cílí na krevní řečiště nádorů a pomocí specifických protilátek omezují jeho růst. Farmaceutický průmysl by tak dostal do ruky pomocníka, který může pomoci k lepším a účinnějším lékům.

Chemické zahrádky – tak se říká velmi působivým útvarům, které vznikají interakcí kovových solí s křemičitany, uhličitany nebo jinými anionty. Jejich charakteristika růstu a atraktivita finálního tvaru vzniká z komplexní souhry mnoha vlivů od procesů na bázi chemických reakcí a difúze až po náhodné samoorganizační jevy. Na Zemi je tento proces ovlivněný gravitací, která rozdělí látky podle hustoty, což komplikuje naše chápání fyzikální podstaty vzniku chemických zahrádek. Tím, že experiment proběhne ve stavu mikrogravitace, bude se odehrávat v prostředí s řízenou difúzí, což výzkumníkům umožní lepší pochopení evoluce těchto struktur.

Dragon zůstane u stanice připojený zhruba jeden měsíc, pak bude s pomocí staniční paže odpojen, odletí do bezpečné vzdálenosti, provede brzdící zážeh, odhodí nepotřebný trunk (nehermetizovaný nákladový prostor se solárními panely) a návratová kabina díky tepelnému štítu přečká průchod atmosférou a přistane na padácích v Tichém oceánu.

Závěrem článku ještě nahlédneme do dalších týdnů a měsíců. SpaceX by totiž do konce roku podle dosavadních plánů chtěla stihnout ještě zhruba 15 startů raket Falcon 9 a v listopadu či prosinci bychom se mohli dočkat i jednoho Falconu Heavy. Ten si po únorové premiéře odbude první ostrou misi, když v rámci projektu STP-2 vynese velké množství družic na různé oběžné dráhy.

Zdroje informací:
https://www.nasaspaceflight.com/
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://c2.staticflickr.com/2/1733/41664023935_e9e8120690_o.jpg
https://pbs.twimg.com/media/DgYpRYXWsAA74RT.jpg
https://c1.staticflickr.com/1/832/41512968122_4584522fd1_k.jpg
https://upload.wikimedia.org/…/c7/ISS-48_SpaceX_CRS-9_arrives_at_the_ISS_%281%29.jpg
https://forum.nasaspaceflight.com/…dlattach;topic=45853.0;attach=1497117;image
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/alt-2_mc-1_cimon_sn_2.jpg
https://www.nasa.gov/…/thumbnails/image/alt-6_cfimg-2682834461601350464_6.png
https://www.nasa.gov/…/thumbnails/image/alt-8_cfimg7564850700888884575_8.png