O největší květnové události v kosmonautice asi není nutné dlouho polemizovat. První soukromá loď s posádkou na palubě přebila vše ostatní. Bude se jí věnovat hned první reportáž. Dále uvidíte start čínské rakety Dlouhý pochod 5B. Na svou misi se vydal bezpilotní raketoplán X-37B. Loď HTV-9 dovezla na ISS zásoby. Poslední reportáž ukáže neúspěšný premiérový start malé rakety LauncherOne. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa – dnes od 20:00.
Rubrika: Aktuální dění, Foto a video 
Štítky: Atlas V, Bob Behnken, Crew Dragon, Dlouhý pochod-5B, Douglas Hurley, Falcon 9, H-2B, HTV-9, ISS, LauncherOne, OTV-6 (USSF-7), SpX DM-2, Vesmírné výzvy, Virgin Orbit, X-37B 
Sobotnímu pokusu o start rakety Atlas V házelo počasí klacky pod nohy – silný přízemní vítr, nadlimitní spodní vrstva oblačnosti a elektrický potenciál v atmosféře v okolí rampy. Společnost ULA se snažila odstartovat celkem čtyřikrát, ale počasí bylo proti – na konci okna byla pravděpodobnost dobrých podmínek jen 10%. Start se tedy posouvá na neděli – okno se otevírá v 15:14. Jelikož jsme dnes vysílání spustili, není jiná možnost a musíme založit přenos nový. Budeme rádi, když se k nám v neděli připojíte.
Starty armádního miniraketoplánu X-37B nezažíváme moc často – vždyť tento stroj dokáže na oběžné dráze fungovat klidně i více než dva roky. Během této doby můžeme povětšinou jen spekulovat o jeho úkolech, které jsou z armádní podstaty utajené. Ví se však, že americké letectvo využívá jeho manévrovacích schopností k častým změnám oběžné dráhy. U aktuálního startu jsme se navíc dozvěděli o dvou experimentech od agentury NASA. Start rakety Atlas V v nejslabší konfiguraci 501 nás čeká v sobotu po obědě ve 14:24 SELČ a rádi bychom Vás pozvali k jeho sledování.
Nejbližší mise opakovaně použitelného armádního miniraketoplánu X-37B má začít 16. května startem na raketě Atlas V z Mysu Canaveral. Již nyní jsme se dozvěděli, že malý stroj na své palubě ponese více experimentů než při jakékoliv své dosavadní misi. Mezi experimenty se navíc najdou i dva náklady pro NASA, nebo malá družice pro kadety Akademie vzdušných sil. Oznámení experimentů přišlo minulý týden souběžně s potvrzením termínu startu 16. května. Miniraketoplán postavený firmou Boeing byl v průběhu minulého týdne přivezen k obslužné věži VIF (Vertical Integration Facility) u rampy číslo 41, aby mohl být instalován na vrchol rakety Atlas V od firmy United Launch Alliance.
Máme za sebou další týden a správně očekáváte, že k obědu vyjde snad chutná porce pravidelného Kosmotýdeníku, který shrne události v kosmonautice v uplynulých sedmi dnech. V třístém devadesátém devátém vydání se v hlavním tématu zaměříme na operace nové čínské pilotované kosmické lodě a experimenty, které probíhaly na její palubě. Nevynecháme však ani další témata, jakými jsou například úpravy floridské rampy 39B a její příprava na obsluhování řady velkých nosičů. Nevynecháme ani tradiční rubriky. Přeji vám hezké čtení a pěknou neděli.
Rubrika: Aktuální dění Štítky: 39B, Artemis, Atlas V, Čína, CNSA, CZ-5B, Kosmotýdeník, NASA, SLS, SpaceX, Starship SN-4, ULA, X-37B, XZF-SC (čínská loď) 
Technici firmy United Launch Alliance minulý týden ve čtvrtek zvedli první stupeň rakety Atlas V a usadili jej na mobilní vzletovou plošinu. Na Mysu Canaveral tak začala finální fáze příprav na start armádního miniraketoplánu X-37B, který je zatím plánován na 16. května. První stupeň Atlasu V měří na délku 32,6 metru a je typický svou bronzovou barvou. Technici jej ráno vyvezli z montážní haly ASOC (Atlas Spaceflight Operations Center) k věži VIF (Vertical Integration Facility), následovalo připojení k jeřábu a zvednutí. Stupeň vybavený ruským motorem RD-180 byl pak přemístěn do útrob obslužné věže, aby mohl být vzápětí opatrně spuštěn na vypouštěcí plošinu.
Po 780 dnech na orbitu se na Kennedyho středisko vrátil z 5 mise mini raketoplán X-37B. 27. října 10:38
Ralf Vandebergh vyfotografoval tajný raketoplán USAF. Než se to povedlo, trvalo to prý měsíce. Zdroj 6. července 7:50
Tajemný bezpilotní raketoplán X-37B prolomil hranici 500 dní v kosmu. Dosavadní rekord z předchozí mise je 718 dní. Mise stále pokračuje. Zdroj 31. ledna 10:30
Mezi nejzajímavější kapitoly kosmonautiky jistě patří kosmické lodě, které mají křídla a v pozemské atmosféře se proto chovají podobně jako běžná letadla. Ve skutečnosti se ale ukazuje, že křídla jsou kosmickým strojům spíše na obtíž. Přesto jsou konstruktéři odhodlaní jít tímto směrem i nadále, protože jsou tu i jisté výhody, které klasické kosmické lodě nenabízejí. Nespornou předností okřídlených kosmických lodí je poměrně snadná znovupoužitelnost nebo i větší variabilita. V historii kosmonautiky jich vznikla celá řada a na ty nejzajímavější se zaměříme v tomto dílu našeho letního seriálu Top 5.
Nahrávání ... 
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ 4.0 Mezinárodní License.
2. června 2020 
