Minulý týden se u Mezinárodní vesmírné stanice nafouknul historicky první nafukovací modul. Účelem modulu BEAM je ověřit během dvou let spolehlivost nafukovacích konstrukcí, které mohou mít velmi slibnou budoucnost. Ještě předtím je ale potřeba mít jistotu, že je neohrozí mikrometeority, nebo že stěny nebudou propouštět velké množství kosmického záření. Modul BEAM slouží právě k ověření spolehlivosti těchto konstrukcí.
Včera do útrob modulu vstoupil americký astronaut Jeffrey Williams, který jednak provedl vizuální inspekci a také začal instalovat měřící přístroje, které budou monitorovat chování nafukovací konstrukce. Podle Williamsových slov byl tlak v modulu jen o trochu vyšší než na stanici, což se ale podařilo jednoduše vyrovnat. Při vlastní inspekci pak poznal, interiér modulu je hladký, bez viditelných závad. Na níže přiloženém videu můžete vidět celý historický vstup do modulu. Možná Vás při sledování napadne otázka,proč měl Jeffrey Williams ochrannou masku a brýle.
Je to naprosto běžný princip, který se používá i př vstupu do nově připojených kosmických lodí. Ačkoliv se lodě, zásoby i moduly připravují v čistém prostředí, nelze vyloučit přítomnost prachu, nebo drobných úlomků. Ty leží po dobu pozemních příprav díky gravitaci hezky poslušně na spodní straně. jakmile ale modul, nebo kosmická loď dosáhne oběžné dráhy, úlomky a prach se rozptýlí do prostoru. První věcí, kterou astronauti při vstupu do nové lodi dělají je instalace zařízení, které filtruje vzduch a zbavuje jej nebezpečných částic. Po několika hodinách už je vzduch pročištěný a posádka do něj může vstoupit i bez ochranných pomůcek.
V případě modulu BEAM ale budou návštěvy posádky jen výjimečné – očekává se, že astronauti vstoupí do jeho útrob jen jednou za čtvrt roku, aby zkontrolovali měřící přístroje. Nafukovací modul tedy nebude trvale obydlen – od ISS bude oddělen hermetickým krytem. jde o preventivní bezpečnostní opatření, které má zajistit izolaci modulu, pokud by došlo k nečekané události.
Zdroje informací:
http://spaceflightnow.com/
http://spaceflight101.com/
Zdroje obrázků:
https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net/…1172894512750333_2876564257676576664_o.jpg
http://www.imagehosting.cz/images/imagejzlz.jpg
Proč ten modul není z venku hladký to je nějaký systém ochrany
Na to se dá odpovědět jednoduše – protože není žádný důvod aby byl hladký. Na estetiku se moc nehraje. 🙂
Vnější vrstva je tvořena poměrně nepoddajným materiálem, který chrání před mikrometeority.
Mne prekvapil ten prulez, myslel jsem ze bude standardni CBM, a oni do nej udelali jeste zmenseninu… 🙂
Slovy nesmrtelných Monty Pythonů: „It’s only a model.“ 😉
Otázkou je, proč by z toho nemohli udělat „temporary warehouse“. Uvnitř b ytaké mohla být nějaká natahovací „pantografová“ struktura, která by mohla celý modul zpevnit, ev po nafouknutí udělat modul jako „hard“ něčím podobným jako jsou pěnové tmely. Ovšem myslím, že o něčem podobném u Bigelow určitě přemýšleli…
Čeho byste tím zpevněním docílil? A pokud do toho modulu něco naskladníte, 1) jak zajistíte, že to neovlivní měření, a 2) kdyby se ukázaly nějaké potíže a vy nemohl do modulu znova vstoupit a musel se ho zbavit, zahodíte i všechny uskladněné věci?
To gg
Souhlas! a nevic uvnitr je 1 atmosfera a venku vakuum ty steny jsou pri tomto rozdilu tlaku jako z betonu
Bod 2 by nemusel být problém, pokud by BEAM použili jako odpadkový koš. Ale vzhledem k tomu, že součástí měření bude jistě i sledování uvolňování chemikálií ze stěn a zařízení modulu, byly by výsledky znehodnocené.
Pánové, děkuji všem za vysvětlení.
Jen bych malinko upřesnil (asi jsem to nenapsal dostatečně jasně). ad 1) Zpevnění stěn jsem měl na mysli hlavně z důvodu případného poškození pláště, aby se celá konstrukce nezhroutila. Mnou posivaná „pěna“ by se mohla chovat např. jako krevní destičky a během (mikro)úniku poškození de facto ucpat. Pěna by také mohla mít lepší izolační vlastnosti a ev zvýšenou protiradiační ochranu.
ad 2) Momentálně jsem měl na mysli, jak bylo zmiňováno, právě ten „waste“, ev. ukladnění „zbytného“ materiálu.
Uznávám argument, že momentálně je opravdu lepší nechat BEAM volný, právě kvůli zmiňovanému měření podmínek v samotném modulu, který by uskladňováním dalšího materiálu mohl být ovlivněn.
posivaná = zmiNovaná… nějak mi „ulétla“ písmenka… 😉
Konstrukce se při bodovém poškození pravděpodobnně nezhroutí, a u čehokoli většího bude modul asi na vyhození. U bodového poškození by mohlo zabrat něco podobného samozacelovacím nádržím, jaké se používají na letadlech.
Myslim, ze ako temporary trashcan sa pouzivaju nakladne lode, ktore pri stanici kotvia a vzhladom k tomu, ze co sa na stanicu dovezie, sa z nej musi aj vyhodit, to zrejme nesposobuje vacsie problemy, pokial sa nestane viacero vypadkov v zasobovani po sebe tak, ako minuly rok.