Štítek ‘Mars’

Rozhlédněte se po Murray Buttes

Americké vozítko Curiosity nedávno oslavilo čtyři roky působení na Marsu a stále je v dobrém stavu. Rover postupně míří k centrálnímu vrcholku Aeolis Mons (též Mount Sharp), ale po cestě potkává celou řadu míst, která jsou pro vědce velmi atraktivní a stojí za zastávku. Jednou z nich je oblast zvaná Murray Buttes na úbočí centrálního vrcholku. Právě v této lokalitě rover pořídil velmi povedenou sérii fotek, které umožnily vytvořit kompletní 360° panorama okolního terénu. Snímky, ze kterých bylo vytvořeno toto 360° panorama byly pořízeny 5. srpna 2016 pomocí kamery Mastcam, která je umístěna na hlavě vozítka.

Kosmotýdeník 205 (15.8. – 21.8.)

Další týden utekl jako voda a přinesl s sebou spoustu zajímavých informací a novinek z kosmonautiky. Je proto ideální čas na další vydání pravidelného Kosmotýdeníku, který nás tentokrát vezme na Mezinárodní kosmickou stanici za výstupem, který umožnil přilétat soukromým pilotovaným lodím. Podíváme se ale také na třicáté výročí jednoho dosud aktivního japonského satelitu, nebo zamíříme za vozítkem Curiosity. Přeji vám příjemné čtení a hezkou neděli.

Kam přistane Schiaparelli?

Přistávací elipsa modulu EDM

Společná evropsko-ruská sonda ExoMars 2016 v minulých dnech provedla nezbytné korekční zážehy, které drobně upravily její dráhu. Nyní bezpečně míří k Marsu, ke kterému dorazí už za devět týdnů. Je proto potřeba se zaměřit na místo, kam by měl 19. října dosednout zkušební modul EDM označovaný též jako Schiaparelli. Jeho úkolem je otestovat technologie nutné pro průchod atmosférou a přistání na Marsu, což se bude hodit, až se v roce 2020 vydá k této planetě druhá fáze programu ExoMars, která bude obsahovat i vozítko. Přistávací oblastí je lokalita nazývaná Meridiani Planum. Vědci ji vybrali především kvůli rovinatému terénu. Přecijen je potřeba sázet na jistotu a bylo by nebezpečné poslat zkušební přistávací modul do hornatých lokalit. ESA už vytyčila i přistávací elipsu, ve které by měl EDM přistát. Tato elipsa měří na délku 100 kilometrů a na šířku 15 kilometrů.

TOP5: Soukromé firmy v kosmonautice

Až jednou budou historikové zabývající se kosmonautikou hodnotit období, ve kterém momentálně žijeme, je dost možné, že pro tuto éru zvolí označení, které bude souviset se vzestupem významu soukromého sektoru. V minulých letech totiž do kosmonautického rybníčku vletělo několik štik, které velmi svižně rozvířily stojaté vody a mnoho lidí z běžné veřejnosti dokázaly přivést ke kosmonautice a ukázat jim její krásy. Soukromé firmy určitě nejsou všespasující a bylo by hloupé si myslet, že po jejich nástupu nebudou státní agentury potřeba. Soukromý sektor ale přinesl do kosmonautiky „tah na bránu“ a velkou chuť ke změnám.

Sol 4455 pro Opportunity a začátek další dvouleté mise

Nedávno uplynulo 4444 marsovských dnů, které už vozítko Opportunity strávilo na povrchu Marsu a dnes už tu máme sol 4455. Od přistání v lednu 2004 na plánovanou tříměsíční misi, zvládl rover cestu od kráteru ke kráteru a dlouhá léta také studoval duny při cestě pláněmi Meridiani. Vědci se už v podstatě dostali všude tam, kde chtěli. Především jsme mohli zblízka pozorovat menší i velké krátery a horniny na valech obřího kráteru Endeavour. Podrobný průzkum prokázal, že marsovské horniny v této oblasti byly kdysi ovlivněny vodou a o to šlo především. Během cesty vozítko překonalo řadu rekordů, jako třeba v překonání prvního maratónu na Marsu, nebo že jde o nejdéle trvající misi na povrchu. Dnes už to považujeme za samozřejmost, ale když přišla první marsovská zima a nebo první velká bouře, panovaly oprávněné obavy o přežití roveru, ale pokaždé se ukázalo, že vozítko je nezlomné a dokonce prodělává samočistící procesy. Nyní začíná další dvouletá prodloužená mise.

Kosmotýdeník 202 (25.7. – 31.7.)

Máme tu poslední červencovou neděli a její pravé poledne. To je ideální čas na další díl Kosmotýdeníku, který vás i tento týden provede všemi zajímavými událostmi, které přinesl uplynulý týden v kosmonautice. V hlavních tématech se podíváme na to, jak a proč NASA pomůže společnosti SpaceX s plánovaným letem Red Dragonu k Marsu. Zkontrolujeme i to, jak pokračuje příprava soukromých pilotovaných lodí. V souhrnu krátkých zpráv se vypravíme k Jupiteru, Marsu i na kometu. Přeji vám příjemné čtení a hezkou neděli.

Nová družice pro Mars dostává obrysy

Předběžná vizualizace sondy Mars orbiter 2022

Kolem Marsu momentálně krouží tři americké sondy (Mars Reconnaissance Orbiter, Mars Odyssey a MAVEN), indická Mangalyaan, evropská Mars Express a na cestě je TGO. NASA se už ale připravuje na příští desetiletí, kdy bude potřeba část letky obměnit. V nejbližším startovním okně v roce 2018 se k Marsu vydá lander InSight, příštího startovního okna v roce 2020 využije vozítko Mars rover 2020 a další osud je nejistý. Na začátku dvacátých let by se k Rudé planetě mohla vydat sonda, která by navázala na odkaz pomalu dosluhující MRO.

Další krok k samostatnosti Curiosity

Vozítko Curiosity, které brázdí již téměř 4 roky povrch Marsu, se dočkalo softwarového vylepšení, které mu umožňuje provádět autonomní průzkum cílů pomocí laserového spektrometru ChemCam. Pozemní operátoři sice stále většinu cílů stále vybírají sami, ale vozítko samotné si za týden zvolí několik objektů, u kterých dálkově prozkoumá jejich složení. Nový autonomní režim nemá za úkol nahradit člověka, jeho úkolem je přinést nové možnosti, které vhodně doplní už tak dost široké možnosti tohoto roveru.

TOP5: Průzkumníci Marsu

Zatímco naší předkové považovali planetu Venuši za sestru naší Země, jak se rozvíjelo naše poznání, začaly se představy měnit. Pekelná teploty a tlaky na Venuši nás přesvědčily, že pokud bychom chtěli hledat planetu, která je nám nejpodobnější, musíme se podívat na druhou stranu, tedy směrem od Slunce. Díky mnoha kosmickým sondám už víme, že Mars měl dříve hustou atmosféru, tekoucí vodu s řekami a jezery, tedy podmínky, které připomínají Zemi a umožňovaly by vznik života. Dobrému průzkumu i této planety pomohlo i to, že se startovní okno k Marsu otevírá jednou za 26 měsíců. Pojďme si dnes společně představit sondy, které se do průzkumu zapsaly nejvýrazněji.

Poletí k Marsu vrtulový dron?

Vizualizace dronu (helikoptéry) na Marsu.

Informacím o pokroku ve vývoji nového vozítka pro Mars už včera ve 200. vydání seriálu Kosmotýdeník zrekapituloval kolega Lukáš Houška. V tomto článku se ale k misi vracíme ještě jednou. Čtenář našeho diskusního fóra, Mirek Pospíšil, totiž narazil na zajímavý detail, který se točí kolem teoretického spolucestovatele, který by mohl napsat novou kapitolu v kronice výzkumu Marsu a celkově kosmonautiky vůbec. Ještě nikdy totiž lidé mimo Zemi neprovozovali rotorem poháněný stroj. Jeho realizace ale zatím není jistá. Přesto se jedná o tak zajímavý projekt, že Vás s ním seznámíme formou článku.