Elon Musk si pro nás ještě před svojí přednáškou připravil pěkné překvapení. Společnosti SpaceX se totiž podařilo poprvé zažehnout jejich nový motor Raptor. Ten bude pohánět jak raketu, které dnes možná naposledy můžeme říkat BFR tak i kosmickou loď ITS (MCT). Raptor používá jako palivo dodnes moc nepoužívanou směs kapalného kyslíku a metanu, stejně jako nový motor BE-4 od Blue Origin. Tato palivová směs produkuje vyšší specifický impuls, než směs kerosinu a kyslíku, ale není tolik zatížena problémy, které mají kyslíkovodíkové systémy. Těmi je například velice nízká hustota vodíku a jeho extrémně nízká teplota, kvůli kterým musí být nádrže veliké a dobře izolované, což jim přidává na hmotnosti. Další výhodou metanu je, že při hoření neprodukuje saze jako kerosin. To znamená, že motory budou po použití čistější a tedy lépe připravené na opětovné použití.
Zdroj: https://upload.wikimedia.org/
V následných tweetech ještě Musk zveřejnil několik technických údajů o novém motoru Raptor. Tlak ve spalovací komoře bude asi třikrát vyšší, než u současného motoru Merlin 1D a Raptor bude pracovat s uzavřeným cyklem, zvaným full-flow staged combustion cycle. Plánovaný tah pro vakuovou verzi motoru je 3000 kN (zhruba o 20% více než podle původních odhadů), tedy opět více než trojnásobek tahu Merlinu 1D vac. Specifický impuls u vakuové verze by měl dosáhnout 382 s, Merlin 1D vac pro porovnání dosahuje 345 s. Elon Musk také nepřímo potvrdil, že průměr trysky vakuové verze bude větší, než čtyři metry. Motor použitý při testu není zmenšenina, ale plnohodnotný Raptor, pravděpodobně varianta pro práci ve vakuu bez nástavce trysky. Další detaily o parametrech motorů Raptor bychom se měli dozvědět zítra přímo z přednášky Elona Muska.
Nezapomeňte, že přednáška Elona Muska o kolonizaci Marsu začíná zítra ve 20:30 našeho času. U nás pro vás bude připraven jak odkaz na živé video z přednášky, tak český textový přenos.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
Zdroje informací:
https://twitter.com/
https://en.wikipedia.org/
Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/CtQbdtJVIAA7HCC.jpg
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/1d/Full_flow_staged_rocket_cycle.png
https://pbs.twimg.com/media/CtQYMI4VIAAJY2N.jpg
Hm, průměr trysky vakuové verze větší, než průměr současného prvního stupně Falconu, to už něco vypovídá.. Zítra budeme mít vánoce.
Máte pravdu, to oželiem aj tie skutočné vianoce. Zajtra zrejme prídem neskoro do práce.
Technické novinky vždy potěší!
Podľa foto to bude ešte zmenšenina.
Priemer trysky na foto je tak do 1m, nakoľko schodíky ku skúšobnému stavu by mali byť akotak schodné. Osobne som ale zvedavý na funkčný CH4/LOX motor v praxi.
Není to zmenšenina, ale plná velikost a zřejmě je to verze Vac, bez nástavce trysky.
Ten fakt, že to není zmenšenina je z L2? Nebo existuje i jiný zdroj? (Elon zmiňuje „production raptor goal …“ což mi naznačuje že tohle ještě není production raptor)
Ano, info je z L2, přičemž je jasné, že se jedná o vývojový prototyp, ne sériový exemplář.
Hlavní proporce a rozměry jsou už ale víceméně dané, tj. nejedná se o nějakou zmenšeninu.
Díky, doplněno do článku.
Co je to L2? Vím jen, zpe pan Pospíšil je z kosmické kanceláře(?). Souvisí to s tím?
To je předplatitelná skrytá sekce na NSF fóru, kde je všeliaké info které často ještě není oficiálně venku, a teoreticky by se odtamtud ani nemělo dostat ven.
https://www.nasaspaceflight.com/l2/
Dovysvětlím. L2 je prémiová placená sekce diskusního fóra NasaSpaceFlight.com. Platící členové svými finančními dary v postatě zajišťují bezproblémový chod tohoto zájmového portálu tím, že je z jejich příspěvků hrazen pronájem a datová údržba výkonného serveru a páteřního připojení tohoto portálu k internetu, jež denně navštěvují tisíce aktivních uživatelů doslova z celého světa. Na oplátku jsou jim poskytovány k nahlédnutí neveřejné dokumenty a informace od bývalých nebo současných zaměstnanců kosmických agentur nebo firem z aerokosmického průmyslu. Jelikož do této sekce opatrně přispívají informacemi i někteří současní zaměstnanci SpX, je L2 neocenitelným zdrojem spolehlivých a vysoce zajímavých informací z aktuálního dění v této firmě. Co je ale nejdůležitější, vše to funguje na bázi dobrovolnosti informace podávat a jakés takés korektnosti a spolehlivosti nás ostatních informace nepouštět ven, zejména pak nesdílet žádné dokumenty, obrázky, přesná čísla a podobně. L2 je také velmi dobrou a kvalitní informační základnou pro redaktory NSF, hlavne šéfredaktora Chrise Bergina, kteří po ověření věrohodnosti a získání souhlasu od odpovědných činitelů z průmyslu a agentur, publikují na NSF články s těmi nejaktuálnějšími a nejdůvěryhodnějšími informacemi v oblasti kosmonautiky. Za tuto symbiosu mezi NSF redaktory a průmyslem/agenturami patří hlavní dík právě Chrisovi, který za 10 let dokázal vybudoval jedinečný a pravděpodobně nejlepší informační ostrov ve vodách světové kosmické on line publicistiky.
Jestli bude tryska pro vac podobná jako u Merlinů, tak je celkem pochopitelné proč se s ní netestuje. U merlinu je tryska na 2. stupni tak slabá, že aby se během manipulace s raketou nezdeformovala pod vlastní vahou tak je na konci zesílená obručí, která po zážehu upadne. Test jak je vidět je prováděn vodorovně, tudíž by se tryska pro vac nejspíš sama svou vahou zmáčkla. Navíc u povrchu není vákum, takže ani není potřeba a rozdíl ve výkonu jde celkem dobře spočítat. Důležitějši je že motor pracuje tak jak má.
Konečně mám pocit že někdo se nesnaží vyždímat z lidí peníze pro sebe ale pro lidstvo a čistotu a inovaci.. bude li takhle pokračovat ať se pak děti dětí učí v dějepisu kdo to byl I.Mask
Když už tak E.Musk a ne I.Mask.
Zajímavě se nám rýsuje soupeření mezi Blue Origin a SpaceX – podobné cíle, podobné přístupy, podobné konstrukce.
a proč se kombinace metan/kyslík nepoužívala víc dosud? v čem byl háček?
V první řadě se nikdo nesnažil o nízkoúdržbovou znovupoužitelnost (proč, když to už napoprvé spadne do moře nebo do stepi?) a kerosin nevyžadoval extra chlazení a měl větší hustotu.
Nicméně v horním stupni je methan/kyslík výhodnější kvůli vyššímu specifickému impulsu ? Jsou nějaká čísla na porovnání ?
Myslím, že v horním stupni je metan a kyslík výhodnější především z důvodu možnosti autonomního tlakování. A já navíc třeba uvažoval, že by takto mohly jít stavět sice možná o něco těžší, ale levné zahazovací horní stupně na „běžný“ provoz (nějakou kombinovanou výtlačně-expanzní variantou metanového motoru). Prostě se tím dá zjednodušit konstrukce něčeho, co chcete, aby bylo co nejlevnější.
…trocha více info
https://en.wikipedia.org/wiki/Raptor_(rocket_engine)
případně zde
https://www.nasaspaceflight.com/2014/03/spacex-advances-drive-mars-rocket-raptor-power/
Řekl bych, že nemalou roli bude hrát cena paliva. Specifický impuls metanového motoru není o moc vyšší než u kerosinového a je to vykoupeno nutností chlazení. Metan (vyčištěný zemní plyn) byl vždy výrazně dražší než kerosin, ale momentálně je v USA zemního plynu značný přebytek, takže ho nacpou i do raket. Minimálně to bude méně čoudit (trochu přece jen, ten uhlík uprostřed se zanedbat nedá) a rozšíří se trh s motory, což je vítaná změna. Ohledně získávání paliva přímo ve vesmíru bude problém spíš s okysličovadly.
Ale kyslíku je všude fůra, to není sebemenší problém. I třeba na Měsíci by mělo být možné získávat ho z taveniny lunárních hornin.
(Na Marsu vám dokonce stačí i jen atmosféra jako zdroj paliva a okysličovadla, tedy pokud vám tedy nevadí kombinace kyslíku a oxidu uhelnatého – Isp kolem 290s/2,84 kNs/kg. Zdánlivě málo, ale na Marsu to stačí a není třeba hledat vodu. Navíc se tím dá asi i skladovat energie pro základnu nebo třeba vozidla bez spotřeby vody.)
Protože metan má jen marginálně vyšší specifický impuls a přitom má zlomek hustoty klasického RP1. Takže jakékoliv výhody specifického impulsu se ztratí v nevýhodě nutnosti větší nádrže. Navíc je třeba kryogenicky chladit (i když zdaleka ne jako vodík) a izolace je další nutné negativum proti RP1.
Výhody převáží až ve chvíli, kdy se začneme bavit o znovupoužitelnosti a využítí na cestu k Marsu, kde jde získat palivo z atmosféry.
Změna je vítaná. Tryska chlazená palivem – metanem, bude vyžadovat dobrou regulaci přívodu odpařeného CH4 do spalovací komory k docílení správného poměru k O2. Výstup spalin bude více turbulentní proto by krk trysky mohl být prodloužen pro zlepšení proudění.
A jéjé, koukám, že už zase řádíte. 😀
Takový test není novinka, myslím ohledně paliva:
NASA – Methane engine test fire
https://www.youtube.com/watch?v=CjoY_cSmQ70
nějak to pak utichlo (nějaké další testy ještě byly) a co si pamatuji (může mě znalejší opravit), byl nějaký problém, že se tento motor hůře startuje a možná má i více problémů o kterých nevím. Určitě by byl dobrým kandidátem na start z povrchu Marsu, palivo není možné v takovém množství vozit ze Země.
Metanový motor měla mít i platforma pro přistání na Měsíci, Morpheus. https://www.youtube.com/watch?v=M3D9m5zhhF8&feature=youtu.be , docela slušně už se odlepovala od země a zase přistávala, jištěná jeřábem, když ale došlo v roce 2012 na samostatný let, došlo poruše vedoucí k nárazu a explozi https://www.youtube.com/watch?v=LM1wjs5nWXQ . Po postavení náhradního kusu nakonec lander dokázal autonomně přistát na simulaci měsíčního povrchu: https://www.youtube.com/watch?v=M3D9m5zhhF8&feature=youtu.be
Aha, děkuji za další informace.
Úplně se to sem nehodí, ale snad to nebude škodit. 🙂
https://www.novinky.cz/veda-skoly/415829-z-jupiterova-mesice-europa-tryskaji-gejziry-vody-zivot-muzeme-hledat-tam-oznamila-nasa.html
300 bar v komoře ? To je nářez. Docela by mne zajímal tlak na výstupu z pump …..
Ten musí být samozřejmě vyšší, než tlak v komoře, jinak by došlo k zášlehu ze spalovací komory do přívodního potrubí, což nikdo nemůže potřebovat. 🙂
Přesně tak ..