Štítek ‘SLS’

Kosmotýdeník 161. díl (12.10. – 18.10.2015)

Po vědecké stránce nás tento týden nepotkala žádná mimořádná událost. Přesto je vhodné si připomenout všechny události, které uplynulých sedm dní přineslo. Hlavním tématem dnes bude rozhodnutí NASA o výběru tří malých raket pro vynášení cubesatů. V krátkých zprávách pak najdete třeba informace o vypuštění dvou telekomunikačních družic, nebo o změnách v managementu projektu Orion a SLS. Závěrečný snímek týdne Vám ukáže, že na různých místech Sluneční soustavy mohou vznikat podobné útvary.

Jak možná poletíme k Marsu?

Před téměř dvěma týdny vyšel na našem blogu článek o studii „Evolvable Mars Campaign: Status Update to SLS Evolvability TIM (Technical Interchange Meeting)“, která byla představena letos v létě. Věnovali jsme se v něm možnostem využití rakety SLS pro cesty lidské posádky k marsovskému měsíci Phobos v roce 2033 a následně i k Marsu v letech 2039 a 2043. Článek Vás, čtenáře velmi zaujal a proto jsme připravili pokračování, které se zaměří na konkrétní podobu zvažovaných misí i na to, co přesně budou rakety SLS kdy vynášet.

Co nás čeká kolem SLS

Program nové éry americké kosmonautiky se dává pomalu ale jistě do pohybu. Na mnoha stanovištích probíhají dílčí práce, které jsou nezbytné pro výrobu lodí Orion a raket SLS. Událostí je ale mnoho a tak se v nich člověk snadno ztratí. V dnešním článku Vám proto přinášíme výhled na poslední čtvrtletí roku 2015 a souhrn nejdůležitějších chystaných momentů, které jsou naplánovány na říjen, listopad a prosinec letošního roku. O všech těchto událostech Vás budeme průběžně informovat, až budou aktuální.

Kosmotýdeník 159. díl (28.9. – 4.10.2015)

Jsme na konci týdne nabitého kosmickými událostmi. Pojďme si je shrnout v pravidelně vydávaném Kosmotýdeníku, který vám každých sedm dní přináší shrnutí novinek z kosmonautiky. Celkem tři starty se uskutečnily během minulého týdne. Neunikne nám ani jediný z nich. Podíváme se však i na přípravu komponent pro misi EM-1, zavítáme na nově vznikající kosmodrom Vostočnyj a čeká nás ještě několik dalších novinek. Přejeme vám příjemný zbytek neděle a dobré čtení.

Přístupová plošina pro SLS

Montážní hala VAB prochází úpravami, které zajistí, že se zde budou moci skládat těžkotonážní rakety SLS. Minulý týden dorazila na Kennedyho středisko také plošina označovaná písmenem J. Technici ji zatím umístili před montážní halu, kde podstoupí přípravné práce před umístěním do VAB. Tady nahradí staré plošiny, s jejichž pomocí mohli pracovníci přistoupit ke všem důležitým částem raket Saturn V, nebo raketoplánů. Některé z nahrazovaných plošin totiž pochází ze šedesátých let minulého století! Raketa SLS navíc bude mít jiné rozměry a tvar, než raketoplán, takže by staré přístupové rampy neseděly k novému nosiči.

Lidé na Phobosu v roce 2033 a na Marsu šest let poté?

Okolo rakety SLS začíná být živo. Momentálně má schválené pouze dva starty – nepilotovaný v roce 2018 a pilotovaný o tři roky později. Odborná veřejnost se ale snaží přicházet i s návrhy na další využití budovaného nosiče, který je od začátku prezentovaný jako stroj, který dostane lidstvo na Mars. Na webu nasaspaceflight.com vyšel článek, který představuje projekt označovaný jako “Evolvable Mars Campaign: Status Update to SLS Evolvability TIM (Technical Interchange Meeting)”, který byl představen letos v létě. Projekt není schválený, proto berte tento článek s rezervou – teprve až další roky ukáží, kolik na něm bude pravdy.

Testy ramen pro horní stupeň SLS

Na Kennedyho středisko dorazilo zařízení se zkratkou ICPSU (Interim Cryogenic Propulsive Stage Umbilical). Jde o zařízení, které bude před startem spojovat mobilní odpalovací plošinu a horní stupeň rakety SLS. Přes ICPSU budou do horního stupně proudit nejen pohonné hmoty, ale postará se i o tlakování, či zásobování elektrickou energií. Kromě toho jsou na těchto pohyblivých ramenech umístěny i senzory, které hlídají případný únik plynů a měří i další veličiny v okolí horního stupně. V dalších týdnech by mělo celé zařízení podstoupit důkladné zkoušky, než začne plnit své úkoly na mobilní odpalovací rampě ve výšce 73 metrů.

Mise EM-2 odložena?

Nová americká super raketa SLS (Space Launch Systém) se pomalu začíná rodit. Přesněji řečeno začíná vznikat její první verze nazvaná Block 1, která poslouží při misi EM-1 a pošle loď Orion v nepilotovaném režimu na oblet Měsíce a návštěvu libračního centra. Nás však dnes bude zajímat mise EM-2, která by měla startovat na SLS Block 1B. Ta by měla mít vylepšený druhý stupeň nazývaný Exploration Upper Stage a zároveň by měla být první pilotovanou misí lodi Orion. Mise EM-1 by měla startovat v roce 2018, zatímco mise EM-2 v roce 2021. Takové jsou plány. Nyní se však zdá, že let mise EM-2 je ohrožen nejistotou vývoje druhého stupně.

Mars – malý krok nebo velký skok?

Průzkumu Sluneční soustavy dominují robotické mise. Nepřestáváme žasnout nad možnostmi a výsledky, které nám předvádějí roboty a automaty na Marsu, u Jupitera a Saturnu a nejnověji u Pluta a dokonce na kometě. Za automaty vždy do vesmíru pronikaly lidské posádky a pořád vše nasvědčuje tomu, že tento trend nadále trvá. Po zemské orbitě a měsíčním povrchu se stal Mars příští metou, ke které, byť trochu krkolomně, pilotované lety spějí. Část debaty se dnes točí kolem strategie jak na Mars „zaútočit“, přičemž v centru pozornosti stojí dva postupy – Přímý a Postupný – ve „fázích“.

Člun Pegasus je připraven

Na začátku června loňského roku jsme na našem blogu psali o začátcích úprav člunu Pegasus, který se používal pro přepravu externích nádrží raketoplánů z výrobního závodu Michoud Assembly Facility (New Orleans) na Kennedyho středisko. Jelikož stejný závod bude vyrábět i první stupně nových supertěžkých raket SLS, musel člun projít úpravami. Během nich došlo k modernizaci systémů, ale také k prodloužení nákladového prostoru. 13. srpna upravená loď dorazila do Stennisova kosmického střediska ve státě Mississippi.