Melagen Labs
Společnosti Melagen Labs a Satlyt dnes oznámily společnou technologickou demonstraci na palubě Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) prostřednictvím platformy AEGIS MISSE.
sociální sítě
Přímé přenosy
- Spectrum (Onward and Upward)
19. března 2026 20:45 - Electron (Daughter of the Stars)
24. března 2026 0:00 - New Glenn (BlueBird Block 2)
31. března 2026 0:00 - LVM3 (Gaganyaan-1)
31. března 2026 0:00 - SLS (Artemis II)
1. dubna 2026 23:25 - New Glenn (Blue Moon Mk1 Mission 1)
31. května 2026 0:00 - Sojuz-2.1a (Sojuz MS-29)
14. července 2026 16:30 - Falcon Heavy (Griffin 1)
31. července 2026 0:00 - Dlouhý pochod 5 (Chang'e 7)
31. října 2026 0:00 - Vulcan (SNC Demo-1)
31. prosince 2026 0:00 - Ariane 6 (PLATO)
31. ledna 2027 0:00
krátké zprávy
Nvidia
Společnost Nvidia představuje výpočetní modul pro umělou inteligenci určený pro vesmírné mise a potenciální orbitální datová centra.
Raytheon
Americké letectvo zvýšilo o 2 miliardy dolarů hodnotu kontraktu se společností Raytheon na výrobu a údržbu terminálů, které propojují letadla, velitelská stanoviště a další platformy s armádní družicovou komunikační sítí.
OSTP
Úřad Bílého domu pro vědeckotechnickou politiku (OSTP) se ujal vedoucí role v koordinaci národní kosmické politiky místo Národní kosmické rady.
Starcloud
Startup Starcloud, který provozuje orbitální datové centrum, žádá Federální komunikační komisi o schválení konstelace až 88 000 družic.
Another Earth
Startup Another Earth se sídlem ve Vídni získal 4 miliony dolarů na rozšíření softwarové platformy, která generuje syntetická družicová data pro trénování modelů umělé inteligence k detekci environmentálních a provozních rizik.
Voyager Technologies
Společnost Voyager Technologies otevírá v Long Beach v Kalifornii nový závod na výrobu a inženýrství elektroniky a rozšiřuje tak svou působnost v regionu, který se stal centrem pro vesmírné a obranné společnosti.
Tianwen-3
Čínská mise Tianwen-3 určená k cestě na Mars s následným návratem se vzorky z planety vstupuje do vývoje letového hardwaru s cílem vypustit ji koncem roku 2028.
Telesat
Společnost Telesat získala přístup k většímu množství pozemků po celé Kanadě pro zřízení řídicích stanic před plánovaným nasazením družic Pathfinder pro svou širokopásmovou konstelaci Lightspeed v prosinci.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
záznamy přednášek
Ondřej Šamárek – Garderoba pro Měsíc (22.11.2019)
V poslední přednášce tohoto týdne se zaměříme na jeden z klíčových bodů programu Apollo, kterým bezesporu byly skafandry. Seznámíme se s jeho postupným vývojem, s použitím v programu Mercury, na který ihned navázal vývoj skafandru pro lodi Apollo. Skafandr samotný se skládal z několika částí, které můžeme rozdělit pro jednoduchost na dvě, přetlakový oblek samotný, který vyvíjela firma ILC Dover a batoh, jehož vývoj zajišťovala společnost Hamilton Standard. Dnešní přednáška bude však i o peripetiích, nečekaných problémech i o komplikacích, které přinesla spolupráce těchto dvou firem. Ať tak nebo tak, výsledkem tohoto postupného procesu se na konci 60. let stal skafandr, který dokázal ochránit astronauty během programu Apollo a umožňoval i výstupy do otevřeného prostoru během provozu orbitální stanice Skylab. S vývojem lunárního skafandru A7L nás seznámí redaktor serveru kosmonautix, Ondra Šamárek, přednáška samotná pak zazněla v rámci každoročního semináře o Kosmonautice, raketové technice a kosmických technologiích. Při této příležitosti bych chtěl veřejně poděkovat uživateli discordu s nikem mses, který spojil zvukový záznam přednášky s prezentací autora.
Milan Halousek – Apollo 1, Je tu ošklivý oheň (03.02.2017)
Přelom ledna a února je v dějinách kosmonautiky zapsán černým písmem. Je to období, kdy NASA ztratila celkem 17 astronautů. 28. ledna 1986 došlo při startu mise STS-51L ke ztrátě raketoplánu Challenger a k úmrtí celé jeho posádky. 1.2. 2003 se nevrátil z mise STS-107 nejstarší raketoplán flotily NASA, Columbia a zahynula při tom celá jeho posádka. První tragická událost se však dostala do podvědomí Ameriky a potažmo celého světa již o řadu desetiletí dříve. Dnes je tomu na den přesně 54. let, kdy během testu odpojení došlo na palubě kosmické lodi Apollo-1 k požáru, který zničil celou kabinu kosmické lodi Apollo výrobního čísla CSM-012 a zahubil celou posádku. Velitelem první mise Apolla měl být veterán Virgil I. Grissom, který absolvoval již dva kosmické lety. Starším pilotem byl rovněž veterán, Edward H. White II a sedadlo pilota obsadil nováček Roger B. Chaffee. O tomto požáru, který zahubil celou posádku, nám ve své přednášce povypráví známý popularizátor kosmonautiky Milan Halousek, pracovník České kosmické kanceláře. Přednáška samotná pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.
Tomáš Přibyl – Příběh lunárního modulu (13. 6. 2019)
Vítám vás v posledním lednovém týdnu roku 2021 a začneme tentokrát asi největším dobrodružstvím člověka v jeho dějinách. Tím byl a pro mnohé do dnešních dnů stále je americký program Apollo, kdy se americký národ dokázal během 10 let vzedmout v obrovském celonárodním úsilí k tomu, aby v červenci roku 1969 přistáli na povrchu Měsíce dva američtí astronauti. Velkých mezníků, které museli konstruktéři překonat bylo mnoho, byl jím vývoj obrovské rakety Saturn V, jejíž tři stupně stavěla pokaždé jiná firma. Byla jím i kabina lodi Apollo včetně servisního modulu a nerad bych zapomněl i na kosmické skafandry, ke kterým se dostaneme později. Naprosto neprozkoumanou oblastí však jednoznačně byl lunární modul. Tendr vyhrála sice malá firma Grumman, ale ani tím neměla na růžích ustláno a stálo jí to veliké úsilí, aby sestrojila modul, který umožnil Neilu Armstrongovi a Buzzi Aldrinovi dosáhnout povrchu Měsíce. Dnešním přednášejícím je redaktor serveru kosmonautix, pan Ing. Tomáš Přibyl, kurátor letectví a kosmonautiky Technického muzea v Brně. Přednáška byla pronesena v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.
Miloslav Druckmüller – Setkání s kometou (22.05.2007)
Poslední přednáška tohoto týdne se bude zabývat kometami, jejich historií i současností. Komety jsou malá tělesa složená především z ledu a prachu a obíhající většinou po výstředně eliptických drahách naší sluneční soustavou. Ale vývoj jejich poznání postupoval zpočátku velmi pomalými krůčky. Až na počátku 17. století se poprvé kupříkladu objevila teorie, že se jedna kometa periodicky vrací ke Slunci. Tuto předpověď učinil slavný britský astronom Edmund Halley. Víc jsme se o nich však začali dozvídat až ve století 20. Velice nám přitom pomohly kosmické sondy. A nejedná se jen o slavné průzkumníky komet, kterými byly sondy Deep Space 1, Giotto, Stardust, Deep Impact či Rosetta, ale hlavně a především je to sonda SOHO, která už objevila stovky komet v okolí našeho Slunce. Přednášejícím bude profesor RNDr. Miloslav Druckmüller CSc., který se věnuje věnuje matematickému zpracování obrazu a učí na Vysokém učení technickém v Brně. Svou přednášku pak zakončí tím, že nám povypráví o tom, jak vyfotil své nádherné fotky komety C/2006 P1 (McNaught). Přednáška pochází z archívu Hvězdárny a planetária Brno.
Prokop Hapala – Kolonizace asteroidů (25.9.2015)
Už jste se někdy zamýšleli, proč by lidstvo mělo kolonizovat jiné planety naší Sluneční soustavy či soustavy jiných hvězd? Patrně ano, ale proč bychom se jako lidstvo měli vydávat k planetkám naší soustavy? Je na nich něco zajímavého? Stojí za to vůbec projevovat o ně zájem? Možná budete sami překvapeni, kolik zajímavých surovin se v asteroidech nachází. Autorem dnešní přednášky je pracovník Fyzikálního ústavu Akademie Věd ČR, Ing. Prokop Hapala PhD. Ve své přednášce se zabývá ekonomickými motivacemi toho, proč by lidstvo o tyto drobná tělesa mělo jevit zájem. Autor představuje své názory na téma, proč by lidská kolonizace měla být rentabilní. Ve své přednášce probírá fyzikální a chemické reálie, které by nám měli umožnit technickou a ekonomickou návratnost těchto projektů. Poslední část přednášky pak věnoval vzdálenějším vizím budoucnosti lidstva. Přednáška samotná pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.
Tomáš Petrásek – Dobytí pekla (28.06.2017)
Přednáška, kterou bych vám rád dnes představil, se nebude zabývat ani výzkumem naší planety Země, či putováním meziplanetárním prostorem, ale spíše se zaměří na budoucnost. Jejím tématem bude výzkum Venuše a možnosti, jak by jej bylo možno provádět s pomocí lidských bytostí. Zkusme si však v krátkosti tuto planetu nejprve představit. Je to největší planeta naší sluneční soustavy, která nemá svůj vlastní měsíc, na jejím povrchu je 90krát vyšší tlak než na povrchu Země a maximální teploty se zde blíží 500°C. Přednášejícím dnes bude bude RNDr. Tomáš Petrásek, PhD., který je pracovníkem Fyziologického ústavy AV ČR. Ve své přednášce se nejprve zaměří na původní představy pozemšťanů o této planetě, pokračovat pak bude úsvitem kosmického věku, kdy se k této planetě začaly vydávat první sondy. Při robotickém průzkumu šlo pak až do poloviny 80. let jednoznačně prohlásit, že jednoznačný prim při výzkumu této planety hráli Sověti. Teprve poté převzali žezlo Američané a další národy. V krátkosti autor představí ještě současnost a budoucnost výzkumu tohoto světa a přikročí k ideám a nápadům, které navrhují různí nadšenci a futurologové. Přednáška je to zajímavá a netradiční, ukáže nám však
Petr Tomek – Raketa Atlas (28.06.2017)
Dnešní přednáška bude pokračovat v tématu tohoto týdne, kterým jsou raketové nosiče. Bude poněkud kratší, ale za to v ní zabrousíme hluboko do historie americké kosmonautiky a podíváme se na raketu Atlas, která byla navrhována jako mezikontinentální balistická raketa. Její vývoj byl zahájen v druhé polovině 40 let a operačního nasazení se dočkala až v roce 1957. Po několika letech však byla ze služby vyřazena. Spalovala v prvním stupni kapalný kyslík a kerosen. Z této rakety pak byl odvozen i nosič Atlas LV-3B, který dopravil na oběžnou dráhu prvního Američana, Johna Glenna. Ten se do vesmíru podíval na několik hodin v únoru roku 1962. Raketa Atlas byl jeden a půl stupňový nosič a jeho největší zvláštností byly palivové nádrže, které byly balónové a musely být neustále pod tlakem. Tato raketa a její následníci Atlasy II, III a V tvořily a tvoří už více než 60 let páteř amerického kosmického programu. V několika nejbližších letech však bude jejich dlouhá historie ukončena, když ji v polovině dvacátých let 21. století má plně nahradit nový nosič Vulcan. Dnešním přednášejícím je novinář, spisovatel a člen Kosmo Klubu Petr Tomek. Přednáška byla pronesena v rámci schůzky Kosmo Klubu,
Jaroslav Kousal – Electron hnaný Rutherfordem (29.04.2015)
Téma dnešního týdne vzniklo poněkud neobvykle, dá se totiž říct, že vyplynulo z diskuze na discordu, na který bych vás mimochodem velice rád pozval. Můžete se tam setkávat s řadou redaktorů serverů kosmonautix či elonx nebo i s jinými známými popularizátory kosmonautiky u nás. Ale nyní už k tématu, které jsme vybrali, jsou jím totiž rakety. Prvním nosičem tohoto týdne je Elektron, který patří společnosti Rocket Lab. Ta sídlí v USA a vznikla v roce 2006. Své rakety odpaluje ale z Nového Zélandu, z poloostrova Mahia. Přednáška vznikla v době, kdy se raketa Elektron teprve připravovala na svou inaugurační misi, ke které nakonec došlo až v květnu roku 2017. Celkově má tato raketa za sebou 17 startů, z nichž dva skončily neúspěšně. Vynáší náklady nejen pro komerční společnosti, ale i pro americké státní organizace jako NASA či NRO. Společnost Rocket Lab je také známá tím, že každý start své rakety pojmenovává zajímavých názvem, který se nějakým způsobem vztahuje k misi. Jako přednášející se nám představí pan Mgr. Jaroslav Kousal PhD. z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. Přednáška byla pronesena v rámci schůzky Kosmo Klubu, které se konají každý
Dušan Majer – 5 momentů Space X v roce 2020 – online přednáška (08.01.2020, 17:00)
Dnešní přednáška je neplánovaná. Na tento týden jsem si vybral téma vesmírných stanic a celý měl být zakončen původně plánovanou přednáškou Michala Václavíka o životě a výzkumu na Mezinárodní vesmírné stanici ISS. Člověk míní a pánbů mění, takže bylo nutno změnit velice rychle téma i přednášejícího. Tím nebude nikdo jiný než šéfredaktor serveru kosmonautix, pan Dušan Majer. Se záznamy jeho přednášek jste se tu u nás na serveru již setkali. I v jeho případě půjde o pozvánku na online stream. Uskuteční se v čase, ve kterém měla původně zaznít přednáška Michala Václavíka. Bude tedy zítra, v pátek 8. ledna 2021, v 17:00.A nyní mi dovolte předat opět slovo přednášejícímu, který sám nejlépe představí své zítřejší vystoupení.
Firma SpaceX ani v roce 2020 nezahálela. Ba právě naopak! Před pár dny skončený rok byl pro ni rekordní z hlediska počtu startů. Mezi nimi najdeme hned celou řadu momentů, které si z nejrůznějších důvodů stojí za to připomenout. V rámci přednášky se zaměříme na pět momentů, které v souvislosti se SpaceX stojí za připomenutí. řeč bude například o budování sítě Starlink, testech prototypů lodí Starship, ale i o první soukromé pilotované kosmické lodi v historii.
Tomáš Přibyl – Kotrmelce vesmírné spolupráce (21.5.2014)
Dnes budeme opět pokračovat v nastoleném tématu, kterými jsou kosmické stanice. Pro tento den sáhneme k již osvědčenému přednášejícímu, kterým je člen redakce serveru kosmonautix, pan Ing. Tomáš Přibyl, kurátor letectví a kosmonautiky Technického muzea v Brně. V současnosti nám krouží nad hlavami každý Mezinárodní vesmírná stanice, která je společným dílem pěti velkých kosmických agentur, americké NASA, ruského Roskosmosu, japonské JAXA, evropské ESA a kanadské CSA. Kde však začíná její příběh? Na počátku 90. let to není, kořeny a počátky spolupráce Sovětského svazu a USA sahají hlouběji do minulosti, do období počátku let 70., do doby, kdy Američané létali na Měsíc pomocí raket Saturn V a Sověti se snažili o totéž prostřednictvím své superrakety N-1. Prvním ovocem mezinárodní spolupráce obou velmocí se pak v roce 1975 stal společný let Apollo-Sojuz. Jejich vzájemná láska či neláska pokračovala pak počátkem 90. let, kdy byly již uzavírány mezinárodní dohody. Prvním ovocem se pak staly návštěvy amerických raketoplánů na stanici MIR, aby pak koncem roku 1998 byla zahájena stavba ISS.
Vít Straka – Mezinárodní vesmírná stanice – čím dál otevřenější brána do vesmíru (21.11.2013)
Rád bych vás dnešní přednáškou přivítal v novém roce 2021. Tento týden jsem se rozhodl věnovat kosmickým stanicím, které v minulosti kroužily, či stále krouží okolo naší Země na oběžné dráze. Naše přednáška se bude zabývat postupně všemi kosmickými stanicemi obou největších kosmických velmocí, tedy stanicemi Saljut 1-7 či Mirem, tak americkým Skylabem, které kroužily na oběžné dráze v letech 1971-2001. Když však došlo k ukončení vzájemného soupeření USA a SSSR počátkem 90. let, rozhodli se oba aktéři místo vzájemného soutěžení pro spolupráci, jejímž výsledkem se stala Mezinárodní vesmírná stanice, ISS. Její výstavba byla zahájena v roce 1998, kdy byl na oběžnou dráhu vynesen modul Zarja a o několik týdnů později ji navštívil americký raketoplán a připojil k ní modul Unity. Budování stanice bylo dokončeno v roce 2011. Celkem se na stavbě podílelo 37 letů raketoplánů a 4 další starty obstaraly rakety Proton (2) a Sojuz (2). Stanice má po svém dokončení rozměry 74 X 108 metrů, vnitřní přetlakový objem téměř 1000 metrů kubických a hmotnost přes 400 tun. Na stanici se během uplynulých 22 let vystřídalo množství astronautů z řady zemí, které na ní provedli
Petr Tomek – Lunární konspirace (01.06.2018)
Máme tu poslední přednášku letošního roku. Tento týden jsme se rozhodli věnovat vyvracení různých konspiračních teorií, i když se patrně jedná o házení hrachu na zeď. První přednášku tohoto týdne měl Dan Černý, který se věnoval konspiračním teoriím z hlediska možností filmové techniky 60. let, jako druhý přišel na řadu Tomáš Přibyl. Poslední slovo tento rok dostane novinář, spisovatel a člen Kosmo Klubu Petr Tomek. Pokud si však myslíte, že jediné konspirační teorie, které se zabývají Měsícem, jsou ty, kde je popíráno přistání Američanů na jeho povrchu, tak se velmi mýlíte. Máme tu teorie o nacistech na Luně, objevují se i zkazky o tom, že na Měsíc nelétáme proto, že se tam nachází základna mimozemšťanů. Další teorie, nazývaná harvest moon pak hovoří o tom, že Američané vlastně nikdy na Měsíc létat nepřestali a že tam budují vojenské základny. Se všemi těmito zajímavými teoriemi vás autor seznámí, rozumí se samo sebou, že vám i vysvětlí, proč jsou nesmyslné. Já bych se s vámi zároveň chtěl pro tento rok rozloučit, popřát vám hodně štěstí v roce novém a uvidíme se tu opět u dalších přednášek 4. ledna 2021.
Tomáš Přibyl – Byli jsme na Měsíci? (07.2018)
V našich přednáškách budeme pokračovat v nastoleném trendu a budeme se snažit střízlivě se podívat na veškeré konspirace a mýty, které panují o přistání na Měsíci. Na tomto místě si dovolím malou vsuvku. Pamatuji si, jak jsem kdysi poslouchal na Českém rozhlase 3 pořad Osudy, ve kterém vystupoval pan Jiří Grygar a hovořil o tom, že napsal několik knížek pro děti. A vždy prý zažil stejnou zkušenost. Po jejím vydání ho kontaktovali dospělí čtenáři a říkali mu, že konečně z této knížky pochopili, o čem ta astronomie vlastně je. A proč jsem zvolil toto nenápadné odbočení? Publikum dnešního přednášejícího, pana Ing. Tomáše Přibyla nebylo tentokrát dospělé, ale byly jím děti na táboře. Ve své přednášce nejprve malým posluchačům vysvětlil, co je to konspirační teorie a potom krůček po krůčku procházel celý seznam mýtů a teorií, u každé se nezapomněl zastavit a v krátkosti jí probral. Na rozdíl od běžných přednášek byla jeho řeč mnohonásobně přerušována dotazy diváků, na které trpělivě odpovídal. Přednáška pochází z archívu Hvězdárny a planetária Brno.
Dan Černý: Šok! Američané na Měsíci opravdu přistáli! – online stream (22.12.2020 – 17:00)
Začíná nový týden, ve kterém se pokusíme z různých stran podívat na to, zda přistání Američanů na Měsíci bylo podvodem či nikoliv. Na toto téma existuje řada konspiračních teorií o tom, proč to či ono nebylo možno uskutečnit, kde všude by skutečná technika narazila na své meze. Mezi tyto mýty patří například nemožnost průletu Van Allenovými pásy, rozbíhavé stíny na měsíčním povrchu, vlající vlajka, mokré šlápoty v regolitu a samozřejmě nesmíme zapomínat ani na věčné téma, kterým jsou chybějící hvězdy na fotografiích či filmových záběrech
Nezačneme však ničím menším, než pozvánkou na stream, který se uskuteční zítra, 22. prosince 2020 v 17:00. Vystoupí v něm ilustrátor, autor komiksů, animátor, filmař a amatérský hudebník, pan Dan Černý, který je absolventem Vysoké odborné školy filmové ve Zlíně a v nedávné době se stal členem týmu, který pro společnost Walt Disney kreslí kačera Donalda. Ve svém vystoupení se pokusí fanouškům kosmonautiky, obyčejným divákům či konspirátorům vysvětlit, proč nebylo možné přistání na Měsíci v letech 1969-72 zfalšovat pomocí filmové techniky. Přednášející nemá v plánu zabíhat do technických oblastí raketové techniky či fyziky kosmického letu, zaměří se
Tomáš Kocourek – Gravitační prak (26.4.2017)
Kosmické sondy, které jsou určeny k průzkumu sluneční soustavy, jsou stejně jako družice vynášeny na oběžnou dráhu raketami. Při těchto misích se často používají i nejsilnější dostupné rakety s velmi výkonnými horními stupni. I s jejich použitím by však cesta sond k vnějším planetám byla buď přímo nemožná, nebo velice nákladná. Aby bylo možno navštívit planety Saturn, Uran či Neptun, jsou nejdříve směrovány k Jupiteru, který příslušným způsobem upraví dráhu a rychlost sondy, aby mohla namířit ke svému cíli. Tato úprava letové trajektorie se nazývá gravitační manévr, v širší populaci je však lépe známá jako gravitační prak. Tato metoda je však používána i v případě, pokud se rozhodne některá kosmická agentura rozhodne zkoumat kupříkladu planetu Merkur či navštívit sondou polární oblasti našeho Slunce. Téma gravitačního praku se vám v dnešní přednášce pokusí představit Ing. Tomáš Kocourek, Ph.D., vědecký pracovník Fyzikálního Ústavu Akademie Věd ČR, Fakulty Biomedicínského Inženýrství ČVUT v Praze a člen Kosmo Klubu. Přednáška byla pronesena v rámci schůzky Kosmo Klubu, které se konají každý měsíc a jsou zde mimo jiné prezentovány zajímavosti ze světa kosmonautiky.
