Štítek ‘ESA’

Další krůčky evropského Promethea

Evropskému projektu Prometheus se na našem webu čas od času věnujeme už skoro dva roky. Není se co divit. Jedná se o předchůdce raketových motorů s mimořádně nízkými náklady, které budou dost flexibilní na to, aby mohly být usazeny do celé letky nových nosičů a vyhovovaly jakékoliv misi a nabízely i možnost budoucí znovupoužitelnosti. Vloni v listopadu proběhla ve španělské Seville konference Space19+, na které ESA získala plné financování, které má zajistit přesun návrhu motoru Prometheus do stavu, kdy bude snáze uchopitelný pro průmyslové firmy.

Pokec astronautů – devítičlenná posádka

thumbnail

Pamatujete si na video, ve kterém si čtyři evropští astronauti povídají o svých zážitcích z přistávání v ruské kosmické lodi Sojuz? Pokud ano a líbilo se vám, tak pro vás máme dobrou zprávu. Vyrobili jsme titulky pro druhý díl tohoto přátelského povídání. V něm bude Luca Parmitano, jenž se nedávno vrátil z Expedice 60/61 na ISS, vyprávět svým kolegům, jak probíhá pobyt na stanici v devítičlenné posádce. Zpravidla totiž na stanici pobývá pouze šest lidí. Dozvíte se tedy, proč k takovým nestandardním situacím dochází, jak se při nich liší bezpečnostní opatření nebo kde všichni astronauti spí. Udělejte si proto krátkou přestávku a dejte si virtuální pokec s astronauty.

Svět nad planetou (85. díl)

Mir v poslední fázi své existence

Do roku 1999 vstupoval komplex Mir s podepsaným rozsudkem smrti. Jeho další existenci stála v cestě ekonomická realita a peníze, které byly zapotřebí na jeho udržení v provozu, nebyly v dohledu. Malý záblesk naděje se ukázal v listopadu předešlého roku, kdy se objevil potenciální soukromý investor, ovšem státní představitelé se nebyli schopni do konce roku zaručit za soukromé investice a úderem silvestrovské půlnoci se tak smlouva mezi RKK Energija a oním investorem stala pouhým cárem papíru. K 1. lednu Energija evidovala u různých subjektů (včetně státu) nesplacené pohledávky ve výši přibližně 1,2 miliardy rublů a každý den se dluh prohluboval. O tom, že situace ohledně financování kosmického výzkumu byla v těch letech za hranou udržitelnosti, svědčil například i fakt, že na podzim 1998 musel pro nedostatek prostředků na dva měsíce přerušit svou činnost i CKB Progress, výrobce nosičů řady Sojuz. Vypadalo to, že tento rok se pro stanici skutečně stane posledním. Usilovná kampaň vedení Energije ale nakonec přeci jen slavila úspěch, když se podařilo přesvědčit novou vládu pod vedením premiéra Jevgenije Primakova, že Mir je předmětem národního zájmu. 21. ledna podepsal premiér Primakov ustanovení, které umožnilo financování Miru až do roku 2002 s tím, že od druhé poloviny roku 1999 bude využito výhradně „mimorozpočtového financování“ a Energija získala výhradní právo na prodej zdrojů a kapacit stanice. Jinými slovy – Mir a jeho vybavení mohl začít být pronajímán soukromým subjektům. Záruky tedy byly na světě, ovšem druhou věcí bylo nalezení sponzorů, kteří by od léta zajistili provoz komplexu…

EDRS-C je připraven na vstup do služby

Druhý pilíř evropské datové dálnice je připraven na vstup do ostré služby. Systém EDRS (European Data Relay System) pomáhá družicím sledujícím Zemi přenášet v téměř reálném čase do řídících středisek v Evropě velké objemy dat, které mají často potenciál zachránit lidské životy. Druhá družice této sítě, EDRS-C nyní úspěšně dokončila fázi aktivace a ověřování palubních systémů, takže když závěrečné zhodnocení neodhalilo žádný problém, může začít nabízet své služby.

Solar orbiter projde ohonem komety

Evropská vědecká sonda Solar orbiter protne v nejbližších hodinách dráhu komety ATLAS. Letos vypuštěná sonda původně v této fázi neměla sbírat vědecké informace, ale pozemní specialisté nakonec této mimořádné příležitosti využijí. Ujistili se, že čtyři nejunikátnější vědecké přístroje na palubě sondy budou připraveny na toto nečekané setkání. Sonda Solar orbiter byla vypuštěna 10. února letošního roku na raketě Atlas V. Od té doby (s výjimkou krátkého období, které zavinila pandemická protiopatření) prováděli vědci a inženýři série zkoušek, které jsou součástí uvádění všech palubních systémů do provozu.

Testy evropského cubesatu pro internet věcí

Největší zařízení, které Evropská kosmická agentura používá k testování antén zůstává v provozu navzdory pandemii COVID-19. Nyní zde probíhají testy posledního exempláře družicové sítě, která bude sloužit takzvanému internetu věcí. „Hlavním rozdílem oproti běžným testům je, že kontakt mezi lidmi musí být minimalizován, abychom dodrželi požadavky na dodržování bezpečnostních odstupů,“ vysvětluje Eric Van Der Houwen, testovací inženýr antén a dodává: „Znamená to, že zákazníci dorazí do naší komory k instalaci jejich nanodružice a pak odejdou. Normálně zůstali na místě po celou dobu zkoušek. Po většinu času pracuji ze svého stanoviště a na dálku spolupracuji s kolegou, který se jmenuje Alfredo. Když potřebuju osobní pomoc, třeba je nutné něco zkontrolovat, nebo posunout něco těžkého, tak kolega přijde. Oba máme roušky a dodržujeme bezpečné odstupy jak to jen jde.“

Špičatá koruna jako základ mikropohonu

Dnešní článek bude o malé součástce z wolframu, která vypadá jako koruna s vysokými špičkami, která má poloviční velikost než euro-deseticent (tedy asi 1 cm). Přirovnání k evropské měně nebylo náhodné – tahle součástka je totiž součástí nejmenšího a nejpřesnějšího evropského pohonného systému. Indium FEEP Multiemitter (IFM) Nano Thruster má pomoci družicím vzdorovat odporu atmosféry, nebo slabému, ale trvalému vlivu tlaku slunečního záření. Podle potřeby může být do cubesatu či jiné malé družice umístěno odpovídající množství těchto pohonných systémů, přičemž se nabízí i možnost využít jich k přesnému manévrování jednotlivých složek družicových sítí, ale i k efektivnějšímu stahování objektů do atmosféry.

Evropa pomůže dopravit Američany na Měsíc

Jestli je něco v kosmickém výzkumu opravdu cenné, je to schopnost vzájemné spolupráce mezi státy. Jednou z ukázkových spoluprací je samozřejmě Mezinárodní kosmická stanice, ale tím to rozhodně nekončí. Další spoluprací, která bude ukázkově prospěšná pro obě strany, je evropská participace na americkém programu Artemis. Evropa dodala již jeden servisní modul pro loď Orion a druhý právě staví. Nyní byla podepsána smlouva, která tuto výrobu rozšiřuje a co víc. Třetí servisní modul pro misi Artemis III bude ten, který umožní americkým astronautům doletět k Měsíci, kde by pak v roce 2024 mělo proběhnout přistání. Evropa si tím zajistí místo pro své astronauty na dalších misích!

Potvrzeno: Artemis III bude mít ESM

Evropská kosmická agentura oznámila oficiální dohodu, že pro misi Artemis III dodá servisní modul vyrobený firmou Airbus. Dohoda se týká šesti exemplářů. 26. května 12:56

Termín startu ExoMars 2022

Michal Václavík přinesl informaci o nově stanoveném termínu startu – 21. září 2022. Přílet k Marsu by měl přijít 10. června 2023. 26. května 12:10