Štítek ‘Mars’

Kosmotýdeník 236 (20.3. – 26.3.)

Vítáme vás u čtení dalšího pravidelného vydání Kosmotýdeníku, který vás i tentokrát provede kosmonautickými novinkami z uplynulých sedmi dní. Tentokrát vyrazíme daleko od Země a vydáme se k trpasličí planetě Ceres, kde v dnešním hlavním tématu prozkoumáme, kde by se na povrchu stále ještě mohla nacházet zmrzlá voda. Budeme tedy zkoumat takzvané chladné pasti. V dalších tématech se podíváme například na to, kdy nás čeká očekávaný start Falconu 9, proč byl odložen start rakety Atlas 5 se zásobovací lodí Cygnus a nevynecháme ani tradiční video a obrázek týdne. Přeji vám pěknou neděli a příjemné čtení.

Evropsko-ruská sonda brzdí o atmosféru Marsu

Sonda TGO postavená v Evropě a vypuštěná Ruskem dorazila k Marsu v říjnu. Před pár dny zahájila další kritickou fázi – rok trvající aerobraking, tedy postupné snižování nejvyššího bodu dráhy ze současných 33 000 kilometrů na závěrečných 400 kilometrů. Inženýři v řídícím středisku v německém Darmstadtu naplánovali sedm zážehů, které sníží nejnižší bod dráhy z původních 200 kilometrů na 113, kde už sonda začne třít o horní vrstvy atmosféry. První dva zážehy proběhly 15. a 18. března, přičemž v pondělí 20. března byl nejnižší bod ve výšce 140 kilometrů. Zbývající zážehy jsou plánovány na 24. března, 27. března, 1. dubna a 6. dubna.

Mars, Měsíc i Europa – NASA jen krůček od nového rozpočtu

Bez peněz do hospody nelez, říká známé české rčení. A bez větších problémů jej můžeme aplikovat i na kosmonautiku: „Bez peněz do vesmíru nelez“. Lety do vesmíru jsou drahé a kosmické agentury mohou mít libovolně smělé plány, ale pokud nejsou podpořeny financemi, zůstanou tyto plány jen ve formě vizí. Nejinak je tomu u americké agentury NASA, ale každý rok čeká na schvalování nového rozpočtu. Tentokrát se poprvé po šesti letech stalo, že obě komory Kongresu bez problémů schválily rozpočet kosmické agentury a daly jí i několik nových mandátů.

Dočká se kráter Jezero napodruhé v případě Mars roveru 2020?

Kráter Jezero, potenciální cíl Mars Roveru 2020

V kalifornské Monrovii probíhá třídenní kongres vědců, který má za úkol zpřesnit, které cíle na povrchu Marsu se dostanou do nejužšího výběru pro místo přistání chystaného amerického roveru plánovaného zatím na rok 2020. Mezi nejžhavějšími kandidáty nyní zůstávají Mawrth Vallis, kde by měla být v minulosti hydrotermální aktivita (horké podzemní prameny), dále známý kráter Eberswalde s říční deltou. Ještě výše v seznamu se nyní zdá být severovýchodní část Syrtis, nejznámějšího tmavého albedového útvaru, kde měla v minulosti též probíhat hydrotermální aktivita. No a nejnadějnějším kandidátem se momentálně jeví kráter s pěkným slovansky znějícím názvem Jezero. Ne náhodou, neboť v minulosti sem ústily vodní kanály a je zde patrná výrazná delta. Kráter Jezero leží poblíž Syrtis a splňuje téměř dokonale všechny podmínky, které mise Mars Rover 2020 potřebuje. Geologicky je navíc velmi pestrý.

Kosmotýdeník 230 (6.2. – 11.2.)

Stejně tak jako se v neděli ve dvanáct hodin pravidelně obědvá, tak na Kosmonautixu v ten stejný čas přinášíme pravidelnou kosmickou potravu vaší duše. Jinými slovy, právě vychází další vydání Kosmotýdeníku. Tentokrát vás zavedeme na výpravu na hodně speciální místo, ve kterém proběhla úspěšná výroba takzvané pevné baterie – malého zázraku pro budoucnost skladování energie. Dále zamíříme na Mars ke kráteru, který vypadá jako motýl, navštívíme i poničené středisko NASA v New Orleans a čekají nás klasické rubriky jako snímek, či video týdne. Přeji vám dobré čtení a příjemnou neděli.

Rover ještě nevznikl a už čelí problémům

Vizualizace Mars rover 2020

Kdo by si myslel, že kosmické sondy mohou přijít do problémů až během provozu, ten se mýlí. Historie zná celou řadu projektů, které si to nejhorší vytrpěly v době, kdy třeba ještě nemusel být vyrobený ani jediný díl hardwaru. Nelehkým obdobím v těchto dnech prochází nástupce vozítka Curiosity, s pracovním názvem Mars rover 2020 podle plánovaného roku startu. Podle zprávy, kterou 30. ledna vydal úřad generálního inspektora při NASA má celý projekt hned několik problémů, které mohou v konečném důsledku způsobit odklad startu.

Kosmotýdeník 228 (23.1. – 29.1.)

Plán nové ruské super rakety, nebo představení nových skafandrů pro soukromou kosmickou loď CST-100 Starliner. To byly události, které formovaly posledních sedm dní z pohledu kosmonautiky. Kosmotýdeník je tu však od toho, aby si všímal i méně známých věcí, které kosmonautika během týdne přinesla. Podíváme se proto na pozitivní posun čínské lunární mise. Zamíříme také do Jižní Ameriky, kde historicky poprvé odstartoval Sojuz na dráhu přechodovou ke geostacionární. Nevynecháme ani další události a tradiční snímek a video týdne. Přeji vám příjemné čtení a hezkou neděli.

Kosmotýdeník 227 (16.1. – 22.1.)

Dalších 168 hodin nás dělí od vydání minulého Kosmotýdeníku a je proto čas na vydání nové. Právě uplynulý týden nám přinesl jak nepříjemnou zprávu o skonání Eugena Cernana, tak mnoho dalších již radostnějších zpráv. Ne na všechny se dostalo v našich hlavních článcích, a proto se dnes podíváme na ten ne méně zajímavý zbytek. Například v pozici administrátora NASA skončil Charles Bolden. NASA také vydala velmi zajímavé výsledky měření globální teploty za uplynulý rok, které ukazují rekordní čísla. Podíváme se i na to, že následující start Falconu 9 bude tentokrát bez přistání prvního stupně. To a mnohem více v článku. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

Vrtáková výbava nového roveru

Velice nás těší, že Vás náš včerejší článek o nástupci vozítka Curiosity zaujal. Dnes Vám proto přinášíme další informace, které budou detailně zaměřené na vlastní vrtačku ROPEC, jejíž fotku vidíte nalevo. O výrobu tohoto dílu, který je pro odběr vzorků klíčový, se postará společnost Honeybee Robotics. Už samotný rover Curiosity disponuje dvěma výměnnými vrtáky, pokud by došlo k jejich zlomení, ale Mars rover 2020 jich ponese více. Každý vrták bude mít speciální určení a použije se k jinému druhu práce.

První krok k dopravě vzorků z Marsu

Nástupce vozítka Curiosity je zatím označován pracovním názvem Mars rover 2020 a už nyní se na něj mnoho lidí těší. Kromě toho, že rozvíjí možnosti, které nám momentálně Curiosity nabízí, bude zároveň součástí prestižního a velmi očekávaného projektu, který počítá s dopravou vzorků marsovských hornin a prachu na Zemi pro podrobný výzkum, který není možné uskutečnit mimo dokonale vybavené laboratoře. Když proto před pár dny v časopise Nature vyšel článek o tomto vozítku doplněný o pěknou infografiku, chtěli jsme se o ni s Vámi podělit. Pustili jsme se tedy do jejího kompletního překladu.