V aktuálním vydání Kosmotýdeníku, který shrnuje dění v kosmonautice v uplynulých sedmi dnech, si uděláme výlet do České republiky, k umění a do CERNu a to vše v rámci jediného hlavního tématu, které se bude věnovat jednomu pokročilému detektoru částic a falšování uměleckých děl. V dalších tématech se zaměříme na založení portugalské kosmické agentury, pokroky v přípravě Starhopperu od společnosti SpaceX, nebo se vypravíme na Mars. Přeji vám hezké čtení a dobrou neděli.
Rubrika: Aktuální dění 
Štítky: Boca Chica, Česká republika, Crew Dragon, Delta IV, ESA, Gateway, InSight, InsightART, Kosmotýdeník, Mars, Měsíc, NASA, Opportunity, Portugalsko, SpaceX, Starhopper, TGO, Timepix 
Až bude v roce 2021 na Marsu přistávat evropsko-ruská mise ExoMars 2020, bude se spoléhat na 70 kg vážící padák. Jeho demonstrátor nedávno podstoupil zkušební sterilizaci laboratoři Life, Physical Sciences and Life Support Laboratory v Technologickém středisku Evropské kosmické agentury ESTEC. Mars měl kdysi dávno podmínky pro vznik života, který mohl teoreticky přežít dodnes. V zájmu planetární ochrany jsou vyžadovány určité předpisy a regulace, které musí splňovat mise mířící k Rudé planetě. Velmi důležitá je sterilizace veškeré techniky, abychom na Mars zavlekli pokud možno co nejméně pozemských mikroorganismů.
Znečištění ovzduší je globální environmentální problém zasahující zdraví lidí, který má na svědomí každoročně milióny předčasných úmrtí po celém světě. Satelit Copernicus Sentinel-5P byl vypuštěn v říjnu 2017, aby mapoval různé zenčišťující látky v ovzduší. 12. března 2019 publikovala ESA nové mapy zložené na pozorování tohoto satelitu týkající se emisí kysličníku dusičitého (nitrogen dioxide) do atmosféry ve městských oblastech celého světa.
Projekt nové evropské rakety Vega-C nedávno překonal významný milník v podobě Kritického zhodnocení návrhu alias CDR (Critical Design Review) a je tedy připraven ke spuštění výroby a zahájení závěrečného testování dílů, což je součástí kvalifikační fáze. CDR je pro každý projekt hodně důležitý milník – v případě Vegy-C se tohoto komplexního zhodnocení účastnili nezávislí experti z ESA, národní instituce a odborné firmy. Jejich analýza potvrdila konzistenci a vyzrálost celého programu Vega-C, přičemž premiérový let nového lehkého evropského nosiče je momentálně plánován na první čtvrtinu roku 2020.
Debut rakety Vega-C se odkládá na rok 2020. Zdroj 12. března 11:24
Vedoucí postava CNES – JM. Astorg byl na prohlídce MT Aerospace v Augsburgu a je prý vidět rozdíl v produkci rakety Ariane 6 oproti předchůdkyni. 9. března 9:33
Když se v kosmonautice řekne Lagrange, každý si asi vzpomene na librační centra v soustavě dvou hmotných objektů, které ve svém díle definoval francouzský matematik a fyzik Joseph Louis Lagrange. Za pár let si ale budeme zřejmě muset zvyknout, že tento název ponese i kosmická sonda, kterou připravuje evropská kosmická agentura. Jak si ukážeme na dalších řádcích, tak jméno nedostala náhodu a bude mu dělat čest – s libračními, nebo chcete-li Lagrangeovými, body totiž bude mít společného víc než dost.
Hlavní událost uplynulého týdne je jasná. My jsme se však prvnímu startu Crew Dragonu věnovali již dostatečně v jiných článcích a přenosech a proto si ho v Kosmotýdeníku necháme jen jako třešinku na dortu. Hlavním tématem bude Mars a jeho hydrologický cyklus. Konkrétně se zaměříme na nové informace o podzemní vodě, o které zatím chyběly na Marsu důkazy. V dalších tématech se zaměříme na kanadský příspěvek k nově budované stanici u Měsíce a nepřijdete ani o další tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.
Rubrika: Aktuální dění Štítky: Canadarm2, Canadarm3, Crew Dragon, CSA, ESA, Falcon 9 v1.2, Gateway, HP3, InSight, Kosmotýdeník, LC-39A, Mars, Mars Express, SpaceX, SpX DM-1, voda 
Stres a napětí rozhodně není nic zdraví prospěšného. Napětí totiž dokáže člověka výrazně změnit. Napětí rázu geologického může také výrazně měnit kosmické objekty. Přesvědčili se o tom výzkumníci analyzující data z evropské mise Rosetta. Ti zjistili, že geologické napětí vyplývající z tvaru komety 67P/Čurjumov–Gerasimenko bylo jedním z hlavních vlivů, který formoval povrch jádra, ale i vnitřní stavbu po vzniku tohoto zajímavě tvarovaného objektu. Ten je tvořen dvěma spojenými laloky a jedna z možností vzniku hovoří o pomalé kolizi dvou samostatných objektů před zhruba 4,5 miliardami let. Dnes se podíváme na výsledky studie, která vycházela z dat nasbíraných během dvouletého pobytu sondy Rosetta u této komety. Nové poznatky osvětlují mechanismy, které po vzniku jádra ovlivňovaly v dalších miliardách let její tvar.
Právě dnes zažívají dva kousky kosmické techniky první společné oživení. Evropský servisní modul ESM (European Service Module) a adaptér lodi Orion CMA (Crew Module Adapter) budou poprvé společně aktivovány. To umožní technikům poprvé zkontrolovat spojení mezi oběma důležitými díly. K samotnému spojení došlo už na konci loňského roku, přičemž oba díly se od sebe už nikdy neoddělí. Evropský servisní modul už prošel zkouškami avioniky a energetických systémů již před odesláním do USA – v montážní hale firmy Airbus v německých Brémách. Ale tentokrát půjde o první oživení od jeho spojení s adaptérem CMA.
Nahrávání ... 
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ 4.0 Mezinárodní License.
17. března 2019 
