Štítek ‘Arianespace’

Znovupoužitelnost kosmických nosičů včera, dnes a zítra

Říká se, že všechny starty do kosmu jsou důležité, ale některé z nich jsou přeci jen významnější, protože se navždy zapisují do historie a lidé se k nim ve vzpomínkách často vracejí. A přesně jeden takový start jsme zažili 22. prosince 2015. Miliony fanoušků se zatajeným dechem tehdy sledovalo raketu Falcon 9 (v1.2) připravenou odstartovat z kosmodromu na Mysu Canaveral k misi Orbcomm OG2. Očekávání byla opravdu veliká a atmosféra by se dala doslova „krájet“. Proto není divu, že i majitel společnosti SpaceX Elon Musk byl tehdy velmi nervózní. Falcon 9 se totiž vracel do služby po nešťastné havárii, ke které došlo během mise CRS-7 a navíc se měl poprvé představit ve vylepšené verzi 1.2. Neklid byl však cítit i v celém řídicím středisku SpaceX a napětí nepolevilo ani pár sekund před startem. Motory Merlin na prvním stupni konečně zaburácely a rozzářily okolí rakety Falcon 9, která stoupala z mraků kouře vzhůru a byla k nezastavení. To nejdůležitější se mělo ten den ale ještě odehrát. Po úspěšném oddělení stupňů pokračoval ostře sledovaný horní stupeň i s nákladem na nízkou oběžnou dráhu. Zatímco ten první zahájil kontrolovaný sestup na zem. Ohnivá koule na černé obloze se stále zvětšovala. Na chvilku připomínala ony komety z uměleckých děl, o kterých se vypráví legendy. Okolní klid narušil až mohutný sonický třesk a pak návratový stupeň zahájil brzdící proceduru. Vyklopily se přistávací nohy a spodní část rakety zahalil plamen. První stupeň rakety Falcon 9 s číslem B1019 poprvé úspěšně přistál na pevnině a ten okamžik se navždy zapsal do dějin kosmonautiky. Stojící raketa osvětlená reflektory, kolem které stoupal jemný dým, byla jako nějaký výjev z budoucnosti. Bylo to až k neuvěření, ale přitom nikdo nepochyboval, že právě došlo k milníku v kosmické dopravě. Tento zásadní moment pro jednou opět přiblížil kosmonautiku masám.

ŽIVĚ: Vega vynáší italskou snímkovací družici

Evropský kosmodrom v jihoamerickou Kourou se chystá na třetí start letošního roku. Letos už odsud startovala těžká raketa Ariane 5 i středně těžký Sojuz – nyní přichází řada na nejslabší nosič evropské flotily – lehkotonážní raketu Vega. Ta by měla vynést italskou družici PRISMA (PRecursore IperSpettrale della Missione Applicativa) na heliosynchronní dráhu ve výšce 615 kilometrů. Družice o hmotnosti 813 kg nese hyperspektrální optický snímač nové generace. Jako hyperspektrální snímače se označují přístroje schopné sledovat více než 250 spektrálních pásem. Startovat by se mělo zítra, tedy 22. března ve 2:50 SEČ.

Vega-C vstupuje do kvalifikační fáze

Projekt nové evropské rakety Vega-C nedávno překonal významný milník v podobě Kritického zhodnocení návrhu alias CDR (Critical Design Review) a je tedy připraven ke spuštění výroby a zahájení závěrečného testování dílů, což je součástí kvalifikační fáze. CDR je pro každý projekt hodně důležitý milník – v případě Vegy-C se tohoto komplexního zhodnocení účastnili nezávislí experti z ESA, národní instituce a odborné firmy. Jejich analýza potvrdila konzistenci a vyzrálost celého programu Vega-C, přičemž premiérový let nového lehkého evropského nosiče je momentálně plánován na první čtvrtinu roku 2020.

První let Ariane 6 využije společnost Oneweb

Jak jsme Vás na konci února informovali v krátké zprávě, nová evropská raketa Ariane 6 se dočkala zákazníka pro svůj premiérový let. Společnost Arianespace, která tyto rakety bude provozovat, totiž oficiálně oznámila, že při prvním letu budou na Ariane 6 družice poskytovatele širokopásmového připojení, který chce postupně vypustit na nízkou oběžnou dráhu více než 600 družic. Oficiální místa oznámila dohodu jen pár hodin poté, co 27. února raketa Sojuz startující z jihoamerického kosmodromu úspěšně vypustila prvních šest testovacích družic.

Ariane 5 úspěšná

Po družici Saudi Geostationary Satellite 1/Hellas Sat 4 se úspěšně oddělila i GSAT-31. První mise rakety Ariane 5 v letošním roce byla úspěšná. 5. února 22:48

ŽIVĚ: Start první Ariane v letošním roce

Čína, Spojené státy, Indie i Japonsko už mají za sebou první start roku 2019 a dnes by se k nim měla přidat i Evropa. Firma Arianespace totiž na kosmodromu v Kourou připravuje start své nejsilnější rakety Ariane 5. Startovní okno trvá 61 minut a otevře se ve 22:01 SEČ. Pokud půjde všechno podle plánu, tak úkol rakety skončí přesně 42 minut a 26 sekund po startu. Jak už to bývá u Ariane 5 obvyklé, do vesmíru vynese dvě telekomunikační družice – jedna pokryje Evropu, Jižní Afriku a Střední Východ, zatímco druhá bude umístěna nad 48. poledníkem východní délky.

Kosmotýdeník 333 (28.1. – 3.2.)

Máme za sebou další týden – ještě nedávno jsme slavili nový rok a teď už jsme se rozloučili s jeho prvním měsícem. Leden nám přinesl slušnou porci událostí a zdá se, že únor nás vydechnout nenechá. Kosmotýdeník je opět naplněn aktuálními informacemi, na které se v průběhu týdne na našem webu nedostalo. Těšit se můžete na žhavé novinky kolem radikálně upravených motorů Raptor, jejichž první exemplář dorazil na testovací stanoviště firmy SpaceX, ale řeč bude i o instalaci větrného krytu na Marsu, nebo o přípravách prvního letošního evropského startu.

Ariane 5 bude levnější!

Arianespace reaguje na nízké ceny SpaceX a raketu Ariane 5 nabízí za cenu budoucí Ariane 6. Zdroj 24. ledna 16:27

Rekordní počet startů pro raketu Vega

Tento rok jsou naplánovány celkem 4 starty raket Vega a očekává se také premiéra nového nosiče Vega-C. Zdroj 16. ledna 18:35

Stavba mobilní věže pro Ariane 6 je hotová

Téměř na den přesně po 13 měsících od zahájení prací byla dokončena stavba kovové kostry mobilní obslužné/montážní věže pro novou evropskou raketu Ariane 6. Postavená konstrukce dosahuje výšky 100 metrů a dominuje tak celé startovní rampě s výměrou 150 hektarů. Osmá a poslední střešní traverza byla na své místo uložena 30. listopadu. Obslužná a montážní věž bude v dalších měsících postupně doplněna o stěny, kromě toho bude vybavena pohyblivými podlahami, které umožní přístup k různým úrovním rakety připravované ke startu. Nosná konstrukce bude vybavena i jeřábem s nosností 45 tun. Po kompletním dokončení bude tato věž vážit 7 000 tun, což je srovnatelné s Eiffelovou věží. jen s tím rozdílem, že celá konstrukce bude pohyblivá – podvozky přitom dodala česká firma UNEX z Uničova.