Pracovníci společnosti Airbus Defence and Space mají momentálně plné ruce práce s přípravou na odeslání prvního evropského servisního modulu ESM (European Service Module). Jeho cesta povede na Floridu, kde bude spojen se zbytkem americké lodi Orion. Jakmile bude celá sestava spojená a prověří ji nejrůznější zkoušky, Orion poletí na raketě Space Launch System na misi EM-1 (Exploration Mission-1) k Měsíci a pak se zase vrátí na Zemi. Evropský servisní modul má pro úspěch celé mise klíčovou roli.
Jedním z hlavních úkolů, kterým momentálně prochází jednotlivé prvky mise BepiColombo na kosmodromu v Kourou, je instalace mnohavrstvých tepelně izolačních fólií a přišívání teplotně odolných pokrývek na sondu MPO (Mercury Planetary Orbiter). Izolace má za úkol chránit sondu před extrémními tepelnými podmínkami, kterým bude čelit na oběžné dráze kolem Merkuru. Zatímco tradiční vícevrstvé izolace vypadají jako kdyby byly pozlacené, bude mít vrchní izolace sondy MPO jasně bílou barvu, která vynikne na přiloženém snímku.
Kosmická loď Sojuz MS-09 startovala do vesmíru minulý týden ve středu a k Mezinárodní vesmírné stanici se připojila o dva dny později, tedy v pátek 8. června. Po nezbytné sérii kontrol bylo možné otevřít průlez mezi lodí a stanicí, takže se mohly obě trojice astronautů potkat – 56. dlouhodobá expedice pod velením Andrew Feustela byla kompletní. V dnešním článku Vám přineseme tradiční představení obou mužů a jedné ženy, jejichž osudy se spojily právě účastí na misi Sojuz MS-09. Tito tři lidé ze tří různých států budou dalších zhruba šest měsíců žít a pracovat na největším výtvoru, který lidstvo vybudovalo mimo zemský povrch – na Mezinárodní vesmírné stanici, která krouží 400 kilometrů nad našimi hlavami.
Rubrika: Aktuální dění 
Štítky: Alexander Gerst, ESA, ISS, NASA, Roskosmos, Serena Auñón-Chancellor, Sergej Prokopjev 
Evropská kosmická agentura řadí v posledních letech své vědecké projekty do tří kategorií – S (malé), M (střední) a L (velké). Největší pozornost pochopitelně přitahují projekty ze třetí kategorie, které můžeme označit za vlajkové lodě výzkumu. Jsou největší, nejdražší, mají nejsmělejší cíle a nesou špičkovou techniku. Zatím nebyl v novém programu Cosmic Vision vypuštěn žádný kosmický průzkumník, ale to neznamená, že se nic neděje. Právě naopak – první exempláře kategorií S (Cheops) a M (Solar Orbiter) se pomalu chystají na start a pozadu nezůstává ani první zástupce kategorie L.
Zhruba před rokem jsem si pro Vás připravili tak trochu jiný krátký článek. Ukázali jsme Vám velmi neobvyklý obrázek, dali tři nápovědy a nechali Vás tipovat. Slibovali jsme, že možná budeme podobné články publikovat častěji, ale nakonec to trvalo skoro rok. K nedělnímu odpoledni se ale hodí odlehčené téma a proto Vám přinášíme další možnost tipovat. Co vidíme na náhledovém obrázku tohoto článku (kliknutím jej můžete zvětšit)? Stejně jako minule, dostanete tři nápovědy: Administrátor NASA, Evropa, vlevo od červené. Správnou odpověď najdete na konci tohoto článku.
Posádka Sojuzu MS-09 otevřela průlez mezi lodí a stanicí, takže se obě trojice mohou přivítat. 8. června 18:03
Rubrika: MICRO Štítky: Alexander Gerst, Andrew Feustel, ESA, ISS, NASA, Oleg Artěmjev, Richard Arnold, Roskosmos, Serena Auñón-Chancellor, Sergej Prokopjev, Sojuz MS-09 
V Kourou probíhá několikaměsíční kampaň zaměřená na předstartovní přípravu evropsko-japonské mise BepiColombo. Ještě než celá mise odstartuje ze zdejšího kosmodromu na raketě Ariane 5 a zahájí svou cestu k Merkuru je potřeba udělat hodně práce. Jednotlivé díly – evropská sonda MPO, japonská MMO, sluneční štít a transportní modul dorazily do Jižní Ameriky na přelomu dubna a května. Po příletu na letiště následovala přeprava po silnici do přípravné haly S5, kde byly jednotlivé díly vyjmuty z transportních kontejnerů a mohla začít jejich inspekce. Když se neobjevily žádné problémy, inženýři aktivovali palubní systémy a pustili se do kontrol.
Druhého června uplynulo již 15 let od chvíle, kdy se z kosmodromu Bajkonur odlepila raketa Sojuz-FG s horním stupněm Fregat. Začala tak pozoruhodná cesta evropské sondy Mars Express, která o několik měsíců později dorazila ke svému cíli. Během své služby se stala jednou z nejúspěšnějších misí, jaké kdy u Marsu probíhaly. Na připomínku tohoto výročí ESA představila pořídila úchvatný snímek Rudé planety, na kterém pokrývá jednu z nejzajímavějších částí Marsu a který sahá od jednoho obzoru k druhému. Fotka oblasti Tharsis zároveň krásně ukazuje možnosti, jakými sonda disponuje.
Sergej Prokopjev, Serena Auñón-Chancellor a Alexander Gerst – taková je posádka kosmické lodi Sojuz MS-09, která se na svou cestu k ISS vydá již zítra po poledni. Tato posádka je zajímavá hned z několika hledisek – třeba už jen tím, že je v ní žena, nebo tím, že dva ze tří členů posádky letí do vesmíru poprvé. Z hlediska Evropanů je však asi nejatraktivnější to, že se německý astronaut Alexander Gerst dostane do vesmíru již podruhé a navíc bude během své kosmické mise velet celé ISS. Rádi bychom Vás tedy pozvali ke sledování tohoto startu živě a s českým komentářem.
Rubrika: Aktuální dění Štítky: Alexander Gerst, ESA, ISS, NASA, Rusko, Serena Auñón-Chancellor, Sergej Prokopjev, Sojuz, Sojuz MS-09, Živě a česky 
Již zítra se z kazašského kosmodromu Bajkonur vydá na Mezinárodní vesmírnou stanici německý astronaut Alexander Gerst. Z nejnovějšího výběru evropských astronautů z roku 2009 se tak stane prvním, který se dočká své druhé mise. Do vesmíru se vrátí po pouhých 3 letech a 209 dnech. V roce 2014 byl na ISS členem Expedic 40 a 41 a podnikl jeden výstup do volného prostoru. Nyní nadešel čas pro jeho návrat. A nebude to návrat ledajaký! Alexander Gerst totiž bude velet Expedici 57. Po belgickém astronautovi Frankovi de Winne se tak stane teprve druhým evropským velitelem ISS. Člen Evropské kosmické agentury tak na stanici bude velet po devíti letech. Podívejme se, co to pro Alexandra Gersta znamená a čím je pro něj překračování horizontů.
Rubrika: Aktuální dění, Foto a video Štítky: Alexander Gerst, ESA, Expedice 56, Expedice 57, Horizons, ISS, video s českými titulky 
Nahrávání ... 
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ 4.0 Mezinárodní License.
19. června 2018 
