Uplynulý týden přinesl mnoho významných a zajímavých událostí v kosmonautice a tak dnešní Kosmotýdeník, který právě tento uplynulý týden shrne, bude trochu rozsáhlejší. Nejdříve se podíváme k Marsu, kterému na jeho oběžné dráhy přibyly dvě nové družice, včetně první indické. Na mezinárodní vesmírnou stanici se vydala trojice nových astronautů, ale let neproběhl bez problémů. Třetí velkou zprávu zaměříme na raketu Proton, která se snad už vrátila do služby. V krátkých zprávách se podíváme na dění u SpaceX. Přeji Vám hezkou neděli, a pokud zrovna obědváte, tak dobrou chuť.
MAVEN a MOM na orbitě Marsu
Tento týden bylo u Marsu velice živo. Nejdříve v pondělí kolem čtvrté hodiny ranní středoevropského času dorazila k Marsu americká sonda MAVEN a o tři dny později si stejný postup vyzkoušela i první indická sonda u Marsu Mangalyaan. My jsme se oběma misím na našem portálu podrobně věnovali. Zde například naleznete popis brzdícího zážehu, který provedl MAVEN. Stejně tak jste se mohli dočíst i o průběhu zážehu indické sondy.
Obě sondy letěly velkými rychlostmi od Země a bylo třeba je zbrzdit při blízkém průletu u Rudé planety. Zde jsou proto zajímavé údaje o trvání zážehu jejich motorů. Mangalyaan zapnul své motory na 24 minut a 12 sekund. Naproti tomu MAVEN na 33 minut zažehl svůj hlavní motor a zpomalil o 1230 m/s. Důvod, proč MAVEN brzdil déle je ten, že se usadil na mnohem nižší oběžné dráze (MAVEN 380 x 44 600 km. Mangalyaan 365 x 80 000 km). MAVEN nyní čeká celkem šest zážehů, které upraví jeho oběžnou dráhu na 150 x 6200 km, aby mohl provádět hlavní vědeckou činnost, kvůli které se k Marsu dostal. Potřebuje totiž v nejnižším bodě své oběžné dráhy prolétat horními vrstvami slabé marsovské atmosféry a doslova čichat její obsah.
Na závěr je nutné dodat, že pro Indii bylo úspěšné navedení sondy na orbitu Marsu velkým úspěchem. Zatím se něco podobného podařilo jen USA, Evropě a Sovětskému svazu. Čína, Japonsko i Rusko si na úkolu dopravit k Marsu svou družici vylámaly zuby – obrazně řečeno. Indie od počátku tvrdí, že Mangalyaan je jen technický demonstrátor, který má ověřit technologie vhodné pro navedení družice na orbitu jiné planety. Nicméně fakt, že zatím vše šlape jako hodinky, ukazuje, že Mangalyaan by krom technického demonstrátoru mohl mít i zajímavý vědecký přínos. Obě mise budeme i nadále pečlivě sledovat a přinášet vám čerstvé informace.
Sojuz TMA-14M měl neposlušný panel
5. září se ve 22:24 vydal na svoji cestu Sojuz TMA-14M, který vezl tříčlennou posádku k Mezinárodní kosmické stanici, kde trojice nových astronautů měla doplnit aktuální stav a rozšířit tak stávající 41. dlouhodobou expedici do plného počtu. Na palubě Sojuzu tentokrát byla součástí posádky i ruská kosmonautka.. Proč to zdůrazňovat? Sovětský svaz přeci na orbitu dopravil první ženu a má s dopravou žen do vesmíru jistě dlouhé zkušenosti. Opak je však pravdou.
Jelena Serovová bude teprve čtvrtou Ruskou, která se podívala do vesmíru a teprve první, která letěla na ISS. Před dlouhými sedmnácti lety to bylo naposledy, kdy se do vesmíru podívala nějaká Ruska, ale to bylo na palubě raketoplánu.
Posádku doplnil ještě Rus Alexandr Samokuťajev a Američan Barry Wilmore. Start z kosmodromu Bajkonur proběhl bez problémů a v daný čas, nicméně po navedení lodě na orbitu se Sojuzu nevyklopil solární panel. Loď tak musela upravit svoji orientaci, aby dostávala co nejvíce energie z pravého panelu a chybějící energii čerpala z baterií. Naštěstí rychlý letový profil dopravil posádku už za šest hodin k ISS, se kterou se spojili a nemuseli řešit žádné výjimečné situace. Neposlušný solární panel se několik minut po připojení ke stanici rozevřel. Příčiny selhání panelu se budou ještě vyšetřovat. Nyní je posádka na stanici kompletní a může se pustit do práce.
Proton zpět ve službě
Raketa Proton nemá v současnosti zrovna štěstí. Poslední květnové selhání třetího stupně, který se předčasně vypnul, jen poukázalo, že při výrobě těchto raket je něco v nepořádku. Rusko tak do startu, který proběhl v noci ze včerejška na dnešek, vkládalo hodně úsilí, aby dopadl dobře. Což se nakonec zřejmě vyplatilo. Proton vybavený horním stupněm Briz-M odvedl svoji práci bezchybně a umístil vojenský satelit Luč na správnou orbitu ve výšce 22300km.
Doufejme, že obrat k lepšímu bude trvalý. Další start Protonu by měl přijít už 21. října a do vesmíru by měl vynést družici Express AM6. Za komerčním provozem raket Proton stojí firma International Launch Services (ILS), která sídlí v USA. Ta musela nejen kvůli špatné pověsti rakety Proton, ale i kvůli zhoršujícím se vztahům mezi západem a Ruskem dát výpověď 25% zaměstnanců. Důvod je i ten, že zatímco v období před nehodami Protonu startovala raketa až osmkrát ročně, nyní se plánují nanejvýš čtyři starty za rok.
Kosmické mini-zprávy
Loď Dragon na své čtvrté zásobovací misi k ISS úspěšně zadokovala u ISS. O misi i nákladu, který loď vezla, se dočtete v tomto článku.
U SpaceX ještě zůstaneme. V úterý 23. září proběhlo slavnostní zahájení výstavby nového kosmodromu SpaceX v Texasu v oblasti Brownsville. Z tohoto místa by později měly startovat rakety Falcon 9 v1.1 a Falcon Heavy.
Zdroje informací:
http://www.spaceflightnow.com/
http://www.spaceflightnow.com/
http://www.spaceflightnow.com/
Zdroje obrázků:
https://kosmonautix.cz/wp-content/uploads/2017/06/2013/07/2013/05/2012/11/1601064_1556527811237242_6484338843541089909_n.jpg
https://scontent-a-fra.xx.fbcdn.net/hphotos-xap1/v/t1.0-9/10308159_867854956559026_3287236431422011426_n.jpg?oh=456aee11b19c72a850b9e59e08edda31&oe=54880474
https://scontent-a-fra.xx.fbcdn.net/hphotos-xpa1/v/t1.0-9/10636273_726093677460034_902736878546658689_n.jpg?oh=bf9458446731e0dbe9ded2c32efb52ef&oe=54D0CB30