Nové americké vozítko pro výzkum Marsu, tedy Mars rover 2020 prošel první jízdní zkouškou. Předběžné vyhodnocení výsledků testu, který proběhl 17. prosince ukazuje, že rover splnil během krátké jízdy všechny úkoly. Na první pohled nešlo o nic složitého – vozítko vyjelo vpřed, pak zacouvalo zpátky a nakonec udělalo otočku na místě. Tato zkouška proběhla v čisté místnosti Jet Propulsion Laboratory v kalifornské Pasadeně. Inženýři moc dobře vědí, že příští jízda už bude na povrchu rudé planety.
„Mars 2020 si vysloužil svůj řidičák,“ komentoval s nadsázkou výsledek zkoušky Rich Rieber, vedoucí inženýr mobilních systémů mise Mars rover 2020 a dodal: „Tato zkouška jednoznačně potvrdila, že vozítko dokáže fungovat i se svou vlastní hmotností. Podařilo se prověřit fungování mnoha navigačních funkcí, z nichž u mnohých šlo o vůbec první ostrý test. Jde o významný milník v rámci celého projektu.“
Start vozítka na raketě Atlas V je plánován na přelom července a srpna příštího roku a až vozítko po několika měsících přistane na Marsu, bude zde pátrat po stopách dřívějšího mikrobiálního života. Kromě toho by výsledky z této mise měly vědcům pomoci lépe charakterizovat klima a geologii Marsu. Důležitým prvkem celé mise je sběr vzorků, které jsou určeny k budoucí dopravě na Zemi, čímž se lidstvo připraví na pilotovanou výpravu k Rudé planetě.
Zdroj: https://www.nasa.gov/
Samotná přistávací oblast je mimořádně atraktivní – jde o kráter Jezero, kam by měl rover dosednout 18. února 2021. „Aby splnil své odvážné vědecké úkoly, bude se muset Mars rover 2020 hodně pohybovat,“ říká Katie Stack Morgan, zástupkyně hlavního vědeckého pracovníka mise. Velkou výhodou této mise je schopnost samostatně provádět více rozhodnutí během jízdy. Úroveň samostatnosti nového vozítka se nedá srovnávat s dřívějšími projekty. Rover je za tímto účelem vybaven navigačními širokoúhlými kamerami, které mají vyšší rozlišení a jsou barevné.
Zdroj: https://www.nasa.gov/
V útrobách vozítka bychom našli jeden počítač navíc, který bude mít za úkol zpracovávat snímky a vytvářet z nich mapy, které využije sofistikovaný autonavigační software. A jak jsme již psali dříve, nové vozítko dostalo i vylepšená kola, která disponují několika vylepšeními pro lepší odolnost. Díky těmto vylepšením se inženýři u nové mise nebojí hovořit o možnosti ujet za jeden marsovský den (tzv. sol) až 200 metrů. To se možná nemusí zdát jako moc, ale pro lepší představu – dosavadní rekord drží vozítko Opportunity, které využilo skvělých podmínek a stanovilo rekord na 214 metrů za sol. To, co je teď rekordem, by se mělo u Mars rover 2020 stát průměrným denním výkonem.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
Zkoušky, které proběhly 17. prosince, trvaly deset hodin. Během tohoto maratonu rover ukázal, že všechny jeho systémy fungují i při spolupráci s ostatními prvky vozítka. Rover zatáčel a posouval se po metrových úsecích. Kromě toho přejížděl přes překážky a vše sledovali nejen inženýři, ale i bedlivé kamery. Testy proběhly v podmínkách zemské gravitace, ale inženýři předpokládají, že vše bude fungovat i ve třetinové přitažlivosti na Marsu.
Během zkoušky se ale netestovala jen schopnost pohybu. Ostrý test si odbyl i přístroj RIMFAX (Radar Imager for Mars‘ Subsurface Experiment), což je v podstatě radar studující podpovrchové struktury. „Rover musí umět jezdit a Mars rover 2020 nám v úterý ukázal, že to umí,“ říká John McNamee, projektový manažer mise Mars rover 2020 a dodává: „Nemůžeme se dočkat, až budeme mít pod koly marsovský regolit.“
Zdroj: https://i.imgur.com/
Přeloženo z:
https://mars.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/pia23499-16_0.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/pia23499b-16_0.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/pia23516-16.jpg
https://i.imgur.com/RL4xJKb.jpg
kam by měl rover dosednout 18. února 2020.- Předpokládám spíš 2021?
Jasně, díky za upozornění na překlep. Opraveno.
Vím, že to sem nepatří, ale hlava mi nebere, že na posledních deseti snímcích SOLu 373 zase leze krtek InS zpět, tj. ven z povrchu.
Ve vsi ucte, jak se leze „ven z povrchu“?
Je to taky stroj, co se pohybuje po Marsu, tak to sem patří.
Tedy spíš dělá pohyby na Marsu… 🙂
Já jsem to teď zkouknul tak 5x a podle mne nejdřív leze dovnitř a pak už nikam. Zpětný pohyb jsem nezaznamenal, pokud je správně řazení „Newest to Oldest“
SOL 379 : Na souboru snímků je jasně vidět jak opět “ leze ven „.
Mně spíše napadlo, že se bude víc a víc pokládat do horizontály až se i otočit a mohl by někde kousek dál vylézt na povrch, ale špičkou napřed. 😀
Zdroj energie na pohyb mal už zo svojho reaktora alebo bol pripojený na predlzovačke? 🙂
Jaderný materiál se vždy ukládá až na poslední chvíli.
SOL 380 : Na 28mi snímcích je vidět jak se noří do povrchu a myslím že je nejvíce zahlouben co kdy byl.
SOL 381 : 32 snímků opět se neparně zanořil do povrchu – jde to ztuha, ale jde.