Štítek ‘Sojuz’

Olympijská pochodeň na ISS

Včera sme boli svedkami historickej udalosti. Prvý krát sa vrámci behu s olympijskou pochodňou urobila aj „menšia odbočka“ štyristo kilometrov nad Zem, kde sa nachádza Medzinárodná vesmírna stanica ISS. Tento let v sebe niesol hneď niekoľko prvenstiev a bol to jeden z najočakávanejších štartov rakety Sojuz v tomto roku. Okrem iného je ISS-ka aj prvý krát po vyradení raketoplánov preľudnená. Miesto klasickej šesťčlennej posádky tam teraz prebýva hneď deväť kozmonautov.

Start olympijské pochodně klepe na dveře

Na kazašském kosmodromu Bajkonur se v těchto dnech vše točí kolem startu kosmické lodi Sojuz TMA-11M. Zážeh motorů rakety Sojuz by měl podle aktuálních informací přijít už 7. listopadu v 5:14 našeho času. Kosmická loď zamíří pochopitelně na Mezinárodní vesmírnou stanici a leckomu by se mohlo zdát, že je to jen další Sojuz z řady. Jak ale ukáže dnešní článek, tahle mise je v mnoha ohledech zajímavá a v mnoha dokonce unikátní. Kdo si přečten náš dnešní článek, ten se nejen seznámí se všemi těmito zajímavostmi, ale může se těšit i na podrobné představení všech tří členů této vpravdě mezinárodní posádky.

Kosmotýdeník 59. díl (28.10. – 3.11.2013)

Pokud jste si zvykli, že k neděli patří kromě povětšinou dobrého oběda, povětšinou nedobrých politických debat i seriál Kosmotýdeník, mohu Vás potěšit konstatováním, že právě vychází jeho další pokračování. Dnes si posvítíme na novinky z týdne, který probíhal na přelomu října a listopadu. Nejprve nakoukneme do čisté místnosti, kde se skládá první letový exemplář nové americké lodi Orion. Následně se přemístíme do Ruska, kde si na svůj start budou muset o týden déle počkat tři evropské družice systému Swarm. Naše dnešní povídání zakončíme ve výšce zhruba 400 kilometrů nad Zemí – na Mezinárodní vesmírné stanici, kde se přeparkovávala kosmická loď Sojuz.

Cesty za kosmonautikou: Osobní setkání s Buranem

Když se řekne cestování za kosmonautikou, každý si většinou představí daleké putování do Ameriky, do Francouzské Guyany nebo na Bajkonur. Evropa mnoho lidí nenapadne. Přesto je tu nemálo míst, která by fanoušci kosmonautiky neměli opomíjet. I proto vznikl náš nový, nepravidelný seriál, který se pokusí čtenářům našeho blogu zprostředkovat informace o zajímavých turistických cílech, které mají vazbu na kosmonautiku. V prvním díle se podíváme na zoubek Technickému muzeu v německém Speyeru.

OKA-T si bude poletovat poblíž ISS

OKA-T zdroj: rnd.cnews.ru

I přes nesporný vědecký přínos byly biologická laboratoř Bion-M, vypuštěná do kosmu letos na jaře a technologická laboratoř Foton-M pracující naposledy v kosmu v roce 2007, spíše úspěšnou aplikací poměrně letitých a dalo by se říci i zastaralých technologií. Však také základ tvořila platforma Vostoku, která se kromě prvních pilotovaných letů využívala i pro špionážní účely v 60. a 70. letech minulého století.

Vloni však vyhlásila Ruská kosmická agentura výběrové řízení na realizaci jiného typu stroje. Ten by měl přijít s novou koncepcí, aplikací moderních technologií a neomezoval by se pouze na krátký pobyt v kosmu, nýbrž by mohl pracovat delší dobu, pravidelně servisován kosmonauty z ISS. Ponese název OKA-T.

Kosmotýdeník 54. díl (23.9. – 29.9.2013)

Další týden utekl jako voda a přinesl s sebou opět mnoho kosmonautických událostí. Jako již tradičně přichází seriál Kosmotýdeník, který vybere tři nejzajímavější události a pěkně je zrekapituluje. V prvním tématu se budeme věnovat startu nové tříčlenné posádky na Mezinárodní vesmírnou stanici, zbývající témata budou ve znamení soukromých firem. Nejprve bude řeč o příletu lodi Cygnus k ISS a na konec si necháme informace o blížícím se startu vylepšené rakety Falcon 9. jak můžete sami vidět, uplynulý týden přinesl samé zajímavé události. Nebudu tedy Vás, čtenáře, zdržovat dalšími řečmi a pojďme rovnou na věc.

Jeden mazák a dva nováčci

Tak nějak by se dala ve stručnosti charakterizovat posádka kosmická lodi Sojuz TMA-10M, která se 25. září ve 22:58 našeho času vydá z kazašského kosmodromu Bajkonur vstříc mezinárodní vesmírné stanici. Rusové Oleg Kotov a Sergej Rjazanskij, stejně jako Američan Michael Hopkins stráví na ISS více než 5 měsíců – nejprve doplní 37. dlouhodobou expedici a následně se stanou základem pro expedici s pořadovým číslem 38. Zažijí toho opravdu hodně – od příletu nové zásobovací lodi až po unikátní předávání olympijské pochodně v otevřeném prostoru vesmírné prázdnoty. Náš dnešní článek si klade za cíl přinést informace o jednotlivých členech posádky, kteří už netrpělivě odpočítávají poslední hodiny v zemské gravitaci.

„Další tři miliardy“

Tento netypický název dal vzniknout zkratce O3B (v angličtině „other 3 billions“), pod kterou vystupuje společnost, která si klade za cíl způsobit doslova revoluci v distribuci internetu přes družice. Jejich cílem je vybudovat systém, který by zaručil rychlý přístup na celosvětovou síť především v rozvojových oblastech okolo zemského rovníku. 25.6. se tento projekt dostal konečně do fáze realizace, když se do vesmíru vydaly první čtyři satelity nově vznikajícího systému O3B.

24. Kozmická Strojovňa – rakety nového milénia – štvrtá časť

Od začiatku hralo Rusko v dobývaní vesmíru významnú úlohu. Za všetko hovorí množstvo prvenstiev, z ktorých najznámejšie sú prvá družica, prvý živý tvor a prvý človek na obežnej dráhe. Po úžasnom nástupe však prišiel menší útlm. Američania ako pristáli na Mesiaci, Sovieti dokázali kontrovať iba automatickými sondami, ktoré v mnohých ohľadoch prekonali program Apollo, ale nedokázali to najdôležitejšie, dopraviť tam človeka. Po neúspechoch s raketou N1, ktorá štyri krát vybuchla sa lunárny program aj vďaka pričineniu nového letového inžiniera Gluška zrušil a priestor dostali kozmické stanice. Sedem viac menej úspešných Saljutov, nasledovala stanica Mir a tento Sovietsko-Ruský program orbitálnych staníc po zrušení Miru 2 pokračuje v podobe ISS. ZSSR a neskôr Rusko sa vždy spoliehalo na svoje staré dobré rakety, ktoré s menšími či väčšími vylepšeniami vydržali dodnes. No zatiaľ čo pred štyridsiatimi rokmi sa ešte mohlo hovoriť o nosičoch prvej triedy, dnes sa už obhajujú len horko ťažko. Aj preto sa chystá nová raketová rodina Angara, ktorá by mala postupne nahradiť dnešné nosiče zastaranej koncepcie. Tento diel však nie je o budúcnosti. Dnes si povieme niečo o najnovších ruských raketách.

23. Kozmická Strojovňa – Apollo-Sojuz

Počas druhej svetovej vojny v rokoch 1939-45 sa proti Nemecku a Japonsku spojil celý svet. Do konfliktu vtedy zasiahli aj Američania a pomohli Rusom vytlačiť a poraziť fašistov. Úžasné víťazstvo bolo dôkazom, že ľudstvo sa môže a musí spojiť pri riešení dôležitých otázok. Po vojne však zo spojenectva nezostalo nič a štáty, ktoré sa najviac zaslúžili o priaznivý výsledok sa zrazu ocitli v opozícii. Východný a západný blok delila železná opona a bipolárny svet sa stal na dlhé desaťročia realitou. Komunizmus proti kapitalizmu, dve úplne odlišné pohľady na život, dve ideológie, ktoré sa jednoducho nemohli zniesť. Ako to však býva, aj tu sa objavila výnimka potvrdzujúca pravidlo. Áno, hádate dobre. Najzložitejšie a najnákladnejšie odvetvie spojilo dve veľmoci. Kozmonautika tak dala aspoň na chvíľu miliardám ľuďom zabudnúť na každodennú hrozbu nukleárnych hlavíc namierených na každé väčšie mesto. Damoklov meč visiaci nad ľudstvom bol na chvíľu otupený. Dnes už to síce vyzerá iba ako gesto, ale v roku 1975 bolo tridsiate výročie porážky nacizmu oslávené veľmi nevšedne. To, čo dnes považujeme za samozrejmosť, skutočnosť, že vo vesmíre po boku pracujú Rusi aj Američania, sa stalo realitou. Let Sojuz-Apollo sa uskutočnil počas krátkeho obdobia, keď boli vzťahy medzi USA a ZSSR o niečo lepšie, ako obvykle. Leonov, Kubasov, Stafford, Brand a Slayton boli účastníkmi jedného z najpamätnejších kozmických letov v histórii. Za obrovským úspechom americkej a sovietskej pilotovanej kozmonautiky však stoja tisícky hodín príprav a diplomatických jednaní. Spolupráca sa nerodila ľahko. Možno aj to je dôvod prečo sa v nej dlho nepokračovalo. Každopádne, táto misia zostane už navždy zapísaná zlatým písmom v knihe kozmických letov.