Štítek ‘Čína’

Znovupoužitelné rakety v Číně

Linkspace dokončila přistávací plochu “Vítejte na Zemi” pro návrat prvního stupně své rakety z demonstračních suborbitálních letů. 15. března 3:15

Čínská raketa CZ-9 poletí v r. 2030

Prohlásili to vedoucí pracovníci CASC a odhadli poptávku po supertěžkém nosiči pro velké projekty na 10 startů ročně mezi lety 2030 až 2035. 12. března 12:03

300 startů raket Dlouhý pochod

Prvních 100 startů čínských raket proběhlo během 37 let. Dalších 100 dosaženo za 7,5 roků a posledních 100 již za pouhé 4 roky. Zdroj 11. března 17:00

Kosmotýdeník 338 (4.3. – 10.3.)

Máme za sebou týden, během kterého první soukromá loď schopná nést posádku uskutečnila úspěšný let k Mezinárodní kosmické stanici a úspěšný návrat na Zemi. Krom této velké události se už tradičně v Kosmotýdeníku budeme věnovat událostem, které kvůli tomuto velkému dění zapadly. Podíváme se například na čínský start, který je již třístým startem nosičů z rodiny Dlouhý pochod. Vypravíme se však i k Ryugu, nebo na Mars. Nevynecháme ani tradiční rubriky. Přeji vám příjemně strávené chvíle u 338. vydání Kosmotýdeníku a pěknou neděli.

Wu Wej-žen: Čchang-e 5 ještě letos

Šéf projektant čínských lunárních misí prohlásil, že návratová lunární sonda poletí před koncem roku a sonda k Marsu v roce 2020. 3. března 21:25

Mapování čínských vesmírných start-upů

onespace-OS-M

Čínský vesmírný průmysl je v současnosti ve fázi dynamického rozvoje, mj. také vzhledem k jeho otevírání soukromému financování, které mj. vede ke vzniku řady nových vesmírných start-upů. Ty pokrývají celou posloupnost kosmického průmyslu od raket, přes satelitní platformy, satelitní subsystémy, satelitní služby, pozemní segmenty atd. Skutečný počet čínských vesmírných start-upů je ale těžko zjistitelný – co autor, to jiný odhad. Čchen Lan odhadoval v listopadu 2018, že je jich přes stovku [thespacereview]. FutureAerospace, pekingský think-tank (skupina expertů), uváděl ve stejné době číslo kolem 60 [Sin-chua]. Jiní jich odhadují 80 [Wall Street Journal].

Čínské lunární vozítko funguje

Rover Yutu-2 již překonal vzdálenost 120 metrů, čímž překonal výsledek roveru Yutu. Palubní přístroje fungují správně. 11. února 12:36

Síť snímkovacích družic poletí na čínských raketách

Společnost Satellogic se dohodla se zástupci čínského kosmického programu na vynesení devadesáti komerčních družic pro sledování Země. Ty mají letět na pěti nebo šesti raketách z rodiny Dlouhý pochod. Pro čínské nosiče se jedná o jeden z historicky největších úspěchů na globálním trhu s raketami. Firma Satellogic zatím vypustila osm družic, ale podle plánu, který oznámila 15. ledna společně s čínskou korporací China Great Wall Industry Corp. bude tento počet více než zdesetinásoben. Za celých dvacet let od vstupu čínských raket na globální trh nepřišla větší jednorázová zakázka.

Nefritový králík se probudil po měsíční noci

Chang'e 4 a vozítku Yutu na odvrácené straně Měsíce

Sonda Čchang-e 4 úspěšně přistála na Měsíci. Měsíční vozítko Jutu 2 (Nefritový králík) začalo zkoumat okolí. Vyklíčila semena dopravená sondou na Měsíc. Zároveň se základna i vozítko připravovaly na přežití lunární noci, ze které se nyní úspěšně probudily. Podívejme se podrobněji, co se zatím podařilo. Přistávací modul a vozítko pro projekt Čchang-e 4 (Chan´g-e 4) byly původně záložní pro misi Čchang-e 3. Nutné bylo pouze doplnění projektu retranslačním satelitem, který by zajistil spojení s řídícím střediskem na Zemi a odvrácenou stranou Měsíce. Retranslační družice Čchüe-čchiao (Queqiao) byla umístěna na oběžnou dráhu kolem Lagrangeova bodu L2 v soustavě Země – Měsíc v červnu 2018. Její komunikační parabolická anténa má průměr 4,2 m.

Jaká bude asi NASA za 20 let?

Harrison Schmitt pózuje s americkou vlajkou při výstupu na lunární povrch v rámci mise Apollo 17.

Eric Berger, “kosmický” redaktor Ars Technica se pustil do úvah, kde může být NASA v roce 2038. Neříká nic moc konkrétního, spíše na toto téma medituje. Nečekejte tedy výčet předpokládaných cílů a budoucích misí. Vlastně ani nečekejte uvedení roku 2038 v dalším textu. Následuje výtah z jeho obsáhlejšího článku, který vyšel 16. ledna 2018. Eric se nejdříve věnuje minulým 20 letům. Téma budoucnosti uvádí poukazem na nové vesmírné společnosti (se svými miliardářskými vlastníky) a na růst váhy mezinárodních hráčů, zejména Číny, kteří se snaží srovnat se (popř. překonat) NASA. I když je téměř nemožné předpovídat budoucnost, píše, že je snad možné najít několik záchytných bodů v historii, současném dění a vývoji v NASA, aby bylo možné si představit NASA za dalších 20 let.