Štítek ‘Boeing’

SpaceX asi opravdu předběhne Boeing

Včera proběhlo zasedání NAC (NASA Advisory Council) Human Exploration and Operations (HEO) Committee, kde Bill Gerstenmaier z NASA prezentoval aktuálně platný časový harmonogram očekávaného plnění milníků, které jsou nutné pro nasazení soukromých pilotovaných lodí od SpaceX a Boeingu do služby.

Kosmotýdeník 196. díl (13.6. – 19.6.2016)

Máme pravé nedělní poledne, tedy ideální čas začíst se do pravidelného přehledu toho, co nám nejzajímavějšího přineslo uplynulých sedm dní v kosmonautice. Tentokrát se vydáme do laboratoří firem Boeing a SpaceX, kde probíhají přípravy a výcvik posádek před prvním pilotovaným letem soukromých kosmických lodí, který se nezadržitelně blíží. Podíváme se také na včerejší přistání Sojuzu TMA-19M a na start rakety Ariane 5. To není však všechno. Příjemné čtení a pěkně strávenou neděli.

Stavba prvního Starlineru

Po roce 2018 by měly americké astronauty na ISS vozit dvě soukromé lodě – Crew Dragon od SpaceX a Starliner od společnosti Boeing. A právě od druhé jmenované firmy přišla v minulých dnech potěšující zpráva – technici v Commercial Crew and Cargo Processing Facility na Kennedyho středisku začali se sestavováním prvního exempláře lodi Starliner. Ten nese označení Spacecraft 1 (kosmická loď 1) a jeho úkolem bude podstoupit zkoušku záchranného systému z rampy. Firma Boeing momentálně s touto zkouškou počítá na srpen roku 2017.

Na které soukromé lodi poletí první člověk?

Dvě soukromé lodě pro dopravu posádky na ISS - v popředí Dragon 2 (Crew Dragon), v pozadí pak Starliner.

Ten závod může s trochou fantazie připomínat soupeření Sovětského svazu a Spojených států v rané éře kosmonautiky. I tentokrát jde o ostře sledovaný „souboj“ dvou stran o to, kdo jako první dopraví člověka na oběžnou dráhu. Jenže doba se posunula – v rolích obou soupeřů už nejsou kosmické agentury stojící na opačných stranách železné opony, ale dvě americké soukromé společnosti – SpaceX a Boeing. Právě ony mají v dalších letech zajišťovat dopravu amerických astronautů na ISS a proto je jejich vzájemné soupeření velmi atraktivní.

Kosmotýdeník 190. díl (2.5. – 8.5.2016)

Právě nastalo nedělní poledne, ten správný čas pro vydání dalšího dílu pravidelného přehledu nejzajímavějších událostí, které přinesl uplynulý týden v kosmonautice. Již 190. díl Kosmotýdeníku vám tentokrát přiblíží dění kolem adaptérů určených pro Mezinárodní kosmickou stanici, na které se budou připojovat soukromé pilotované kosmické lodě. Dále se podíváme na představení nových posádek pro expedice 53 a 54. Zamíříme také na ruskou Sibiř, kde proběhlo hledání odpadnuvších postranních urychlovacích bloků rakety Sojuz po premiérovém startu z kosmodromu Vostočnyj. To a mnoho dalšího naleznete v Kosmotýdeníku. Přeji vám příjemné čtení a hezkou neděli.

Starliner před testy přistání na vodu

Starliner (CST-100) u testovacího bazénu Langley Research Center. Zdroj: NASA

9. února 2016 zavítal šéf NASA Charles Bolden do Lengleyova výzkumného střediska ve státě Virginia. U velkého bazénu, sloužícího k testům dopadů a přistání na vodu, už zde stála připravená maketa lodi Starliner a pod ní byly nafouknuté airbagy. Tato kosmická loď firmy Boeing, známá také jako CST-100, zde v podobě plnohodnotné makety prodělá testy přistání na vodu. Starliner samozřejmě nemá v plánu přistávat na vodu, ale mohou nastat situace, kdy to bude nutné. Například v případě nouzové záchrany ze startovní rampy, nebo během prvních fází startu.

Starliner bude mít motory od Aerojet Rocketdyne

Firmě Aerojet Rocketdyne v těchto dnech osud opravdu přeje – poté, co společnost získala velký kontrakt na výrobu motorů pro raketu SLS, potkala ji další dobrá zpráva. Kontrakt za 200 milionů dolarů zajišťuje, že Aerojet bude vyrábět motory a nádrže pro kosmickou loď Starliner, kterou vyvíjí Boeing. Podepsaná smlouva počítá s dodávkou sedmi “shipsetů”, tedy kompletních palivových systémů pro jednu loď. Aerojet Rocketdyne už s Boeingem na tomto palivovém systému pracuje delší dobu – ostatně náhledová fotka dnešního článku byla pořízena již v roce 2012 a vidíme na ní zkušební zážeh trysky Starlineru pro manévrování na oběžné dráze.

Věž pro Starliner jde do finiše

Před zhruba šesti týdny jsme Vás informovali o průběhu stavby obslužné věže, která vyrůstá vedle rampy 41 na floridském kosmodromu. Úkolem této věže bude umožnit astronautům nastoupit do útrob lodi Starliner. V těchto dnech již dostala hlavní část věže svou finální podobu, což pěkně zachycuje přiložené časosběrné video. Pozornost pracovníků se nyní zaměřuje na vrchol samotné věže, kde bude umístěna čistá bílá místnost, kterou známe třeba z éry raketoplánů. Tato místnost bude umístěna na konci výklopného ramene, které technici sestavují na staveništi v Oak Hill. Během příštího roku by se měla celá konstrukce připojit k věži.

Boeing nebude na ISS vozit zásoby

Jak jsme na našem portálu již informovali, momentálně je v plném proudu příprava na druhé kolo programu pro dopravu nákladů na ISS, tedy CRS-2. Společnosti předložily své nabídky v prosinci loňského roku. V článku vydaném v polovině března jsme psali o tom, že NASA oznámí vybrané firmy v červnu, ovšem nestalo se tak. Kosmická agentura oznámila, že pro posouzení potřebuje více času a rozhodnutí tak přesunula na začátek listopadu. Ovšem aktuální zprávy z NASA hovoří o dalším odkladu finálního výběru. Přestože se může zdát, že se nic neděje, minimálně jedna velká změna už na veřejnost prosákla.

Kde má přistávat Starliner?

S tím, jak se pomalu blíží rok 2017, tedy doba, kdy se loď CST-100 Starliner poprvé vydá do kosmu, je potřeba řešit stále více důležitých detailů, které jsou klíčové pro úspěšnou misi. Jedním z nich je výběr přistávacích oblastí. Odborníci ze společnosti Boeing již vytipovali pět lokalit na jihozápadě USA, kde by loď mohla dosednout na své přistávací airbagy. Jihozápad USA není vybrán náhodou – v Novém Mexiku a Utahu jsou rozlehlé lokality s rovným, pevným povrchem pouští a vyschlých jezer a navíc na příletové dráze k nim může loď odhodit nepotřebný servisní modul nad Tichým oceánem, kde bezpečně shoří a neexistuje tak žádná šance na ohrožení obyvatel.