Štítek ‘ESA’

K Marsu poletí rover Rosalind

Vozítko, které v rámci mise ExoMars 2020 vyrazí už příští rok k Marsu se včera dočkalo představení oficiálního jména – Rosalind Franklin. Jde o připomínku významné vědkyně, která pomohla určit strukturu molekuly DNA. Je tedy symbolické, že její jméno ponese rover pátrající po stopách života. Panel expertů vybral toto jméno ze 36 000 návrhů, které od července loňského roku posílali lidé ze všech členských států Evropské kosmické agentury. Celá soutěž výběru jména běžela pod hlavičkou Britské kosmické agentury, která zajišťuje i stavbu samotného vozítka.

Známe jméno roveru pro ExoMars 2020

Dnes bylo Britskou kosmickou agenturou oznámeno jméno Rosalind – jde o připomínku spoluobjevitelky struktury DNA – Rosalind Franklin. 7. února 12:16

Vizualizace mise JUICE

ESA vydala devítiminutové video zobrazující hlavní milníky chystané mise JUICE u Jupiteru. Máme se na co těšit! 6. února 21:55

Euclid čelí technickým problémům

Vizualizace teleskopu Euclid

Teleskop Euclid, který připravuje Evropská kosmická agentura ve spolupráci s NASA, má hodně smělý úkol – pozorovat miliardy vzdálených a slabě svítících galaxií. Díky těmto pozorováním má pomoci lépe pochopit podstatu temné energie a temné hmoty. Z technologického hlediska jde o poměrně náročnou misi a takové většinou při realizaci čelí mnoha problémům – požadavky definované potřebami mise jsou často na hranici současných možností techniky. Mise Euclid se s tím nyní potýká na vlastní kůži. Problémy se objevily hned na několika frontách.

ArianeGroup připravuje koncepci mise k Měsíci

ESA podepsala roční kontrakt na studii mise pro těžbu regolitu před rokem 2025. Spolupracovat bude německý PTScientists a belgický SAS. 2. února 15:05

Evropský modul Columbus schytal stovky nárazů

Příběh našeho dnešního článku začal 6. září loňského roku, když se 17 metrů dlouhá robotická paže na mezinárodní vesmírné stanici dala do pohybu. Měla před sebou jasně daný úkol – detailně prozkoumat stav vnějšího povrchu evropského laboratorního modulu Columbus a zjistit, jak jej v uplynulých letech poškodily nárazy mikrometeoritů. Jelikož robotická paže vykonává řadu jiných úkolů a také s přihlédnutím k detailnosti průzkumu, nemůžeme se divit, že sběr dat v rámci prvních dvou skenování, skončil teprve nedávno. K dispozici jsou již první údaje o tom, kolik drobných kráterů obsahují vnější panely evropského modulu.

Juventas se připojí k misi HERA

6U nanosatelit o hmotnosti 12 kg vyrobí společnost GOMSpace a bude měřit gravitační pole a zkoumat složení podvojného asteroidu Didymos/Didymoon. 21. ledna 22:10

Evropský software pro pohyb po Marsu

Než se nějaká sonda pošle do vesmíru, musí se důkladně prověřit. Nejde přitom jen o hardware, ale i o programové vybavení. Rover pro blížící se a toužebně očekávanou misi ExoMars 2020 bude vybaven navigačním softwarem, který byl před nedávnem vyzkoušen v praxi. Skutečné vozítko bude brázdit rozmanité povrchy marsovské lokality Oxia Planum, kde bude vrtat až do hloubky dvou metrů pod povrch, aby mohlo pátrat po stopách dávného života, které se mohly uchovat pod dostatečně silnou vrstvou materiálu. Aby si vozítko poradilo s náročnými podmínkami marsovského povrchu, bude vybaveno pokročilým programem pro vizuálně založenou navigaci.

Kosmotýdeník 330 (7.1. – 13.1.)

Od vydání předchozího Kosmotýdeníku utekl přesně týden a je tedy čas na vydání nové. Začneme hlavním tématem, které se bude věnovat pokročilé platformě pro telekomunikační družice, jež má dle svých tvůrců zcela proměnit dosavadní přístup pro stavbu a provozování družic. Dále se podíváme na odvrácenou stranu Měsíce za sondou Chnag’e 4, nevynecháme ani dva starty raket CZ-3B a Falconu 9 a místo zbude i na další rubriky. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

Co zvládnou cubesaty? Co třeba přistát na asteroidu?

Až se evropská sonda Hera vydá na svou cestu k duální planetce, nebude sama. Ponese s sebou i dva cubesaty, které budou obíhat planetky Didymos a Didymoon a možná dojde i k jejich přistání. Každý cubesat přitom bude dost malý na to, aby se vešel do běžné poštovní schránky. Tyto malé družice se skládají ze základních stavebních bloků, kterými jsou kostky s hranou délky 10 centimetrů. Na misi Hera poletí dva cubesaty, jejichž velikost se označuje jako 6U – budou tedy tvořeny šesti základními kostkami v uspořádání 3 × 2. Tím zároveň dostávají odpověď na svou nevyřčenou všichni čtenáři, kteří nejsou zvyklí na měření v poštovních schránkách – cubesaty budou mít rozměry cca. 10 × 20 × 30 cm.