Štítek ‘Čína’

Jaký byl rok 2018?

Dámy a pánové, rok 2018 bude již zítra minulostí. Končí rok, který byl zcela objektivně vzato mimořádný. Kosmonautika při něm zažila nadprůměrný počet úžasných momentů, byli jsme svědky vysokého počtu startů i významných pokroků na mnoha frontách. V každém roce se stane něco zajímavého, ale rok 2018 byl unikátní v tom, že se v něm stalo těchto událostí nezvykle mnoho. Právě z hlediska počtu unikátních momentů nemá rok 2018 v dřívějších letech konkurenci a ani v dalších letech by hned tak neměl být překonán. V dnešním článku se pokusíme shrnout všechny důležité události, které nám rok 2018 přinesl, ale vzhledem k jejich počtu se i přes maximální snahu může stát, že některou událost vynecháme. Pokud se tak stane, můžete se ozvat v komentářích.

Kosmotýdeník 328 (24.12. – 30.12.)

Poslední kompletní týden roku 2018 pomalu končí a s ním vychází i poslední letošní Kosmotýdeník. I tento týden bylo o čem psát. Pojďme se například v hlavním tématu podívat na to, jaký náklad vynesl Sojuz 2-1A, který startoval z Vostočného. Mezi cubesaty byl i český zástupce! Podíváme se také samozřejmě na poslední letošní čínský start, postup ve stavbě testovacího exempláře Starship, anebo se necháme navnadit na očekávaný průlet New Horizons kolem Ultima Thule. Přeji vám dobré čtení, mnoho kosmonautiky do nového roku a hezkou neděli.

Dlouhý pochod 3C vynesl tajný náklad

Dnes v 18:00 startovala družice TJSW (Tchung-sin Ťi-šu Š’-jen Wej-sing). Zřejmě jde o první článek systému Čchang-čcheng pro včasné varování. 24. prosince 18:35

Čína začala budovat komunikační síť

Raketa Dlouhý pochod 11 vynesla dnes v 0:51 SEČ z kosmodromu Ťiou-čchüan na polární dráhu 1000 km vysoko první družici systému Hongyun, který má tvořit 156 družic. 22. prosince 11:06

Čínský letový plán

Chang e 4 model

V roce 2019 se Čína pravděpodobně stane první mocností, které se podaří poslat sondu na odvrácenou stranu Měsíce. 8. prosince 2018 ostartovala z kosmodromu Xichang svou lunární sondu Chang’e 4 prostřednictvím rakety Long March 3B. Chang’e 4 dosáhla orbitu Měsíce 12. prosince 2018, i když podle neověřených zpráv možná ne se správnými parametry. Lander má přistát v 186 kilometrovém kráteru Von Kármán v oblasti jižního pólu (Aitkin basin) začátkem ledna 2019. Experti údajně odhadují čínské šance na úspěšné přistání jen 50:50, jedno je však již nyní jisté: Číňané včas naplňují harmonogram postupných kroků své kosmické expanze.

Chang’e 4 krouží kolem Měsíce

Sonda provedla manévr, který snížil relativní rychlost vůči Měsíci z 2,4 km/s na 1,6 km/s a je na dráze 100 × 400 km. První a poslední korekce nebyly potřeba. 13. prosince 0:15

Signál z Chang’e 4

Na internetu se objevil screenshot potvrzující příjem signálu z čínské lunární sondy9. prosince 0:32

Dráha Chang’e 4

Po včerejším startu je sestava na dráze 200 × 420 000 km a k přistání v pánvi South Pole-Aitken je plánováno na 4. ledna. 8. prosince 10:59

Raketa Dlouhý pochod 2D

Čína brzy ráno úspěšně vynesla na LEO SaudiSat 5A a 5B. Na palubě bylo prý i několik privátních cubesatů. Zdroj 7. prosince 17:37

ŽIVĚ A ČESKY: Čína míří na odvrácenou stranu Měsíce

Když se podíváme na mapu míst, kde lidé či automaty přistály na Měsíci, zjistíme, že všechny lokality jsou na straně, která je k Zemi neustále přivrácená. Na opačné straně zatím nepřistála žádná sonda. Nejsou v tom žádné záhady či tajemství, pouze technologické překážky. Z odvrácené strany není nikdy vidět Země, takže s takovou sondou by se skrz Měsíc nedalo komunikovat. Čínská sonda Chang’e 4 se však o první přistání na odvrácené straně pokusí – se Zemí bude komunikovat přes retranslační družici, která má výhled jak na Zemi, tak na odvrácenou stranu Měsíce. A co víc, lander by měl na povrch Měsíce vysadit i průzkumné vozítko!