Štítek ‘SLS’

Kosmotýdeník 78. díl (10.3. – 16.3.2014)

Expedice 39

Konec týdne je již tradičně spjat s pravidelným souhrnem nejpodstatnějších informací, které v rámci kosmonautiky se za posledních sedm dní udály, tedy s kosmotýdeníkem. Jinak tomu nebude ani dnes. Dnes se podíváme na tři hlavní zprávy. První dvě se týkají odkladů, byl odložen jak první let lodi Orino v rámci mise EFT-1, tak i let Dragonu k misi SpX-3. V třetí zprávě se pak podíváme na přistání lodi Sojuz TMA-10M a na připravovaný start lodi Sojuz TMA-12M. Kosmotýdeník uzavřeme souhrnem menších zpráv, které tento týden přinesl. Přeji příjemnou neděli a inspirativní čtení.

SLS musí létat co nejčastěji

Nová americká raketa SLS by mohla nastartovat novou éru kosmonautiky, dopravit lidské posádky dál, než kam se člověk kdy dostal. Mohla by vynášet těžkotonážní družice s ohromným vědeckým přínosem a bez přehánění rozjet další fázi světové kosmonautiky. Prozatím má ale nasmlouvané a pevně dané pouze dva starty, což je na nějakou revoluci proklatě málo. Nyní se ale zdá, že si NASA začíná tuto situaci plně uvědomovat a ledy by se tedy mohly dát konečně do pohybu. Svůj zájem kromě vědců navíc začínají projevovat i soukromé firmy a ani armáda jistě nezůstane pozadu.

Zmenšená SLS umí velké věci

Při startu působí na rakety mimořádné síly. Mnohasettunový kolos táhnou k obloze raketové motory pracující na plný výkon. Nejsou to žádní tiší pracanti. Naopak. Z raketového motoru vychází nepředstavitelný řev, který by člověku i na vzdálenost několika desítek metrů proděravěl ušní bubínky. Jak si ale s takovými akustickými vibracemi poradí raketa? Navíc pokud jde o nejsilnější doposud postavený nosič? Na tyto otázky se snaží v těchto dnech najít odpovědi američtí inženýři v Marshallově vesmírném středisku. Testuje se zde totiž zmenšený model budoucí superrakety.

Kosmotýdeník 70. díl (12.1. – 19.1.2014)

Je tu neděle 19. ledna a k neděli patří kosmotýdeník, tedy souhrn toho nejzajímavějšího, co se v posledním týdnu událo v kosmickém výzkumu. Tento týden byl zajímavý hlavně díky různým vizím, plánům a testováním zcela nových projektů a strojů. Hned zprvu začneme podrobnosti ohledně schváleného rozpočtu NASA pro letošní rok, který přináší mnohé zajímavé skutečnosti. Navážejme zprávou o úspěšném připojení lodě Cygnus k ISS. Raketoplán SpaceShipTwo úspěšně zažehl svůj motor a tak se podíváme na podrobnosti. Kosmotýdeník uzavřeme souhrnem krátkých zpráv z různých projektů. Přeji příjemné čtení.

Superraketa potřebuje supersvářečku

Asi každý pokročilejší kutil zná, nebo dokonce sám používá svářečku. Tento užitečný nástroj najde uplatnění i ve výrobě raket. Jen nesmíme čekat, že by se nádrže svařovaly klasickým plamenem. Pro potřeby příští těžkotonážní rakety, americké SLS, dokonce vzniklo několik unikátních pracovišť, kde budou vznikat jednotlivé díly pro nosič Space Launch System. Jedná se o složité konstrukce, které ani zdaleka nepřipomínají běžné svářečky, které najdeme v nejrůznějších dílnách. Tady se svařuje na mnohem vyšší úrovni – ať už se bavíme o přesnosti či kvalitě, ale také o rozměrech svařovaných dílů.

Skafandr pro mise k asteroidu

orion_nahled zdroj:nasa.gov

Když prezident Obama zrušil program Constellation zaměřený na znovudobytí a trvalejší průzkum Měsíce navržený jeho předchůdcem, byla NASA zpočátku trochu zmatená. Aby také ne, když vám prakticky přes noc někdo rozmetá několik let práce. Naštěstí byl stanoven nový cíl. Je jím přistání na asteroidu. K jeho splnění lze velkou část techniky z Constellation použít. Kosmická loď Orion (po určitou dobu označovaná jako MPCV) zůstane stejná, pouze ji namísto Aresu-I vynese do kosmu přímo Ares-V přeměnivší se nyní v SLS. Co se však musí podstatně změnit jsou skafandry. Na místo pohybu v šestinové gravitaci Měsíce (vztaženo k zemskému povrchu), potřebujete při misi k asteroidu skafandry pro pohyb v beztíži.

Horní stupeň superrakety

Pokud se mluví o nosnosti chystané americké superrakety SLS, tak se v naprosté většině případů používají hodnoty pro nízkou oběžnou dráhu (LEO). Na ni by měla SLS dopravit nejprve 70, později až 130 tun. Nicméně tato raketa je určena pro lety mnohem dál,než jen na nízkou oběžnou dráhu. Jak to bude s její nosností do vzdálenějších končin Sluneční soustavy? U nosnosti na LEO hraje hlavní roli základní tělo rakety spolu s urychlovacími bloky, horní stupeň pak dráhu zakulatí. Naopak nosnost do vzdálených končin už zajišťuje pouze horní stupeň a právě o něm se v posledních týdnech začalo spekulovat.

SLS se pere s nadzvukovým větrem

Představte si, že jedete autem po dálnici a napadne vás vystrčit ruku z okénka. Ihned pocítíte výrazný tlak a pokud by po vás někdo chtěl, abyste drželi prsty ve stabilní poloze, považovali byste takový úkol za šílený. Gratulujeme, právě jste na vlastní kůži poznali, jaké to je bojovat s aerodynamickými silami. A to všechno proběhlo v rychlosti několika desítek kilometrů za hodinu. Co ale dokáže proudění vzduchu o rychlosti řekněme dvakrát vyšší než je rychlost zvuku? řidičovu ruku necháme v tomhle případě naštěstí na pokoji, místo ní si vezmeme zmenšený model budoucí superrakety SLS. Ta je sice mnohem pevnější než lidská paže, ale aerodynamické síly na ni působí úplně stejně.

Další využití pro superraketu

Nejsilnější raketa v historii lidstva – americká SLS. Nejenže zatím ještě neletěla, zatím je jen v modelačních programech tvůrců, letový hardware se ještě vyrábět nezačal, přesto už stačila rozvířit velké emoce. Velká část fanoušků kosmonautiky ji vnímá jako důležitý posun vpřed, jako stroj, který může lidstvu otevřít nové možnosti. Ovšem najdou se i odpůrci, kteří prohlašují, že celý program rakety vznikl jen na politickou objednávku bez ohledu na reálnou využitelnost.

Mobilní plošina pro superraketu

Mobilní odpalovací plošina (MLP) stála vždy tak trochu v ústraní – vždy když se s raketoplánem, nebo dříve se Saturnem V vydávala na cestu z haly VAB na startovní rampu, pohledy diváků ji míjely. Většinou všichni hrdě pozorovali kosmický nosič, pokud ne, pak je zaujal pásový transportér. Ale unikátní stavba, která se nacházela mezi těmito dvěma stroji je často nechávala chladnými. Neprávem! V dnešním článku se zaměříme právě na mobilní startovní rampu – především pak na její úpravy, které jsou nutné, aby mohla vozit těžkotonážní SLS.