Štítek ‘ESA’

Jak se budí prin… vlastně sondy?

V pohádkách je to jednoduché – mnoho let spící krásku probere zpět k životu krásný princ polibkem z čisté lásky. Něco podobného můžeme vidět i v kosmonautice. Roli křehké princezny tu má neméně vzácná sonda, prince nahrazuje pozemní středisko a polibek? Místo něj se používá radiová zpráva. Ta má ale na sondu stejný účinek jako na princeznu polibek od prince. Hodí za hlavu několikaletý spánek a je připravená na velké věci. Evropská sonda Rosetta zatím spí, ale již brzy se ze svého spánku probere – a pozor! Jedním z princů, kteří ji probudí můžete být i Vy.

Kosmotýdeník 66. díl (16.12. – 22.12.2013)

Vánoce už jsou přímo přede dveřmi a v domácnostech finišují přípravy na Štědrý den. Ale kosmonautika jede dál. Odložte proto na chvíli čistící prostředky, prachovky a vysavače, dejte si pauzu ve vaření a pojďte si přečíst již 66. vydání Kosmotýdeníku. Opět na Vás čeká souhrn těch nejzajímavějších událostí, které nám přinesl uplynulý týden. Začneme úspěšným vypuštěním evropské sondy Gaia, která má vytvořit přesný 3D model naší Galaxie, nezapomeneme ani na výstup z ISS, při kterém astronauti začali opravovat poškozený chladící systém. Na závěr se můžete těšit na novinky okolo čínského lunárního vozítka Yutu.

Gaia, budoucnost astrometrie

19. prosince 2013, ráno v 10:12 středoevropského času, z jihoamerického kosmodromu v Kourou odstartovala raketa Sojuz s velmi vzácným a dlouho očekávaným nákladem – evropskou astrometrickou družicí Gaia. Hlavním úkolem Gaie bude trojrozměrné zmapování velké části naší Galaxie s dosud nevídanou přesností. Během pěti let by měla proměřit polohy asi jedné miliardy hvězd s jasností do 20 magnitudy a miliónů dalších objektů, od blízkozemních planetek až po kvasary vzdálené miliardy světelných let. Misi schválila Evropská kosmická agentura (ESA) už před třinácti lety v roce 2000. Původní návrh pochází ale už z roku 1993 a od té doby se také rozeběhly první přípravy na tuto misi. Gaia bude vyslána do Langrangeova bodu L2, odkud bude aspoň pět let posílat vědecká data.

ESA – 15. díl – Severní ledový oceán bez ledu?

Úvodní obrázek

V dalším díle našeho seriálu o Evropské kosmické agentuře se po delší době nevydáme do nekonečných dálav hlubokého vesmíru, ale zůstaneme na oběžné dráze naší mateřské planety. ESA je světovou špičkou ve vesmírném výzkumu úzce specializovaných oborů týkajících se Země nebo nejbližšího vesmírného okolí. O některých takových projektech už na našem blogu byla zmínka. Jednalo se například o GOCE, který zkoumal zemské gravitační pole, nebo o nedávno startující Swarm, jež se zabývá pro změnu magnetosférou, a mohli jste si o něm přečíst v několika Kosmotýdenících. Dnes si ale přiblížíme ještě výjimečnější projekt, který se věnuje měření kryosféry a nese název Cryosat.

Odpoví budoucí mise na nezodpovězené otázky?

Úvodní obrázek

Výzkum blízkého i vzdáleného, viditelného i neviditelného vesmíru hrál vždy v Evropské kosmické agentuře významnou roli. Po počátečních vědeckých misích v 60., 70. a 80. letech přišla v roce 1984 ESA s prvním velkým vědeckým programem, který se díval trochu více do budoucna a počítal s velkými a významnými misemi, které by mohly významným způsobem přispět k pochopení tajemství kosmu. Tímto programem byl The Horizon 2000 plan, jehož součástí byla např. mise Cassini-Huygens. Nesmírně úspěšná mise k Saturnu, která pokračuje do dnešních dní. Počátkem nového tisíciletí přišla ESA s novým programem nazvaným Cosmic Vision 2015-2025 jehož součástí jsou Large missions. První velkou misí označovanou L1, se stala JUICE (Jupiter Icy Moons Explorer), která odstartuje v roce 2022 a bude detailně zkoumat Jupiter a jeho měsíce. Letošní rok nadešel čas, abychom se ale poohlédli po dalších velkých vědeckých misích, které budou po JUICE následovat.

ESA – 14. díl – Přistání na kometě

Úvodní obrázek

V posledních dvou dílech našeho seriálu o Evropské kosmické agentuře jste se mohli dočíst o dvou sesterských sondách k nejbližším planetám. Šlo o Mars Express a Venus Express, které si byli v mnohém podobné a především využívali stejnou platformu. K těmto dvěma planetárním průzkumníkům můžeme zařadit ještě třetí meziplanetární sondu. V předchozích článcích o ni byla několikrát řeč. Oba Expressy totiž používají množství jejích přístrojů, nebo přístrojů odvozených od těch, které pro ni byly určeny. Tou sondou je Rosetta. Dnes bychom napočítali bezmála deset let od jejího startu. Už téměř deset let putuje nekonečnou prázdnotou vesmíru, a kromě občasné kontroly systémů nebo korektivního zážehu, většinu času tráví v hibernaci. Celé uplynulé desetiletí stále jen čeká na svůj cíl, kterým je kometa – fascinující vesmírné těleso, které lidstvu ještě ani zdaleka neodhalilo všechna svá tajemství a čeká na náš dychtivý vědecký průzkum. Pojďme se tedy dnes v našem článku poohlédnout za nesmírně dlouhým putováním této kometární sondy a představme si ji trochu blíže.

Kosmotýdeník 61. díl (11.11. – 17.11.2013)

Každým dnem se toho v kosmonautice děje mnoho. Buďto se posune vpřed pozemní příprava nějaké zajímavé mise, nebo již pracující sonda přinese zajímavé objevy a takto bychom mohli pokračovat pořád dál. Je tu proto tradiční nedělní seriál Kosmotýdeník, který na jednom místě předloží největší události uplynulého týdne a pomůže vám zůstat v obraze. Dnes se můžete těšit na povídání o návratu tříčlenné posádky z ISS, rychlé řešení problémů na indické sondě Mangalyaan a na závěr se podíváme na zánik evropské družice GOCE.

Ariane 6 postoupila do další fáze vývoje

Ariane_6_nahled zdroj: esa.int

O nové raketě Ariane 6, která má se svou předchůdkyní společný snad jen název a specializaci na podobné typy užitečného nákladu, jsme vás již na blogu informovali. Samuel Slavkovský ve svém článku Ariane 6 – Nová raketa pre Európu rozebral koncepci nástupkyně slavné a spolehlivé evropské rakety Ariane 5 jak z hlediska vývoje, konstrukce, tak i z hlediska přínosu pro ESA a její partnery. Dnes se podíváme na to, jak ESA ve vývoji této novinky pokročila. Také si zmapujeme cestu, kterou návrh prošel od jeho úvodního schválení. Spíše než o technickou sondu se bude jednat o sledování kroků byrokratického šimla.

Kosmotýdeník 59. díl (28.10. – 3.11.2013)

Pokud jste si zvykli, že k neděli patří kromě povětšinou dobrého oběda, povětšinou nedobrých politických debat i seriál Kosmotýdeník, mohu Vás potěšit konstatováním, že právě vychází jeho další pokračování. Dnes si posvítíme na novinky z týdne, který probíhal na přelomu října a listopadu. Nejprve nakoukneme do čisté místnosti, kde se skládá první letový exemplář nové americké lodi Orion. Následně se přemístíme do Ruska, kde si na svůj start budou muset o týden déle počkat tři evropské družice systému Swarm. Naše dnešní povídání zakončíme ve výšce zhruba 400 kilometrů nad Zemí – na Mezinárodní vesmírné stanici, kde se přeparkovávala kosmická loď Sojuz.

Bude ISON sólokaprem dekády? (část 2 – pozorování)

V předchozí části článku jsme se jak podívali na komety obecně, tak jsme se pokusili i zhruba načrtnout průlet ISONu periheliem s přibližným časovým nástinem. V této části se podívejme blíže na samotný průběh pozorování, především na konkrétní přístroje, jejichž pomocí se budou astronomická pozorování realizovat. Jestli bude současné pozorování průletu v něčem revoluční, tak to bude především v počtu observatoří a detektorů, ať už pozemních či kosmických, amatérských či profesionálních, které se na ISON budou v různé době zaměřovat. O takové technické výbavě se vědcům při posledním přiblížení Halleyovy komety mohlo jen zdát. Pojďme se proto na tento výčet podívat detailněji a vezměme to hezky popořadě.