Štítek ‘ESA’

Cubesat Qarman je volný

ESA potvrdila, že mezi včera z ISS vypuštěnými cubesaty byl i Qarman, který má otestovat tepelnou ochranu při průchodu atmosférou. 20. února 10:10

ESA bude studovat Slunce i nadále

Solar Orbiter si nyní právem užívá svého „místa na slunci“ titulků všech možných zpravodajských portálů. A je to zároveň dobrá možnost ukázat, že Evropská kosmická agentura bude se zkoumáním Slunce pokračovat i nadále. Dnes si posvítíme hned na další připravovanou evropskou misi, která se zaměří na naši životodárnou hvězdu. Zajímavé přitom je, že se nebude jednat o jedinou sondu, ale o dva spolupracující objekty. V rámci mise Proba-3 mají tyto dva objekty letět ve formaci a vytvářet tak umělá zatmění Slunce. Vědcům se tak otevře čistý výhled na slabou atmosféru Slunce – budou moci nahlédnout do míst, kde probíhají magnetické erupce a kde teploty dosahují milionů stupňů Celsia.

Přežije cubesat Qarman průchod atmosférou?

Nejnovější evropský cubesat se s vakuem oběžné dráhy neseznámí po oddělení z rakety, ale po vypuštění z ISS. Cubesat Qarman bude mít na první pohled jednoduchý úkol – padat. Zatímco jiné družice se ze všech sil snaží zůstat na oběžné dráze a vzdorovat brzdícím účinkům atmosféry Země, Qarman nechá okolní prostředí dělat svou práci. Po několika měsících jej stále hustší vrstvy atmosféry přivedou k neodvratnému konci – vstupu do atmosféry. Zatímco v této fázi pro všechny cubesaty jejich mise končí, pro Qarman jeho hlavní úkol teprve čeká – bude totiž sbírat data o horkém vstupu do atmosféry.

ISS vyzkouší superrychlé datové připojení

Astronauti na palubě Mezinárodní kosmické stanice se již pomalu chystají na připojení nové antény, díky které bude moci ISS komunikovat se Zemí prakticky v reálném čase. Toto vylepšení se týká evropského laboratorního modulu Columbus, na kterém bude nové zařízení nainstalováno. Vědcům novinka umožní přijímat data z vědeckých experimentů na ISS prakticky okamžitě. Nové zařízení o velikosti ledničky přiveze na ISS zásobovací loď Cygnus od společnosti Northrop Grumman.

Poslední pohled na Solar orbiter ze Země

Vizualizace sondy Solar orbiter.

Když byla evropská sonda Solar orbiter uzavřena do aerodynamického krytu rakety Atlas V, říkalo se, že je to naposledy, kdy ji uvidíme pouhým okem. Byla to pravda, ale pokud si vezmeme na pomoc teleskop, máme ještě jednu možnost. Tým Planetární ochrany Evropské kosmické agentury běžně sleduje potenciálně nebezpečné planetky, které by se mohly se Zemí srazit. Tentokrát se však specialistům podařilo zachytit mnohem vzácnější objekt – sondu Solar orbiter, která opouštěla sféru gravitačního vlivu Země a mířila do meziplanetárního prostoru, kde bude studovat Slunce.

Solar orbiter je volný

Pozemní středisko zachytilo signál ze sondy! Start významné vědecké mise byl úspěšný.10. února 6:25

ŽIVĚ A ČESKY: Dlouhá kosmonautická noc!

Uvařte si silnou kávu, nebo si vezměte prášky proti spaní, v práci se na pondělí omluvte, školáci si napíší omluvenky. Tahle noc bude opravdu dlouhá, takže se skutečně moc nevyspíme. Ale bude to stát za to! V rozmezí zhruba šesti hodin by měly ze dvou amerických kosmodromů vzlétnout dvě rakety s mimořádně zajímavými náklady. Nejprve nás ještě v neděli ve 23:39 SEČ čeká start z Virginie – raketa Antares 230+ odsud vynese zásobovací kosmickou loď Cygnus na misi NG-13, při které poveze náklad na ISS. Ale ještě větší pecka přijde v pondělí v 5:03 SEČ – tehdy má z Floridy startovat raketa Atlas V s evropskou sondou Solar Orbiter. Oba starty bychom Vám rádi zprostředkovali s českým komentářem. Tak co, budete s námi ponocovat?

Evropská solární odysea – 1. díl

thumbnail

Za pouhý den a jen několik málo hodin do kosmu odstartuje další významná sonda z flotily robotických průzkumníků Evropské kosmické agentury. Solar Orbiter se možná může zdát jen dalším v dlouhé řadě jiných sond zkoumajících Slunce. To však není pravda. Jeho výjimečnost je natolik velká, že nám bezpochyby poskytne pohled na nám nejbližší hvězdu, jaký jsme doposud neměli. Vědci si od něj například slibují pochopení zákonitostí ovlivňujících jedenáctiletý sluneční cyklus nebo faktory mající vliv na kosmické počasí, které ovlivňuje nejen naši planetu, ale i družice na její oběžné dráze. Solar Orbiter je zkrátka natolik významnou misí, že jsme se rozhodli o něm napsat krátký seriál, který se na konstrukci sondy, její cestu i vědeckou činnost podívá trochu podrobněji.

Solar orbiter už sedí na raketě

Čtyřmetrový aerodynamický kryt rakety Atlas V byl na konci ledna pomocí jeřábu vyzdvižen z transportéru a následně se technici postarali o jeho usazení na horní stupeň Centaur rakety Atlas V. Tento nosič má evropskou sondu s americkým podílem vynést na oběžnou dráhu kolem Slunce. Na této dráze pak sonda opakovaně proletí blízko Slunce a v průběhu celé příští dekády bude měřit jeho vlastnosti. Vědce zajímá, jak Slunce vytváří a řídí jevy v heliosféře, rozsáhlé bublině nabitých částic, které unáší sluneční vítr až k mezihvězdnému prostoru. Sonda bude kombinovat místní a dálková měření, aby nasbírala nové informace o slunečním větru, magnetickém poli a nabitých částicích.

Kosmotýdeník 385 (27.1. – 2.2.)

Máme za sebou další týden napěchovaný kosmonautikou a krom startu Falconu 9 a Electronu, či dalšího destrukčního testu nádrže pro Starship v jižním Texasu, se stala i řada dalších událostí. Pojďte si je shrnout v Kosmotýdeníku. Dnes bude hlavním tématem Voyager 2, který prodělal nečekanou poruchu, kterou se nyní snaží technici z JPL opravit na vzdálenost sedmnácti světelných hodin. V aktuálním vydání však zbylo místo i na zmíněný Electron a jeho první letošní start, včetně dalšího pokusu o úspěšné přežití návratu prvního stupně. Nevynecháme ani další tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.