Když se v roce 1998 konečně dostaly na oběžnou dráhu první dva moduly Zarja a Unity, začala se psát další kapitola z dlouhé knihy výzkumu na oběžné dráze. Tato nová kapitola, nazvaná ISS, International Space Station, měla na co navazovat. Byly to nejprve první kratší pobyty v rámci misí na Saljuty a Skylab, na něž navázal větší a první opravdu modulární exemplář, orbitální stanice Mir. Ta však dosloužila v devadesátých letech a v roce 2001 byla navedena do atmosféry. Od 2. listopadu 2000 je ale trvale obydlen nový vesmírný ostrov Mezinárodní vesmírné stanice a ta má od pondělí 16. května 2016 za sebou už sto tisíc oběhů kolem Země. Aktuálně zde výzkumy v prostředí mikrogravitace provádí šestičlenná posádka a vůbec jí nevadí, že přitom uhání rychlostí bezmála 27 600 km/h při oběhu kolem Země každých 90 minut.
Co vlastně obnáší těch sto tisíc obletů? NASA se to pokusila kvantifikovat v následujícím videu. Jde například o 4 234 634 268 km, což je například 10 cest k Marsu a zpět (pokud jednu cestu počítáme 210 mil. km) a nebo to dělá téměř vzdálenost ze Země k Neptunu (v září 2016 to bude 4 336 mil. km, resp. 29 au). Přestože přínos ISS pro vědu je je měřeno penězi možná nedostatečný, video uvádí, že zde bylo vykonáno úctyhodných 1 922 výzkumných projektů, z čehož pramenilo více než 1 200 publikací ve vědeckých časopisech. laicky je přínos ISS hlavně v tom, že se lidstvo někam posouvá a za ty prostředky to stojí, i když bychom raději někdy viděli prostředky vynaložené i jinam. Ale pořád je to zlomek ve srovnání s udržením míru a mnohdy až nesmyslným zbrojením. Stanici už navštívilo 222 různých lidí.
Kosmická stanice je velká asi jako fotbalové hřiště a tak je při přeletu na obloze velmi jasná. Jasnější jsou jen krátkodobé záblesky družic Iridium. Stanice je ve výšce 400 km nad našimi hlavami jasnější, než planeta Venuše a úhlovými rozměry překonává i Jupiter, takže v dalekohledu lze pozorovat jednotlivé moduly a především rozměrné solární panely, pokud zvládáme na stanici zaměřovat dalekohled.
ISS má zatím plánovanou životnost do roku 2024, ale pokud se nestanou nehody a státy se na tom dohodnou, nic by asi nebránilo provozu až k roku 2028. Každopádně jednoho dne bude i tato obluda navedena do atmosféry a to je právě předmětem současných diskuzí. Provedení takového manévru řízeně bude vyžadovat koordinaci motorů možná více než tří kosmických lodí typu Progress.
Zdroje informací:
http://www.space.com/
https://blogs.nasa.gov/
http://nasa.tumblr.com/
Zdroje obrázků:
http://tinyurl.com/h4qno9s
Existují nějaké plány pro nástupce ISS? Na Wikipedii píšou, že se NASA tak nějak dohodla s Roscosmosem na spolupráci, ale nic víc…
Ano, Rusko a NASA uzavřeli nezávaznou dohodu, že budou spolupracovat i po ISS. Zatím ale není jisté ani to, kde by měla stanice vzniknout. Je však pravděpodobné, že to nebude na nízké oběžné dráze, ale někde dále. Ale na to je ještě hodně brzy.
Asi nejrozumnější nástupce by byla polární stanice na Měsíci, ale čas ukáže.
Akakolvek dalsia stanica by z technologickeho hladiska nebola velmi pokrokova. Naopak, trvalo obyvatelna zakladna na Mesiaci by bol uzasny krok vpred. Velka vyzva technologicka a aj spolocenska. ESA, NASA, JAXA, CNSA,… by mohli dat hlavy a prostriedky dokopy a zacat uz terz o niecom podobnom uvazovat.
Odhadujem, ze ak sa osvedcia Falcon Heavy a Crew Dragon, mohli by sluzit ako dobry tandem na dopravu ludi na zakladnu. Aaaaach, tie sny…. 🙂
Nesouhlasím s tím, že by další stanice nemohla být pokroková. Jednak hraje nezastupitelnou roli při výzkumu vlivu mikrogravitace na život, materiály a výrobní postupy a hlavně je tu hodně milníků k překonávání. Třeba postavit stanici tak, aby nebylo už nikdy nutné ji likvidovat – jen se zahodí zastaralé moduly a na druhý konec napojí nové. Pak jsou tu možnosti konstrukce vesmírných lodí přímo na orbitě, vytvoření umělé gravitace na části stanice pro větší pohodlí obyvatel a výzkum tohoto systému pro lodě do vzdálenějších končin. Určitě by se toho našlo i mnohem víc.
Základna na Měsíci je dobrá v podstatě jen na výzkum Měsíce samotného. To sice není špatné, ale rozhodně mi to nepřijde jako plnohodnotná náhrada orbitální stanice. Navíc je to mnohem dražší. Případná základna na Marsu na tom bude podobně. Sice bych hrozně rád viděl kolonizaci jiných těles, ale zatím mi přijde předčasné o tom mluvit, když na Mars nedokážeme dostat člověka a na Měsíc znovu v podstatě ani nikdo moc nechce.
Určitě by to chtělo něco odvážnějšího, než jen další obyčejnou orbitální stanici. Jinak se od Země opravdu jen tak nehneme. Pokud už se bude vážně jednat o něčem po ISS, tak bychom neměli propást šanci na třeba tu zmiňovanou základnu na Měsíci. Vždyť za nějakých deset let už by lety na Měsíc mohly být dobře realizovatelné. I když americkou prioritou Měsíc není, snad se to změní. Pak jsou tu plány Číny a Ruska…
Ja si myslím že skutočný pokrok by mohol byť stanica v bode L2 zem slnko kde by sa dovliekol nejaký asteroid a pri tomto asteroide by sa vybudovala stanica. Viem asi to moc reálne nieje ale bolo by to najlepšie miesto pre pilotované lety po slnečnej sústave.
Stanici už navštívilo! 222 různých lidí…;)
Opraveno, díky za upozornění.
Skylab byl “ malý “ jako čtyři moduly ISS a raketa Saturn 5 by vynesla celou ISS při čtyřech, nebo pěti letech na rozdíl od raketoplánu, který potřeboval jen pro americkou část ISS 30 letů !
ISS vrhla americkou pilotovanou kosmonautiku zpět na úroveň Saljutů a Sojuzů.
Tohle rozhodně není pravda. ISS je to nejdokonalejší, co jsme kdy vybudovali a není vhodné snižovat její význam. Je to nedocenitelná vědecká laboratoř, která nemá konkurenci. Spekulovat o tom, co by bylo kdyby byl Saturn V je pouze myšlenková gymnastika. Ale přirovnávat ISS k Saljutům to je hodně mimo – při vší úctě k těmto sovětským stanicím. Ve své době byly skvělé, ale srovnání s ISS nesnesou ani omylem.
ISS je úžasné dílo, byť plné kompromisů a omezené nosností a rozměrem nákladu použitých nosičů. Hodně jsme se na ní naučili.
Uvidíme co přinese budoucnost. Zrovna tady bych viděl šanci pro SLS. Při budování větší stanice, ideálně už vybavené jako základna pro lety mimo gravitační pole Země. Mohl by u ní parkovat třeba tahač Jupiter od Lockheedu a asi by nebylo nereálné použít ji jako loděnici pro stavbu pořádných strojů pro lety k planetám. Určitě by bylo schůdnější vynést planetolet po částech, u takového zázemí co by stanice poskytla smontovat, dotankovat a po návratu poskytnout karanténu a návratový modul pro posádku.
Jako nástupce Skylabu si představuji nafukovací modul, který by vynesla raketa SLS. Ten by se pak mohl nafouknout do neuvěřitelných rozměrů. Posádka by pak jenom ze střední části tohoto modulu vyložila přístroje a další konstrukční díly, pomocí nichž by stanici dokončila.
U článku mě zarazilo, že to je jen 100 000. Myslel jsem, že o za tu dobu toho bude víc :/
Stanice oběhne kolem Země jednou za 90 minut – za den tedy 16x. Sto tisíc oběhů tedy vychází přesně na 6250 dní, což je lehce přes 17 let. 🙂
Pozn.: Oběh trvá 92 minut a nějaké drobné, zaokrouhlil jsem to, aby se to dobře počítalo. 😉
No zda se to malo,ale je to tak-16x za den x 365 x……. 😉
na měsíc to má asi myslím smysl dalo by se vyrobit palivo a to by se vyplatilo než ho tahat ze země zřejmě
takze takto Pani, prave som volal s Ch. Boldenom a hned na to aj s Igorom Komarovom (ten sa chce este poradit s Johann-Dietrich Woernerom ) a predbezne sme sa dohodli nasledovne:
1. stanica v bode L2 Zem-Mesiac
2. trvalo obyvatelna zakladna na Mesiaci
3. stanica na obeznej drahe Marsu
4. trvalo obyvatelna zakladna na Marse
5. …..
I. 🙂
Tak na tento plán dám aj celý môj budúci mesačný dôchodok. Nech nežerem!
Proti Skylabu byly Saljuty hodně pozadu a navíc jejich životnost byla minimální. Se Skylabem se mohl poměřovat až Mir, ale TO BYLO HODNĚ LET AGO. Komfort jaký měli američtí astronauti na Skylabu není ani na ISS.
Co na tom, že Skylab měl největší průměr modulu. Pokud jsem dobře počítal, tak zítra bude den obydlení ISS č. 5700 (včetně montážních letů STS před první stálou posádkou). Mir byl obydlen 4594 dnů, Saljut 7: 861 dnů, Saljut 6: 683 dnů, Skylab 171 dnů.