Jsou týdny, kdy jsou vody kosmonautiky klidné a je těžké vybrat nějaké zajímavé zprávy pro aktuální vydání kosmotýdeníku. A jsou týdny, kdy autor neví, co dříve psát. A právě ten druhý případ nastal tentokrát. Nejsledovanější událost za poslední dobu a společně s misí Rosetta letošní nejočekávanější kosmická událost – první mise lodi Orion, má za sebou úspěšně svůj let. Tu samozřejmě nemůžeme vynechat. Podíváme se však i na probuzení očekávané mise New Horizons, která se nezadržitelně blíží k Plutu. Velké zprávy uzavřeme v Japonsku, odkud se na svoji cestu k asteroidu vydala sonda Haybusa 2. Přejeme příjemné čtení a hezkou neděli.
Orion obstál
Rozhodně nejdůležitější událostí uplynulého týdne byl první letový test nové kosmické lodi NASA, která je určena pro lety s posádkou mimo gravitační pole Země. Velký milník pro NASA a jeden z nejdůležitějších testů v rámci programu, který nese více než jen symbolické označení New Era. Novou éru totiž Orion skutečně odstartovat může. Pojďme se však blíže podívat na celý test.
Zdroj: https://image-store.slidesharecdn.com/
Mise EFT-1, jak se celý test nazýval, byla původně naplánována na čtvrtého prosince. Startovací okno bylo v čase 13:05 – 16:44 SEČ. Tento den však Orionu nepřál. Nejdříve první pokus zhatila loď, která se zatoulala do ochranné zóny, načež vítr, který vál v okolí kosmodromu přesáhl limity. To způsobilo druhý odklad. Nejvážnějším problémem však bylo zamrznutí ventilů v motorové sekci Delty. Řídicí tým se je pokoušel rozhýbat opakovaným zavíráním a otevíráním, ale nakonec se přiblížil konec startovacího okna a raději bez riskování byl start o den odložen.
Zdroj: https://lh5.googleusercontent.com/
Druhý den již vše probíhalo jako po másle. Start naplánovaný na pátého prosince, na čas 13:05 SEČ vyšel na jedničku a Delta IV Heavy bez sebemenších potíží poslala Orion na parkovací dráhu, jejíž parametry byly 185 x 888 km. V čase T+1 hodina 55 minut se zažehl druhý stupeň znovu. Hořel skoro pět minut a změnil oběžnou dráhu na silně protáhlou. Nejvyšší bod ležel 5 800,4 km vysoko a nejnižší bod oběžné dráhy byl 23 km pod Zemí. Tím pádem Orion po dosažení nejvyššího bodu začal klesat dolů a rychlostí 32 186.88 km/h vstoupil do atmosféry. Při průletu atmosférou došlo k testu padákového systému lodi. Nejdříve se vystřelily dva stabilizační, které se posléze odpojily a uvolnily místo třem hlavním padákům (každý má 35 metrů a váží 136 kg), který se jeden po druhém rozvinul, aby náraz při otevření všech tří najednou nebyl tak silný. Orion následně dosedl rychlostí 27 km/h na hladinu oceánu.
Úkolem letu bylo několik testů. Předně se mělo vyzkoušet, jak bude nová kosmická loď schopná korigovat svoji dráhu. Orion proto několikrát zažehl své korekční trysky. Nejdříve zkušebně při stoupání při druhém obletu Země a podruhé pak při vstupu do atmosféry, kdy aktivně korigoval svůj sestup, což umožnilo zpřesnit oblast přistání. Další důležitou testovací záležitostí bylo prolétání skrz van Allenův pás, tedy oblastí se zvýšenou radioaktivitou. Tím loď ověří své ochranné prvky, které budoucím posádkám umožní bezpečný let i mimo ochranu Země. Prověřovala se samozřejmě i avionika a systémy řízení a orientace. Nejočekávanějším testem však byl průlet skrz atmosféru, kdy se měl prověřit samotný tepelný štít lodi. Loď klesala zpět k Zemi rychlostí, která se blížila rychlosti návratu od Měsíce, což na její tepelný štít kladlo větší nároky. Při vstupu se povrch lodi rozžhavil až na 2200 stupňů celsia.
Zdroj: http://forum.nasaspaceflight.com/
Celý let probíhal přesně dle naplánovaných charakteristik a dá se bez nadsázky označit za naprostý úspěch. Vzhledem k tomu, že šlo o první testovací exemplář zcela nové lodě je hodné obdivu to, že se nevyskytlo více potíží. Zatím jediný známý problém nastal po dosednutí na hladinu oceánu, kdy se mělo vystřelit a nafouknout pět stabilizačních balónů, které by v případě převrácení lodi zajistili její setrvání nad hladinou. Nafoukly se pouze dva a třetí jen zčásti. To je však minimální závada, kterou se jistě podaří opravit.
Zdroj: http://forum.nasaspaceflight.com/
V kosmotýdeníku není více prostoru rozepisovat se dále o misi a jejích důsledcích, ale jisté je, že zdařeným testem se otvírá cesta k druhému testu, který v roce 2017, ale spíše 2018 pošle Orion na oblet Měsíce, stále ještě v nepilotované verzi, ale už se skutečným servisním modulem od ESA, který při tomto letu nahrazoval druhý stupeň Delty a na vrcholu rakety SLS v 70 tunové modifikaci. A někdy v roce 2021 by pak měl následovat první let s lidskou posádkou.
Videí ze startu bude ještě mnoho, ale přidáváme jedno, které je opravdu povedené. Zajímavý souhrn technických dat naleznete zde.
Zdroj: http://forum.nasaspaceflight.com/
Zdroj: https://fbcdn-sphotos-d-a.akamaihd.net/hphotos-ak-xap1/
New Horizons probuzen
V odlehlé části Sluneční soustavy 4,6 miliardy kilometrů od Země se z dlouhého spánku měla probudit sonda New Horizons. Dnes v neděli v 03:30 měl na Zemi přijít signál, že se tak skutečně stalo. Jednoduché konstatování skutečnosti však skrývá velmi vysoké nároky na techniku. New Horizons se ihned po probuzení, které nastalo v sobotu ve 21:00, měl správně zorientovat tak, aby anténa směřovala přímo k Zemi. Signál musel překlenout nezměrnou vzdálenost mezi Zemí a sondou a být zachycen anténami systému DSN.
To vše se nakonec podařilo a sonda New Horizons má otevřenou cestu k průzkumu systému trpasličí planety Pluto! Lidstvo tak bude moci nahlédnout do zcela nové rodiny kosmických těles. Ale je zbytečné se o misi více rozepisovat, mnohem obsáhlejší a kvalitnější články už u nás vyšly zde a především zde. Nám nezbývá než sondě i podpůrnému týmu popřát hodně štěstí a společně se těšit na to, co nám mise přinese za informace.
Hayabusa 2 na cestě k asteroidu
Zdroj: https://fbcdn-sphotos-c-a.akamaihd.net/
3. prosince v 5:22 středoevropského času se na japonském kosmodromu Tanegašima zažehly motory rakety H-2A. Nosič měl na své špičce sondu Hayabusa 2, jejíž název silně evokuje misi Hayabusa, která startovala v roce 2003 a o sedm let později i přes velké technické problémy dopravila na Zemi vzorky z asteroidu Itokawa. Druhá Hayabusa (japonský výraz pro sokola) bude mít podobný úkol. V roce 2018 dorazí k asteroidu 1999 JU3, zde odebere vzorky hornin a o dva roky později je doveze na Zemi. Více o misi jsme psali v článku na blogu. Video ze startu zde.
Zdroj: https://fbcdn-sphotos-c-a.akamaihd.net/
Kosmické mini-zprávy
Včerejší start rakety Ariane 5 s telekomunikačními družicemi DirecTV 14 a GSAT 16 se podařil. Oba satelity se úspěšně oddělily na dráze přechodové ke geostacionární. Start byl tedy 100% úspěšný. Video ze startu zde.
Kennedyho kosmické středisko získalo nové hodiny, které tradičně odpočítávaly čas do startu významných misí. Původní hodiny, které si svoji premiéru odbyly při startu Apolla 12, byly již značně za svoji životností a tak uvolnily místo novým a nyní je čeká vystavení v návštěvnickém centru KSC. Nové hodiny premiérově odpočítávaly čas do startu mise EFT-1.
Zdroje informací:
http://spaceflightnow.com/
http://forum.kosmonautix.cz/
http://global.jaxa.jp/projects/
Zdroje obrázků:
https://fbcdn-sphotos-c-a.akamaihd.net/hphotos-ak-xfa1/v/t1.0-9/1506055_883719521658573_2469328543810360138_n.jpg?oh=277399de3b606ec7867979549bf64c79&oe=54DABFE5&__gda__=1423198645_84693019d0f7116b8bbf6837069f84f7
https://fbcdn-sphotos-c-a.akamaihd.net/hphotos-ak-xpa1/t31.0-8/s720x720/134333_757606367642098_788659632452462377_o.jpg
https://lh5.googleusercontent.com/-ezfzXc__jdg/VIJj28MqcDI/AAAAAAAAQGE/3PxyAlp-ZH4/w1000-h675/NASA%27s_new_Orion_spacecraft_launched_on_Friday_morning_at_Cape_Canaveral%2C_Fla..png
https://farm8.staticflickr.com/7492/15766576390_2f0c6cdc76_k.jpg
https://fbcdn-sphotos-d-a.akamaihd.net/hphotos-ak-xap1/v/t1.0-9/10329139_758695670866501_2250145678648691300_n.jpg?oh=1dc0c95bc4dd458bef2dd4b5d931cb8f&oe=5516FFB9&__gda__=1427311461_785d023ccacc2c0928ca1c63b0149342
http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?action=dlattach;topic=36247.0;attach=624637;image
https://image-store.slidesharecdn.com/40acc71d-2158-4a45-bb14-ec0c6b179eb4-medium.jpeg
http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?action=dlattach;topic=36247.0;attach=624994;image
http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?action=dlattach;topic=36247.0;attach=625014;image
Clánky k New Horizons, jsem četl, ale pořád mě nějak uní smysl, to sonda jenom proletí kolem, během toho udělá pár fotek a to je všechno?
Ano, na to, aby se vstoupilo na oběžnou dráhu by bylo potřeba ohromné množství paliva, protože vzájemná rychlost bude značná. Ale neříkal bych „jenom“. Bude to mimořádná událost – poprvé v historii prozkoumáme transneptunické těleso hezky zblízka.
Sonda New Horizons má únikovou rychlost pro opuštění Sluneční soustavy.
Výhodou průletu je v tomto případě i to, že sonda bude navedena k dalším tělesum
Kuiperovs pásu. Pomocí HST bylo objeveno několik vhodných těles.
Přesně tak, průletem kolem Pluta by tohle skvělé dobrodružství nemělo skončit.
Nejen pár fotek, hlavně jde o to, že ze dvou světelných bodů na obloze se stanou nové zmapované světy se svojí geologií, chemií, počasím, krásami a záhadami. Sluneční soustava je úžasný systém plný divů, které můžeme zblízka pozorovat a zkoumat touto fantastickou technologií. Navíc stále žijeme v době, kdy poprvé sledujeme zcela nové objekty, které dosud nikdo nikdy nespatřil. Plutův systém je tak unikátní! Dvojplanet(k)a, jíž se poměrem velikostí těles blíží snad jen Země s Měsícem. … Dále bezprecedentí pohledy na 67p/C-G, překvapivá Vesta a zanedlouho Ceres – další jedinečný svět čekající na zmapování, to co už roky předvádí Cassini u Saturnovy ledové rodiny, ale i takový Merkur se nám v posledních letech odkryl jako nikdy předtím. .. Ach jaké to muselo být, když na Zemi přišly první snímky planet zblízka! Mars bez života, zamračená Venuše.. Král planet, Pán prstenců, ledoví obři… A teď nás to čeká u Pluta a Charona! Jak já se na ‚těch pár fotek‘ těším : )
Krátký film trochu k tématu: http://vimeo.com/108650530
Tak tak. Inspirací může být sonda Voyager 1, která se měsícům velkých planet vlastně ani neměla věnovat. Očekávaly se fádní kamenné koule jako je náš Měsíc. Někteří výzkumníci si přesto prosadili pár detailnějších snímků a nakonec se zjistilo, že měsíce jsou zajímavější než samotné planety.
Přesně tak, krásný příklad. V systému Pluta na nás čeká nejméně 6! nových neprozkoumaných těles. Už se nemůžu dočkat, až je uvidím.
Můžeme jen litovat, že původní velkorysé plány na výsadkovou sondu na povrch Pluta – a pokud si dobře vzpomínám, mělo snad jít o dvojci sond – smetly rozpočtové a různé další škrty. Dozvěděli bychom se mnohem víc, ovšem nemusí pršet, hlavně když kape. I tak je nesmírný úspěch že sonda funguje a je bez problémů. Ono se to možná nezdá, nějak jsme si zvykli, že v poslední době je to ve vesmíru samá úspěšná mise, ale rozdíl mezi úspěchem a neúspěchem je někdy třeba i jen ten nejmenší drátek který se může při startu uvolnit ze svorkovnice, nebo z čehokoli jiného a máme po sondě, i když může být a také i je systém několikanásobně jištěn. Holt co sonda, to prototyp, žádná sériová výroba. Všichni si pamatujeme gigantickou sondu k Jupiteru Galileo, která málem dostala KO hned po startu, když se jí neotevřela hlavní komunikační anténa. Ještě že byla záloha. Každopádně hodně štěstí u Pluta a na další cestě!!!