Štítek ‘ESA’

Kosmotýdeník 339 (11.3. – 17.3.)

V aktuálním vydání Kosmotýdeníku, který shrnuje dění v kosmonautice v uplynulých sedmi dnech, si uděláme výlet do České republiky, k umění a do CERNu a to vše v rámci jediného hlavního tématu, které se bude věnovat jednomu pokročilému detektoru částic a falšování uměleckých děl. V dalších tématech se zaměříme na založení portugalské kosmické agentury, pokroky v přípravě Starhopperu od společnosti SpaceX, nebo se vypravíme na Mars. Přeji vám hezké čtení a dobrou neděli.

Jak sterilizovat padák pro Mars

Až bude v roce 2021 na Marsu přistávat evropsko-ruská mise ExoMars 2020, bude se spoléhat na 70 kg vážící padák. Jeho demonstrátor nedávno podstoupil zkušební sterilizaci laboratoři Life, Physical Sciences and Life Support Laboratory v Technologickém středisku Evropské kosmické agentury ESTEC. Mars měl kdysi dávno podmínky pro vznik života, který mohl teoreticky přežít dodnes. V zájmu planetární ochrany jsou vyžadovány určité předpisy a regulace, které musí splňovat mise mířící k Rudé planetě. Velmi důležitá je sterilizace veškeré techniky, abychom na Mars zavlekli pokud možno co nejméně pozemských mikroorganismů.

Emise kysličníku dusičitého podle Sentinelu 5

Znečištění ovzduší je globální environmentální problém zasahující zdraví lidí, který má na svědomí každoročně milióny předčasných úmrtí po celém světě. Satelit Copernicus Sentinel-5P byl vypuštěn v říjnu 2017, aby mapoval různé zenčišťující látky v ovzduší. 12. března 2019 publikovala ESA nové mapy zložené na pozorování tohoto satelitu týkající se emisí kysličníku dusičitého (nitrogen dioxide) do atmosféry ve městských oblastech celého světa.

Vega-C vstupuje do kvalifikační fáze

Projekt nové evropské rakety Vega-C nedávno překonal významný milník v podobě Kritického zhodnocení návrhu alias CDR (Critical Design Review) a je tedy připraven ke spuštění výroby a zahájení závěrečného testování dílů, což je součástí kvalifikační fáze. CDR je pro každý projekt hodně důležitý milník – v případě Vegy-C se tohoto komplexního zhodnocení účastnili nezávislí experti z ESA, národní instituce a odborné firmy. Jejich analýza potvrdila konzistenci a vyzrálost celého programu Vega-C, přičemž premiérový let nového lehkého evropského nosiče je momentálně plánován na první čtvrtinu roku 2020.

Vega-C později

Debut rakety Vega-C se odkládá na rok 2020. Zdroj 12. března 11:24

Jean-Marc Astorg na prohlídce

Vedoucí postava CNES – JM. Astorg byl na prohlídce MT Aerospace v Augsburgu a je prý vidět rozdíl v produkci rakety Ariane 6 oproti předchůdkyni. 9. března 9:33

Evropská sonda má varovat před projevy Slunce

Když se v kosmonautice řekne Lagrange, každý si asi vzpomene na librační centra v soustavě dvou hmotných objektů, které ve svém díle definoval francouzský matematik a fyzik Joseph Louis Lagrange. Za pár let si ale budeme zřejmě muset zvyknout, že tento název ponese i kosmická sonda, kterou připravuje evropská kosmická agentura. Jak si ukážeme na dalších řádcích, tak jméno nedostala náhodu a bude mu dělat čest – s libračními, nebo chcete-li Lagrangeovými, body totiž bude mít společného víc než dost.

Kosmotýdeník 337 (25.2. – 3.3.)

Hlavní událost uplynulého týdne je jasná. My jsme se však prvnímu startu Crew Dragonu věnovali již dostatečně v jiných článcích a přenosech a proto si ho v Kosmotýdeníku necháme jen jako třešinku na dortu. Hlavním tématem bude Mars a jeho hydrologický cyklus. Konkrétně se zaměříme na nové informace o podzemní vodě, o které zatím chyběly na Marsu důkazy. V dalších tématech se zaměříme na kanadský příspěvek k nově budované stanici u Měsíce a nepřijdete ani o další tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

Co formovalo kometu 67P?

Stres a napětí rozhodně není nic zdraví prospěšného. Napětí totiž dokáže člověka výrazně změnit. Napětí rázu geologického může také výrazně měnit kosmické objekty. Přesvědčili se o tom výzkumníci analyzující data z evropské mise Rosetta. Ti zjistili, že geologické napětí vyplývající z tvaru komety 67P/Čurjumov–Gerasimenko bylo jedním z hlavních vlivů, který formoval povrch jádra, ale i vnitřní stavbu po vzniku tohoto zajímavě tvarovaného objektu. Ten je tvořen dvěma spojenými laloky a jedna z možností vzniku hovoří o pomalé kolizi dvou samostatných objektů před zhruba 4,5 miliardami let. Dnes se podíváme na výsledky studie, která vycházela z dat nasbíraných během dvouletého pobytu sondy Rosetta u této komety. Nové poznatky osvětlují mechanismy, které po vzniku jádra ovlivňovaly v dalších miliardách let její tvar.

Valentýnské oživení kosmické techniky

Právě dnes zažívají dva kousky kosmické techniky první společné oživení. Evropský servisní modul ESM (European Service Module) a adaptér lodi Orion CMA (Crew Module Adapter) budou poprvé společně aktivovány. To umožní technikům poprvé zkontrolovat spojení mezi oběma důležitými díly. K samotnému spojení došlo už na konci loňského roku, přičemž oba díly se od sebe už nikdy neoddělí. Evropský servisní modul už prošel zkouškami avioniky a energetických systémů již před odesláním do USA – v montážní hale firmy Airbus v německých Brémách. Ale tentokrát půjde o první oživení od jeho spojení s adaptérem CMA.