Štítek ‘SpaceX’

Falcon dostane nožičky!

Na to, že na mezinárodní vesmírnou stanici dopravují zásoby soukromé firmy jsme si už tak trochu zvykli. Ještě před deseti lety se to zdálo jako čirá fikce a nyní už se z toho málem stává rutina. Skoro by mohlo hrozit, že by starty raket Falcon přestaly diváky zajímat. Ale SpaceX to očividně nehodlá dopustit a proto v minulých hodinách vypustila do pléna informaci, která zaručeně zvedla tepovou frekvenci všech fandů kosmonautiky. Nebudeme chodit kolem horké kaše – SpaceX chce udělat další výrazný krok ke znovupoužitelnosti svých raket.

Kosmotýdeník 69. díl (6.1. – 11.1.2014)

Zažíváme začátek roku, jaký tu už dlouho nebyl. Většinou se kosmonautické vody v lednu jen líně převalovaly a člověk aby zajímavou zprávu hledal s lupou v ruce. Ale letos? Pomyslná stavidla událostí se otevřela a na fanoušky kosmonautiky se valí dravá řeka – vždyť jen v uplynulém týdnu proběhly tři úspěšné starty raket. Všechny tři si rozebereme v dnešním Kosmotýdeníku. Začneme v Indii a zmíníme se i o dvou v současné době nejaktivnějších soukromých firmách – SpaceX a Orbital Sciences Corporation. Také jejich rakety totiž ozvláštnily vstup do nového roku.

Falcon v pondělí trucoval

O tom, že bude pondělí k fanouškům kosmonautiky velmi přívětivé se asi moc nedalo spekulovat – v rozmezí pouhých pár hodin měly odstartovat dvě rakety – Sojuz a Falcon (více v našem článku). Jenže celé se to nějak zvrtlo. Sojuz s Progressem ještě odstartoval dobře (ačkoliv živý přenos trpěl značnými nedostatky), ale raketa Falcon se rozhodla, že tentokrát prostě do vzduchu nepůjde i kdyby se pozemní týmy rozkrájely. Právě o problémech s přípravami startu vylepšeného Falconu pojednává náš dnešní článek.

Dva zajímavé starty v jeden den

Kosmonautika umí být ke svým fanouškům opravdu štědrá. O tom se můžeme přesvědčit právě dnes, kdy se můžeme těšit na dva mimořádně zajímavé starty raket. Ať už půjde o vypuštění ruské zásobovací lodi Progress-M 21M pro ISS, nebo o komunikační satelit SES-8, který bude startovat na vylepšené raketě Falcon 9 v1.1, tak ani v jednom případě nemůžeme říct, že půjde o běžnou rutinu. Právě naopak – v mnoha ohledech na nás čekají atraktivní premiéry.

Kosmonautika v odlehčené formě

Dnešní článek bude tak trochu odlišný od těch, které na našem blogu většinou vycházejí. Každý den se Vám, čtenářům, snažíme přinášet aktuální zprávy z kosmonautiky, informujeme o nových objevech, technologických pokrocích, žel i o haváriích. Přesto bychom neměli zapomínat, že za všemi úspěchy a neúspěchy, za všemi raketami, sondami a vědeckými přístroji stojí lidé. Docela obyčejní lidé z masa a kostí, kteří jsou docela normální. Nejsou to chladně kalkulující roboti bez citu. Dnešní článek by tedy měl ukázat kosmonautiku v trochu odlehčenějším světle.

27. Kozmická Strojovňa – zásobovacie lode

Od začiatku dobývania vesmíru v roku 1957, keď sa na obežnú dráhu pozrel Sovietsky Zväz pomocou sondy Sputnik-1 boli ľudia fascinovaní pilotovanými letmi. V priebehu vekov sa ľudstvo túžilo zblízka pozrieť na tie podivné bodky, ktoré svietia na oblohe. Mesiac bol zvlášť príťažlivý. Práve preto sa prvý človek dostal až za hranice vesmíru tak skoro. Trvalo to iba štyri roky. Čoskoro sa však zistilo, že vydržať nehostinnom kozmickom prostredí dlhšie ako pár dní je veľmi problematické. Vznikla myšlienka kozmických staníc obiehajúcich okolo Zeme, Mesiaca… Aj to šlo zrealizovať pomerne ľahko. prvý Sovietsky Saljut sa dostal k slovu koncom apríla 1971. Nasledovali ďalšie, dokonalejšie stanice, ktoré už umožňovali dosť dlhý pobyt v stave bez tiaže. Čoskoro sa však ukázali dva limitujúce faktory. Po prvé, stanica vo vesmíre trie o zvyšky atmosféry a po niekoľkých mesiacoch až rokoch spadne späť na Zem. Po druhé, kozmonauti musia tam hore niečo jesť, piť a dýchať. To dalo vzniknúť ďalšiemu fenoménu kozmonautiky, ktorý dnes poznáme pod názvom zásobovacie lode. Nároky na ne boli veľké. Po prvé, mali mať hermetizovanú sekciu, v ktorej by posádke doručili zásoby, experimenty… Po druhé, museli byť vybavené servisným úsekom, a počítačmi, ktoré ich v automatickom móde pripoja ku stanici (prípadne sa iba priblížia na niekoľko metrov a o zvyšok sa postará staničná robotická ruka). Po tretie, bolo by dobré, ak by disponovali dostatkom paliva na zvýšenie obežnej dráhy, aby stanicu uchránili pred zhorením v atmosfére. Ďalšie žiadané vlastnosti sú schopnosť vrátiť sa na Zem, prepraviť náklad aj v nehermetizovanej sekcii (súčiastky na vonkajšie opravy, experimenty) prípadne aj znovupoužiteľnosť. Zásobovacie lode sú dnes veľmi dôležitou súčasťou pilotovanej kozmonautiky a prakticky každá kozmická veľmoc má nejakú k dispozícii.

Vylepšený Falcon nezklamal

Včerejší den byl pro fanoušky kosmonautiky opravdovým požehnáním – po obědě mohli sledovat přílet první lodi Cygnus k ISS a před večeří pro změnu startovala na svou první cestu do kosmu vylepšená raketa Falcon 9 v1.1. Předtím, než jsem se pustil do psaní, jsem dlouho váhal, pro kterou událost se mám rozhodnout. Nakonec zvítězil Falcon. Ostatně není se co divit – Jak jsem naznačil již v minulém článku – start této rakety byl v mnoha ohledech přelomový a ani zdaleka nebylo jisté, zda se všechno podaří podle plánu.

Kosmotýdeník 54. díl (23.9. – 29.9.2013)

Další týden utekl jako voda a přinesl s sebou opět mnoho kosmonautických událostí. Jako již tradičně přichází seriál Kosmotýdeník, který vybere tři nejzajímavější události a pěkně je zrekapituluje. V prvním tématu se budeme věnovat startu nové tříčlenné posádky na Mezinárodní vesmírnou stanici, zbývající témata budou ve znamení soukromých firem. Nejprve bude řeč o příletu lodi Cygnus k ISS a na konec si necháme informace o blížícím se startu vylepšené rakety Falcon 9. jak můžete sami vidět, uplynulý týden přinesl samé zajímavé události. Nebudu tedy Vás, čtenáře, zdržovat dalšími řečmi a pojďme rovnou na věc.

26. Kozmická Strojovňa – rakety budúcnosti – prvá časť

Po kratšej prázdninovej prestávke sa opäť rozbieha seriál Kozmická Strojovňa, ktorý vám bude prinášať detaily strojov, ktoré sa používajú na dobývanie vesmíru. Minule sme skončili pri ruskej stanici Mir. Dnes pokračujeme raketami, ktoré sa v najbližších rokoch pridajú do arzenálu jednotlivých kozmických agentúr a budú vynášať rôzne družice, sondy a snáď aj lode s ľudskou posádkou. Ide o rakety novej generácie, ktoré by mali pozdvihnúť kozmonautiku na vyššiu úroveň, poskytovať vyššiu nosnosť za nižšiu cenu, používať ekologickejšie palivá a mať jednoduchšiu obsluhu. Posúvať hranice možného sa dajú vždy. Nové vesmírne nosiče budú využívať moderné koncepcie. Posun v materiálovom inžinierstve dovolil vyrábať stále ľahšie a pevnejšie nádrže, väčšie a silnejšie motory, ktoré musia odolávať stále vyšším tlakom a teplotám. Revolúcia vo výpočtovej technike spôsobí, že navigačné systémy sa zmestia do menšieho priestoru, čo opäť zvýši nosnosť. V neposlednom rade ľudstvo konečne (snáď) získa aj lacný znovupoužiteľný nosič, ktorý momentálne vyvíja firma Spacex. Stojíme pred novým obdobím kozmonautiky. Zakladá sa množstvo súkromných spoločností, pripravuje sa ťažba na asteroidoch, vesmírna turistika, vesmírne hotely, základne na Mesiaci, lety na Mars, Venušu a ďalej. To všetko má umožniť nová generácia rakiet, ktorá sa bude spoliehať na nové technológie a otvoria dvierka pre väčšie výskumné výpravy, ktoré doteraz neboli sú možné.

Spacex ušetrí milióny?

Spoločnosti Spacex a Blue Origin našli spôsob. Nie však taký, aký by sme asi očakávali. Od ukončenia programu veľkých amerických raketoplánov ostávajú rampy 39A a 39B prázdne. Brúsia si však na ne zuby niektoré súkromné firmy. Spacex získala rampu 39A pre svoju ťažkotonážnu raketu Falcon Heavy a 39B bude zdieľať NASA so svojou superraketou SLS a Blue Origin, ktorá dosiaľ uskutočnila iba zopár suborbitálnych letov a nie je o nej veľmi počuť. Čo to má spoločné s šetrením? NASA sa chce rampy 39A čo najskôr “zbaviť”. Inak povedané, prenajať ju súkromnej firme. Hlavným kandidátom bola samozrejme úspešná spoločnosť miliardára Elona Muska, ktorá nakoniec získala kontrakt. Problém je v tom, že údržba a prenájom rampy stoja asi 1,2 milióna dolárov mesačne.