31. března 2019 
Raketa Dlouhý pochod 3B/G2 dnes vynesla první exemplář druhé generace systému Tianlian. Ten zajišťuje kontinuální přenos dat z jiných družic na Zemi. 31. března 22:19
Štítek ‘Čína’
Znovupoužitelné rakety v Číně
Linkspace dokončila přistávací plochu “Vítejte na Zemi” pro návrat prvního stupně své rakety z demonstračních suborbitálních letů. 15. března 3:15
Čínská raketa CZ-9 poletí v r. 2030
Prohlásili to vedoucí pracovníci CASC a odhadli poptávku po supertěžkém nosiči pro velké projekty na 10 startů ročně mezi lety 2030 až 2035. 12. března 12:03
300 startů raket Dlouhý pochod
Prvních 100 startů čínských raket proběhlo během 37 let. Dalších 100 dosaženo za 7,5 roků a posledních 100 již za pouhé 4 roky. Zdroj 11. března 17:00
Kosmotýdeník 338 (4.3. – 10.3.)
Máme za sebou týden, během kterého první soukromá loď schopná nést posádku uskutečnila úspěšný let k Mezinárodní kosmické stanici a úspěšný návrat na Zemi. Krom této velké události se už tradičně v Kosmotýdeníku budeme věnovat událostem, které kvůli tomuto velkému dění zapadly. Podíváme se například na čínský start, který je již třístým startem nosičů z rodiny Dlouhý pochod. Vypravíme se však i k Ryugu, nebo na Mars. Nevynecháme ani tradiční rubriky. Přeji vám příjemně strávené chvíle u 338. vydání Kosmotýdeníku a pěknou neděli.
Rubrika: Aktuální dění 
Štítky: Beresheet, Čína, Crew Dragon, CZ-3B, CZ-3B/G2, Delta IV, Hayabusa 2, HX-1, Kosmotýdeník, Mars, Ryugu, SpaceIL, SpaceX, SpX DM-1, Starhopper, ULA, WSG Wu Wej-žen: Čchang-e 5 ještě letos
Šéf projektant čínských lunárních misí prohlásil, že návratová lunární sonda poletí před koncem roku a sonda k Marsu v roce 2020. 3. března 21:25
Mapování čínských vesmírných start-upů
Čínský vesmírný průmysl je v současnosti ve fázi dynamického rozvoje, mj. také vzhledem k jeho otevírání soukromému financování, které mj. vede ke vzniku řady nových vesmírných start-upů. Ty pokrývají celou posloupnost kosmického průmyslu od raket, přes satelitní platformy, satelitní subsystémy, satelitní služby, pozemní segmenty atd. Skutečný počet čínských vesmírných start-upů je ale těžko zjistitelný – co autor, to jiný odhad. Čchen Lan odhadoval v listopadu 2018, že je jich přes stovku [thespacereview]. FutureAerospace, pekingský think-tank (skupina expertů), uváděl ve stejné době číslo kolem 60 [Sin-chua]. Jiní jich odhadují 80 [Wall Street Journal].
Čínské lunární vozítko funguje
Rover Yutu-2 již překonal vzdálenost 120 metrů, čímž překonal výsledek roveru Yutu. Palubní přístroje fungují správně. 11. února 12:36
Síť snímkovacích družic poletí na čínských raketách
Společnost Satellogic se dohodla se zástupci čínského kosmického programu na vynesení devadesáti komerčních družic pro sledování Země. Ty mají letět na pěti nebo šesti raketách z rodiny Dlouhý pochod. Pro čínské nosiče se jedná o jeden z historicky největších úspěchů na globálním trhu s raketami. Firma Satellogic zatím vypustila osm družic, ale podle plánu, který oznámila 15. ledna společně s čínskou korporací China Great Wall Industry Corp. bude tento počet více než zdesetinásoben. Za celých dvacet let od vstupu čínských raket na globální trh nepřišla větší jednorázová zakázka.
Nefritový králík se probudil po měsíční noci
Sonda Čchang-e 4 úspěšně přistála na Měsíci. Měsíční vozítko Jutu 2 (Nefritový králík) začalo zkoumat okolí. Vyklíčila semena dopravená sondou na Měsíc. Zároveň se základna i vozítko připravovaly na přežití lunární noci, ze které se nyní úspěšně probudily. Podívejme se podrobněji, co se zatím podařilo. Přistávací modul a vozítko pro projekt Čchang-e 4 (Chan´g-e 4) byly původně záložní pro misi Čchang-e 3. Nutné bylo pouze doplnění projektu retranslačním satelitem, který by zajistil spojení s řídícím střediskem na Zemi a odvrácenou stranou Měsíce. Retranslační družice Čchüe-čchiao (Queqiao) byla umístěna na oběžnou dráhu kolem Lagrangeova bodu L2 v soustavě Země – Měsíc v červnu 2018. Její komunikační parabolická anténa má průměr 4,2 m.
Nahrávání ...
