Štítek ‘ESA’

Předběžný rozpočet ESA

Jak na našem fóru uvedl Michal Václavík z České kosmické kanceláře, předběžný rozpočet ESA na rok 2018 je 6 255 478 000 euro. Rozpočet na letošní rok byl 5 866 203 809,90 euro. 1. září 18:17

Když sonda u Marsu šeptá

V polovině srpna proběhla unikátní zkouška, do které byly zapojeny obří radiové antény hned tří velkých kosmických agentur. Jejich úkolem bylo zachytit velmi slabé signály evropské sondy TGO, která momentálně obíhá kolem Marsu. Úspěšná zkouška byla krásnou ukázkou významu mezinárodní spolupráce při výzkumu rudé planety. 13. srpna se vůbec poprvé v historii spojily možnosti amerických, evropských a ruských pozemních stanic a každá z nich se snažila zachytit ultra slabé signály od Marsu.

TOP5: Nejočekávanější české projekty

Česká republika je členem Evropské kosmické agentury a proto se může podílet na jejích projektech. Kromě toho se ale snaží hledat i další možnosti spolupráce a ve výsledku tak je o našich pracovištích slyšet v souvislosti s lety do vesmíru stále častěji. Dosavadní úspěchy, kterých čeští inženýři a vědci dosáhli, jsme v našem seriálu rozebírali před dvěma roky. Dnešní díl TOP5 se proto zaměří na české přístroje, které teprve na svou cestu do vesmíru čekají. Věřím, že po přečtení tohoto článku poznáte, že česká stopa ve vesmíru opravdu sílí a že se v dalších letech máme skutečně na co těšit.

Sentinel pomáhá i pěstitelům rýže

V souvislosti s pozorováním Země se velmi často hovoří o tom, jak jsou data z těchto družic užitečná, jak mohou najít uplatnění v mnoha oborech lidské činnosti, ale stejně si to člověk moc nedokáže představit. Ale když začnou ze světa přicházet zprávy o tom, jak tato data skutečně pomáhají, je to povedený důkaz, který ukazuje význam těchto nebeských pomocníků. Dnes se podíváme na to, jak užitečný umí být evropský program Sentinel – konkrétně Sentinel-1. A nemyslete si, že evropské družice pomáhají jen v Evropě – dnešní příběh nás zavede do Indie.

Umělé zatmění Slunce? Žádný problém!

Snad nikomu, kdo se aspoň občas podívá na dění na internetu, nemohlo ujít, že včera zažili obyvatelé Spojených států zatmění Slunce. My u tohoto tématu zůstaneme, ale jen částečně. Podíváme se na projekt evropské sondy Proba-3, jejíž dvoudílná konstrukce jí umožní zastínit Slunce až na několik hodin! Pokud se tento princip osvědčí, mohl by otevřít dveře do nové etapy astronomických pozorování, ale i kosmonautiky jako takové. Technologický demonstrátor by měl do vesmíru vyrazit už v roce 2020. Z těchto umělých zatmění sice nebudou mít pozemští pozorovatelé nic, zato pro vědce půjde o mimořádně cennou sklizeň.

První zážehy servisního modulu Orionu

Zkušební zážeh motoru OMS-E ve White Sands v roce 2017.

Exemplář evropského servisního modulu pro novou americkou loď Orion určený pro zkoušky pohonného systému se označuje zkratkou PQM (Propulsion Qualification Module) a jedná se o jeden z klíčových dílů pro běžné lety Orionu. V těchto dnech zahájili odborníci z Airbusu, ESA a NASA sérii zkoušek, která probíhá v Novém Mexiku na základně White Sands. Samotný PQM a jeho čtyři nádrže s palivem se sice nikdy do vesmíru nedostanou, ale vydláždí cestu pro novou éru americké pilotované kosmonautiky. Veškerý hardware se díky němu otestuje na Zemi, aby kosmické mise už byly pokud možno bez problémů.

Úžasná spolupráce pro výzkum slunečních erupcí

Když dokáží kosmické agentury spolupracovat, mohou dokázat velké věci. Tohle tvrzení se opět potvrdilo při unikátním měření, do kterého se zapojilo rovnou deset sond, které provozují Spojené státy a Evropa. Ještě zajímavější je, že získaná měření pokrývají prakticky celou sluneční soustavu – první „na ráně“ byla evropská sonda Venus Express u Venuše a posledním průzkumníkem byl americký Voyager 2 ve vnějších oblastech našeho solárního systému. Všech deset sond pocítilo vliv sluneční erupce, která se prohnala sluneční soustavou.

Kosmotýdeník 256 (7.8. – 13.8.)

Další týden uplynul a s tím logicky připlul Kosmotýdeník. Na co se v něm můžete těšit? Podíváme se na dokončení jednoho ze sedmi dílů tlakové kabiny lodi Orion určeného pro první misi s posádkou. Dále zamíříme do Japonska, kde byl odložen start rakety, podíváme se na extrémní počasí v jižní Evropě a nevynecháme ani tradiční rubriky jako je snímek a video týdne. Přeji vám hezké čtení a pěknou neděli.

Kosmická noc v Praze

Zajímá Vás, proč kosmické agentury věnují tolik pozornosti snímkování Země? Máte dojem, že nasbíraná data nemají žádný vztah k běžnému životu? Nebo by Vás naopak zajímalo, kde všude se dají tyto údaje využít? Zkrátka a dobře – ať už Vás ohledně snímkování Země zajímá cokoliv, rádi bychom Vás upozornili na akci, která je věnována právě přínosům, které mají družice sledující Zemi. SPACE NIGHT zaměřená na tento obor proběhne už 15. srpna v Praze, přičemž akce začíná o půl šesté večer.

Kdo s koho? Časový konflikt dvou mimořádných projektů

O tom, že bude rok 2018 nabitý extrémně zajímavými momenty, jsme Vás již informovali. Nemusíme se ani ohlížet na události, které proběhnou ve vzdáleném vesmíru. Stačí jmenovat jen plánované starty a řada TESS, InSight, Parker Solar Probe, Spektr-RG, Bepi Colombo, Dalekohled Jamese Webba, Solar Orbiter budí respekt. Plánovači kosmických misí však budou mít hodně těžkou hlavu, protože dva z těchto projektů míří do velmi podobného termínu startu ze stejného kosmodromu. Jedno je jisté už teď – nikdo prozatím přesně neví, jak celá situace dopadne.