Štítek ‘ESA’

Jaký byl rok 2017?

Teď, když proběhly všechny starty plánované na rok 2017, můžeme konečně shrnout, co nám vlastně právě končící rok přinesl z hlediska kosmonautiky. Pokusíme se zopakovat nejen důležité starty, ale podíváme se i na premiéry nových raket, nebo na derniéry nosičů, které sloužily dlouhé roky. Chybět nebude ani statistické zhodnocení roku 2017, abychom se mohli znovu přesvědčit, jak velkou změnou prochází díky SpaceX současná kosmonautika a jak se mění rozložení sil. Spojené státy letos vystřelily 29 raket, z čehož celých 18 patřilo SpaceX. Kromě toho však máme připraveny i statistiky kosmodromů, nebo rodin raket. Nevynecháme ani rekapitulaci událostí, které nám rok 2017 přinesl a které by neměly zapadnout.

DSG nás má naučit žít ve vesmíru, říká Michal Václavík

Stanice DSG může otevřít dveře pro pilotovaný let k Marsu.

Kosmické stanice mají mnoho úkolů, nad kterými však bezkonkurenčně ční věda. Stejně jako je ISS unikátní vědeckou laboratoří, která umožňuje provádět výzkumy z mnoha oborů z prostředí, které se nedá napodobit nikde na Zemi, bude i její nástupce zaměřený na vědecký výzkum. Stanice Deep Space Gateway má začít vyrůstat ve dvacátých letech v tzv. cislunárním prostoru. Jaké experimenty se tam budou řešit, co nás má tato stanice naučit, nebo co je potřeba vyřešit předtím, než se začnou pro stanici navrhovat experimenty? Na tohle všechno i na mnoho dalších otázek jsme se zeptali Michala Václavíka z České kosmické kanceláře, který je členem skupiny, která řeší, co se bude dít na DSG a jak bude vypadat.

Evropský rok 2017 v obrazech

Konec roku bývá obdobím bilancování a rekapitulací. Náš web není výjimku a v těchto dnech Vám proto budeme častěji přinášet články, které hodnotí rok 2017, který se pomalu chýlí ke konci. Dnes jsme si pro Vás připravili článek, který má na svědomí Evropská kosmická agentura. Ta totiž na svém webu zveřejnila 23 fotografií, které z jejího pohledu nejlépe shrnují právě končící rok. Jelikož jde o fotky opravdu povedené a jelikož je naše země součástí ESA, rozhodli jsme se fotky převzít do našeho článku a doplnit je do češtiny přeloženými popisky.

Butan jako pohon cubesatu

O cubesatu GOMX-4B nepíšeme na našem webu poprvé. Na konci listopadu jsme mu věnovali článek, ve kterém jsme představili jeho hlavní úkoly, mezi které patří kromě testování nových technologií i zkouška komunikačního propojení s jiným cubesatem. Dnes se ale zaměříme na pohonný systém, díky kterému bude tento cubesat moci měnit svou oběžnou dráhu. Jde o jednotku, která byla speciálně připravena pro potřeby malých družic. Start obou cubesatů složených ze šesti základních kostek se již pomalu blíží – do vesmíru mají letět již 2. února na čínské raketě Dlouhý pochod 2D.

Video o Ariane 6

ESA zveřejnila video o aktuálním stavu výroby rampy pro Ariane 6 i o samotné raketě. 21. prosince 18:35

Kosmotýdeník 274 (11.12. – 17.12.)

Tři starty během jednoho týdne (Sojuz, Falcon 9 a Ariane 5) a neustále odkládaný Electron. To je na sedm dní docela dost. Během tohoto týdne se však udály i další zajímavé věci, které si v Kosmotýdeníku shrneme. V hlavním tématu se například podíváme na aktuální vědecké poznatky ze zkoumání bílých skvrn na trpasličí planetě Ceres. Podíváme se i na povedené snímky ze zmíněných startů a nevynecháme tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Mars z neobvyklé perspektivy

Známý fakt, že ve vesmíru neexistuje nahoře ani dole může způsobit zajímavé důsledky. Při prohlížení map i fotek planet jsme už za dlouhé desítky (a do důsledku vzato i stovky) let zvyklí, že sever najdeme nahoře a jižní pól naopak ve spodní části snímku. Evropská kosmická agentura však před pár dny zveřejnila fotografii ze sondy Mars Express, která zachycuje Mars úplně jinak, než jak jsme zvyklí. Fotka vznikla nad severním pólem, který se nachází ve spodní části snímku a naopak nahoře vidíme oblast v okolí rovníku. Snímek nalevo od tohoto odstavce nám pomůže s orientací a ukazuje i zajímavé objekty, které si v dnešním článku popíšeme.

Sojuz je zpátky doma

Dnes v 9:36 našeho času se návratová kabina lodi Sojuz MS-05 dotkla promrzlé stepi jihovýchodně od kazašského města Džezkazgan. Pro posádku ve složení Sergej Rjazanskij, Paolo Nespoli a Randolph Bresnik tak skončila kosmická mise dlouhá 139 dní, během které pobývali na Mezinárodní vesmírné stanici. Do vesmíru se dostali 28. července a jejich úkoly byly velmi široké, ale vévodila jim věda. Sledovali třeba vliv mikrogravitace na bakterii E. coli, nebo proteinů zapojených do vzniku Parkinsonovy choroby. Byli u toho, když na stanici dorazily hned tři zásobovací lodě – Dragon CRS-12, Cygnus OA-8 a Progress MS-07 – které na ISS dopravily hned několik tun zásob. V dnešním článku Vám přineseme fotky a videa monitorující konec této mise.

O krok blíže k Nauce

Ilustrace robotického manipulátoru ERA připojeného k ruskému modulu Nauka. Na konci paže můžeme vidět kosmonauta, který pomocí speciálního rozhraní celou paži ovládá.

Modul Nauka se urychlí – opravdu nejde o chybu. Tolikrát odkládaný projekt má totiž reálnou šanci, že se dočká startu dříve, než se čekalo. 11. prosince totiž státní komise zhodnotila stav probíhajících prací, které je potřeba udělat před startem modulu a formálně schválila celý časový harmonogram předletových příprav. Zlatým hřebem by měl být start z kosmodromu Bajkonur, který je momentálně plánován na 20. prosince roku 2018. To je velmi dobrá zpráva, protože ještě na konci října se uvažovalo až o březnu 2019. Druhého listopadu se ředitel RKK Eněrgija Vladimir Solncev sešel s Igorem Komarovem, který je v čele agentury Roskosmos a který trval na startu Nauky před koncem roku 2018. Aby bylo možné tomuto časovému rámci vyhovět, připravila RKK Eněrgija novou časovou osu, kterou schválilo její vedení už 3. listopadu! Tento návrh už počítá se startem modulu 20. prosince 2018 a s připojením ke stanici 29. prosince.

Vypouštění družic Galileo bylo úspěšné

Všechny čtyři včera vypuštěné družice Galileo komunikují s pozemním střediskem a podařilo se jim otevřít solární panely. 13. prosince 12:52