Štítek ‘Atlas V’

Satelit, o kterém se neví skoro nic

Přiznávám, že název dnešního článku není obvyklý. Ale ono je to dáno tím, že satelit CLIO, o kterém dnešní povídání pojednává, rozhodně nespadá do kategorie běžných satelitů. Na oběžnou dráhu jej včera vynesla raketa Atlas V, ale jinak je o něm neuvěřitelně málo informací. Je skoro až nepochopitelné, že u této družice dokonce ani nevíme, kdo stojí za jejím vypuštěním – víme pouze, že je to “vládní zakázka”. K družici se ale žádné ministerstvo ani žádná národní agentura či úřad nehlásí. To dělá z CLIO jeden z nejtajemnějších satelitů, které se za poslední roky podívaly do vesmíru. Na našem webu jsme se už v několika článcích věnovali startům armádních družic. U některých armáda rovnou přiznala jejich účel – například satelity SBIRS monitorující starty nepřátelských raket, u jiných jsme alespoň věděli, že spadají pod národní průzkumný úřad (National Reconnaissance Office). U satelitu CLIO ovšem provozovatele neznáme, což je krajně neobvyklé. Dalo by se říci, že je to nejtajnější družice z tajných. Existuje ale možnost se nějak dobrat výsledku? V dnešním článku se o to pokusíme. Je ale na místě poznamenat, že tentokrát budeme na mnoha místech spoléhat pouze na spekulace.

Kosmotýdeník 98. díl (28.7. – 3.8.2014)

Nedělní oběd se již jistě připravuje, nebo právě jíte a my jsme vám mezitím pro vás připravili další porci kosmotýdeníku, tedy souhrnu týdenních zpráv, které se objevily v rámci posledních sedmi dní na poli kosmonautiky. Dnes se podíváme třeba na start nového satelitu GPS, a jak ovlivnil spor mezi SpaceX a ULA. Dále prozkoumáme poslední let evropské zásobovací lodě ATV. Podíváme se i na planety Mars a Merkur, kde u jejich průzkumníků došlo k zajímavým rekordům a neopomeneme třeba ani další novinky z cesty sondy Rosetta. Ať se vám kosmotýdeník líbí.

Telekomunikační satelit pro armádu

Americká raketa Altas V startovala 22. května z mysu Canaveral. Pod svým aerodynamickým krytem měla schovaný tajný náklad – družici určenou pro národní průzkumný úřad (National Reconnaissance Office). Jelikož bude družice sloužit armádě, nejsou o ní k dispozici žádné oficiální informace. Náš dnešní článek se opět zaměří na to, k jakému účelu byl satelit vypuštěný a jaké úkoly má plnit. Je to tak trochu jako detektivka.

Kosmotýdeník 79. díl (17.3. – 23.3.2014)

Pokud už k Vašemu nedělnímu poledni patří kromě dobrého oběda s rodinou a politických debat v televizi i náš Kosmotýdeník, jistě Vás potěší, že vychází jeho další díl. Stejně jako v minulých týdnech se můžete těšit na tři zajímavá témata, která přinesla kosmonautika v sedmi uplynulých dnech. Zaměříme se jednak na start evropské rakety Ariane 5 s dvojicí telekomunikačních satelitů, zmíníme se i o pokroku v přípravách evropské sondy Solar Orbiter a na závěr se podíváme na přípravy na start nové tříčlenné posádky na ISS.

Zkusme poodhalit tajemství vojenského satelitu

Logo mise NROL-67

Články o amerických družicích označovaných souhrnnou zkratkou NROL jsou mezi čtenáři oblíbené. Není se co divit – pojednávají o satelitech, které obestírá pochopitelný závoj tajemství. Jedná se o vojenské družice spadající pod americký národní průzkumný ústav, který se samozřejmě s parametry svých satelitů veřejně nechlubí. Veškeré údaje jsou tedy postavené pouze na odhadech a spekulacích. Ale právě to možná čtenáře láká, protože pátrání po účelu družice jen s pomocí nepřímých důkazů v mnoha směrech připomíná detektivku. Dnešní článek nebude jiný. I tentokrát zkusíme poodhalit roušku tajemství u dalšího průzkumného satelitu.

Nahlédněme pod roušku tajného satelitu

Americký kosmodrom na základně Vandenberg se v těchto dnech připravuje na start rakety Atlas V v konfiguraci 501. O nákladu toho ale mnoho nevíme. Je schovaný za krycím kódovým názvem NROL-39. Přesto si dnešní článek klade za cíl sesbírat z internetu všechny možné informace o této družici a pokusit se z nich složit alespoň částečnou představu o nyní vynášeném armádním nákladu.

Poslední přípravy před cestou k Marsu

O budoucí oběžnici Rudé planety, americké sondě MAVEN se v posledních týdnech mluvilo především v souvislosti s platební neschopností Spojených států Amerických. Hrozilo totiž, že se vinou těchto politických tahanic propásne startovací okno k Marsu. Sonda nakonec po dvou dnech čekání dostala tolik potřebnou výjimku, lidé, kteří se o ni starali nemuseli na nucenou dovolenou a mohlo se pokračovat v přípravách na blížící se start. Krize navíc včera skončila a vše se pomalu vrací do starých kolejí. V dnešním článku se na přípravy sondy MAVEN podíváme z trochu techničtějšího hlediska.

Kosmotýdeník 53. díl (16.9. – 22.9.2013)

Již třiapadesáté vydání kosmotýdeníku je opět připraveno k nedělnímu poledni. Přehled tří nejzajímavějších zprávy, které se za poslední týden udály v kosmonautice dnes obsahuje přehled o startu a dosavadním letu nové soukromé zásobovací lodě Cygnus a problémech, které aktuálně provází její přílet k ISS. Další zpráva pak představuje start rakety Atlas V. s třetím satelitem ze série družic AEHF a poslední zpráva se zaměří na informaci od roveru Curiosity, kterému se nepodařilo detekovat metan v atmosféře Marsu. Přeji příjemnou neděli a ať se vám kosmotýdeník líbí.