Štítek ‘ESA’

Kosmotýdeník 395 (6.4. – 12.4.)

Již tří sté devadesáté páté vydání pravidelného souhrnu událostí v kosmonautice za uplynulých sedm dní vás tentokrát vezme na Space port America, kde probíhají přípravy na start Launcher One. Společnost Virgin Orbit navíc získala důležitou zakázku od Kosmických sil USA. V dalších tématech se podíváme například na návrat posledního nákladního Dragonu první verze, anebo zamíříme na Kennedyho kosmodrom, kde probíhají poslední přípravy na start vozítka Perseverance. Nepřijdete ani o tradiční rubriky. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.

Poslední blízké setkání s BepiColombo

BepiColombo při průletu kolem Země.

V pátek 10. dubna se kolem Země prosmýkly hned dvě sondy (evropská MPO a japonská MMO alias Mio) a ještě k tomu přeletový modul MTM. Řeč je samozřejmě o jedné jediné sestavě, která míří na misi BepiColombo. Kamery MCAM během tohoto průletu nelenily a pořizovaly snímky naší planety. Dva animované gify, které Vám dnes přinášíme, vznikly 9. dubna (tedy den před průletem) a v den průletu. Můžete se tedy těšit jak na postupné zvětšování Země, tak i na průlet v těsné blízkosti naší planety.

Sentinel-5P odhalil novou ozonovou díru

Vědci, kteří analyzují data z evropské družice Sentinel-5P si všimli výrazného úbytku koncentrací ozonu nad Arktidou. Nezvyklé atmosférické podmínky včetně nezvykle nízkých teplot ve stratosféře vedly k poklesu úrovně ozonu, takže vznikla „ozonová minidíra“. Ozonosféra je přirozená ochranná vrstva tohoto plynu, která se nachází ve stratosféře. Stará se o ochranu života na Zemi před škodlivým ultrafialovým zářením ze Slunce, které by jinak způsobovalo rakovinu či šedý zákal, ale přinášelo by i další negativní vlivy na přírodu.

Jak mohou družice pomoci při pandemii?

Epidemie COVID-19 dočasně prakticky paralyzovala běžný život, jak jej známe. Ačkoliv se šíření této vysoce nakažlivé choroby daří zpomalovat, bude svět čelit velkým výzvám při snaze vrátit se zpět do běžného režimu. Ve snaze pomoci expertům, kteří pracují v těchto mimořádných dobách v evropských výzkumných centrech a technických organizacích, založila ESA dvě nové iniciativy spojené s lepším porozuměním toho, jak pandemie ovlivňuje společnost, ekonomiku a životní prostředí. Silniční provoz po celém světě byl výrazně omezen a evropská družice Sentinel 5P poskytuje klíčové informace o změnách koncentrací látek jako je třeba oxid dusičitý v atmosféře. I přesto je tu ohromný potenciál k využití dat ze sledování Země, která mohou vrhnout nové světlo na další společenské a ekonomické změny, které se momentálně odehrávají.

Dobrá zpráva! Sondy ESA se vrací do služby

Vizualizace sondy Solar orbiter.

Po krátkém utlumení provozu evropských vědeckých sond ve Sluneční soustavě, o kterém jsme psali v Kosmotýdeníku, se tyto sondy pomalu vrací k tomu, co jim jde nejlépe, tedy ke sběru vědeckých dat. V řídícím středisku ESOC (European Space Operations Centre) v německém Darmstadtu dlouho probíhalo řízení misí normálně i když většina zaměstnanců i kontraktorů pracovala z domova. Jenže když se COVID-19 nakazil jeden z pracovníků řídícího střediska, musela být přijata opatření zabraňující šíření infekce. „Ta osoba je již naštěstí v pořádku a uzdravuje se,“ uvedl Paolo Ferri šéf řízení misí v ESOC a dodal: „Během dvou dnů před jeho diagnostikou, kdy chodil do práce, přišel na místě do kontaktu s dvaceti kolegy.“

BepiColombo se prosmýkne kolem Země

Přeletová sestava BepiColombo.

Pracovníci evropského střediska pro řízení kosmických misí se nyní intenzivně připravují na průlet evropsko-japonské mise BepiColombo kolem Země. Tento manévr, který má za úkol upravit dráhu sestavy tím, že využije zemské gravitace, proběhne navzdory restrikcím, která ESA přijala v rámci boje s pandemií koronaviru. Mise BepiColombo, která odstartovala v říjnu 2018, je na oběžné dráze kolem Slunce v podobné vzdálenosti jako Země. Desátého dubna ve zhruba 6:25 SELČ se sestava dvou spojených sond přiblíží k naší planetě na 12 700 km, což je zhruba poloviční vzdálenost od povrchu, než kde krouží navigační družice. Manévr má za úkol BepiColombo zpomalit a ohnout jeho trajektorii vstříc středu Sluneční soustavy, blíže ke Slunci.

Kosmotýdeník 393 (22.3. – 29.3.)

Máme za sebou další týden a je tedy čas na aktuální vydání Kosmotýdeníku. I tento týden se hodně věcí točilo kolem dopadu koronaviru na kosmonautiku a proto se v hlavním tématu budeme věnovat omezením, které musela přijmout ESA v rámci svých meziplanetárních misí. Dojde však i na další zprávy. Podíváme se na povedené fotografie ze startu Atlasu V, prozkoumáme novinky kolem Starship a připravovaného skoku do 150 metrů a nevynecháme ani další tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

Provoz Mars Express za časů epidemie

V rámci současné epidemiologické situace je lidem doporučováno, aby co nejvíce pracovali z domova a omezili kontakt s ostatními, což má snížit šíření koronaviru. Přesně před týdnem, 16. března, na tento systém přistoupila i většina zaměstnanců ESA. Jenže co to znamená pro 17 let starou sondu Mars Express na oběžné dráze rudé planety? Většina misí má možnost uložit sondu v případě potřeby do tzv. bezpečného režimu. V něm je sonda na stabilní dráze a všechny systémy, které nejsou životně důležitém, jsou vypnuté. Jenže pokud by Mars Express zůstala v tomto režimu delší dobu, nebylo by to pro ni bezpečné.

Výzkum pěny na ISS

V pátek 6. března nainstalovala americká astronautka Jessica Meir na ISS nový experiment a už 9. března z něj přicházely první snímky. Jako náhledový obrázek jsme vybrali jeden z prvních snímků pěny, která vznikla v zařízení Fluid Science Laboratory v evropském modulu Columbus. Experiment Foam-Coarsening vyvinula pro ESA společnost Airbus a fotky ukazují, že jednotlivé komůrky drží dobře kapalinu a vznikají i bubliny. Tahle fotka asi ještě vědcům moc neřekne, ale vědci z řídícího střediska v Belgii budou s pomocí dalších snímků sledovat experiment a jeho chování během nastavovací fáze. Po ní přijde na řadu sběr vědeckých dat, která pomohou vědcům lépe porozumět procesu vzniku pěny.

Družice ve velkých výškách atmosféry

Budoucnost může být různá. Jedno je ovšem jisté. Pokrok se zastavit nedá a tak nás jistě čeká řada inovací, které možná mohou na první pohled vypadat šíleně nebo utopicky, ale opak je pravdou. Vylepšení se v nadcházejících letech zřejmě dočkají některé druhy družic, zejména ty snímkovací. Jejich nevýhodou jsou vysoké výdaje a nasazení v extrémním prostředí kosmu, které vyžaduje speciální úpravy. Jinou nevýhodou například je, že se musí podřídit zákonům nebeské mechaniky a neustále tak velkou rychlostí kroužit kolem Země. Což je fakticky omezuje v dlouhodobém zaměření se na konkrétní místo, které se zdá v danou chvíli něčím zajímavé. Výjimku tvoří družice na geostacionární oběžné dráze (GEO). Geostacionární oběžná dráha je však od Země tak daleko, že k získání jakéhokoli rozumného rozlišení snímkovací družice (řekněme 1 m) je zapotřebí velmi pokročilá optika a obrovské zrcadlo. Družice na geostacionární dráze, třeba 36 000 km od Země, může zůstat zaměřená na dané místo na planetě 24 hodin denně po celý rok. Toho využívají např. i komunikační družice k zajištění nepřetržité komunikace a k přenosu televizního vysílaní, ale tyto dráhy využívají samozřejmě i některé snímkovací a meteorologické družice. Ty například poskytují obrázky celého kotouče Země cca každých 30 minut, aby mohly pozorovat pohyb oblačnosti. Tou největší slabostí podobných družic tedy je relativně velká vzdálenost od Země, se kterou jsou spojeny logistické problémy.